Investor Brůna: Evropa chudne a radikalizuje se. Jak to ovlivní vaše investice?
KOMENTÁŘ. Investování je maraton. Při plánování investic nestačí vymyslet trasu na prvních deset kilometrů, je potřeba mít zvládnutý plán, jak doběhnout až do cíle. A také alternativní scénáře pro případ, pokud by se v průběhu závodu změnila pravidla, počasí nebo cokoliv jiného.
Při rozhodování o svých investičních beru v potaz období 20 let. Je nemožné vědět, jak přesně bude svět za 10 až 20 let vypadat. Proto je potřeba pochopit současný svět, rozumět mu, a potažmo odhadovat, co se bude dít v budoucnosti. Některé trendy se zdají být ale velmi pravděpodobné.
Vzdělání
Na světě žije zhruba 20 milionů dolarových milionářů. Užívají si svobody pohybu nejen své, ale i svého kapitálu.
Jednou z nejdůležitějších investic je vzdělání. Pokud vezmu prvních top 50 světových univerzit, tak každá z nich má v průměru 10 tisíc studentů. Což je 500 tisíc lidí, kteří studují na prestižních školách. Za 40 let z těchto univerzit odejde 20 milionů absolventů. Množina těchto 20 milionů absolventů bude velmi podobná množině 20 milionů dolarových milionářů.
Rozdíl v kvalitě škol se bude do budoucna ještě více zvětšovat. Je smutné, že Česko má v top 500 univerzitách zastoupení jen s Karlovou univerzitou, a to někde u konce žebříčku. Absolventi Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem nebo Západočeské univerzity v Plzni s největší pravděpodobností nikdy nebudou patřit do skupiny dolarových milionářů.
Jak může české dítě uspět? Základem je perfektní angličtina, její význam se bude do budoucna ještě více zvyšovat. A pak vášeň pro to, co dítě baví a v čem vyniká. Nemá smysl dítě „drtit“ v něčem, v čem není dobré a stejně to jednou potřebovat nebude.
Důležitost IT
Cena intelektuálního kapitálu nadále poroste. Pokud chováte v Arménii 50 ovcí, limit vašeho výdělku je 50 ovcí.
Pokud vlastníte IT firmu, která vyvine software, tak stejný software jde prodat mnoha firmám různě po světě. Neberte proto dětem mobily a tablety. Schopnost ovládat IT bude v budoucnu ještě důležitější než dnes.
Demografie
V Evropě a dalších vyspělých ekonomikách ubývá lidí. Snižování počtu narozených dětí bude do budoucna prohlubovat demografické problémy. Veřejný sektor bude mít čím dál menší schopnost financovat důchodový systém a zdravotní péči.
To bude tlačit na zvyšování daní, pokud chceme udržet svůj standard. Některé činnosti bude možné nahradit umělou inteligencí nebo automatizací, ale i tak budou chybět lidi na práci.
I přes současné problémy v Německu a ve Francii budou dále proudit do Evropy další lidé z Afriky a Asie. Mají výhodu v tom, že dvě děti nejsou strop. Ve světě vypuknou další válečné konflikty. Čím dál horší klimatické podmínky činí některá místa na naší planetě neobyvatelná. Přibude tedy i množství uprchlíků, kteří hledají vodu nebo méně horka.
Mladší generace mají jiný životní styl než baby boomers a moje generace X. Tlačí na to, aby ekonomika a systémy (například odměňovací schémata ve firmách) byly méně zásluhové a více nárokové.
Nehodnotím, zda to je dobře nebo špatně, ale u spousty dnešních absolventů mi chybí při pracovních pohovech tah na branku. Mě zajímala možnost kariérního růstu, většinu lidí teď zajímá počet sick days a firemní benefity.
Demokratické režimy
Svět se nadále bude odklánět od demokracie. Střední třída chudne a bohužel se dostávají k moci populisti. Situace mi připomíná Německo před sto lety. K ukočírování nových přistěhovalců bude potřeba pevnější ruky, než na co byli Evropani zvyklí.
Volby ve Francii i v Británii vyhrály levicové strany. Pokud vyhrává levice v Západní Evropě, dá se očekávat, že to nastane i u nás a dalších zemích.
Levicové vlády mají tendenci utrácet více peněz než pravicové. Evropské země se čím dál více zadlužují, ani Česko není výjimkou. Levice to bude chtít řešit zvýšením daní. Na nejbohatší to nedopadne, ti si najdou vždy cesty, jak své daně optimalizovat.
Dopad na investice lidí
Vyšší státní dluhy znamenají větší zátěž úroků na státní rozpočet. A větší riziko pro držitele státních dluhopisů. Finanční trhy budou chtít za toto riziko větší prémii a dluhy budou dražší. Jedna z cest, jak smazat dluhy, je vysoká inflace.
Proto se vyplatí investovat do hmotných investic, na které si můžete sáhnout. Osobně se vyhýbám dluhopisům a všem investičním produktům postavených na dluhopisech (penzijní spoření, stavební spoření).
Čemu věřím
Věřím drahým kovům. Jsou bez starosti a anonymní. Nejstrategičtější komodity světa jsou ropa a stříbro. V Evropě stříbro téměř není, naopak je v zemích s autokratickými a nesvobodnými režimy, které se budou snažit Evropu stříbrem vydírat.
Stříbro je na rozdíl do ropy investice dostupná pro každého.
Stříbro se používá prakticky v každém elektronickém zařízení. Nachází se ve všem, od telefonů, počítačů, po televizní ovladače, mikrovlnné trouby, dětské hračky, přes solární panely, medicínské přístroje, po baterie pro elektromobily atd. Očekává se, že pokračující expanze technologie 5G, internetu a tlak na obnovitelné zdroje energie budou v nadcházejících letech zvyšovat poptávku po stříbře. V současnosti je po celém světě připojeno k internetu více než 15 miliard zařízení a odhaduje se, že by se tento počet mohl do roku 2030 zdvojnásobit.
Čím dál více sázím na ornou půdu. Je teď šestkrát levnější než v Německu. Je to jediný typ nemovitostní investice, kde je rozdíl mezi Českem a Německem tak propastný. Orné půdy navíc ubývá. Vlastnit ornou půdu není tak provokativní jako držet investiční byty na pronájem.
Můj tip jsou hory blízko německých hranic. Když začátkem války na Ukrajině Rusové odstřelovali jadernou elektrárnu nebo zastrašovali možnými útoky na jiné země, uklidil jsem se do Krušných hor.
Stejně tak při covidu. Je zde pitná voda, spousta dřeva, které jde spálit v kamnech a dá se zde fungovat i bez elektřiny. Je méně pravděpodobné, že raketa dopadne do Nejdku než na Prahu. Navíc zde mám super komunitu lidí schopných jít do akce. Důležitost komunit a vztahů bude do budoucna také růst.
Nechci vytvářet paniku ani zastrašovat. Budu rád, když se nic špatného nestane, ale trendy vývoje ve světě jsou zřejmé většině lidí, kteří se nebojí přemýšlet.
Své investice nehodnotím podle toho, jaký je nejlepší možný výsledek, ale dívám se na ně s ohledem na to, jaký může být nejhorší možný výsledek. Stejně tak si nemaluji svět jenom sluníčkově, ale chci mít různé varianty. Kdo je připraven, není zaskočen.
Autor je podnikatel a investor
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
9 komentářů
Malá poznámka. Opravdu si myslíte, že hra dětí s tablety a mobily je cesta k ovládnutí IT technologií?
Přesně to je i moje největší výtka k tomuto textu. Naopak, dnes jsou již důkazy o negativních změnách ve struktuře mozku dětí, které užívají mobily, tablety, počítače…a dost možná i televize. Nevím jaký bude vývoj v této oblasti, ale osobně bych neměl problém s plošným zákazem prodeje a užívání mobilů do nějaké věkové hranice…16, nebo 18.
IT dovedností se toto vůbec netýká
K tomu se připojuji.
Pokud se má dítě naučit IT a základy programování, potřebuje ntb, na něm ideálně Linux a pár systémů na programování.
Windows rozhodně ne, protože tam člověk stráví cca 80 – 90 procent času a úsilí k donucení toho zvrtaného systému k tomu, aby dělal to, co dělat má.
Já sice nejsem dítě, ale nějak se mi to ustálilo na:
– POVRay pro 3D grafiku (výhodou je, že má „céčkoidní“ syntaxi), nicméně umí to kromě grafiky i počítat
– Metapost na 2D grafiku (výhodou je, že má syntaxi kompatibilní s TeXem)
. Image Magick (2D pixelová grafika a nejrůznější konverze)
– TeX (kromě textů taky programování maker)
– ffmpeg (videa, vč. např. videa ze série obrázků a spojení videa se zvukem)
– perl na programování skoro všeho ostatního; včetně např. generování složitějších skriptů pro Image Magick, ffmpeg i POVRay
– R od inteligentní kalkulačky až po statistické analýzy a generování grafů (nebo podkladů na tvorbu lepších grafů pro Metapost), pochopitelně, výhodné jsou základy postscriptu, protože s nimi lze dodatečně upravovat obrázky generované jazykem R
Nějak tak si s tím docela vystačím.
Spoustu dalších věcí jsem vyzkoušel a z mnoha důvodů zavrhl, jako např. vyspělejší verze BASICu, Pascal, Javu, Python i jazyk C. Něco v nich sice „s příručkou na kolenou“ napíšu, ale raději to obejdu.
Jestli bych si dovolil k tomto pár poznámek.
Jistě že „..je to cesta k je cesta k ovládnutí IT technologií“, rozuměno tedy ke schopnosti běžného používání jako uživatel.
Což už tedy dnes většina dospělých i děti umí. Už třeba že přes IT technologie jde většina jejich komunikace, dokumentů, financí, a řada dalšího.
Ovšem „něco naprosto jiného“, je tvorba kvalitních produktů takových IT technologií. Což je ale něco jiného. Protože, to se pořádně naučí a bude se tomu věnovat jen malý poměr z nich.
Ono jde trochu o to, že uživatel by měl být trochu poučený o tom, co se v počítači děje, jinak prostě bere všechny chyby a šlompáctví IT „odborníků“ jako jakýsi atribut IT technologií a spíše se snaží minimalizovat jejich vliv na sebe. Uvádí se, že Microsoft uspěl hlavně proto, že cílil na počítači nedotčenou část populace, která naprosto neměla představu, že programy na počítači nemusejí být polofunkční šit. Proto měl také prakticky nulovou penetraci do uživatelů plnohodnotných OS, protože ti měli na operační systém i programy podstatně vyšší nároky, které ani DOS ani wokna splnit nemohly.
Není. Ale je lepší je nechat se s tím seznámit než to zakazovat
Jsem toho názoru, že pokud děti přijdou k těmto technologiím moc brzy a ještě se jim presentují jako něco, co nemá žádné rozumně praktické využití, tak to bude spíš špatně a IT pracovníci se z nich nestanou.
Kdysi jsem četl docela zajímavou úvahu, že nikdy žádné moderní počítače nebudou podávat tak dobrý výkon (vůči „železu“, které obsahují), jako stařičké osmibity typu Commodore, Amiga nebo Spectrum, které byly na světě dostatečně dlouhou dobu, aby z nich programátoři, a to i amatérští, vydolovali co nejvyšší možný výkon a naučili se nějak obcházet většinu jejich nedostatků.
Faktem taky je, že majoritní reakce dnešních IT na situaci, když se něco zasekává, je posílit výkon nebo koupit silnější železo, a ne optimalizovat SW.
Jestli bych si dovolil ono je to trochu složitější.
1) Tehdy na těch osmibitech se toho mnoho zlepšovat nedalo, pokud programátor zůstal na úrovni toho vestavěného programovacího jazyka (což byl obvykle vestavěny
Basic).
Ale aby jak píšete „vydolovali co nejvyšší možný výkon a naučili se nějak obcházet většinu jejich nedostatků. To už museli jít do strojového kódu.
Což se dokázala a
naučit a pochopit jen část z nich, jednak že to bylo mnohem složitější, ale hlavně se to museli sami naučili, z různých technických příruček..
To už se totiž na běžných školách neučilo a dodnes neučí .Tam se i dnes učí ty vyšší programovací jazyky a jen do určité hloubky. A ani dnešní učitelé IT techniky a programování na školách, programovat ve strojáku neumí a nikdo to po nich nechce.
Jen bych dodal – to se ale tehdy netýkalo jen těch osmibiťaků – v té době se požíval pro programování ekonomických aplikací na sálových počítačích hlavně Cobol – a ani tam se ten programátor nikoliv -nemusel, ale ani nemohl a nesměl hrabat a optimalizovat skrz strojový kód v paměti sálového počítače. I tehdy už se tam hlídala bezpečnost.
2) Když se podíváte na dnešek, tak zjistíte že i dnes – můžete mít požadavky na maximální výkon toho počítače – dejme tom při generování kryptoměn, (de)šifrování, nebo v počítačových hrách. Nebo máte vedle těch nadupaných počítačů třeba low cost smartphony a i tam chcete mít rychlé programy.
Ergo – pokud máte takové požadavky, i dnes seženete programátory, kteří to dokážou.
Ve školách je to nenaučí – protože ani dnešní školy IT do takové hloubky neučí. Museli se to naučit sami, věnovat tomu sami svůj vlastní čas (spoustu času), musí si k tom sami shánět technickou dokumentaci (i dnes ten strojový kód, nebo různé API,..) a podrobně jí studovat. Sami si to zkoušet, sami sbírat zkušenosti. Ještě jednou, ani tehdy, ani dnes tyhle hluboké znalosti všechny/většinu studentů žádná škola nenaučí.
3) Teď se ale dostáváme k tom podstatnému. Pokud se vyvijí běžný , aplikační SW, jako komerční, tak tam funguje klasický trojúhelník – cena – kvalita – čas.
Čili, pokud chce mít zákazník hotový program za pár měsíců, a musíte konkurovat v nabídce ceny, tak potom se ani nějaká náročná a časově náročná SW optimalizace dít hned nemůže – a je jednoduší přidat do požadavků nějaké silnější železo.
Což ale dnes naštěstí nemusí být všechny klientské počítače zákazníka, ale „jenom“ nějaký server..
Pokud to tedy „utáhne siť“ – jenomže kvalitních sítařů, je taky nedostatek – ale to už se na „běžných školách“ v rámci IT neučí vůbec..
V principu souhlas. Vzpomínám na geniální učebnici strojového kódu pro Spectrum „Bity do bytu“ pana Zajíčka. Jistě, dnes jsou procesory o něčem jiném, ale fungují přibližně na tom samém principu. A pokud člověk má představu, co se nakonec na úrovni procesoru děje, tak je ve výhodě oproti člověku, který ji nemá.
A některé programovací jazyky na Spectru měly řešení i takové, že jste do programu vložil jako řetězec kousek strojového kódu, ten byl proveden a poté se počítač vrátil do toho programu (pokud to nezkolabovalo), což bylo taky dost zajímavé řešení.