rhett maxwell on Foter.com, In a field

Pachové stopy jako problém české policie. Psovod si sám staví konzervy, hrozí ovlivnění důkazů

Napsal/a Robert Malecký 9. března 2019

Ústavní soud se zastal dvojice mužů odsouzených za vraždu a dal jim naději na nové řízení o obnově jejich procesu. Jde o případ, v němž hrají důležitou roli pachové stopy a přípustnost jejich použití jako důkazu. Právě otázka věrohodnosti pachových stop může být v novém řízení o povolení obnovy procesu rozhodující.

Slovák Maroš Straňák a Čech David Šimon si odpykávají dlouholeté tresty za loupežnou vraždu seniora, ke které došlo v roce 2011 ve Slopném na Uherskohradišťsku. Straňák byl odsouzen na 24,5 roku, Šimon dostal o čtyři roky méně.

Oba svou vinu popírají. K jejich usvědčení zásadně pomohly pachové stopy, zanechané na místě činu. Tuto metodu, která původně patřila jen mezi pátrací prostředky, soudy v Česku uznávají i jako důkaz – pokud spolu s dalšími důkazy tvoří tzv. řetězec nepřímých důkazů. Tak to bylo i ve zmiňované kauze.

Šimon i Straňák podali návrh na obnovu řízení, brněnský krajský i olomoucký vrchní soud ho ale zamítly. Loni podali ústavní stížnosti proti tomu, že vrchní soud o věci jednal neveřejně, přestože se projednávaly nové důkazy. A k těm se při neveřejném jednání neměli možnost vyjádřit.

Právě v tomto bodě jim dal Ústavní soud za pravdu.

Policejní metodika jako nový důkaz

„Jak již Ústavní soud mnohokrát zopakoval, účelem řízení o povolení obnovy řízení není přezkoumávat zákonnost, případně odůvodněnost původního rozhodnutí, jakož ani posuzovat vinu odsouzeného. Cílem tohoto řízení je rozhodnout, zda existuje nová skutečnost, resp. důkaz soudu dříve neznámý, který je způsobilý přivodit nové rozhodnutí ve věci,“ rozhodl Ústavní soud v senátu soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové.


Celý text nálezu Ústavního soudu z 25. února 2019 najdete zde.


Soud připomněl, že přestože je návrh na povolení obnovy procesu mimořádný opravný prostředek, nelze v jeho rámci rezignovat na institucionální záruky spravedlivého procesu, jehož součástí je i právo na veřejné projednání věci.

Tolik k formální stránce toho, proč Ústavní soud Šimonovi se Straňákem vyhověl. Nyní k tomu, o co jde obsahově.

Oba muži ve svých návrzích na obnovu řízení poukazovali na problematickou metodu pachové identifikace, na jejímž základě byli oba odsouzeni. Obnovu řízení jim měly přinést nové vědecké poznatky v tomto oboru – tedy skutečnosti soudu dosud neznámé. To je také nutná podmínka k tomu, aby byla obnova řízení povolena.

Jeden ze stěžovatelů Vrchnímu soudu v Olomouci navrhl, aby byla jako důkaz posouzena metodika pachové identifikace, kterou pro ministerstvo vnitra zpracovala Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra obecné zootechniky a etologie, Centrum pro výzkum chování psů České zemědělské univerzity v Praze.


Celou zprávu Centra pro výzkum chování psů ČZU najdete zde.


Vrchní soud si skutečně zprávu vyžádal – je totiž neveřejná. A kromě toho pro metodu pachové identifikace i značně problematická. O tom, jaké obtíže provázely její zveřejnění Spolkem na podporu nezávislé justice Šalamoun, jsme psali už dřív. A popsali jsme i důvody, proč zpráva považuje metodu pachové identifikace za problematickou a prakticky nepoužitelnou pro trestní řízení.

Vrchní soud obsah metodiky i její přílohy přečetl v neveřejném zasedání bez přítomnosti stěžovatelů a jejich obhájců. „Stěžovatelům nebylo umožněno se s kompletní metodikou seznámit a vyjádřit se k ní, jelikož ji vrchní soud pouze přečetl v neveřejném zasedání, přičemž jeden ze stěžovatelů ani nevěděl o její existenci. Nadto se ve svém rozhodnutí vrchní soud metodikou zabýval, hodnotil ji a vyjadřoval se k ní, tedy s ní zacházel jako s důkazem,“ píše Ústavní soud.

Přeloženo do laické řeči – tím, že vrchní soud metodiku četl, zacházel s ní jako s důkazem, který do té doby nebyl soudu znám.

Ústavní soud už dříve v jednom ze svých nálezů uvedl jako jednu z podmínek ústavně konformního provedení metody pachové identifikace skutečnost, že prováděná metoda pachové identifikace reflektuje aktuální vědecké poznatky zkoumání této metody. Už v tomto rozhodnutí tak předjímal, že vědecký poznatek týkající se metody pachové identifikace je pro její použití v trestním řízení klíčový.

„Jen taková metoda pachové identifikace, která je provedena v souladu s aktuálním vědeckým poznáním, je ústavně konformní, proto bude třeba, aby vrchní soud v řádném řízení umožnil stěžovatelům seznámit se s popsanou metodikou, aby ji vrchní soud podrobil řádnému dokazování a poté se s ní i s argumenty stěžovatelů náležitě vypořádal,“ uzavírá nyní Ústavní soud.

Policie o problému ví šest let

Metodika obsahuje podrobný rozbor metody pachové identifikace tak, jak byla prováděna podle dříve platného pokynu policejního prezidia. Platného do roku 2018, tedy i v době, kdy byli Šimon se Straňákem vyšetřováni a odouzeni.

Zpráva expertů z České zemědělské univerzity ale vyznívá pro použití pachové identifikace jako důkazu před soudem tragicky.


Co říká zpráva expertů: Ze 40 pokusů 15 chybných

Chybovost je podle expertů natolik vysoká, že využitelnost této metody, pokud je prováděna za stávajících podmínek, jako důkazního prostředku prakticky vylučuje. Jinými slovy není jistý ani základní předpoklad, že ztotožnění domnělého pachatele pomocí pachových stop znamená, že na místě činu vůbec byl.

Zpráva popisuje pokusy, které se odehrály od ledna do října 2013 v policejním výcvikovém středisku v Plzni. Výsledky jsou podle spolku Šalamoun alarmující.

Celkem bylo provedeno 40 porovnání párů sklenic obsahujících pachy. V 25 případech byly výsledky správné, ve zbylých 15 chybné.

Opakované porovnání pak provedlo správně jen sedm psů. Dva služební psi provedli chybně dokonce obě porovnání. V osmi případech psi označili shodu mezi sklenicemi, které shodný pach neobsahovaly.

Závěry zprávy pak říkají, že psi jsou v zásadě schopni pachové porovnání provádět, chybovost je ovšem příliš vysoká. To využitelnost identifikace pachových stop jako důkazního prostředku prakticky vylučuje.

„Zvláště alarmující je poměrně vysoký počet ztotožnění těch párů pachových vzorků, které ve skutečnosti shodný pach neobsahovaly. Na základě výše uvedených poznatků nezbývá než dojít k závěru, že spolehlivost výše uvedené metody je za stávajících podmínek nedostatečná a její využívání v průběhu trestního řízení nelze doporučit,“ říká zpráva vědců ze zemědělské univerzity.“


Není to jediný problém, který použití metody pachové identifikace v praxi provází. Během soudního projednávání případu Šimona se Straňákem totiž vyšlo najevo, že policie si je problému dobře vědoma minimálně od roku 2012, přesto byl nový pokyn policejního prezidenta vydán až v na jaře roku 2018.

Vyplývá to z dalšího dokumentu, který se od policie podařilo získat spolku Šalamoun. Nese název „Rizika aplikační praxe metody pachové identifikace v Policii České republiky“ a zpracovala ho komise složená z desítky policejních expertů.


Celou zprávu pro policejního prezidenta najdete zde.


Přímo ve zprávě – kterou sepsali sami policisté pro potřeby policejního prezidenta, se píše:

„V listopadu 2012 se konalo u náměstka policejního prezidenta pro podporu výkonu jednání zaměřené na problematiku provádění pachové identifikace v Policii České republiky. Na tomto jednání byl prezentován problematický stav aplikační praxe v oblasti využití metody pachové identifikace v Policii České republiky. Bylo konstatováno, že současná aplikační praxe je na základě názorů soudních znalců specializujících se na kriminalistickou odorologii nadále neudržitelná, riskantní a z pohledu dokazování trestné činnosti neperspektivní, a to ani pro využití v rámci operativní činnosti.“

Jinými slovy policie od roku 2012 věděla, že metoda pachové identifikace je vědecky tak mizerná, že nemůže sloužit nejen jako důkaz před soudem, ale ani jako pátrací prostředek při identifikaci osob. Přesto trvalo dalších šest let, než na to policejní prezidium zareagovalo změnou pravidel.

Psovod zná postavení konzerv

Hlavní problém metody spočívá v tom, že pachové konzervy v české policejní praxi před komparací zakládá psovod specialista, který následně komparaci provede, a tedy ví, kde se porovnávaný pachový vzorek nachází. Laicky řečeno si psovod sám staví cestu a ví, kde se nachází podezřelá konzerva.

„Z toho vyplývá riziko možného neúmyslného ovlivnění služebního psa psovodem při porovnání. Zde je nutné poznamenat, že toto zjištění není mezi kynologickou policejní veřejností vnímáno jako prokazatelné riziko. Podstatné je, že odborné i laické externí subjekty ho za poměrně velmi závažné riziko považují,“ píše se ve zprávě policejních expertů.

Jak je to jinde ve světě? V tom je největší rozdíl. Nikde jinde v Evropě psovod umístění konzervy nezná a sám si je nestaví. „Důkaz pachovou stopou provedený za okolností, kdy psovod provádějící porovnání má znalost o rozmístění vzorků, by u nich nebyl soudem připuštěn,“ konstatuje policejní zpráva.

Policejní experti ovšem nejdou tak daleko, aby na základě zmíněných rizik metodu rovnou označili za nepoužitelnou. Celou svou zprávu vedou pouze v rovině eliminace rizik, že bude metoda pachové identifikace zvenčí zpochybněna. „Riziko, že externí subjekt úspěšně zpochybní výsledek porovnání argumentací směřovanou k tomu, že psovod provádějící komparaci má znalost o rozmístění konzerv, je vysoké. Proto je nutné vést k tomuto tématu odbornou diskuzi,“ uzavírá zpráva policejních expertů.

Metody pachové identifikace jako takové se ovšem vzdát nechtějí.


Článek je součástí projektu Nevina, který HlídacíPes.org připravuje za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Cílem projektu je popsat případy domněle či skutečně nespravedlivě odsouzených a ukázat hlavní příčiny, které brání průchodu spravedlnosti.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

7 komentářů

  1. zdenek2 napsal:

    Takže psovod může ovlivnit to , jestli pes najde , nebo nenajde správnou pachovou stopu ? Jakým způsobem to je proveditelné ? Vycvičeného psa , nelze v tomhle směru nijak ovlivnit .

    • Petr napsal:

      Nikdo neni schopen zmapovat mimoverbalni komunikaci, ktera vedome ci nevedome mezi psem a psovodem bezesporu probiha.

    • Vítězslav napsal:

      Právě, že může psa ovlivnit. Opakuji – může. Samozřejmě nechtěně. I člověk může vnímat chování (reakce) jiného člověka, natož pes, který je na reakce svého pána, resp. zde psovoda, mnohem citlivější. Tvrdit, že vycvičeného psa nelze v tomhle směru nijak ovlivnit, bych si netroufl. V každém případě by se taková možnost ovlivnění měla při rozpoznávání pachových stop vhodným uspořádáním experimentu preventivně vyloučit.

  2. petrph napsal:

    No, berte to jako můj osobní názor, ale těmito argumenty si Ústavní soud doslova naběhl na vidle. A dostal se do ohromných budoucích problémů.

    Protože, si pamatuju, že když tady běžel vloni seriál rozhovorů s našimi nejvyššími soudci (dokonce k tomu HP vydal knížku), tak tam právě otázku soudních znalců označili za velmi problematickou. Protože, soudce prakticky nemá možnost ani schopnost aby sám zhodnotil, zda je posudek příslušného znalce k dané věci správný a pravdivý . A když si obvykle (z  pochopitelných důvodů) postaví obžaloba a obhajoba své znalce, když každý tvrdí naprostý opak?? Z čeho má pak soudce poznat „který z nich je ten správný a který pak použije pro svůj rozsudek, a druhý odmítne jako nevěrohodný? Jistě, dnes se soudce musí nějak (na základě svého **** (nevím čeho) rozhodnout. To je jedna z přiznaných nedokonalostí našeho justičního systému (asi tak podobně, jako když soudce uvěří lživé výpovědi).

    Pak ale nemá nejmenší smysl, aby ÚS do této pasti vlezl ještě hlouběji – a ve svém rozhodnutí o zrušení předchozího rozsudku používal termíny jako „jen taková metoda pachové identifikace, která je provedena v souladu s aktuálním vědeckým poznáním, je ústavně konformní, “
    Protože tím se dostává zpět do patu – ani Ústavní soud není schopen toto posoudit. Opět je odkázán na argumenty právníků obou stran kteří se odvolávají na různé vědecké autority. (což se dá i jen s pomocí internetu dohledat během hodiny pro jakýkoliv názor . „prof xxx“ z univerzity „yyy“ tvrdí, že“,.

    A jediný výsledek to mít může, že potom se bude k Ústavnímu soudu kvůli „podle něj nevědeckým metodám“ odvolávat prakticky každý obžalovaný a požadovat zrušení svého rozsudku,,

    • Jaroslav Jelínek napsal:

      Vážení, kdo připravoval pachové konzervy – tedy sterilizaci ? A toto je možná rozhodující !!!

      • Karel Pachl napsal:

        Sklenice i pachové snímače jsou sterilizovány stejně, jako nástroje chirurgů. Měl jsem možnost se seznámit s tím, jak výše uvedené instituce jejich výzkum prováděly (v Plzni). Všichni byli jen teoretici, kteří o praktické výcviku psů na pachovou identifikaci neměli ani 30% představu. Např. V průběhu testů zavrhli používání aratexu, který je dlouhodobě vyzkoušen a prověřen a použili dřevěné klacíky, které není možné dokonale vysterilizovat. Proto bylo tolik mýlek psů. Přivezli si své psy, kteří nebyli dle zkušených odborníků dobře vycvičeni. A takkto bych mohl ještě pokračovat.
        K ovlivnění psa při práci.
        Pokud je pes dobře vycvičen, není ho možné při práci ovlivnit. Jakmile ucítí tentýž pach, není ho možné ovlivnit. Jen ho vzít a odtáhnout násilím. Tím by ale psovod tohoto psa zničil a celý výcvik by vráti na úplný začátek. Pes by byl neupotřebitelný.
        Patnáct let jsem tuto činnost vykonával a věřte mi, že jsme zkoušeli zda pes zareaguje např. na konzervu sebranou před třemi roky, nebo jsme předmět, který někdo měl v ruce dali do sklednice s vodou a po dvou letech se speciální metodou získala pach. konzerva. Pes toto ztotožnil. A neměli jsme zájem toto ovlivnit. Jen jsme zkoušeli co je pes schopen ztotožnit.
        Psovi, ale i psovodovi je jedno o jakou osobu se jedná. Jeho jediný úkol je porovnat pachovou stopu se srovnávací pachovou stopou. A buď je shoda, nebo není. Pokud byli přítomni státní zástupci, nebo obhájci, sami si určovali kde konzerva má být umístěna a sledovali buď přes okno, nebo přes video celou práci. Dalo by se o tomto ještě dlouho mluvit. Ale není možné slepě věřit všemu, co teoretici testují, nebo říkají.

  3. jiri lega napsal:

    Sám jsem byl obviněn na základě pachových stop, / několikrát opakovaných/ ale díky tomu ,že jsem čepoval v inkriminované době v bufetu pivo a měl jsem tedy několik desítek svědků, bylo obvinění staženo.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama