KOMENTÁŘ. Vláda potřebuje uchlácholit lid a zalepit alespoň na čas chřadnoucí státní kasu. Tak si prosadila mimořádné zdanění bank a firem obchodujících s energiemi. Rozumím tomu, že se snaží rychle najít zdroje. Zapadnout by ale nemělo ani to, že zhruba čtyřicet procent obyvatel Česka nemá rezervy na dobu delší než tři měsíce. To je alarmující.

Mimořádná daň je populistické opatření s krátkodobým a nejistým účinkem. Teze, že ti hodně bohatí zaplatí více, aby to Češi zvládli, působí lákavě.

„Mnozí z těch, na které daň dolehne, chápou moc dobře, že mnohé z těch zisků jsou díky vnějším okolnostem, a chápou potřebu se o ně solidárně podělit se zbytkem společnosti,“ prohlásil v pátek ve sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura.

Opravdu ale věřit tomu, že ten, kdo extrémně vydělal na okolnostech, to chápe a rád se s ostatními ještě více podělí? To je jak pohádka na dobrou noc.

Každý ví, že velké korporace sice horují za lepší svět, za rovnost, za bratrství, mají třeba i manažery štěstí. Jak jde ale o peníze, o byznys, rozhoduje strohý, jasný kalkul: náklady, investice, časový horizont, další investice. Tak to vždy bylo a bude, jen obaly se mění za, řekněme, více „ekologicky a společensky udržitelné“.

Občas se někde pustí nějaký ten chlup, založí se nadace, někomu se pomůže, ale nepřehánějme to s tím pokrytectvím. V podnikání jde pořád o peníze a zisk. Tak to prostě je, bylo a bude.

Piráti by brali i v menších bankách

Finanční skupiny potřebují velký a zadlužený stát. Banky zase rády půjčí další a další miliardy lidem, neboť ti pak už budou splácet vlastně jen příslušenství, úroky. Závislost navěky.

Pirát Jakub Michálek navrhnul, aby na náklady války a zdražování přispívaly i banky střední velikosti, které mají zisk z úroku přes dvě miliardy korun.

Něco možná banky navíc odvedou, ale nebuďme opravdu naivní. Vezmou si to jinde zpět. Legálními daňovými optimalizacemi, na vyšších úrocích z úvěrů, na dražších penězích. A řada firem, nejen ta Daniela Křetínského, prostě v tichosti odejde. Budou zde podnikat dál, jen z větších daní víceméně vyklouznou.

Zaznělo ve sněmovně

– Schválili jste paskvil. Nechci být zlým prorokem, ale mám velkou pochybnost o těch výnosech. Nemám z toho radost. Alena Schillerová (ANO)

– Mám velkou radost, že se nám podařilo dotáhnout daň z neočekávaných zisků. Navrhuji, aby na náklady války a zdražování přispívaly i banky střední velikosti, které mají zisk z úroku přes dvě miliardy korun. Jakub Michálek (Piráti)

Banky a spol. už několik týdnů žhaví horké linky s předními poradenskými společnostmi a dávno mají připravené kličky, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Trvale větší příjmy státu se vytvářejí z větší produkce služeb, výroby s vysokým podílem vlastních řešení. Stát má pro takovou produkci vytvářet dobré podmínky. Daně zjednodušovat a to, co vybere, nejen rozdat na dávkách, ale více reinvestovat do infrastruktury. Ty dvě dotažené dálnice, po nějakých pětatřiceti letech pachtění, je opravdu málo.

A co rouškaři a farmafirmy?

Na schválené podobě mimořádné daně mi vadí i ta do očí bijící nerovnost. Přece zde panovala i jiná mimořádná situace, a to covid. Stát rozdával miliardy, něco málo živnostníkům, něco průmyslu, něco i kasinům, a přitom na té mimořádné situaci tady někteří vydělali enormní balíky. A nikdo je z jejich mimořádných zisků navíc nijak nedanil. Nějak rychle se zapomnělo na firmy vzniklé přes noc překupující roušky a další zdravotnický materiál.

Proč není mimořádná daň pro ně? Proč není na farmaceutické korporace, které na vakcínách vydělaly „tolik nul“, že by se sem nevešly na řádek? Bylo by to stejné jako dnes s obchodníky s energiemi a bankami.

Zisky a daňové odvody bank

– Ve srovnání s prvním až třetím čtvrtletím 2021 vzrostl k 30. září 2022 provozní zisk České spořitelny o 35,6 % na 21,9 miliardy korun. Čistý zisk dosáhl 15 miliard korun.

– Čistý úrokový výnos se meziročně zvýšil o 24 % na 27,6 miliardy korun.

– Ve srovnání s prvními devíti měsíci loňského roku stouply výnosy Komerční banky o 28,2 % na 29 miliard Kč. Čistý zisk připadající akcionářům vzrostl o více než 51 % na 12,9 miliardy Kč.

– Za devět měsíců roku 2022 odvedla Skupina KB do veřejných rozpočtů 2,8 miliardy Kč na daních z příjmů, 1,3 miliardy Kč do regulatorních fondů pro řešení krize a pojištění vkladů, 1,5 miliardy Kč na zdravotním a sociálním pojištění, miliardu na srážkové dani z úroků a dividend.

– Zaměstnanci banky pak zaplatili 0,5 miliardy Kč na daních z příjmů a 0,5 miliardy Kč na zdravotním a sociálním pojištění.

– Za tři čtvrtletí roku 2022 vykázala Raiffeisenbank čistý zisk ve výši 5,47 miliardy korun, což je podle ní meziroční nárůst o více než 89 %. Objem poskytnutých úvěrů se meziročně zvýšil o 35,8 % a přijatých vkladů o 17,6 %. Zdroj: ČS, KB, RB

Rusnok: trpké pocity

„Když už, tak na nějakou dobu se měla zvýšit korporátní daň pro všechny. Jaký je rozdíl mezi telekomunikační firmou a bankou? Pokud je něco děláno sektorově a selektivně, povede to vždy k trpkým pocitům,“ řekl v neděli v Otázkách Václava Moravce na ČT výstižně bývalý guvernér ČNB, expremiér a někdejší ministr financí Jiří Rusnok.

Zdůrazňuji, že nejsem příznivcem žádné současné politické strany a hnutí, netleskám nikomu z nich, ani neohrnuju nos. Podnikám v oborech, které nejsou napojeny na politiku. O úspěchu mého podnikání rozhoduje přidaná hodnota pro zákazníky, ne státní zakázky.

K daním se stavím poctivě. Tam kde podnikám, tam kde žiju, je přece normální odvést daň. Vlastně mě těší, že je co danit, je to měřítko úspěšnosti podnikání. Mrzí mě však, když vidím, jak se s vybranými penězi naloží.

Velký a drahý aparát není cesta k prosperitě. Žijeme už téměř tři roky v mimořádně složité době. Je potřeba se uskromnit. Změnit návyky. Vzdělávat se. Investovat do infrastruktury a inovací. Myslet na děti, jejich budoucnost. Děti jsou to jediné důležité, co zde po nás zůstane a dává opravdu smysl. A řekněme si upřímně: děje se to?

Autor je český investor