Zvýšíme daně, snížíme výdaje. Není jiné cesty, jak zalátat děravou státní kasu, slyšíme skoro každý týden. Schodek státního rozpočtu se jen letos přiblíží ke 400 miliardám korun.

Dluh Česka už dosáhl téměř 2,9 bilionu korun. Čím je vyšší, tím jsou vyšší výdaje na úroky. Navíc úrokové sazby rostou. Státní dluh se prodražuje.

Vlastníci velkých investičních skupin musí být spokojení. Zadlužený stát, to je výtečný klient a na geopolitické šachovnici poslušná země.

Příliš mnoho rádců

Utrácení nad míru rozjelo covidové rozdávání peněz. A současná vláda v tom jen pokračuje.

Tam, kde byli dva poradci, je jich najednou tucet. Stálých obyvatel Česka je něco přes deset milionů, což ve světě odpovídá jedné metropoli, ale nejrůznějších výborů, podvýborů, komisí, úřadů na kde co, předsedů, horních i dolních komor máme tolik, jako bychom byli země sahající od moře k Alpám.

Státní rozpočet drtí mandatorní výdaje. Šetřit ve zbytných položkách by šlo, ale celkově se musí řezat do živého a to bolí. Zvýšení příjmů ale vyšší daně nezařídí. Povedou jen k tomu, že se od opravdu bohatých subjektů vybere méně. Umějí totiž takzvané optimalizace.

Nastartovat růst HDP

Překvapuje mě, že nikdo z politiků nevolá po tom, aby se nastartoval růst HDP, tedy produkce země. Hrubý domácí produkt tvoří souhrn všech výrobků a služeb, které byly za určité období vyrobeny a poskytnuty na území daného státu.

Jinými slovy: daně nechat, jak jsou. Jejich soustavu spíše zjednodušit, aby se lépe počítaly a tím i kontrolovaly. Zredukovat zbytečné byrokraty a zvýšit výkon, přidanou hodnotu. Zní to jako fráze, ale není. Pokud bude vyšší produkce firem a jejich zisky, při nezměněných daňových sazbách zaplatí firmy více daní do státního rozpočtu.

Brněnská IT centra

Třeba v Brně a okolí už vznikají centra sdílených služeb s globální působností. Znám řadu firem, které vymýšlejí vlastní propracované výrobky a dodávají je do světa. Tohle by měla vláda podporovat, nejen výměnu oken v chalupách. A měla by vytvářet takové podmínky, aby společnosti odváděly daně tady, a nejlépe zde reinvestovaly své zisky.

Stále jsme ve velké míře jen montovna závislá na Německu a automobilovém průmyslu. Možná se to tak chce, aby Česko zase až tak moc nevyrostlo, když vidím, jaká velká země zcela otevřeně rozhoduje o naší energetice, když se čeká až přijede a co řekne její premiér…

Jihočeská tepna

Vidím každopádně cestu v lehkém strojírenství a automatizaci, ne v lisování plastů. Chybí ale stále dálnice. Alespoň ta na jižní Čechy se nyní buduje intenzivně. Až se dokončí, tak to bude míza pro území od Orlíku, přes Putim až po Písek a České Budějovice. Vzpruha ovšem také pro Prahu a střední Čechy, hlavně z pohledu trhu práce, ale také z pohledu drahého bydlení v hlavním městě.

Jedna dálnice je však málo. Více bychom měli investovat do zásadní modernizace železnice. Ta vyřeší mnohé. Lidi potřebují být v pohybu. Jsme stát jako dlaň, ale dostat se z jednoho konce republiky na druhý je stále utrpení.

Pořád si kálíme na koleje

Kamarád byl v Japonsku a nesehnal hotel v městě, kde bydlel. Vzal si tedy jiný, 300 kilometrů od místa, kde potřeboval být! Šinkasenem to přejel za hodinku. Podobnou vzdálenost Praha-Ostrava jedeme téměř čtyři hodiny, tedy pokud není výluka nebo mimořádná událost na trati.

Například v Maroku postavili před třemi lety vysokorychlostní železnici, kde se dosahuje rychlosti 300 km/h. U nás na hlavním koridoru pořád jezdí vlaky, které obsah záchodů splachují na koleje.

Díky za Blanku

A že takové projekty stojí ohromující sumy? Jen tak prostě se zadlužit na přežití ve chlívě a platit z toho úroky, je ve skutečnosti mnohem dražší než vybudovat pořádné tratě.

Mnozí si vzpomenou na kauzu tunelu Blanka v Praze, který stál 43 miliard, více než dvojnásobek původně plánované částky.

Možná si na něm někdo udělal „jedničku nebo trojku domů“, jak se říkalo mezi některými lobbisty. Tyhle záležitosti jsou věcí orgánů, které mají hájit ekonomické zájmy země. Jsme přece malý dvorek.

Ale to hlavní je výsledek: dnes by podobná stavba stála čtyřnásobek a tunel je potřebný.

Zkrátka: pokud se nebude více stavět, bude zaostalá infrastruktura a bude to špatně pro hospodářství. Již ve středověku se stavěly hladové zdi. Proč teď více nestavíme veřejně prospěšné stavby? Investice do infrastruktury by pomohly výkonu naší ekonomiky v budoucnu.

Řekli o rozpočtu

Česko je na řecké trajektorii a hrozí tu kolaps veřejných financí.

Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady

Bude třeba zvýšit daně.

Jan Pavel, člen Národní rozpočtové rady

Česko chce rumunské daně a švédský sociální systém, ale není možné mít obojí dvojí.

Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí

Nejsem zastáncem radikálních bezhlavých škrtů, ale to škrtání musí být takové, aby vymazalo nadbytečné výdaje a zároveň nezvyšuje daně.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády

My si pořád říkáme, že mandatorní výdaje nejde změnit, ale jde. Mandatorní výdaje jsou dané zákonem, tak změňme zákony. Ta největší část práce se musí udělat na výdajové straně. Tam došlo k výraznému zatížení rozpočtu v předchozích letech a víme, že zhruba větší polovina výdajů se svezla s covidem.

David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte

Autor je český investor.