Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Andrej Babiš. Autor: Josef Albrecht pro HlídacíPes.org
,

Jan Urban: Lež, korupce a populismus jsou nástrojem moderní politiky. I té české

Vědec a teolog Sir Isaac Newton si už před pár staletími po jednom z mnoha svých střetů s hloupostí mocných povzdechl: „Mohu vypočítat pohyb hvězd, ale lidskou hloupost nikdy.“ Co by asi říkal na politiku v prvních desetiletích 21. století?

Pokud si nebudeme všímat vypočítané mediální sebeprezentace politiků a budeme je hodnotit jen podle činů, zjistíme, že Newtonův povzdech nad chováním jednotlivce dnes platí pro velkou většinu politické třídy i v nejstarších demokraciích.

Začalo to s filmem a rozhlasem, bez kterých by totalitní šílenství a režimy Mussoliniho, Hitlera či Stalina nejspíš nikdy nevznikly. V 60. letech minulého století se ale v důsledku vpádu politických informací do každé domácnosti prostřednictvím televize logicky objevil i v demokratických zemích zcela nový „biologický“ druh „politika televizního věku“. Od té doby stačilo dobře vypadat, mluvit ve zkratkách a mít jasného protivníka.

Bezskrupulózní populisté 21. století

Stále méně záleželo na hodnotách, programu nebo na tom, co skutečně politik odváděl, a o to více na schopnosti vzbuzovat emoce a sledovat průzkumy voličských preferencí. Politický marketing se stal jednou z nejnechutnějších, ale nejlépe placených „společenských věd“. Potichu a bez jakékoliv kontroly zcela ovládl prostor, kulturu i systém parlamentní demokracie.

V současné době – o pouhé dvě generace později – se díky rozvoji informačních technologií a masovému rozšíření sociálních sítí objevil na celém světě další zcela nový biologický druh „politika informačního věku“, přesvědčeného, že země mohou být řízeny už jen s pomocí chytrého telefonu, výkřiků na sociálních sítích a on-line průzkumů voličských nálad.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Výsledkem je jen stále autokratičtější a konfrontačnější způsob vlády a společnosti neschopné diskuze. Příkladů je mnoho: Donald Trump, Boris Johnson, Viktor Orbán, Andrej Babiš, Jaroslaw Kaczyński či salvadorský mesiáš prezident Nayib Bukele, abychom nezůstali jen u příkladů z euroatlantické scény.

Bukele je skvělým příkladem voliči milovaného bezskrupulózního populisty 21. století, pro kterého je moc a k ní patřící divadlo vším. Pro devětatřicetiletého bývalého šéfa reklamní agentury je politickým programem už jenom čistá show.

Vystupuje bez obleku s baseballovou čepicí kšiltem dozadu, Donalda Trumpa považuje za „cool chlapa“ (sám sebe ovšem prohlásil za „nejvíc cool prezidenta na světě“), a když potřeboval, aby parlament urychleně přijal zákon ve prospěch armády, svolal před sněmovnu demonstraci svých příznivců a s jednotkou armádních rangerů vpochodoval do jednacího sálu, aby jednání urychlil.

Stejně jako u korupce mohou informační zdroje, motivace i podpora „lidové tvořivosti“ přicházet z nepřátelského zahraničí a být vědomě směrovány proti základům demokratických pořádků, tradic a institucí. Vskutku kritický je tento problém v „nových demokratických zemích“, třeba ve střední Evropě.

Letos prohlásil Salvador oficiálně za první bitcoinovou zemi na světě a přikázal, aby všechny salvadorské společnosti od letošního června přijímaly bitcoinové platby v jakékoliv výši. Na sociálních sítích je jako doma, prohlásil se za Spasitele (španělsky Salvador) a s fanoušky vtipkuje o tom, jaké to je, když člověka unesou mimozemšťané.

Přes všechno svoje pohrdání demokratickými institucemi a rozdělením mocí má devadesátiprocentní podporu voličů, kteří mu uvěřili, že za všechny jejich potíže mohou zkorumpované „staré elity“. A není jim nijak divné, že omezuje pravomoci parlamentu, nebo že v červnu odvolal najednou pět soudců Nejvyššího soudu a generálního prokurátora – a k tomu ještě ze země vypověděl mezinárodní misi, zkoumající právě úroveň korupce v zemi.

Nayib Bukele je symbolem budoucnosti populistické politiky i v demokratických zemích, pokud jejich společnosti nenajdou obranu proti jejím dvěma nejsilnějším zbraním – šíření nepravd na sociálních sítích a korupci.

Korupce a informační zdroje

Britský deník The Guardian cituje zprávu americko-britského Centra pro boj proti digitální nenávisti – Center for Countering Digital Hate (CCDH), kterou v minulých dnech oficiálně představil Bílý dům.  

Analýza více než osmi set tisíc zpráv na sociálních sítích Facebook a Twitter prokázala, že zdrojem šedesáti pěti procent nejvážnějších dezinformací týkajících se koronavirové pandemie a očkování je pouhých dvanáct jednotlivců, kteří mají dohromady padesát devět milionů sledovatelů.

Tento „dezinformátorský tucet“, jak je překřtil prezident Joe Biden, byl na Facebooku zdrojem dokonce 73 % obsahu odmítajícího očkování proti covidu a stal se prokazatelně hlavním zdrojem argumentů jeho odpíračů. Taková ničím nekontrolovaná koncentrace moci a vlivu malé skupiny jednotlivců na výběr témat společenské diskuze, přímo ovlivňující politiku, se v době pandemie stala bezpečnostní hrozbou nejvyššího řádu.

Kdo z českých politiků, například, dokáže nahlas říci, že dezinformační scéna a korupce, navázané na ruské finance, představují bezpečnostní hrozbu nejvyššího řádu? Navzdory proruské klice na Pražském hradě a trestně stíhanému premiérovi, považovanému v Evropě za symbol postkomunistické korupce.

Stejně jako u korupce mohou totiž informační zdroje, motivace i podpora takové „lidové tvořivosti“ přicházet z nepřátelského zahraničí a být vědomě směrovány proti základům demokratických pořádků, tradic a institucí. Vskutku kritický je tento problém v „nových demokratických zemích“, třeba ve střední Evropě.

 

 

Proměna politické kultury v USA nebo ve Velké Británii posledních deseti let ale může posloužit jako varování, že proti těmto hrozbám nejsou imunní ani ty nejtradičnější demokratické systémy. Jak hluboko pronikla kdysi nemyslitelná korupce do britské politiky, ilustruje a detailně prokazuje analýza komentátora Nicka Cohena opět v The Guardian.

Podle něj dříve stačilo, že korupce elity byla společensky nepřijatelná. Cohen však odhaluje cesty především ruských peněz k řadě dnešních britských politiků, včetně premiéra Borise Johnsona a dokonce i k rodině manželky prince Charlese, pravděpodobného příštího anglického krále a doposud i vzoru britské korektnosti.

Kdo z českých politiků?

„Kdysi, pokud jste chtěl patřit k establishmentu, jste se musel podrobit jeho způsobu jednání. Pokud jste byl přistižen při jeho porušení, musel jste odejít z obavy, že vaše hříchy by mohly diskreditovat širší elitu. Dnes, když zaplatíte dost správným politikům, nabídnou vám kompletní servis všech vašich potřeb a budou ignorovat kohokoliv, kdo by pokládal nudné otázky o národních zájmech. Stará Británie správných chlapíků, na které bylo spolehnutí, že občas udělají i správnou věc, je mrtvá. Už nemáme vládu správných chlapíků, jen špatných herců,“ napsal Nick Cohen.

To, co zemřelo s rozvojem informačních technologií a následnou proměnou politické komunikace a politiky samotné, je především klasická parlamentní demokracie. Země, které se považují za demokratické, musejí ve svých společnostech najít a znovu probudit aktivní zájem o chování politiky a politiků.

Ve střední Evropě, kde většina politických stran po porážce komunismu korupci považovala za nezbytnou součást politické „kultury“, to bude o to těžší. Kdo z českých politiků, například, dokáže nahlas říci, že dezinformační scéna a korupce, navázané na ruské finance, představují bezpečnostní hrozbu nejvyššího řádu? Navzdory proruské klice na Pražském hradě a trestně stíhanému premiérovi, považovanému v Evropě za symbol postkomunistické korupce…

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

24 komentářů

  1. Tondach napsal:

    To ukrutné lhaní, prezidentem a premiérem počínaje, je z toho všeho nejhorší …

    • vlaqdimir duša napsal:

      velký sohlas zembab už musí skončit musíme masívně k volbám volit dem.opozici..

      • Tondach napsal:

        Dokud neodejde Zeman z Hradu, bude Babiš premiérem i kdyby prohrál volby!
        Ještě dva roky, bohužel….

  2. Admirál napsal:

    „Od té doby stačilo dobře vypadat, mluvit ve zkratkách a mít jasného protivníka.“

    To je možná dobrá definice „televizního politika“, ale zařadit Ježibabiše do této škatulky? S jeho verbálním projevem, přebrepty, špatnou výslovností, jeho motanicí češtiny se slovenštinou. Nehledě na basetí výraz, to bejsbolka moc nevylepší. Pan Urban je do Ježibabiše asi zamilovaný, když ho tam šoupnul 🙂

  3. Sámo napsal:

    Lež, korupce a populismus- všechny tyto neřesti ovládá Babiš jze současných politiků nejvíce a je s podivem, že pořád je v Česku ještě tolik občanů, kteří jeho způsob jednání neprohlédli.

  4. petrph napsal:

    Mimochodem, nikoliv jen té moderní doby 20-21.století. Jasně, rozhlas, TV i pak ten interńét, to strašně akcelerovaly. Jenomže už předtím platilo, že kdo uměl číst, a mohl si přečíst informace sám, byl na tom mnohem lépe, než kdo byl odkázán, na to co vybubnuje obecní policajt a přečte oznámení vrchnosti. Takže i o tom co se děje ošklivého v politice (ale i v právu) se mohl takový gramotný člověk dočíst ve Swiftově Gulliveru roku 1726. Jako že co chystají komunisti, už roku 1848 v Komunistickém manifestu, a o pár let později v Marxovi..

    Ale samozřejmě každý si mohl a dones může vybírat co chce číst – protože taky někdy kolem poloviny 19.století začala řada médií psát podle metod jistého pana Barnuma.
    Takže v informovanosti samotné to není, spíše tedy jestli není chyba v té parlamentní demokracii, která pro připomínku funguje jinak než ve svých počátcích středověku. Protože tenkrát a bylo to dobře vymyšleno), ten parlament fungoval jako kontrola a ochrana před mocí monarchistické vlády.
    Nikoliv tedy jako dnes, když si ta partička poslanců v parlamentu navrhne vládu svojí

  5. Dr. B napsal:

    „Analýza více než osmi set tisíc zpráv na sociálních sítích Facebook a Twitter prokázala, že zdrojem šedesáti pěti procent nejvážnějších dezinformací týkajících se koronavirové pandemie a očkování je pouhých dvanáct jednotlivců, kteří mají dohromady padesát devět milionů sledovatelů.“

    Tedy že je dezinformační kampaň na sociálních sítích koncentrována k tak malému počtu primárních zdrojů je opravdu překvapivé. Že jich nebude příliš jsem tušil, ale tak málo? Svět (alespoň ten civilizovaný) tak stojí na rozcestí. Zda se vydá směrem velkého cenzurování internetu a postihování oněch „zdrojů“ šíření lží i za cenu velkého omezení svobody projevu, nebo jestli bude pokračovat současnou cestou, kdy na oko obhajuje ony svobody projevu, ale pouze proto, aby jeho politické elity samy využívaly tento způsob šíření lží ke svému prospěchu, teprve uvidíme.
    Předpokládám však, že žádný politik se nebude chtít dobrovolně zbavit tohoto neomezeného virtuálního jeviště, kde může beztrestně hrát svou komedii s vlastními občany.
    Je ještě jedna cesta, avšak patří asi do říše nereálných přání. Naučit lidi, aby nevěřili každé pitomosti, kterou si na internetu přečtou. To je však běh na dlouhou trať s velmi nejistým výsledkem. Bohužel 🙁

    • A. S. Pergill napsal:

      Jenže oni nevěří každé pitomosti. Akorát se s vámi neshodnou na tom, co je a co není pitomost 🙂

    • petrph napsal:

      Tedy, že mne to taky ohromilo, tak jsem jen jemně juknul na Googlu, jaké jsou absolutní počty na fcb, a zjistil jsem že těch uvedených osmi set tisíc zpráv (není uvedeno za jak dlouho) je zanedbatelný zlomek. Co jsem našel, denně přístupuje na fcb ca 1,66 miliardy lidí, a jen dva známí si mezi sebou dokázali za pár let vyměnit ca 200 000 zpráv…
      Tudíž, pokud tu informaci otočíte „..Analýza více než osmi set tisíc zpráv (tedy již předem vyfiltrovaných dle nějakých kritérií a někým označených jako dezinformace) ukázala že z nich šedesáti pěti procent zpráv vytváří dvanáct jednotlivců a má dohromady padesát devět milionů sledovatelů.“ tak to tak může být. To že třeba béčkové celebrity mají na fcb desítky, stovky milionů followerů je naprosto běžné..Nebo ještě jinak, kdyby se sledovaly počty followerů redaktorů bulváru jako takového, ty počty budou ještě vyšš´í–

      • Dr. B napsal:

        Když to postavíte takto, vypadá to jako marginální problém. Na druhou stranu je zapotřebí si uvědomit, že oněch 12 jednotlivců má dohromady 59 mil. sledujících, kteří to šíří dále. Mnohdy to za ně šíří i algoritmy těchto sítí. Dosah těchto zpráv je tedy řádově vyšší, když se šíří v podstatě geometrickou řadou.
        Dvanáct prvotních zdrojů má tedy fakticky vliv na stovky milionů (či na jednotky miliard) konzumentů tohoto obsahu. Samozřejmě, že zdaleka ne všichni tomuto obsahu věří. Jen je fascinující, jak v dnešní době různé zájmové skupiny dokáží ovládat mediální obsah na celém světě za relativně malých nákladů.

        • A. S. Pergill napsal:

          Je zajímavé, že se podobným způsobem nešíří po FB i „pravdivé“ informace 🙂

    • Pavel napsal:

      takže není pravda že izraelci řekli na plnou hubu že ta americká šmakuláda má nižší účinnost proti nakažení méně než 40%

  6. wenkovan napsal:

    „… i v demokratických zemích, pokud jejich společnosti nenajdou obranu proti jejím dvěma nejsilnějším zbraním – šíření nepravd na sociálních sítích a korupci.“
    Zde je motto celého mlžícího článku, kde se autor ještě ale neodvážil naplno pokračovat: “ a proto je nutné přijmout rázná opatření k zamezení šíření nepravd, které by mohly znepokojovat řádné občany a připravovat je o klid na práci. Není to žádná cenzura, jak nás osočují, je to pro dobro všeholidu“.
    Ještě ke korupci. Čím je větší objem peněz uloupených a přerozdělovaných státem, tím je větší rozsah korupce; korupce není příčinou potíží, ale nutným následkem přerozdělování.
    Článek zkraje vypadal jako další povzdech nad zkažeností doby a tesknění po starých zlatých časech, kdy byl každý politik státníkem a dělal vše pro veřejné blaho, jenže se z toho vyklubala prachsprostá palebná příprava na další utužení cenzury.

  7. A. S. Pergill napsal:

    Co je to „desinformace o covid“? Pravdivé informace o umírání na následky očkování? Pravdivé informace o epidemiologické situaci v zemích, kde nasadili Ivermectin a jeho analogy? Pravdivé informace o podvodech při vykazování covidové úmrtnosti (viz např. u nás senátor Žaloudík)? Pravdivé informace o výdělcích výrobců vakcín?

    • wenkovan napsal:

      Vy jste jak malej! „Dezinformace o covidu“ je to, co zrovna dnes nedpovídá do puntíku názorům, hlásaným mainstreamem, v čele např. se Seznamem. To, že minulý týden hlásal něco jiného, je nepodstatné a většina oprávněných voličů si toho stejně nevšimne.

    • Tondach napsal:

      Pravdivé jsou jen v některých nemyslících hlavách

      • A. S. Pergill napsal:

        Pravdivé jsou pro recenzenty vědeckých časopisů s vysokým impact faktorem. To je pro mě důležitější, než žvásty nějakých pseudoodborníků, vydržovaných farmaceutickými firmami.

  8. pamětník napsal:

    Divíte se, když si uvědomíte, jakými způsoby páně Klausova ODS zahájila přerod režimu? Připomenu jen namátkově: V dubnu 1992 ODS odmítla první návrh zákona o střetu zájmů a na krátkou dobu tak umožnila dělení státních majetků tzv. „potmě.“ V říjnu 1993 poslanci ODS spolu s KSČM zabránili přijetí zákona o zpřístupnění svazků STB. V květnu 1999 se demokraté ODS pokusili zabránit přijetí zákona o svobodném přístupu k informacím, který byl přijat přesto, že pan profesor (tehdy předseda ODS i PS PČR,) zákon označil za: „schválnost, zbytečnost, hříčku, – něco, čím není potřeba se zabývat.“ A po čase, v únoru 2005, už z postu presidenta vetoval novelu zákona o střetu zájmů. Poslanecká sněmovna sice veto přehlasovala, ale novelu poté zrušil Ústavní soud… aj. aj.

  9. Honza napsal:

    Tak, jak si rád přečtu názory pana Urbana, toto mi přijde jako dost nepoživatelný guláš.
    Navíc viditelně problém nevznikl rozvojem IT, ale již zavedním všeobecného volebního práva.

    • wenkovan napsal:

      Myslím, že problém „dezinformací“ je starý jak lidstvo samo. Vždyť co byl například boj s kacířstvím, který vede křesťanství od samého svého vzniku? Potírání (z jeho hlediska) dezinformací, nepravd a konspiračních teorií, ať už to byla různá „opravná“ hnutí uvnitř církve nebo nepohodlné vědecké poznatky.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *