Pokaždé, když se v mediích mluví o „vrchním pirátovi“ Ivanu Bartošovi, mluví se o možném budoucím premiérovi. Pokaždé, když se objeví vedoucí trojice Spolu, mluví Fiala jako budoucí lídr země. Jde o přímý efekt sestavení dlouho vytoužených koalic, i efekt vývoje jejich preferencí, kde v současnosti vede koalice Piráti/Stan a koalice vedená ODS je v závěsu třetí. A chováme se, jako by to již byly volební výsledky. Nejsou.

A není lepší recept, jak upadnout na ústa, když medvěd, kterého obě koalice loví, stále běhá a dělá „pořádek“ v lese, aniž by krvácel.

Medvěd v lese

Z pohledu Andreje Babiše nadále platí, že si může dovolit skoro cokoli, aniž by se mu preference zásadně propadly: třeba zruinovat stát nebo zpackat celou válku s pandemií. Jediné, co si nemůže dovolit, je prohrát volby.

Zatím ho nepoškodilo ani nezvládnuté řešení pandemie, ani strašné dluhy, natož zkorumpovaní přední spolustraníci nebo usvědčení z konfliktu zájmů a z cíleného rozkrádání evropských či státních peněz do vlastních firem.

Ani to, že celá vláda dnes pracuje proti zájmům daňových poplatníků, a ještě jim věší bulíky, že chrání jejich zájmy a zájmy České republiky.

Podíváte-li se na situaci perspektivou Miloše Zemana, nemůže si dovolit jediné, prohrát podzimní parlamentní volby. Nejspíše by to znamenalo konec jeho vlivu, pokud ne konec jeho mandátu. Dopadl by jako Gustáv Husák, který musel jmenovat vládu, v které byl třeba i chartista Dienstbier, a pak odstoupil, aby mohl nastoupit Václav Havel.

Na Zemanovi je sice vidět, jak ztrácí nervy a sebeovládání a urputně bojuje, aby nemusel odejít předčasně a s ostudou. Má ale nadále v rukou možnosti, jak Babišovi pomoci zpět do křesla premiéra, jak vítězstvím ANO ve volbách, tak jeho jmenováním a pomocí při vyjednávání koalice.

Karkulka také v lese. Na jahodách

Rozdílový moment je zatím přibližně pět procentních bodů, které rozhodnou. Těmito procenty patrně disponuje ČSSD, které samostatně hrozí, že klauzuli nepřekročí a zůstane mimo parlament, bez přístupu k vrcholovým funkcím a přerozdělování peněz, ať již rozpočtem nebo mimořádnými prostředky jako byly například loňské orgie nakupování zdravotnického materiálu v Číně, to všechno pokryto parlamentem a zákonem o nouzovém stavu.

Bez zajištění vrcholovou účastí ve vládě budou v horší situaci socialističtí hejtmani, zastupitelé, starostové a celá strana. Zde je asi i hlavní důvod proč si mohl staronový předseda ČSSD zajistit znovuzvolení a ve způsobu řešení tohoto rébusu je i důvod, proč porážka v boji o předsedu strany vyhodila ze sedla i z vlády Tomáše Petříčka.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Tím důvodem je uskutečnění Zemanova záměru dotlačit ČSSD do předvolební koalice s ANO a spojit příjemné s užitečným. Zvýšit šance Babišovi na volební vítězství a další sestavování vlády, zbavit se těch, kteří v ČSSD hledají směr moderní evropské socialistické strany se zeleným akcentem, strany, která nebude sloužit Zemanovi a jeho všemožným zájmům a stařeckým kratochvílím, ale voličům napříč společností.

A pokud vidíme dnes Hamáčka přivázaného řetězem politické servilnosti k Hradu a jeho obskurním nápadům, pokud jsme viděli jeho ochotu obětovat ceněného spolustraníka a ministra, který bránil naši suverenitu vůči Kremlu, a pokud se opravdu připravoval do Moskvy žehlit nebo zobchodovat tichou diplomacií Vrbětice, je směr vývoje docela zřetelný.

Jen jsme si ho nevšimli nebo všimnout nechtěli, protože to možná ani nechceme vidět ani vědět. Je fakt, že Hamáčkův nebezpečný politický kurz zřejmě zastavili státní aktéři jako zpravodajské služby nebo diplomaté. Ale stačilo málo, aby výsledek vyšetřování Vrbětic byl uchopen obchodně-politicky a podle Hradu, a nikoli bezpečnostně a z hlediska naší obrany před nepřítelem.

Nicméně v případné předvolební koalici si ČSSD s pomocí Zemana vyjedná dost velký parlamentní klub i výhodné a výnosné resorty a Andrej Babiš je rád dá. Premiérem totiž bude v každém případě on, sestavovat koalici a vládu také on, a to jsme konstatovali jako jeho hlavní cíl.

Pozice premiéra mu v dnešní situaci zajistí nedotknutelnost vůči právním obviněním ze strany EU i doma, umožní mu vyjednat si obstrukční středoevropský blok V4 a totální orbanizaci naší unijní, pokud ne celé zahraniční politiky. A zatím nespekulujme, co by se mohlo dít, pokud Evropská komise bude důsledně pokračovat v právních procedurách vůči nám a pokud bude Babiš třeba nucen používat i hlasy Tomia Okamury.

Předvolební koalice tedy zjevně uspokojí všechny zainteresované. S jedinou výjimkou, kterou je Česká republika, její geopolitická pozice, kvalita právního a demokratického státu a daňoví poplatníci, kteří budou pokračovat ve financování rozpočtových ztrát ČR a zvyšování beztrestných zisků Agrofertu, plynoucích z rozhodování další vlády vedené A.B..

Volební kampaň

Kdysi, při debatě o tzv. bavorském systému mediálních rad ČT a ČRo, který by zásadně omezil vliv parlamentních stran na sestavení rad, mi vysoký bafuňář ČT kladl ironicky pobavenou otázku, proč by se měla ČT před současným systémem voleb Rady bránit a měnit ho, a proč by je měl Babiš chtít Radu ČT ovládnout, jak jsem mu argumentoval.

Možná již to dnes ví a chápe, že ANO, Hrad i Hamáček bude potřebovat ovládnout ČT kvůli parlamentním volbám. Možná je také již na to poznání pozdě a zaplatíme za tuto krátkozrakost rozvratem veřejnoprávních médií.

Ale rozhodně není pozdě pro ANO, ČSSD a Hrad si ČT zcela podřídit, protože vzorem je Maďarsko i Polsko, na nichž je patrno, že to jde a projde.

Všechno již je kampaň a všechno ještě bude kampaň, včetně masivních důchodových dárečků na dluh, a další bezstarostná rozpočtová jízda v zadlužování státu. Přesně dle Babišova politického principu reciprocity: vy dostanete k důchodům pět tisíc za prohloubení státního dluhu o 17 mld., a já jsem si od počátku zvýšil hodnotu své firmy o 30 – 40 miliard. No neberte to, když se třeba jmenujete Maláčová, vedete za ČSSD Ministerstvo práce a sociálních věcí a o původ rozhazovaných peněz se prostě programově nestaráte.

Přístup k více než bilionovému rozpočtu ČR, navýšenému o stovky miliard z EU a celkový vliv na obří rozpočet a politiku EU jsou nástroje, které premiér drží v rukou a používá ke svým politickým cílům, byť je často nezvládá a zkazí, nač sáhne. Ale má je.

Nemá je ani Zeman, ani Hamáček, natož ministryně financí nebo ministr zahraničí. Existuje ve státě jiný srovnatelný kampaňový nástroj? Doplněný beztrestností, podporou více jak milionu voličů a výkonnou mocí?

Náklady a kdo je zaplatí

Není snadné odhadnout, co nás to může stát, ale je nepochybné, že prozatím jsou voliči ANO a vedení ČSSD pod deštníkem Hradu ochotni tuto cenu zaplatit a projekt podpořit a podporovat.

Samozřejmě, že se můžeme po letech pěstované rozpočtové střídmosti a gramotnosti utrhnout z řetězu a propadnout s Andrejem Babišem na řeckou dluhovou cestu, která má charakter spirály. A je parné, že mu v tom nikdo není schopen čelit z vlády ani z koalice. Rabování cizího nebo svěřeného majetku je styl výstavby Agrofertu. Nebude mít zábrany.

Po brexitu a se současným vnitropolitickým rozvařením Maďarska, Slovenska a Polska možná přibude Česko. Nelze předpokládat, že Evropská komise sáhne k nějak mimořádným exekutivním prostředkům, ale pokračující právní škrcení a omezování evropských financí může přijít, stejně jako unijní ostrakizování černé ovce, kterou Andrej Babiš již dnes je.

Horší variantou je cílevědomé štěpení Unie mezi tradiční a nové členy, zejména V4, nebo riziko odpadnutí ČR. Agrofert je ale příliš spjatý se svými evropskými podniky a trhy. Ale připravme se, že Babiš už je natolik mimo českou a unijní legislativu o konfliktu zájmů, že se EU musí bránit ve svém vlastním zájmu, je to společenství práva.

Kuriózní bude předsednictví, a znovu Češi „průseráři“. Špatně připraveno, podfinancováno, s krizovou agendou a právním suterénem v čele. Nemůže to být horší, protože Andrej Babiš je směšný, v perspektivě EU je Zeman relikt postsovětské éry, a tihle lidé chtějí řídit Evropskou unii v jejím klimatickém a kybernetickém manévru pod ohrožením Ruska a Číny?

Zkuste se na to podívat ze strany dalších členských států. A podívejme se i na sebe, jaký pán, takový kmán …

Hrad a ohýbání geopolitiky

Není tajemstvím, že Klaus i Zeman sloužili zejména mocným a svým sponzorům. Klaus to završil kriminální amnestií, před jejímiž důsledky žalobou Senátu ho zachránil pouze Ústavní soud. A nechme stranou drobná osobní selhání jako bylo ukradené pero.

Zeman si svými „kremelskými“ postoji k Ukrajině, novičoku a nyní i Vrběticím vysloužil roli užitečného idiota a k ničemu jinému už asi Kremlu není. O to více se ale bude snažit o mocenskou a vnitropolitickou kompenzaci na úkor těch, kdo mu v ničení ČR brání. Nenávist, od Peroutky – jako substitutu Havla – až po unijní lídry, kteří se s ním nebaví nebo dokonce jím pohrdají, je mocným zdrojem špatné energie do předvolebního období.

Byť jen na vztek a z trucu, Zeman bude znovu a znovu vracet Rosatom do hry o Dukovany, ničit opozici nebo BIS a likvidovat protiputinovské exponenty. Má k tomu ústavní nástroje, které mu dali všichni ti, kdo tak hloupě prosadili, napsali a odhlasovali přímou volbu. Mají co napravovat, a to rychle.

Opozice s růžovými brýlemi?

Jakými nástroji se může opozice bránit výše popsanému předvolebnímu válcování a aktivně se dostat k moci?

(i) Musí vyhrát volby

(ii) Musí mít páku, jak donutit Zemana, aby případného nebabišovského vítěze nominoval

(iii) Musí dokázat složit většinovou koalici a program pro spolupráci a obnovu

(iv) Musí mít lidi do vlády i Poslanecké sněmovny, které křehkou většinu udrží v extrémně náročných ozdravných politikách

– klimatické transformace,
– balancování rozpočtu drakonickými úsporami a patrně zvyšování daní

– déledobějšími sociálními a hospodářskými dopady pandemie
– odkládanými úlohami jako penzijní reforma
– dohánění našeho prohlubujícího se zaostání v kybernetice, IT a školství.

(v) A to vše musí umět voličům otevřeně říci a vysvětlit a nezapírat, protože to všichni vidí.

Velmi dobře si pamatuji jak nám v roce 1990 zahraniční experti říkali: nechte komunikace špatných zpráv o obtížích transformace a slibte benefity. Jenomže Češi tehdy chtěli slyšet drsnou pravdu, Slováci znatelně méně. Netvrdím, že jsme dnes po Babišově a pandemickém rozvratu na tom stejně, ale minimálně je třeba to vědět, dobře vědět a nezakrývat.

Snaha vyhnout se sporům v obou koalicích a těžkým tématům, kde zejména koalice Spolu raději prozpěvuje nebo dělá infotainment, než fakticky argumentuje, je obrovský hazard. Nikdo z nich samozřejmě nedokáže slíbit tolik, co naslibuje Babiš se Zemanem a ČSSD. Ale řešením není slibovat zemi bez dluhů bez zvyšování daní.

Obě koalice trpí slabým expertním zázemím, tvrdou faktickou argumentací a nuzně glosují a poštěkávají na vládní politiky nebo osobní kiksy premiéra či ministrů a nedávají vlastní agendu. Navíc dělají dojem, že jsou politicky asynchronní.

Ale zkusme si to: Dokážete jako čtenáři formulovat autochtonní agendu nastolenou opozicí, která se týká obnovy země? Vybavujeme si spíše kiksy jako podpora rozvratu státních financí zásekem superhrubé mzdy, kde proti názoru všech ekonomů ODS pomohla Babišovi, stejně jako Maláčová s příplatkem důchodcům kterým obětovala důchodovou reformu.

Obdobně snaha dát moc do rukou Zemana vyslovením nedůvěry vládě bez možnosti a schopnosti zkrátit volební období sněmovny. V koalici Spolu se koaliční partneři strachují o budoucnost pozice předsedy Fialy, a proto ho raději nevystavují kritice a nechávají dělat chyby. To není ale cesta dopředu, to je cesta k poklesu preferencí, které nezakryje ani kašpařiny kampaňového typu.

Když se Bartoš chodí ptát Zemana, zda ho pověří jako vítěze voleb, pochybuji, zda vůbec reflektuje, kde to žije. Finanční a hospodářský program Spolu je mimo realitu a bude se jim to stále v kampani vracet a nedokáží kvalifikovaně rozbíjet vládní fiskální populismus. A nebudeme se zde dotýkat personálií, vztahu ODS k EU, euru a klimatické změně nebo schopnosti Pirátů řídit obranu nebo finance.

Nic z výše uvedeného nelze ani jedné z koalic příliš vytýkat, ale poměřováno nástroji a bezohledností osy Babiš-Hrad-Lidový dům-Okamura má člověk pocit, že vlastně obě koalice musí omlouvat a chránit, místo aby v nich dokázal vidět odhodlané blanické rytíře, kteří se vynoří v krajním ohrožení země, a parlament i Strakovku dobudou.

Pokud obě koalice neposoudí kriticky své nedostatky a nezačnou pracovat na jejich překonání, včetně personálních a odborných kapacit, nemůžeme očekávat, že je uvidíme na jiné než stříbrné a bronzové pozici, a to je málo, protože to je nedostatečně.