Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
U.S. Naval Forces, zdroj

Hází spojenci na Islámský stát dost bomb? Srovnání ukazuje, že ne

V Iráku, Libyi či na Balkáně zasypaly spojenecká letadla vojenské cíle daleko větším množstvím raket a pum, než kolik v současné době odpalují na teroristy z organizace Islámský stát. Ve Spojených státech se tak stále silněji ozývá otázka: Neměli bychom přitvrdit?


Je tomu právě rok, co americké letectvo zahájilo operaci Bytostné odhodlání (Inherent Resolve), jejímž cílem jsou islamističtí fanatici z organizace Islámský stát (ISIS) operující v různých částech Iráku a Sýrie.

Micah Zenko při této příležitosti srovnal v časopise Newsweek letecké operace, jichž se v posledních desetiletích Američané zúčastnili, a došel k pozoruhodnému zjištění: V současné letecké kampani proti ISIS nehýří Američané příliš velkou aktivitou.

 

 Počet dnů kampaněCelkový počet vzletůCelkový počet leteckých útoků Podíl útoků na počtu vzletůPočet použitých raket
a pum
Průměrný počet útoků
za den
Průměrný počet pum svržených za den
 
Irák 199143120 00042 00035%265 0009766163
Bosna173515247070%102614560
Kosovo7738 0041411237%28 018183364
Afghánistán7620 600650032%17 50086230
Irák 20032641 0001550038%27 0005961039
Libye21025 944970037%76424636
Irák/Sýrie -ISS
36116 164383724%15 2451143

 

Proč tomu tak je? Někteří politici, vysloužilí generálové a analytici přisuzují tento fakt přísným omezením, které Washington pro útoky na teroristy nastavil (je například zakázáno útočit na konvoje s naftou, které směřují do Turecka). Dalším důvodem může být skutečnost, že americká armáda nemá v místech operací pozemní specialisty, kteří by letecké útoky naváděli na cíl. Velmi pečlivě se dbá na to, aby útoky nezpůsobily ztráty mezi civilisty.

Už žádné vedlejší ztráty!

Právě obava o civilní obyvatelstvo podle kritiků ve svém důsledku způsobuje, že se Islámskému státu daří v částech Iráku a Sýrie přežívat. A to navzdory faktu, že se podle odhadů americké armády podařilo do května letošního roku při útocích zabít na 12 500 jeho bojovníků a zasáhnout 7655 důležitých cílů.

Z nejčerstvějších odhadů amerických zpravodajských služeb ovšem vyplývá, že ISIS stále disponuje mezi 20 000 a 31 500 bojovníky. Výše uvedené ztráty v jejich řadách jsou tak rychle nahrazovány novými silami, z nichž nemalá část přichází z jiných států včetně západní Evropy a USA.

Americké ozbrojené síly uvádějí, že dosud není znám žádný případ, kdy by při leteckých útocích zahynul civilista. Připouští ale, že výsledky bombardování se prověřují a vyšetřování pěti z nich je stále otevřeno. Naopak syrská lidsko-právní organizace se sídlem v Londýně (Syrian Observatory for Human Rights) tvrdí, že letecké útoky si již vyžádaly životy 162 civilistů, včetně 51 dětí a 35 žen.

Drtivá převaha

USA vyslaly do boje proti ISIS nebývale velké množství strojů i pilotů. Nad Irákem a Sýrií operuje 397 letadel a 1600 pilotů, uvedl nedávno vrchní velitel sboru náčelníků generál Martin Dempsey. To je daleko více, než bylo nasazeno například v roce 1995 v Bosně, o čtyři roky později v Kosovu a kolik se před čtyřmi lety zúčastnilo kampaně, která vedla k pádu režimu Muammara Kaddáfího v Libyi. Nad Sýrií a Irákem navíc piloti čelí jen velmi slabé protiletecké obraně.

Odpověď na otázku, proč americké letectvo neútočí na příslušníky ISIS s větší intenzitou, ovšem prakticky znemožňuje skutečnost, že veškerá pravidla ohledně nasazení i metod odhadujících vedlejší ztráty jsou utajovány. Veřejnost ani neví, podle čeho jsou cíle vybírány a schvalovány velením kampaně.

Počátkem července uvedl americký ministr obrany Ashton Carter, že cíle útoků doporučují místní jednotky bojovníků proti Islámskému státu a Američané je pak ověřují a schvalují. Generál Dempsey při slyšení před americkým sněmovním výborem označil právě toto za problém – na výběru cílů se podílí velké množství subjektů s různými zájmy.

Na ISIS i z Turecka

Američany též omezuje skutečnost, že až dosud nemohli na ISIS operující v severní části Sýrie útočit z tureckých letišť (Turecko povolilo vzlety jen průzkumným letadlům). To se má nyní změnit. Turecko samo zahájilo nálety proti silám Islámského náletu a zároveň se prezident Recep Tayyip Erdogan dohodl s Barackem Obamou na hlubší vojenské spolupráci v této oblasti. Proti ISIS teď vzlétnou americká letadla s nákladem raket a pum i z turecké vojenské základny Incirlik.

Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím své mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

3 komentáře

  1. teufel3424 napsal:

    TAkže Američané počkají, až si Turci pokšeftují s IS a potom pokračuje válka. A Turci tomu říkají podpora Američanů. Ty by blbého nenapadlo

  2. Petr Homoláč napsal:

    Neopomněl bych další pádný důvod – podařilo se zformovat silnou arabskou frontu asi 15 států proti Islámskému státu. Je tedy rozhodně vhodnější nechat Araby ať si tuto záležitost vyřídí v maximální možné míře sami.
    Samozřejmě je jedno co Amerika dělá, jestli hodně nebo málo, vždycky je to příliš nebo naopak naprosto nedostatečně a stejně dostane po papuli ze všech stran.

  3. český maloměšťák napsal:

    Více bomb – více práce pro dělníky ze zbrojovek a více zisku pro dělníky z bank ! Což znamená i více kladných údajů ve statistikách o HDP !
    Více bomb se tedy nakonec vyplatí všem. I státu (lepší rating a tak i výhodnější přístup k dalšímu zadlužování se).
    Anebo jedna bomba…ale pořádná a pořádně mastná. Nebo radši dvě. Sichr je sichr.

    Není totiž násilí jako násilí, jak před nedávnem psal pan Urban ve vztahu k excesům vůči tkzv. Sudetendeutsche.
    Rozlišujeme výhodné násilí..anebo třeba taky velmi výhodné násilí.

Přidávání komentářů není povoleno