Hází spojenci na Islámský stát dost bomb? Srovnání ukazuje, že ne

V Iráku, Libyi či na Balkáně zasypaly spojenecká letadla vojenské cíle daleko větším množstvím raket a pum, než kolik v současné době odpalují na teroristy z organizace Islámský stát. Ve Spojených státech se tak stále silněji ozývá otázka: Neměli bychom přitvrdit?

Je tomu právě rok, co americké letectvo zahájilo operaci Bytostné odhodlání (Inherent Resolve), jejímž cílem jsou islamističtí fanatici z organizace Islámský stát (ISIS) operující v různých částech Iráku a Sýrie.

Micah Zenko při této příležitosti srovnal v časopise Newsweek letecké operace, jichž se v posledních desetiletích Američané zúčastnili, a došel k pozoruhodnému zjištění: V současné letecké kampani proti ISIS nehýří Američané příliš velkou aktivitou.

Proč tomu tak je? Někteří politici, vysloužilí generálové a analytici přisuzují tento fakt přísným omezením, které Washington pro útoky na teroristy nastavil (je například zakázáno útočit na konvoje s naftou, které směřují do Turecka). Dalším důvodem může být skutečnost, že americká armáda nemá v místech operací pozemní specialisty, kteří by letecké útoky naváděli na cíl. Velmi pečlivě se dbá na to, aby útoky nezpůsobily ztráty mezi civilisty.

Už žádné vedlejší ztráty!

Právě obava o civilní obyvatelstvo podle kritiků ve svém důsledku způsobuje, že se Islámskému státu daří v částech Iráku a Sýrie přežívat. A to navzdory faktu, že se podle odhadů americké armády podařilo do května letošního roku při útocích zabít na 12 500 jeho bojovníků a zasáhnout 7655 důležitých cílů.

Z nejčerstvějších odhadů amerických zpravodajských služeb ovšem vyplývá, že ISIS stále disponuje mezi 20 000 a 31 500 bojovníky. Výše uvedené ztráty v jejich řadách jsou tak rychle nahrazovány novými silami, z nichž nemalá část přichází z jiných států včetně západní Evropy a USA.

Americké ozbrojené síly uvádějí, že dosud není znám žádný případ, kdy by při leteckých útocích zahynul civilista. Připouští ale, že výsledky bombardování se prověřují a vyšetřování pěti z nich je stále otevřeno. Naopak syrská lidsko-právní organizace se sídlem v Londýně (Syrian Observatory for Human Rights) tvrdí, že letecké útoky si již vyžádaly životy 162 civilistů, včetně 51 dětí a 35 žen.

Drtivá převaha

USA vyslaly do boje proti ISIS nebývale velké množství strojů i pilotů. Nad Irákem a Sýrií operuje 397 letadel a 1600 pilotů, uvedl nedávno vrchní velitel sboru náčelníků generál Martin Dempsey. To je daleko více, než bylo nasazeno například v roce 1995 v Bosně, o čtyři roky později v Kosovu a kolik se před čtyřmi lety zúčastnilo kampaně, která vedla k pádu režimu Muammara Kaddáfího v Libyi. Nad Sýrií a Irákem navíc piloti čelí jen velmi slabé protiletecké obraně.

Odpověď na otázku, proč americké letectvo neútočí na příslušníky ISIS s větší intenzitou, ovšem prakticky znemožňuje skutečnost, že veškerá pravidla ohledně nasazení i metod odhadujících vedlejší ztráty jsou utajovány. Veřejnost ani neví, podle čeho jsou cíle vybírány a schvalovány velením kampaně.

Počátkem července uvedl americký ministr obrany Ashton Carter, že cíle útoků doporučují místní jednotky bojovníků proti Islámskému státu a Američané je pak ověřují a schvalují. Generál Dempsey při slyšení před americkým sněmovním výborem označil právě toto za problém – na výběru cílů se podílí velké množství subjektů s různými zájmy.

Na ISIS i z Turecka

Američany též omezuje skutečnost, že až dosud nemohli na ISIS operující v severní části Sýrie útočit z tureckých letišť (Turecko povolilo vzlety jen průzkumným letadlům). To se má nyní změnit. Turecko samo zahájilo nálety proti silám Islámského náletu a zároveň se prezident Recep Tayyip Erdogan dohodl s Barackem Obamou na hlubší vojenské spolupráci v této oblasti. Proti ISIS teď vzlétnou americká letadla s nákladem raket a pum i z turecké vojenské základny Incirlik.