Vláda v nejbližších dnech rozhodne o rozdělení peněz z nového Modernizačního fondu. Ten má Česku pomoci s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. 150 miliard korun z fondu se rozdělí na modernizaci teplárenské soustavy, podporu obnovitelných zdrojů energie či snížení emisí z dopravy. Návrh ale kritizují například stovky měst a obcí, na které z miliard zbyly jen „drobné“.

Modernizační fond financuje evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Největší balík v objemu 60 miliard korun má směřovat do výstavby obnovitelných zdrojů energie. Celou polovinu z této sumy si ukrojí energetické společnosti, které už dnes bezplatné emisní povolenky využívají.

Druhá polovina bude určena pro všechny zájemce – stávající i nové výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které má fond na starosti, ve zvýhodnění stávajících výrobců elektřiny nevidí problém.

Ministerstvo: Říká nám to zákon

„Rozdělení financí vyplývá přímo z evropské a české legislativy,“ vysvětluje na dotaz Euractiv.cz mluvčí ministerstva Ondřej Charvát. Určité zvýhodnění pro výrobce elektřiny je podle MŽP zakotveno v zákoně o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

Zákon pro ně zajištuje přednostní přístup k části Modernizačního fondu, který je tvořen prodejem emisních povolenek podle článku 10c směrnice z roku 2009. Právě článek 10c umožňuje České republice přidělit povolenky zdarma společnostem působícím v energetice, a to na modernizaci výroby.

Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

„Smyslem je motivace k dekarbonizaci a snížení emisí stávajících výroben elektřiny v ČR, ve kterých je podíl uhlí stále cca 40 procent,“ dodává Charvát.

Výrobcům elektřiny se mezi lety 2013 a 2019 přidělovaly bezplatné povolenky výměnou za investice do dekarbonizace výroby elektřiny. Právo využít tuto nabídku měly výhradně subjekty vyrábějící elektřinu v rámci systému obchodování s emisními povolenkami.

Hrozí omezení soutěže, varují právníci

Organizace Frank Bold však plán ministerstva zvýhodnit energetické společnosti kritizuje. Podle jejích právníků hrozí, že soutěž o chystanou podporu obnovitelných zdrojů nebude otevřená a efektivní.

„Ministerstvo životního prostředí by se mělo poučit z předchozích let, kdy byly subjekty 10c zvýhodňovány prostřednictvím bezplatných emisních povolenek. Podle zprávy Evropského účetního dvora bylo v členských státech, které rozdávaly subjektům 10c bezplatné povolenky, mnohem menší snížení uhlíkové náročnosti energetiky než ve zbývajících 19 státech,“ podotýká organizace Frank Bold ve své analýze.

„V rámci Modernizačního fondu má nyní Ministerstvo životního prostředí šanci nastavit nová pravidla a přispět ke skutečně účinnému snižování emisí skleníkových plynů,“ apelovala organizace s tím, že klíčem ke změně může být otevření soutěže pro co nejširší spektrum subjektů.

Ministerstvo životního prostředí ale trvá na tom, že k podpoře z Modernizačního fondu budou mít přístup i ostatní hráči. Pravidla pro ně chystá spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Státním fondem životního prostředí. Cílem je, „aby byla splněna podmínka přednostního využití pro výrobce elektřiny v EU ETS, a zároveň aby měly přístup k programu i ostatní subjekty včetně malých projektů,“ říká mluvčí Charvát.

Součástí tohoto modelu mají být i pravidla pro přesun nevyužitých prostředků mezi skupinami příjemců.

Pro obce a města jen „drobné“

Modernizační fond kromě 60 miliard korun na obnovitelné zdroje poskytne také 40 miliard na modernizaci teplárenské soustavy. Peníze mají směřovat také do zlepšování energetické účinnosti a snižování produkce skleníkových plynů v průmyslové výrobě.

Sektory spadající do systému EU ETS si budou moci rozdělit až 20,5 miliardy korun, podporu ve výši až 9,2 miliardy získají podniky mimo systém EU ETS. Dalších 13 miliard korun je zatím vyčleněno pro dopravu, zejména na nákup vozidel na alternativní pohon. Podpořena bude také energetická účinnost ve veřejných budovách, a to ve výši 6,2 miliardy korun. Programový dokument myslí i na modernizaci veřejného osvětlení, kam by mělo směřovat 3,1 miliardy korun.

Nejmenší podíl odpovídající 2,3 miliardy korun by měl připadat komunitní energetice. To se však nelíbí zástupcům měst a obcí, které si od fondu slibovaly dotace na rozvoj vlastních obnovitelných zdrojů energie. Svůj nesouhlas vyjádřily ve výzvě adresované vládě. Zatím ji podepsalo 375 starostů, starostek a také malých a středních podniků, podle kterých je takový rozpočet na desetileté období příliš nízký.

„Dvě stě třicet milionů ročně pro více než 6000 obcí je přece absolutně nedostatečné”, prohlásil Miroslav Kalvas, starosta města Jílové, který je jedním ze signatářů výzvy.

Starostové ve výzvě žádají, aby se rozpočet pro komunitní energetiku zvýšil z 1,5 procenta Modernizačního fondu na čtyři procenta, což odpovídá zhruba šesti miliardám korun. „Zvýšení alokace na čtyři procenta není nijak přehnaný požadavek. Naopak, pokud komunitní energetika naplno využije svého potenciálu, je možné, že ani toto navýšení nebude dostatečné. Je to však číslo, které navrhovali odborní konzultanti z Evropské komise, a samo ministerstvo s touto sumou ještě v srpnu souhlasilo,” doplňuje za Frank Bold Karolina Gyurovszká.

MŽP však argumentuje tím, že na komunitní energetiku bude možné čerpat dotace i z jiných finančních zdrojů. Na jejich vzniku se však teprve pracuje.