Jan Palaščák: Česko je špička v energetické bezpečnosti, nepanikařme, lex Dukovany je paskvil
Vůči tendru na na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany si Jan Palaščák servítky nebere. Sám by do výstavby jádra pustil soukromé investory: „Myslím, že v Česku by se dalo najít dost těch, kdo by měli zájem investovat do modulární jaderné elektrárny. A ti, kteří se to teď bojí říct, by byli daleko přede mnou a jsou na to připraveni,“ tvrdí podnikatel v energetice a jak sám říká také ekonom a filosof.
Zatím posledním projektem Jana Palaščáka je měna CO2IN, která „vám umožní vymazat vaši uhlíkovou stopu na jedno kliknutí“. Má s ní globální ambice: „Jsem jednoznačně motivován snahou zapsat se tímto projektem do dějin, to říkám zcela otevřeně. Nemám žádnou jinou lepší, ale ani horší motivaci,“ říká muž s pověstí tvrdého byznysmena.
Lex Dukovany je podle Palaščáka třeba hodit do koše. „Ten zákon je úplně k ničemu, je jenom pro Dukovany a ještě je podřazen již uzavřeným smlouvám mezi státem a ČEZem. Je to právní paskvil,“ dodává v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.
Jste solární baron?
Je otázka, jestli je solární baron kluk, který si naspořil nějaké peníze už když mu bylo deset let, pak mu pomohli jeho rodiče a prarodiče, výsledkem bylo 300 tisíc ve stavebním spoření a postupný začátek přípravy fotovoltaických projektů. Ale budiž, solární baron jsem, respektive patřím k těm, kteří jsou na ráně – svou solární elektrárnu jsem neprodal, neschovávám ji za žádné zahraniční vlastníky. Vnitřně jsem s tím ale spokojený nebyl, takže jsem se rozhodl pustit do nových projektů.
Jan Palaščák. Foto: se souhlasem Amper Holding
K těm se samozřejmě dostaneme, ale cítíte se osobně dotčen tím, že jste strkán do škatulky solárních baronů? Je to oblíbené téma Miloše Zemana i dalších politiků.
Nikoho jsem neuplácel, nedělal jsem nic špatného, ale uznávám, že jsem z toho sám neměl dobré pocity, protože ta renta byla velká. Deset let jsem ale pracoval na tom, abych dokázal, že umím podnikat i bez dotací a bez takto mimořádných příležitostí. Každou korunu získanou z fotovoltaiky jsem také už několikrát reinvestoval a otočil v české ekonomice. Odpracoval jsem si to. Ale když o solárních baronech mluví Miloš Zeman, lidé z ČEZu a ti samí, kdo chtějí stavět Dukovany, ti samí, kdo chystali solární boom, tak to už mne štve.
Myslím, že v Česku by se dalo najít kromě mne i dost jiných, kteří by měli zájem investovat do modulární jaderné elektrárny. A ti, kteří se to teď bojí říct, by byli daleko přede mnou a jsou na to připraveni.
Když podporu, tak bioplynkám na odpad
V Poslanecké sněmovně prošla zatím prvním čtením novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta má výrazně snížit podporu pro solární elektrárny, naopak nejvyšší zvýhodnění přiznává bioplynovým elektrárnám. Část současných majitelů se zlobí, jak to vnímáte vy?
Všichni mi jako majiteli solární elektrárny říkali, jak jsem za vodou. Pro mne to ale byla motivace něco dělat. Kolegové ze solárního sektoru mi možná teď budou psát ošklivé zprávy, ale já ty dodatečné solární daně beru ve stylu stál dal, stát vzal. I když to, že se to otevírá teď zase po těch deseti letech, to už považuji za nešťastné. Moc peněz se nevybere a v oboru už převažují běžní čeští podnikatelé ze všech možných segmentů, mají většinou jiný byznys, takže jim jen stát sebere peníze, které by jinak dali zpátky do ekonomiky. Je to podobné, jako by stát zavedl nějakou korporátní daň. Není to adresné ani efektivní. Ti skuteční solární baroni jsou už úplně někde jinde.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Mimochodem, pokud jde o ty bioplynové stanice: holding Agrofert, který spravuje Babišův svěřenský fond, se v minulých letech stal jedním z lídrů na trhu bioplynových elektráren. A novela nejvyšší možné zvýhodnění přiznává právě bioplynkám… Je to podle vás jen náhoda?
Tady bych se Andreje Babiše možná zastal. Nemyslím, že by to osobně přímo řídil, i když jsou tu určitě v politice lidé, kteří mají snahu pomáhat Agrofertu. I když tento typ podpory výkupní ceny už přitom není potřeba, elektřina je drahá, stejně jako emisní povolenky. Pokud něco má smysl, jsou to odpadové bioplynky na komunální či jiný odpad. Ty by se měly stavět.
Skupina Amper, kterou vlastníte a vedete, o sobě píše, že jejím cílem „je přispět ke zvyšování energetické účinnosti a přechodu na nízkouhlíkovou a dlouhodobě udržitelnou energetiku inovativním způsobem“. Jak se nám ten přechod daří?
Ten přechod na moderní, obnovitelnou a nízkoemisní energetiku se nám v poslední době daří velice – hlavně proto, že jsme z České republiky přešli na jiné trhy. Když bych měl shrnout těch 14 let jen v české energetice, musel bych přiznat, že se mi to nedaří, ale právě to mne přinutilo hledat inovace a projekty, které nebudou závislé na českém regulačním, legislativním a lobbistickém prostředí.
To narážíte na váš projekt CO2IN. Ten je založený na obchodu s emisními povolenkami, možnosti pořídit si jejich derivát, podíl na povolence. Jak to má fungovat?
Pochopil jsem, že být obchodníkem s elektřinou či plynem není cesta, jak udělat tu disrupci na trhu. Poskytování energetických služeb je sice super, ale to nemůže poměry změnit, je to neškálovatelné, nedá se to exportovat. Takže jsme vymysleli CO2IN. Je to privátní, virtuální a environmentální měna. Není to kryptoměna – digitální ano, ale ne krypto. S bitcoinem máme ale společnou vlastnost, že i CO2IN je z definice protiinflační. To je dané tím, že počet emisních povolenek je omezený, je na ně pevný strop. Je to v podstatě princip zlatého standardu, kde tím zlatem jsou emisní povolenky.
Ten projekt je při vší skromnosti světově jedinečný. Tři unikátní vlastnosti jsou ty, že jedním kliknutím skutečně můžete vymazat svou uhlíkovou stopu, za druhé je to pořád platidlo a za třetí je CO2IN krytý aktivy. V tom smyslu je to uchovatel hodnoty.
Kupte si svou povolenku
Boj proti inflaci, respektive znehodnocování vlastních úspor je pro řadu lidí dosti aktuální téma. V čem přesně je tedy CO2IN protiinflační?
Sto CO2INů odpovídá jedné povolence, tisíci tun CO2. V České republice jsou stovky emitentů, v Evropě tisíce: elektrárny, těžký průmysl a tak dále. Jen vloni bylo 1,8 miliardy povolenek – to byl striktní strop. Každý rok se počet povolenek má snižovat asi o tři procenta s tím jak se zpřísňují ekologické cíle. Je to jako byste z oběhu každý rok stahoval koruny nebo dolary. To je ten antiinflační princip. Mohla by to zvrátit nějaká politická změna, ale krach systému emisních povolenek příliš nepředpokládám, to by musela krachovat celá EU. Investoři hledají vzácná aktiva, jejichž počet je omezený – ať už jsou to teď byty v Praze nebo emisní povolenky.
Už si takto mohu CO2IN nakoupit?
S trochou nadsázky mohu říct, že právě v době vzniku tohoto rozhovoru jsme nakoupili první povolenky, které dál prodáme prvním fyzickým osobám, které se s námi pustily do první fáze testování projektu.
A je i sázka na růst ceny povolenek? Levněji koupím, dráže v budoucnu prodám? Kromě toho, že si člověk kupuje dobrý pocit z toho, že si zaplatí odmazání části své uhlíkové stopy…
Ten projekt je při vší skromnosti světově jedinečný. Tři unikátní vlastnosti jsou ty, že jedním kliknutím skutečně můžete vymazat svou uhlíkovou stopu, za druhé je to pořád platidlo a za třetí je CO2IN krytý aktivy. V tom smyslu je to uchovatel hodnoty. Striktně se ale vyhýbáme jakémukoli lákání lidí na rychlé zbohatnutí, že by to bylo něco jako bitcoin, že povolenka bude za sto, za dvě stě. Snažíme se profilovat jinak. Nijak mne proto nezneklidňuje ani to, že cena povolenky v mezičase, než jsme projekt pustili do ostrého provozu, docela vyrostla. Teď je na úrovni, kdy funguje, motivuje k energetickým úsporám a přechodu na obnovitelné zdroje. Turbulence ceny by teď měly být nižší, ale čekáme nějaký mírný růst. Rychlé zbohatnutí ale neslibujeme.
V jednom rozhovoru jste řekl, že si jednou povolenku (či její derivát) bude třeba muset koupit i menší podnik nebo dokonce domácnost na úhradu uhlíkové daně… Myslíte, že to nastane, že si část povolenku bude muset kupovat i řadový občan?
Už tu je vize jedné globální ceny za tunu CO2 ekvivalentu, tedy včetně metanu a dalších skleníkových plynů, kdy je úplně jedno, kde na světě a z jaké činnosti to CO2 vznikne. Atmosféře je jedno, jestli jej vyprodukoval chudý africký farmář nebo bohatý americký rentiér.
Jinými slovy myslíte, že náš čeká v podstatě nový druh daně za CO2?
Nevím, jestli k tomu ta vlna úsilí ve věci ochrany klimatu povede nebo ne. Ale myslím, že CO2IN může být užitečný v obou případech. Pokud politici budou ty věci zavádět, je technologie, která to může usnadnit. Jak pro lidi, tak třeba pro menší firmy. Pokud k tomu politická vůle nebude, může CO2IN sloužit naopak tlaku zespoda, kde lidé mohou politickou vůli nahradit. Pokud máme do roku 2050 splnit klimatické cíle, lidé by neměli čekat na to, že něco udělají politici, že si snad někdy zvolíme tu správnou vládu. V knize Ericha Fromma Mít či být si pamatuji koncept toho, že spotřebitelé, pokud se spojí, mohou svým chováním měnit svět kolem. Já k tomu nabízím privátní měnu.
Skutečně to berete tak, že pomáháte měnit svět?
Jsem jednoznačně motivován snahou zapsat se tímto projektem do dějin, to říkám zcela otevřeně. Nemám žádnou jinou lepší, ale ani horší motivaci.
Lex Dukovany patří do koše
V roce 2011 jste založil firmu Amper Market, která se postupně dostala mezi největší dodavatele elektřiny českým zákazníkům, přišli jste jako první s konceptem virtuální elektrárny postaveným na nákupu elektřiny od decentralizovaných výrobců. V červenci 2018 jste firmu prodal skupině Bohemia Energy. Připomínám to proto, aby bylo jasno, že máte mnohé zkušenosti v oboru energetiky. Potřebuje podle vás Česká republika nutně dostavět nový reaktor v Dukovanech?
Využiji příležitosti, abych sdělil národu, že patřím k těm největším podporovatelům jaderné technologie jako takové. Nejsem sice technický člověk, jsem ekonom a filosof, ale dvě technologie mám rád: fotovoltaickou a jadernou. Jádro ohromně podporuji a zcela vážně říkám, že bych chtěl být prvním privátním investorem do modulárních jaderných reaktorů v České republice. Ale to, jak se teď chystají Dukovany, mi to znemožňuje a znemožňuje to i komukoli jinému. Žádný normální investor nemá šanci o jádru uvažovat. To by ještě nevadilo, pokud by se skutečně dostavělo. Ovšem to, jak se to nyní připravuje, to nemá žádnou šanci na úspěch. I teď po vyřazení Rosatomu, jediného skutečně připraveného uchazeče, se pořád s vážnou tváří mluví o tendru, což považuji za tristní.
Takže tendr podle vás nepůjde dokončit, pokud v něm nebudou Rusové, přičemž předpokládáme, že Rusové, Rosatom, tam skutečně nebude, protože je vyřazen z bezpečnostních důvodů. Co by se mělo dít dál? Tendr ukončit a soustředit se na vizi menších modulárních jaderných elektráren?
V podstatě ano. To je moje osobní vize, ale kdybych byl poradce pro energetiku nějaké politické strany, což jsem byl, ale už nejsem, tak bych vycházel z toho, že máme dodržovat vlastní pravidla, Platná Státní energetická koncepce sama říká, že se má aktualizovat; i na základě pořádné veřejné diskuse. Na tom se už dávno mělo pracovat. My máme koncepci z roku 2013, je rok 2021. Lex Dukovany je třeba hodit do koše. Ten zákon je úplně k ničemu, je jenom pro Dukovany a ještě je podřazen již uzavřeným smlouvám mezi státem a ČEZem. Je to právní paskvil.
Vy jste k celé té akci hodně kritický, pokud vím, vadí vám mimo jiné i to, že jen na přípravu tendru má jít 20 miliard. Co by se s těmi peněz podle vás dalo dělat v energetických inovacích?
Před časem vláda odmítla dát asi dvě miliardy na výzkum nové generace jaderných technologií v Řeži. A tady má 20 miliard, které padnou na přípravu projektu v Dukovanech. Z toho by se dalo něco zafinancovat. My máme možnost stát se součástí technologického řetězce světových lídrů, kteří malé a střední modulární reaktory vyvíjejí. Na to by se těch 20 miliard dalo využít lépe. Hoďme do koše lex Dukovany i novelu zákona o podporovaných zdrojích, pojďme ji udělat lépe a když chceme podporovat jádro, zahrňme do podporovaných zdrojů právě i jádro.
A pusťme tam tedy soukromý kapitál?
Ano. Myslím, že v Česku by se dalo najít kromě mne i dost jiných, kteří by měli zájem investovat do modulární jaderné elektrárny. A ti, kteří se to teď bojí říct, by byli daleko přede mnou a jsou na to připraveni.
Ale ve světě pořád podobný příklad nevidíme. Pokud se staví jaderné elektrárny, tak pořád ty velké a drahé.
Vývoj probíhá všude. Američané na to vsázejí jednoznačně. Světově nejznámější investor do vývoje jaderných technologií je Bill Gates. V Polsku je investor, který vyhlásil zájem o investice do modulárních elektráren. Ode mne je to trochu nadsázka, ale když by to bylo v silách nějaké mojí investorské skupiny, tak bych do toho šel. Naše výhoda je, že máme čas. Bavíme se o horizontu dvaceti let. Zatím patříme mezi top deset zemí na světě v energetické bezpečnosti, z hlediska infrastruktury, distribuce i zdrojů. Proto nemusíme panikařit, abychom tu schvalovali legislativní paskvil, kdy jsou vedle sebe největší obhájci projektu demokratičtí politici i agent Falmer.
Zaujalo mne, že jste vedle ekonomie vystudoval i filosofii. Kladete si v byznysu filosofické otázky třeba o dobru a zlu, morálce?
Jednoznačně ano. Už mi to i několikrát pomohlo jako jakýsi kompas. Přinejmenším mi to pomáhá v tom vědět, co dělat nechci.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
31 komentářů
Modulární JE je obdoba holuba na střeše, standardní nový blok (nebo bloky) v Dukovanech zase vrabce v hrsti. Nedivím se, že někdo, kdo bohatne z dotací na fotovoltaiku, prosazuje něco, co tu reálně nebude ještě deset let, nebo i víc.
Naše stávající energetické zdroje nám vystačí ještě na min. 10 – 20 let bez nějakého většího problému. V tuto chvíli prodáváme spoustu naší elektřiny do zahraničí (což by znělo hezky, pokud bychom jí všichni současně tak moc nedotovali). Pokud se nyní nepokusíme naskočit do nových technologií oněch vašich holubů na střeše (modulárních je), pak budeme i nadále odsouzeni k věčnému dotování elektřiny. A k využívání starých technologií na její získávání. A závislosti na politické orientaci, která nám bude určovat od koho tyto staré technologie nakupovat. A věřte, že ať to bude Amerika, Čína, nebo Rusko, vždy to bude pro nás špatně. A to bude stále větší problém, protože na elektřinu pojede za pár desetiletí naprosto všechno.
Takže pokud se nyní nepokusíme za peníze „ušetřené“ za nerealizovanou dostavbu starých JE pokročit v jaderné technologii někam dál, budou nám to jednou naše děti sakra vyčítat. A budou za naší neochotu se posunout někam dál hodně platit.
Nesmysl. Pokud máme do roku 2033 dekarbonizovat, pak to znamená vypnutí cca 45 % našich současných zdrojů elektřiny a téměř sta procent tepláren (mnohé také kogenerují elektřinu). Pokud by mělo v rámci té dekarbonizace dojít k náhradě aut elektromobily, znamenalo by to jen za auta, co jezdí na benzín, mít k dispozici cca 150% produkce Temelína, a ještě jednou tolik na pokrytí nafťáků. A, mj., taky elektrifikaci naprosto všech tratí, kde dnes jezdí lokálky poháněné naftou. Nebo naprosto drasticky (na úroveň, jaká byla za nacistů nebo na začátku komunistické diktatury) omezit individuální dopravu.
Řešit úbytek zdrojů elektřiny a tepla plynem je nesmysl, protože ten sice produkuje jen cca 50% CO2 oproti uhlí, ale úniky metanu to dotáhnou na stejný skleníkový efekt, jaký má CO2 z uhlí (+- jak se co odhadne, může to být i víc, i o něco málo méně). Takže zbývá jedině jádro, protože OZE nic užitečného nedodají.
Jádro ano, ale ve formě malých (modulárních) jednotek. A následně tokamaky. Zkuste se podívat na projekty Jet, Iter atd. Mají velmi slibné výsledky. Tam je třeba napnout úsilí a finance, nikoli do zastaralé a velmi neefektivní technologie štěpných reakcí. Tolik tedy k jádru, nebudu to tady rozepisovat, jde o snadno dohledatelné informace, pokud má někdo zájem dozvědět se víc.
Vedle toho samozřejmě i obnovitelné zdroje (slunce, vítr, voda atd.), ideálně malé a diverzifikované.
Co se týká teplárenství, v současné době se jako nejlepšími zdroji tepla ukazují spalovny, řeší dvě mouchy jednou ranou (teplo a současně likvidaci odpadu) a filtrace výstupních zplodin je již na vysoké úrovni.
A co se týká dopravy, tam může být zásadním regulačním mechanismem cena, nikoli legislativní omezování. Prostě jezdit každých pár metrů osobním autem (lidi už dnes jedou autem i do lesa na procházku, prostě zpovykanost) je, přiznejme si, luxus, který si dlouhodobě nebudeme moci dovolit.
Pokud se navíc „ekodaněmi“ zatíží i letecká a lodní doprava (a přestaneme se neustále honit za ekošikanováním dnes relativně neškodné osobní dopravy), budeme schopni uhlíkovou stopu snížit velmi radikálně. Opravdu nepotřebuji kupovat si například USB kabel z Číny za 19 Kč. To vede pouze k tomu, že kdykoli ho nemůžu najít, koupím si další. A v tom vidím jeden z největších problémů. Obrovskou propagaci konzumního způsobu života.
Doprava (oceánská) je dnes tak levná, že nikdo nepřemýšlí nad tím, jestli se má chovat šetrně, nebo roztaženě. Společnosti, které v tomto oboru podnikají, navíc sídlí v daňových rájích a na zmírnění dopadů svého byznysu se nijak nepodílejí. To je nutné do budoucna změnit. Majitelé těchto firem jsou jedněmi z nejbohatších lidí planety. Jen díky tomu, že tak drasticky likvidují životní prostředí nás všech.
U nákladní dopravy stále existuje možnost přesunout tranzitní přepravu na energeticky (i uhlíkově) mnohem příznivější dopravu železniční (po čemž voláme všichni již dlouho). Následné úspory za údržbu nezničených silnic můžou být také velmi nezanedbatelné.
Chce to jen jít kupředu, přijmout nevyhnutelné změny co možná nejrychleji a hlavně nezůstat přešlapovat na místě a čekat, až nám ujede vlak. Debaty o tom, kolik nás to bude stát, jsou podle mě spíš akademické, ale nic nezmění na tom, že to drahé bude a že se tomu nakonec nevyhneme. Prodlužovat agónii lpěním na starých technologiích nám nakonec přinese jen další náklady navíc, bohužel.
Doporučuji knihu Ludvíka Součka Blázniví vynálezci. Tam najdete seriózních projektů habaděj. I pro perpetuum mobile. Prostě je třeba pracovat s tím, co je, a ne s tím, co „určitě bude“. Už někdy v 60. letech se tvrdilo, že elektrárna na jadernou fúzi tu bude „do dvaceti let“, v 80. se tvrdilo to samé (atd.) a teď v podstatě taky.
MMCH znal jsem jednoho, co taky nechal stavět techniku pro něco, „co určitě bude“. Pak to nebylo (další výzkum prokázal, že to není technicky možné) a šel za ty zbytečně prostavěné miliony sedět. To by se ale EUrokomisaři stát nemohlo.
Vodní kapacitu máme prakticky vyčerpanou, a to ekologové děsně řvou v souvislosti s tím, že existuje asi dvacet dalších projektů. A stejně by nás v potřebě energie nevytrhly. Problémem FV panelů a větrných elektráren je, že produkují energii zcela chaoticky „když se jim zrovna chce“. A není vyřešeno skladování elektřiny. Potřebovali bychom na to pár tisíc Dlouhých strání – kde je umístíme? jak moc budou řvát ekologové? Největší u nás postavené bateriové úložiště za miliardy je s to krýt spotřebu ČR po dobu jedné sekundy. Dá se přes trojčlenku spočítat, kolik by stálo třeba na 14 dní, nicméně musíte sáhnout po jiném výpočtu, abyste zjistil, že tolik lithia na světě k mání prostě není. A těžit lithium z hornin, kde jsou ho zlomky promile = devastace krajiny na úrovni severočeských povrchových dolů na uhlí (nebo spíš ještě horší).
A další problém je, že byste v tom měl energii odpovídající asi třem až čtyřem hirošimským atomovkám s tím, že baterky bouchnout mohou.
Pokud se týká těch aut, maně vzpomínám, jak jsem vezl tatínka a jeho bratrance a napoleonské bojiště u Slavkova. Oba už s rakovinou. Bez auta by to nebylo možné. A tatínek byl ještě měsíc před smrtí v práci (a vytvářel hodnoty). Bez auta by to absolutně nešlo.
Železniční síť je u nás prakticky stoprocentně vytížena (alespoň páteřní tahy). Musely by se nastavět minimálně další paralelní koleje (a ne všude to jde, kvůli tomu, jak jsou řešeny stanice). Kdo to blokuje? Zelení. Daly by se použít vodní dopravní cesty, ale kdo blokuje stavbu DOL? Zelení.
Úvahy, co jaký projekt bude stát, nejsou akademické, ale zásadní. MMCH, za to, co se nacpalo do kapes solárních baronů by ty Dukovany II už stály, případně by sice byly jen rozestavěné, ale prachy na dokončení té stavby by už byly na příslušném kontě. A ještě by zbyly nějaké na začátek planýrování v místě dostavby Temelína podle původního projektu (tj. na dvojnásobnou kapacitu oproti nynějšku). A na čí nátlak ta zlodějina s podporou OZE vznikla? Nebyli to náhodou zase zelení?
A, je mi líto, stará technologie je větrník (středověk) nebo fotovoltaický panel (19. století). Ne VVR (druhá polovina 20. století a nic novějšího není, jen v praxi neověřené futurologické bláboly).
A USB kabel z Číny jsem pod 50 Kč neviděl a stejně se může ztratit, i kdyby stál desetinásobek. Pokud nechcete vozit tyhle věci přes půl zeměkoule, znamenalo by to vrátit jejich výrobu do EU, odkud ji vyhnal kdo? No, přece zelení.
Naprostý souhlas. Ještě bych chtěl k spotřebičům elektřiny přidat rostoucí podíl klimatizace, o které se moc nemluví.
Dr. B. mluví o masivním vývozu elektřiny. Ano, ale občasi ji i dovážíme kvůli regulaci elektrizační soustavy. Ale podíl vývozu neustále klesá.
Za pár let bude v celé Evropě nedostatek elektřiny, zejména po odstavení jaderek a uhelných elektrtáren v Německu. Takže cena elektřiny dramaticky poroste. A bez vlastních stabilních, výkonných a spolehlivých zdrojů pro základní zatížení to bude nezvládnutelný proces.
A i s nimi to bude problematické, pokud se např. vedle nás začne hroutit Německo.
Pan ekonom a filosof Palaščák má pravdu, že po vyřazení Rosatomu z tendru na Dukovany je tendr fraškou. Já říkám, že Westinghouse, EDF (Francie) i KHNP (J. Korea) budou hledat důvody, proč stavba bude mít mnohaleté zpoždění a bude stát mnohem mnohem více, než byl plán.
Pan Palaščák ale nemá tušení, v jakém stavu je nyní studium malých modulárních reaktorů a mikroreaktorů. Ve světě existuje nyní asi 70 různých projektů. Na Západě existují jen velmi zhruba na papíře (nejdále je asi NuScale) a k využití v praxi je ještě hodně daleko.
V praxi jsou nejdále v Rusku (RITM-200, již stavěné) a v Číně. Což ovšem zase z hysterického ideologického hlediska nemůže projít.
Hystericky ideologickým hlediskem se řídí ti co tvrdí, že „jediným připraveným uchazečem byl rosatom“. O tom jakou frašku z investic do JE udělal rosatom, by mohli povyprávět ve Finsku a Maďarsku, kde měl rosatom už 4 roky stavět a prozatím stačil akorát srovnat plac buldozerem.
Nějak toto zmizelo. Tak ještě jednou pro opožděného Pavla i z juiných diskuzí:
Jasným vítězem tendru na dostavbu Dukovan by byl Rosatom, který splňuje všechna odborná kritéria: technická, ekonomická i bezpečnostní. Spolehlivé jsou i dodávky jaderného paliva. Rosatom všem nabízí i velmi výhodné ekonomické podmínky. Na projektech Rosatomu po celém světě se významně podílí asi patnáct našich firem.
Rosatom nevadí Evropské unii, Finsku, Maďarsku, Indii, Číně, Bělorusku, Turecku, Egyptu, Bangladéši ani padesáti jiným zemím, kde se Rosatom podílí na budování jaderného odvětví (výzkumné a demonstrační reaktory, výroba radiofarmak apod.).
Westinghouse, jihokorejská společnost KHNP ani francouzská společnost EDF v nynější době ani ve vzdálenější budoucnosti nemají, co vhodného nabídnout !!
Rosatom může začít stavět v Maďarsku až po udělení stavebního povolení, které se očekává letos ke konci roku (podobně jako ve Finsku příští rok) !!
Žvaníš z cesty „opožděný“ mirku, možná proto ti „to“ zmizelo. Tvoje vlhké dojmy co všechny „rosatom splňuje“, máš odkud? Rosatom například NESPLŇUJE eurounijní bezpečnostní normy výstaby a každopádně není nebo nebyl schopen 4 roky dodat veškerou dokumentaci vyžadovanou pro tuto oblast jak maďarskou tak finskou legislativou – proto taky nedostal stavební povolení. Ano, v takové Indii má rosatom ve výstavbě několika bloků v elektrárně Kundankulam, které … teď pozor ať to s tebou nešlehne…. už 10 (slovy deset) let není schopen dokončit. Ještě že jsou tady společnosti Westinghouse, KHNP nebo Framatome, které jsou schopny dodat vše co česká energetika vyžaduje, což prokázali v Číně či SAE a nemusí se při tom ohánět neexistující elektrárnou v Egyptě nebo korupcí a technickými problémy prolezlým projektem v Bělorusku.
Jste prostě nevzdělaný chudák, který o jaderné energetice nemá ani ponětí, ale potřebuje se stále předvádět.
A konkrétně k té dokumentaci: Rosatom loni v červnu dodal Maďarsku 283 000 stránek dokumentace. A to nepočítám předsmulvní dokumentaci.
Stavební povolení dostane až po dokončení nfrastruktury maďarskou stranou.
Rosatom má samozřejmě vše potřebné pro stavbu reaktorů VVER 1000, VVER 1200/VVER TOI v EU. Jinak by od EU nedostal povolení ke stavbě svých reaktorů v Maďarsku a ve Finsku.
Jaké má technické problémy elektrárna v Bělorusku? Do komerčního provozu byl první blok uveden teprve před pár dny.
A pokud jde o Kudankulum, tak výstavba ruských bloků 2 a 4 navazuje už na existující bloky 1 a 2 a nají být uvedeny do provozu v 2023, připravuje se tam výstavba bloků 5 a 6.
O neschopnosti dodat reaktory Westinghousem, EDF nebo KHNP v plánované době a za plánované náklady se čeští političtí retardi včetně Vás přesvědčí sami.
Ty „bezpečnostní normy EU“ nesplňují ani Dukovany a jedou naprosto bez jakéhokoli většího problému 36 let. A to je za „jadernou havárii“ považováno i to, když se uklízečce převrhne kyblík s mydlinkami.
Ty „normy“ jsou tu jen proto, aby vyřadily určité konkrétní výrobce, případně aby se nic nedalo postavit.
Takovou míru sebekrtiky bych od tebe „chudý nevzdělaný“ Mirku nečekal.
Pro tvé info a aby ses příště tolik neztrapňoval. Těch 283 000 stránek bezpečnostní dokumentace měl neschopný rosatom dodat maďarům v roce 2017, nikoli loni. Totéž v bledě modrém se stalo ve finsku. RUsáci museli za pochodu tvořit bezpečnostní dokumentaci, kterou měli pro projekty v EU mít už roky hotovou. Toto byla příčina, proč rosatom nezačal jak v Maďarsku tak ve Finsku stavět a vše několi let stálo. Co všechno rosatom nemá a není toho schopen se teprve ukáže až narazí na další evropskou legislativu začne vybírat subdodavatele, třeba na betonové konstrukce, což byl problém Arevy ve Finsku. Reaktory a veškerou další klíčovou technologii Areva, v rozporu s mirkovými vlhkými fantasmagoriemi dodala včas a v pořádku. Na čínských projektech jak Areva tak Westinghouse šlapaly jako hodinky.) A opět nic nevíš mirku. 1. a 2. blok elektrárny Kudankulam měly být spuštěny v roce 2008. Spuštěny byly nakonec v roce 2013 a 2016. Jak se vyvíjí rusácké „plány“ je zjevné. O tom se přesvědčili i Indové. Rok 2023 … zlatý voči. Co se dělo v Bělorusku se lze dočíst zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dalsi-problemy-pri-stavbe-beloruske-jaderne-elektarny-kvuli-korupci-hrozila-havarie-systemu-79424. A i v tomto korupčním a na bezpečnostní normy nehledícím prostředí měl rosatom zpoždění.
Jinými slovy, pergill by chtěl porušovat zákony. To co jede nebo nejede je opravdu ale opravdu irelevantní. Před 50 či 40 lety stavěl Framatome, Siemes či Westinghouse jaderné elektrárny jako na běžícím páse. A ty elektrárny dodnes bez problému slouží. Znamená to dnes při výstavbě nových elektráren něco … NE, absolutně kulový.
to Pavel
Problém je, že ty nové zákony jsou vyslovená sabotáž, vyrobená proto, aby se nedalo nic postavit.
Řešení je buď takové, že se na ně bude z vysoka …, ostatně EU tam, kde se jí to hodí, to dělá taky, nebo že se EU cíleně rozbije a po jejím pádu přestanou ty zákony platit. jako přestaly platit třeba Norimberské zákony po pádu Německa.
Prostě je třeba rozlišovat přírodní zákony, které platí zcela objektivně a nejede přes to vlak a nedají se změnit hlasováním v parlamentu nebo na základě řevu negramotů z nějaké neziskovy, a voluntaristické bláboly, vycházející z „elit“, které se jejich porážkou a odstavením od moci dají změnit velice snadno a v historii se tak stalo mnohokrát, ostatně mnozí z nás toho byli očitými svědky.
to Pergill
problém je, že ti co teď na ty zákony kydají špínu, tak je v době přístupových hovorů do EU s nadšením a bez odporu odkývali (soudruh zeman) nebo v současnosti bez odporu a opět s nadšením v EU hlasují pro zhoršení dané situace (green deal a babiš), aby si doma tahali triko jak byli proti. Jinak eurounijní normy jsou jen rámec. Třeba finské národní normy jsou ještě přísnější, i když by nemusely.
Ovšem důležité je učinit závěr na základě faktů, a tím faktem je, že rosatom není schopen si poradit v termínu a bez problémů ani ve Finsku, ani v Maďarsku, ani v Indii (že by indické normy byly stejně ďábelské jako ty eurounijní) ani v Bělorusku. Tedy zcela evidentní závěr zní, že státní podnik rosatom není o nic lépe připraven stavět jaderné elektrárny než kterýkoli jiný hráč na trhu. Vzhledem k zjevnému banditismu jeho vlastníka tedy rusácka, který se projevil i u nás, jeho vyřazení není třeba litovat.
to Pavel
Konkurenti Rosatomu jsou na tom s termíny ještě hůř. Je to prostě velká stavba, rozhoduje se o ni socialistickým způsobem. Tj. nemohu si vybrat dodavatele, kterému věřím, ale takového, kterého mi vyberou negramotní a zkorumpovaní úředníci, a o každém pšouku rozhodují naprosto nekompetentní lidé, dosazení státní správou nebo EU. Mnozí z nich jsou naopak zainteresovaní na tom, aby se stavba prodloužila a prodražila.
to pergill.
Což je samozřejmě nesmysl. Rosatom ve Finsku a v Maďarsku za 4 roky ( v době kdy na žádném subdodavateli závislý nebyl) zvládl jen a pouze srovnat plac buldozerem . Takto katastroficky investici neprováděla ani Areva, která nabrala zpoždění AŽ v době realizace betonových konstrukcí (tedy v době kdy na subdodavatelích závislá byla). Představa, že se rosatom přestane stále více opožďovat a najednou bude dodržovat harmonogram je zcestná až srandovní.
ANo, zkorupmpovanost není rosatomu cizí. Aspoň v něčem jste se trefil.
…Dukovany postavili komunisti z ČSSR s pomocí soudruhů ze SSSR…do dneška mají určitě někde v Rusatomu kompletní dokumentaci dnešní jaderné elektrárny…tak aby to nebylo pro České čučkaře bezpečnostním rizikem, tak bych navrhoval Dukovany srovnat se zemí a na jejich místě postavit nové Dukovany USA firmou….a USA firma po uzavření dohody s ČR na výstavbu (nebo i dostavbu) Dukovan uzavře smlouvu s Čínou a Ruskem…a za pár měsíců budou Dukovany v provozu…no Čína staví rychle….kupříkladu stavba 40kilometrové části dálnice D4 postaví ČR vybraná firma za 3,5 roku…no a Čínské firmy staví měsíčně 8km dálnic…tak když se oblékáme do jejich oděvů dovážíme a jíme dovážené čínské vepřové kachní husí máme jejich telefony a laptopy, tak proč nééé včas postavené dálnice nebo jejich levná auta
Existují vědy jako fyzika a ekonomie. Z jejich výstupů se dá dost přesně odhadnout, kde jsou kritické části jakékoli JE. Dokonce i kdyby ji stavěli marťané na Venuši.
Druhou věcí je, že existuje mezinárodní konvence ve smyslu, že útok na jaderné zařízení (a zejména jeho jadernou část) je považován za ekvivalentní jadernému útoku a může na něj být odpovězeno jaderným úderem. Jsme členy NATO, které jaderné zbraně má a může je nasadit. IMHO za určitých okolností by to mohla být i velmi vítaná akce.
Pořád nechápu, proč jsme u nás stále tak zahledění do velkých JE. Už dávno to nedává žádný ekonomický smysl. Před nějakou dobou jsem zde psal, že máme možnost se dostat v blízké budoucnosti na světovou špičku v modulárních reaktorech. Tedy pokud bychom necpali stovky miliard do dnes koncepčně zastaralé a neekonomické technologie velkých jaderných zdrojů. No to jsem to tady schytal 😀 Spousta zdejších „odborníků“ mě tu sepsula za to, že se vyjadřuji k něčemu, čemu nerozumím, že oni dělali na Temelíně atd., atd. a proto tomu rozumí. Že modulární reaktory jsou hudbou daleké budoucnosti, pokud vůbec někdy budou existovat a podobně.
Staří dědci v důchodu, kteří nepoznali nic jiného, než obří Ruskou technologii posléze doplněnou Americkou (stejně zastaralou) technologickou koncepcí. Ale protože se zasekli v jistém bodě v čase, nejsou ochotni připustit, že pokrok v jaderné energetice běží dál a že opravdu nemusíme stále spoléhat na koncepčně nejstarší jadernou technologii (kterou musíme všichni nehorázně dotovat), ale musíme se spíš posunout v čase a snažit se naskočit do rozjíždějícího se vlaku směrem do budoucnosti.
Tahle naše zabržděnost nám opět přinese jenom to, že nám ujede vlak v oblasti, která by mohla celá desetiletí táhnout naší ekonomiku. V Řeži (a nejen tam) máme opravdu špičkové jaderné vědce a kdyby se všichni moji kritici v tomto tématu skutečně zajímali o novinky v českém jaderném výzkumu, pak by mi v mnohém dali za pravdu. Mimochodem příprava modulárních jaderných elektráren je již dnes jednou z hlavních koncepcí budoucího rozvoje a směřování velkých energetických firem na našem trhu (například ČEZ). Opravdu si myslíte, že by napínali úsilí k technologiím, které by byly podle nich nereálné? To asi nemyslíte vážně, moji milí kritici 😉
Možná je ten největší problém v tom našem čecháčtství, v tom, že si stále připadáme malí, ubližovaní a potřebujeme pořád lézt někomu do zadnice (a současně mu okopávat kotníky). Škoda, že tenhle národ nedokáže pochopit, že má na to být opět v něčem světovou špičkou. Stejně jako již to v historii dokázal vícekrát.
Protože ony malé zdroje jsou k ničemu. Jednak jsou drasticky méně efektivní, jednak jsou zatím jen ve vývoji, přičemž nejblíže komerčnímu nasazení takových zdrojů je Rusko (a jsme tam, kde jsme byli).
Ještě by se dala oprášit původní československá koncepce, realizovaná v Jaslovských Bohunicích jako blok A1. Je docela možné, že se současnými technologiemi by to nemuselo dopadnout jako tenkrát. navíc se mi zdá, že její likvidace mohla být sabotáž ze strany sovětů.
Ony ty malé zdroje nejsou zase tak špatné. Prostá efektivita je zatím jistě nižší, ale za nesrovnatelně menších nákladů. Což z nich ve finále může dělat z širšího pohledu mnohem ekonomicky efektivnější zdroje. Ale jsou hlavně posunem ve vývoji jaderné energetiky. Obecně to platí ve všech oblastech, diverzifikace zdrojů je to nejlepší, co vždy můžete udělat. Mít dvě velké JE znamená mimo jiné i to, že když se něco pokazí a jedna bude odstavena, jsme v háji. Pokud budeme mít mnoho malých zdrojů, naše energetická soběstačnost bude mnohem stabilnější.
Zdroje se diverzifikují všude, v investování, v zemědělství atd. Stavět energetickou koncepci na 2-3 velkých zdrojích je velmi nebezpečné. Dnes jsme již velmi špatně nastaveni v průmyslu, automobilky a pak dlouho nic. Už i při malých výpadcích (naposledy při koronaviru) jsme to ekonomicky hodně pocítili. Proč se tedy nepoučit a neudělat v energetice stejnou chybu?
Jestliže potřebujeme něco, co dodá buď deset malých zdrojů nebo jeden velký, je třeba sáhnout po tom velkém, protože MWh prostě přijde levněji, bude se to i levněji financovat atd.
Dekarbonizace vytváří potřebu několika Temelínů. Uvědomte si, že tč. cca 45 % hradíme uhlím, a to bude třeba nahradit jádrem, + teplárenské kapacity, nebo navýšit elektrárny ještě o pár temelínů, aby si lidi doma po zrušení tepláren mohli topit elektřinou. Když je necháme topit plynem, bude to mít větší skleníkovou stopu než ta vypnutá teplárna.
Takže je třeba stavět temelíny nebo bychom museli za podstatně víc peněz postavit desítky modulárních reaktorů, možná i něco přes sto (aby bylo i na nabíjení elektromobilů) které navíc ještě v tč. reálu neexistují (a nejdál je s nimi zase ten Rosatom).
Je vidět, že o jaderné energetice nemáte ponětí stejně jako jakýsi Pavel zde. A podceňovat znalosti zkušených pracovníků v energetice a nahrazovat je vlastní ideologií je jistě přínosné 🙂 🙂
Pokud jde o malé modulární reaktory – o těch jsem se zmínil v příspěvku z 13. 6. Ty budou mít jistě úlohu v budoucnosti jako lokální zdroje (včetně teplárenství nebo výroba vodíku), ale ani baterie SMR nebude ekonomicky výhodnější než velký blok.
Ještě jsem se zapomněl zmínit o vývoji reaktorů založených na rychlých neutronech a o vysokoteplotních reaktorech. I v této oblasti mají značný náskok Rusko a Čína. Budoucnost ukáže, co bude nejperspektivnější. Jaderná fúze je zatím jen perspektivní idea.
Je jistě dobře, že se do problematiky mikroreaktorů a malých reaktorů zapojují i čeští vědci. Přeji jim samozřejmě úspěch, ale prorazit v tak velké konkurenci bude těžké.
No možná nejsem jaderný fyzik, ale informace o modulárních reaktorech mám z velké části od mého kamaráda. Ten pracuje na Temelíně a zabývá se právě zajištěním a zabezpečením provozu JE. V některých věcech máme možná rozdílné pohledy na jadernou energetiku, kde se ale shodneme jsou právě oblasti ekonomické efektivity, zabezpečení velkých vs malých zdrojů a budoucnosti jaderné energetiky. ČEZ se o modulární reaktory do budoucna velmi zajímá právě z důvodů možného zlevnění výroby elektřiny.
Na velkých zdrojích existuje několik zásadních proti. Kromě již zmíněné neekonomičnosti jde dále především o jejich malý počet. V případě dlouhodobějšího problému na některém z nich pak můžete mít rázem odstaveno třeba 20 – 30% výroby. A to je problém strategický.
A nakonec, i kdyby se dnes začalo například v Dukovanech stavět, spuštění stejně nemůžete očekávat dříve než za 10 – 15 let. V situaci, kdy se ale ještě stavět nezačalo a začne kdoví kdy (pokud vůbec) mi dostavba dalších bloků rozhodně nepřipadá jako efektivní energetické řešení blízké budoucnosti.
Řekl bych tedy, že nemám pohled ideologicky zakalený, ale že se snažím vidět více souvislostí. A z toho plynou moje obavy. Výroba čehokoli je bez diverzifikace zdrojů velkým a zbytečným hazardem.
Každopádně přeji hezký den Mirkovi i Pergillovi a díky, že se i přes rozdílné názory dovedeme bavit o mnohých tématech bez zbytečných invektiv.
Jenže teprve za těch 10 – 15 let budou první modulární jaderné reaktory v takové formě, aby se vůbec mohly začít stavět. A do té doby mohou stát nové Dukovany a být rozběhnuta dostavba Temelína a připravovat se Blahutovice. A pokud budeme mít víc takových zdrojů, tak jeden z nich nebude 20 – 30 procent výroby. ale podstatně méně. Ale stejně to znamená mít udržovanou rezervu na uhlí, která by se v takovém případě spustila.
Zkus ten svůj syndrom promítání vlastních nedostatků do jiných lidí konzultovat s lékařem, jaderně nevzdělaný mirku. Ideologie je evidentně jediné co ti v hlavě zůstalo.
K nadpisu článku: Ano, máme poměrně vysokou úroveň energetické bezpečnosti a neměli bychom si ji nechat vzít. I za cenu rozchodu s EU.