Ilustrační foto: TASR / Profimedia

EU zmírňuje emisní normy pro automobilky. Některé přecházejí na zbrojní průmysl

Napsal/a Lucie Sýkorová 14. května 2025
FacebookXPocketE-mail

Europoslanci odhlasovali změnu výpočtu emisních norem pro automobilky. Pokud by se tak nestalo, výrobci by museli už letos platit obří pokuty za nedodržení limitů. Změna nařízení z roku 2019 je jedním z kroků, které nyní EU plánuje na podporu evropských automobilek v krizi.

Automobilový průmysl se na hrubém domácím produktu (HDP) Evropské unie podílí více než sedmi procenty a vytváří více než 13 milionů pracovních míst. Většina evropských výrobců automobilů ale v posledních letech čelí vážným ekonomickým potížím.

Omezují výrobu, propouští tisíce zaměstnanců, některé automobilky se ocitly na pokraji krachu. Může za to souhrn faktorů, mezi něž patří především vysoké ceny energií, příliš malá poptávka po elektromobilech a zvýšení konkurence na trzích v Číně a USA.

Podle analýz téměř třetina hlavních závodů pěti největších evropských automobilek, tedy BMW, Mercedes-Benz, Stellantis, Renault a Volkswagen, vyráběla loni méně než polovinu vozů, na které má výrobní kapacitu. V roce 2024 ohlásili evropští výrobci autodílů propuštění víc než 53 tisíc zaměstnanců, z toho většinu v Německu.

Nevalnou situaci automobilek měly ještě zhoršit obří pokuty, které jim hrozily od letošního roku. Podle původního nařízení EU se totiž od letoška každoročně snižuje emisní limit pro výrobce aut o 15 procent oproti roku 2021, přičemž podle odborníků nedosahuje na požadované hodnoty žádný z hlavních výrobců kromě Tesly a čínské skupiny Geely.

Automobilová lobbistická organizace ACEA odhadla, že by její členové zaplatili 15 eur miliard na pokutách, pokud by Komise nejednala.

Přehodnotí EU i zákaz spalovacích motorů?

V reakci na špatnou situaci zahájila 30. ledna předsedkyně Evropské komise Ursulla von der Leyenová Strategický dialog o budoucnosti evropského automobilového průmyslu. Na začátku března pak Komise představila Průmyslový akční plán pro evropské automobilové odvětví.

Právě změna nařízení o normách CO2 je jednou z iniciativ tohoto plánu. Podle této změny budou mít nyní výrobci možnost splnit své závazky pro roky 2025, 2026 a 2027 tak, že budou průměrovat své výsledky za tříleté období, nikoli za každý jednotlivý rok.

EU chce dále vyčlenit 1,8 miliardy eur v příštích dvou letech na „posílení dodavatelského řetězce surovin pro výrobu baterií“. Dále plánuje používat antisubvenční opatření, opatření k ochraně společností v EU před nekalou konkurencí, chce snížit administrativní zátěž výrobců automobilů v EU a zjednodušit právní předpisy.

Komise slíbila, že zjednodušení legislativy v rámci tzv. balíčku Omnibus ušetří do roku 2029 společnostem 37 miliard eur ročně. Administrativní zátěž se má snížit nejméně o 25 procent, pro malé a střední subjekty dokonce o 35 procent. Co se týká cen energií, EU chce připravit Akční plán pro cenově dostupnou energii a Zákon o urychlení dekarbonizace průmyslu.

Komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas dále oznámil, že již v druhé polovině letošního roku Komise přezkoumá také cíle nulových emisí do roku 2035. Mohla by tedy přehodnotit i zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory.

V polovině dubna otevřela Komise veřejnou konzultaci o konkrétních návrzích pravidel v rámci emisních norem Euro 7. Konzultace se týká metod, testů a požadavků pro schvalování norem. Zpětnou vazbu lze podávat do 13. května.

Niedermayer: Nejedná se o rezignaci na klima

Změna nařízení o normách CO2 má být prvním konkrétním krokem evropských institucí v pomoci automobilkám. I zde ale hrozilo, že k němu nedojde včas, najít kompromisní řešení nebylo snadné.

Větší rozsah úprav požadovala například i Česká republika, za níž se veřejně vyjádřilo Ministerstvo dopravy.

„Považovala jsem za nešťastné, že české Ministerstvo dopravy zveřejnilo ještě před hlasováním europarlamentu pozici s požadavkem, aby se emise přepočítávaly na pět let. Pro takový návrh by se nyní nenašla podpora. A důležité bylo především udělat rozhodnutí co nejdříve, protože výrobci by jinal museli platit pokuty už za letošní rok,“ uvedla Danuše Nerudová, která je členkou největší europarlamentní frakce lidovců (EPP).

„Společně s Luďkem Niedermayerem jsme jménem frakce EPP jednali s automobilovým průmyslem a předložili jsme návrh, který nakonec převzala Evropská komise. Zorganizovali jsme v Bruselu akci, které se účastnili ředitelé nějvětších evropských výrobců automobilů. Od zástupců ACEA jsme měli zpětnou vazbu, že návrh je pro ně akceptovatelný, a že změny zároveň musí začít platit co nejdříve,“ dodala Nerudová.

„I jakožto fanoušek elektromobility si myslím, že tento návrh dává smysl, protože se nejedná o rezignaci na klimatické ambice,“ doplnil europoslanec Luděk Niedermayer (EPP).

Návrh nakonec podpořil i europoslanec Ondřej Krutílek (ODS, frakce ECR), který je v průmyslovém výboru europarlamentu (ITRE) a původně zastával požadavek na větší změny.

„Parlament měl s Komisí jednat delší dobu o tom, aby období, za které se budou rozpočítávat emise, bylo delší. Myslím si, že stejný problém budeme za dva nebo tři roky řešit znovu, protože si nejsem jistý, že dosáhneme takového poměru elektromobilů, aby automobilky nemusely platit takové pokuty,“ řekl pro HlídacíPes.org.

„Změna výpočtu emisí je navíc jen hašením akutního požáru. Potřebujeme pomoci evropským automobilkám i v dalších aspektech,“ konstatoval Krutílek. Podle něj je potřeba zamezit tomu, aby automobily nadále zdražovaly.

„Musíme si uvědomit, že těmito nařízeními regulujeme pouze nová auta. Ale nyní jezdí na našich silnicích 16 až 17 let stará auta. To, co potřebujeme, je, aby lidé obměňovali vozový park, to znamená, aby byla nová auta cenově dostupná.“

Od aut ke zbraním

Stále častěji zaznívají z některých zemí informace o tom, že výrobci automobilů přechází částečně na výrobu pro zbrojní průmysl. Například Italská vláda proklamuje, že je připravena „donutit churavějící domácí automobilový průmysl, aby přešel na obranný průmysl. Pomoci by měly nové investiční pobídky.“

Největší evropská automobilka Volkswagen oznámila, že je otevřená možnosti vyrábět vojenské vybavení pro německou armádu. A největší evropský výrobce munice, německý Rheinmetall, se nyní rozhodl vyrábět ve dvou svých továrnách namísto automobilových dílů vojenské vybavení.

„Rheinmetal skupuje opuštěné továrny, avizuje obrovské investice a asi devět tisíc nových pracovních míst. Myslím, že budeme svědky toho, že toto se bude nyní dít ve většině členských států,“ řekla pro HlídacíPes.org česká europoslankyně Danuše Nerudová.

„Bylo by dobře, aby se tato výroba koncentrovala, aby byly peníze na vědu a výzkum a abychom vyráběli prvotřídní technologie. Je ale potřeba koncentrovat také poptávku, a to bohužel Komise iniciovala zatím jen napůl. Chybí mi stále jasná dohoda, že země budou poptávat zakázky od zbrojního průmyslu společně,“ doplnil Niedermayer.

Pro přechod automobilek na zbrojní průmysl není Ondřej Krutílek. „Nejsem si jistý, jestli jsme v situaci, kdy bychom měli přepínat na válečnou ekonomiku. Je pravda, že otázka zbrojení a obranyschopnosti Evropy je důležitá, ale nemyslím si, že tím, že bychom měli překlápět automobilky na ,khaki výrobu‘. Spíše bychom se měli zaměřit na to, jak umožnit automobilkám, aby byly opět dlouhodobě konkurenceschopné,“ řekl Krutílek.

Nová kniha
Kniha České průšvihy 1989–2024
HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)