KOMENTÁŘ. Jedna z největších zahraničních akvizic ČEZ, totiž loňský zhruba desetimiliardový (v českých korunách) vstup do společnosti Rolls-Royce SMR, nabral v červnu přesnější kontury. Po měsících odkladů vybrala britská vláda právě Rolls-Royce jako hlavního britského dodavatele technologie na výrobu malých jaderných reaktorů s kapacitou do 500 megawattů výkonu.

V příštích desetiletích by měly tyto elektrárny doplnit nabídku technologií v souvislosti s rostoucí poptávkou po elektřině, kterou budou potřebovat například datová centra obsluhující umělou inteligenci.

Samotný ČEZ počítá s instalací malého jaderného reaktoru v první polovině příštího desetiletí v Temelíně a pak zřejmě i v severočeských Tušimicích.

Text, jehož autorem je novinář Ivan Kytka, je na základě vzájemné spolupráce převzat z aktuálního vydání nezávislého týdeníku Přítomnost. Titulek a mezititulky jsou redakční. 

S přiklepnutím zakázky dostal projekt v Británii také vládní dotaci asi dva a půl miliardy liber určených na přípravu prototypu. Pro představu: v britských poměrech by měla zajistit elektrárna, zvíci rozměrů dvou fotbalových hřišť, energii pro milion ostrovních domácností. Podle odborníků je britská technologie ve vývoji zhruba o rok a půl před konkurencí.

Přesto někteří britští znalci oboru vyslovují pochybnosti nad samotným konceptem SMRs. Upozorňují například na zprávu Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzy, podle níž náklady na výstavbu těchto zařízení překračují třikrát až sedmkrát původní rozpočet.

Soutěž mezi zdroji

„Příliš drahé, příliš pomalé a příliš riskantní,“ upozorňuje zpráva Institutu z května loňského roku. „SMRs snad snižují riziko, že nám Putin přestřihne kabely větrných turbín na moři, ale zvýšená závislost na dováženém uranu a zvýšená bezpečnostní hrozba jaderného odpadu představují významná rizika,“ napsal kromě jiného londýnský deník Guardian.

Kritici programu v Británii upozorňují také na to, že dvě a půl miliardy liber, které vláda investuje do „malého jádra“, zredukují výrazně rozpočet na projekty alternativních obnovitelných zdrojů, jako je sluneční, větrná nebo vodní energie.

„Budou-li vládní dotace do SMRs pokračovat, uberou peníze na špičkové technologické a společenské inovace (…) potřebné na to, abychom všichni zvládli systémy založené na obnovitelných zdrojích,“ posteskla si Sarah Darbyová, výzkumnice z Institutu pro změnu životního prostředí.

Skeptici upozorňují, že ani malé jaderné reaktory neřeší některé koncepční problémy ochrany přírody a bezpečnosti jaderné energetiky jako celku. V článku nazvaném „Pět věcí, které si ,jaderní bratříčci‘ nepřejí, abyste věděli o malých jaderných reaktorech“ shrnul výhrady Ed Lyman z americké Unie zainteresovaných vědců.

Píše, že SMRs nejsou hospodárnější než velké reaktory, nejsou ani bezpečnější a neredukují problém, co s vyhořelým palivem.

„Nelze spoléhat na to, že SMRs zajistí spolehlivý a odolný zdroj energie pro datová centra, bitcoinové transakce nebo pro petrochemickou výrobu či výrobu vodíku,“ upozorňuje Lyman. Dodává, že „malé reaktory nepoužívají palivo efektivněji než ty velké“.

I když britská veřejnost se nestaví vůči energii z jádra zdaleka tak ostře jako v Rakousku nebo v Německu, lze očekávat i  odpor místních komunit proti výstavbě SMR kvůli bezpečnostním rizikům.

Britská vláda vytipovala pro výstavbu těchto zařízení zatím komplexy současných jaderný elektráren v severním Walesu nebo v Oldbury-on-Severn v hrabství Gloucestershire na západě Anglie.

Podle znalců oboru by však měla zvážit také pozemky, na nichž stály v minulosti uhelné elektrárny nebo opuštěné průmyslové zóny. „Potřebujete zóny, které jsou blízko velkým aglomeracím s velkým počtem obyvatel, a současně místa, která nepojmou velké investiční celky,“ citoval londýnský Daily Telegraph jednoho ze znalců z oboru.

Rolls-Royce si věří

Shodou okolností nad plány na umístění malého jaderného reaktoru v areálu českého Temelína se pozastavuje ve svém prosincovém posudku i české Sdružení pro záchranu prostředí Calla. „Že těsná návaznost na areál jaderné elektrárny Temelín může investorovi zjednodušit přípravu a stavbu prototypového reaktoru, je nabíledni. Na druhou stranu z energetického hlediska zde umístění dalšího tak velkého (až 500 MWe) zdroje nedává smysl a mělo by být i v dokumentaci odůvodněno,“ upozorňuje Calla a poukazuje na to, že celková produkce Temelína již teď pětkrát převyšuje spotřebu elektřiny na území Jihočeského kraje.

„Zbytek energie je nutné transformovat a přenášet do jiných oblastí České republiky i do zahraničí, a to za nemalých ztrát,“ konstatuje Calla.

Poukazuje také na to, že ČEZ vybraný a vyvíjený typ reaktoru od Rolls-Royce patří již do kategorie středních reaktorů. „Pokud tedy investor neměl pod zkratkou SMR na mysli spíše Smart Marketing Reactor (v překladu reaktor založený na chytrém marketingu),“ uvádí hodnotící zpráva sdružení, které se obecně netají skepsí k jaderné energetice.

Pro spotřebitele a snad i investory je důležitá i zpráva, že malé či středně velké reaktory elektřinu pro průmysl ani domácnosti nezlevní. Britové spočítali, že investice do SMRs se začnou vracet až při výrobě a instalaci dvaceti standardizovaných elektráren.

Rolls-Royce má zatím jednu objednávku z České republiky, jednu od britské vlády a dostal se také do užšího výběru na zakázku ve Švédsku. Podle Britů má však trh malých jaderných reaktorů hodnotu až půl miliardy liber a v Rolls-Royce si jsou jisti, že v globální konkurenci dokážou uspět – byť jedna malá jaderná elektrárna má vyjít na zhruba dvě a půl miliardy liber (zhruba 70 mld. Kč).