Donald Trump na předvolebním mítinku. Foto: Profimedia

Jan Urban: Diktátoři Ruska a Číny se mohou usmívat. Trump se postará

Napsal/a Jan Urban 15. ledna 2025
FacebookXPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Česká společnost, ani její politická třída, s výjimkou několika málo osvícených sociologů, není v žádném směru připravená na možné drastické a často zřejmě nevratné proměny světové politiky a ekonomiky. Megalomanský egoismus nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa stejně jako fašismu až příliš blízké jednání jeho nikým nevoleného muže na špinavou práci Elona Muska se staly symbolem nejdramatičtější a nejrychlejší proměny myšlenek parlamentní demokracie. A pravděpodobně i jejich zániku. Každé společenství a každý stát se na to bude muset připravit. Jaká bude česká cesta?

Během posledních patnácti let byla v USA zničena tradiční Republikánská strana, stejně jako se nevratně proměnila role nezávislých, a proto kritických médií. Aktivistické televizní stanice jako Fox News a jejich regionální rozhlasové kopie jen předznamenaly totální proměnu politické a společenské komunikace.

Vzápětí pak názorově programovatelný dopad sociálních sítí poprvé dovolil politikům zcela obejít kritická média. Vznikla zcela nová politická a mediální kultura, která už nepotřebuje právní stát ani nezávislé instituce, bez kterých klasická parlamentní demokracie nemůže existovat.

Jak vzdálené jsou naivní představy z devadesátých let, kdy se v euforii po zdánlivém pádu sovětského impéria a jeho „říše zla“ diskutovaly návrhy na postavení stálých ozbrojených mírových sil OSN, všeobecné deklarace lidských povinností, demokratické reorganizace Rady bezpečnosti či dokonce zakotvení mezinárodněprávního principu „povinnosti ochraňovat“ a zasahovat v lokálních konfliktech.

Je třeba znovu a znovu opakovat, že demokracie je víc než vítězství ve volbách. I to, že dávno před nástupem nových informačních technologií německý lid svobodně zvolil Adolfa Hitlera, stejně jako ten československý Klementa Gottwalda.

Stačil šok ze střetu s islamistickým terorem a ideály demokracie a právního státu šly stranou. Celosvětovým trendem velmocí dneška je oligarchizace s otevřeně fašistickými rysy, kontrolou vzdělání, iracionálním patosem, hledáním nepřítele a s odporem k mezinárodnímu právu.

„Mír pro tuto generaci“

„Rudý Ceasar“ Donald Trump symbolizuje vítězství transakční politiky a konec politiky opřené o ústavnost, právní stát a demokratické hodnoty. Dlouhodobý zájem státu a společenství bude od této chvíle podřízen libovůli a okamžitému zisku vládce.

Winston Churchill se podle této logiky měl v roce 1940 dohodnout s Adolfem Hitlerem a obětovat Francii i s okupovanou většinou Evropy výměnou za příslib míru a spolupráce. A jako mírotvorce by byl na chvíli zcela jistě stejně populární jako jeho předchůdce Neville Chamberlain, naivně při příletu z mnichovské konference v září 1938 mávající na schůdcích letadla papírem slibujícím „mír pro tuto generaci“.

Ano, víra v dohody nejsilnějších velmocí dneška je stejně naivní. Zkušení diktátoři Ruska a Číny se mohou jen usmívat, protože Trump jim nemůže nabídnout nic než splnění jejich plánů, které bude doma prodávat jako skvělé úspěchy.

Ruská ekonomika je izolovaná od Západu a stále více orientovaná na Asii. Ruskému diktátorovi bude stačit tvářit se přátelsky a říkat ne. Ví, že Trump prodá Ukrajinu, ví, že z hloubi duše nesnáší Evropskou unii a její ekonomický model „sociálního hospodářství“ a státní kontroly zdravotnictví a životního prostředí.

Pokud politika nedává voličům pocit spravedlnosti a alespoň základní ochrany sociálních práv, nevyhnutelně hledají náhradu v populismu a antisystémových formacích.

Ví už dnes, že když Trumpa v jakémkoliv jednání o Ukrajině zablokuje a poníží svojí přívětivou neústupností, bude si „Trump svoji frustraci kompenzovat rozvracením Evropské unie a zvyšováním územních nároků jinde ve světě – tedy bouráním stability a hodnot, které ze Západu učinily garantem míru pro nejen západní demokratickou Evropu, ale i jako symbol úspěchu amerického postavení ve světě.

Nic víc si Putin nemůže přát.

Známosti nad principy

Moudrý německý filozof Karl Jaspers ve svojí slavné knize Otázka viny analyzoval vztah člověka a společenství k nacistickému režimu. Na jejím konci hledal zobecnění a napsal:

„Jestliže by kdy diktatura hitlerovského stylu povstala v Americe, všechna naděje by byla na dlouho ztracena. My v Německu jsme mohli být osvobozeni zvenku. Jakmile se totiž diktatura usadí, osvobození zevnitř už není možné. Pokud by byl anglosaský svět zevnitř ovládnut diktaturou tak, jako se to stalo nám, nebylo by žádné zvenku a ani osvobození. Svoboda, o kterou člověk Západu usiloval stovky let, by se stala minulostí. Znovu by zavládl primitivismus despocie, ale tentokrát se všemi možnostmi technologie.“

Je třeba znovu a znovu opakovat, že demokracie je víc než vítězství ve volbách. I to, že dávno před nástupem nových informačních technologií německý lid svobodně zvolil Adolfa Hitlera, stejně jako ten československý Klementa Gottwalda, v obou případech největší řezníky svých dějin.

Američané, kteří věří v demokracii a nevěří Donaldu Trumpovi dnes často říkají, že představuje jen výkyv kyvadla, které se nejpozději za čtyři roky zase vrátí do středu. Nechtějí vidět, že ono kyvadlo už někdo sundal, neboť byla otřesena víra v nezávislost institucí i justice.

S trochou jízlivosti by se dalo říci, že Amerika v tomto ohledu konečně dohnala a předehnala české národní společenství, jehož většina byla vždy přesvědčena, že známosti jsou podstatně důležitější a praktičtější než principy.

Proto v celé své historii chápala demokratické hodnoty spíše jen jako doporučení k formální nápodobě než jako něco závazného. Výsledkem je nezdravá oligarchizace hospodářského a politického vlivu.

Pokud politika nedává voličům pocit spravedlnosti a alespoň základní ochrany sociálních práv, nevyhnutelně hledají náhradu v populismu a antisystémových formacích. Jsme na začátku obtížné cesty a česká politika zatím nenabízí řešení, které by motivovalo a mobilizovalo společenskou aktivitu ke společnému cíli.

Ve světě transakční politiky bez hodnot totiž hrozí, že se v něm bude rozhodovat o nás bez nás. Jako vždy ale bude záležet jenom na nás, zda tomu ustoupíme.

Nová kniha
Kniha České průšvihy 1989–2024
HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)