Ke konci prosince zrušila německá pošta zasílání telegramů. Německo bylo jednou z posledních zemí na světě, která tuto službu ještě nabízela, teď ukončuje i provoz posledních telefonních budek. Některé poslouží jako zesilovače signálu pro mobilní telefony. Británie počítá se zachováním části budek kvůli jistotě telefonního spojení v případech katastrofy. V některých budkách jsou také k dispozici defibrilátory.

Definitivní vypnutí služby Telegram, která v Německu fungovala 150 let, mělo proběhnout bez povšimnutí veřejnosti. To se ale úplně nepodařilo. Tisíce lidí se informaci dozvěděly na serveru YouTube, kde ji na Štědrý den prozradil jeden ze zaměstnanců pošty. Ta díky tomu nakonec vydělala neočekávaně za poslední týden roku více než 150 tisíc eur.

Po vyzrazení informace o plánovaném ukončení telegramů se chtělo ještě zhruba 12 tisíc Němců se službou nostalgicky rozloučit odesláním poslední zprávy. Z toho 3 228 jich přišlo přímo na Silvestra. Pošta ale zjevně nebyla na takový nápor zákazníků připravena, uvádí spotřebitelský portál Paketda.de.

„Podle našeho pozorování se vyskytly značné problémy s doručením posledních telegramů. Mnohé telegramy nebyly skenovány ani v poštovním centru, ani při doručení a nebyly k dispozici informace o jejich sledování. Kromě toho byly použity staré dekorativní plechy. Například místo dekorace „sklenka šampaňského“ obdržel zákazník kytici ve stylu 80. let, kterou již několik let nelze vůbec objednat,“ popsal web.

Německá pošta si účtovala za telegram do 160 znaků 12,90 eur, 480 znaků stálo 18,35 eur a za každých dalších 200 znaků se platilo 5,25 eur. Svůj vrchol zažily telegramy v roce 1978, kdy jich Němci odeslali přibližně 13 milionů, připomíná rozhlasová stanice Deutschlandfunk. V roce 1990 jich bylo stále ještě více než 1,6 milionu, na přelomu tisíciletí pak zhruba 70 tisíc. V posledních letech odešlo v rámci celého Německa průměrně už jen 200-300 telegramů měsíčně.

Za Masaryka i za Husáka

V České republice se klasické telegramy přestaly posílat už v dubnu 2010. Podání telegramu tehdy stálo 75 korun a k tomu za každé slovo do deseti znaků zaplatil zákazník dalších pět korun. Telegramy byly oblíbené už v období první republiky, kdy u nás byly ročně odeslány necelé čtyři miliony telegramů. V době socialismu to bylo dokonce kolem deseti milionů telegramů za rok.

Po rozšíření internetu a mobilních telefonů ale nastal strmý pád. V roce 2009 přijali pracovníci poboček pošty už jen 756 telegramů, tedy v průměru 63 telegramy měsíčně na celém území republiky, připomněla Česká pošta ve zprávě, kterou před 13 lety oznamovala zrušení služby.

I Češi tehdy udělali těsně před zrušením telegramů nájezd na pobočky pošty. Jen na hlavní poště v Praze odbavily úřednice 56 telegramů, ačkoliv za dva předchozí měsíce to byly pouze dva, uvedl tehdy mluvčí České pošty. Poslední telegram u nás odešel symbolicky z Brna, odkud byl poslán v roce 1847 i ten první. Byl podán 31. března těsně před půlnocí z nádražní pošty v Brně a adresován Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově, kde je také vystaven.

Přímá zpráva pro prezidenta

Většina evropských zemí zrušila zasílání telegramů z pošty už před mnoha lety. V Irsku přestala být služba poskytována v červenci 2002, na Slovensku v roce 2007. Už v 90. letech zmizely telegramy ve Švédsku a v Dánsku. Od začátku tisíciletí neprovozuje pošta telegrafní službu ve Francii a také například Rakousku.

Historicky první v praxi využitelný telegraf vznikl v Německu. Sestrojili jej Carl Friedrich Gauss a Wilhelm Eduard Weber v roce 1833 v Göttingenu a fungoval nejprve jen na vzdálenost jednoho kilometru. Další typ, který byl patentován roku 1837, vytvořili Charles Wheatstone a William Fothergill Cooke v Anglii. Telegraf dále vylepšil Samuel F. B. Morse a po něm Werner von Siemens. V českých zemích byl telegraf zřízen 6. března 1847, a to pro účely dráhy z Brna do Vídně. Téhož roku byla linka prodloužena do Prahy.

Bývalou síť telexů/kabelogramů banky Western Union, která pokrývá většinu míst na světě, využívá dnes americká společnost International Telegram. Telegram může přes web iTelegram poslat kdokoliv. Zadává se elektronicky, platba probíhá kartou a zpráva je doručena v papírové podobě kamkoliv po světě. Cena je 28,95 dolarů + 0,88 dolarů za slovo.

Společnost kromě toho nabízí v rámci USA zaslání telegramu na jakýkoli úřad na místní, státní nebo federální úrovni. Zpráva do dvaceti slov stojí 14,95 dolarů. Za stejnou cenu mohou Američané poslat i takzvaný Opiniongram, neboli politický názorový telegram, a to prezidentovi, senátorovi, členovi Sněmovny reprezentantů nebo jinému státnímu či federálnímu veřejnému činiteli.

Telegramy v Česku nahradila služba DopisOnline, která funguje dodnes. Umožňuje elektronické odeslání dopisu prostřednictvím webové stránky. Pošta dopis sama vytiskne a do druhého dne odešle adresátovi. Průměrná cena je dvacet korun.

Nový život telefonních budek

Německo nyní ruší také poslední telefonní budky, a to po 142 letech. Právě v Berlíně na Postupimském náměstí začala v roce 1881 fugovat první telefonní budka v Evropě.

Jejich vrchol zaznamenalo Německo zhruba v polovině 90. let, kdy německý Telekom provozoval více než 160 tisíc veřejných telefonů. Nyní jich zbývá zhruba dvanáct tisíc. Od prosince v nich už nelze platit mincemi, pouze kartou. A to jen do konce ledna. Pak budou vyřazeny z provozu i ty poslední. Než však budou všechny buňky definitivně demontovány, potrvá to nejméně do roku 2025, uvádí server Tagesschau.

Německý Telekom část telefonních budek postupně rozprodává, a některé lze proto i nadále vidět v ulicích. Slouží jako miniknihovny, stánky se zmrzlinou, miniaturní zvuková studia nebo dokonce sprchové kouty. Zhruba tři tisíce telefonních budek mají být přestavěny a použity pro zesílení mobilních rádiových signálů.

V Česku byla poslední telefonní budka zrušena v červnu 2021. Nacházela se v obci Hlubyně na Příbramsku a již dva roky předtím, než ji firma O2 z obce odvezla, z ní nikdo nevolal. Nejvíce budek bylo u nás v provozu na přelomu tisíciletí, a to přes třicet tisíc. V roce 2020 společnost O2 provozovala ještě 1127 budek, za dvanáct měsíců se z nich ale tehdy uskutečnilo už jen 1352 hovorů.

Vůbec první veřejná telefonní budka se objevila v lednu 1878 v americkém New Havenu. Fungovala na papírový kupon, který umožnil několikaminutový hovor. První telefonní budku na mince vynalezl Američan William Gray z Connecticutu v roce 1889. Údajně jej k vynálezu motivovala vlastní špatná zkušenost, kdy mu soused odmítl poskytnout svůj telefonní přístroj, aby mohl zavolat doktora ke své nemocné manželce. Budka má ve městě Hartford dodnes pamětní desku.

V Čechách se první telefonní automat objevil v roce 1911. Bylo jich instalováno hned několik v centru Prahy. Veřejné telefonní budky tak na území dnešního Česka sloužily přesně 110 let.

Budka poslední záchrany

Naopak Velká Británie se zatím nechystá telefonní budky rušit úplně. Britský regulační úřad Ofcom má za úkol zachovat zhruba pět tisíc veřejných telefonních budek v místech, kde je vysoká nehodovost, nebo tam, kde je špatné pokrytí signálem pro mobilní telefony. Některé budky jsou dokonce vybaveny bateriemi pro případ výpadku proudu.

Kritéria, podle kterých má být telefonní budka chráněna před odstraněním, jsou následující: místo není pokryto všemi čtyřmi hlavními mobilními sítěmi; nebo se nachází v místě nehod či častých sebevražd; nebo z ní bylo za posledních dvanáct měsíců uskutečněno nejméně 52 hovorů. Budky se hodí také v případě přírodních katastrof. Po bouři Arwen, která v listopadu 2021 zanechala tisíce lidí na severu Anglie a ve Skotsku bez elektřiny a mobilního spojení, si přálo mnoho lidí, aby bylo v provozu více telefonních budek, připomíná deník Guardian.

V polovině 90. let minulého století se nacházelo ve Velké Británii přibližně 100 tisíc telefonních budek, nyní jich zbývá něco málo přes dvacet tisíc. Podle Ofcomu se z telefonních budek v Británii uskuteční stále kolem pěti milionů hovorů ročně. V roce 2020 připadlo 150 tisíc hovorů na volání záchranářům, 25 tisíc na službu na ochranu dětí a dvacet tisíc na službu na ochranu sebevrahů.

Mnohé budky ale mají už i v Británii jiné využití. Od roku 2008, kdy byl spuštěn program adopce telefonních budek, jich místní komunity za jednu libru koupily více než sedm tisíc. Nyní jsou v nich umístěny například miniknihovny, umělecké galerie a expozice rostlin. V některých jsou k dispozici také defibrilátory pro případ rychlé lékařské pomoci.