Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Praze Vysočanech, červenec 2022. Foto: Petr Horník / Právo / Profimedia

Druhý rok ukrajinských uprchlíků v Česku. Když jsou víza v rozporu s vizemi

Napsal/a Luděk Jirka  27. dubna 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

Celá řada ukrajinských dětí, minimálně těch patřících věkem na základní školy, se v Česku vzdělává dvakrát: jak online s ukrajinskými učiteli, tak prezenčně s českými. I zde je tak patrný rozpor v tom, jakým směrem se místní Ukrajinci vlastně mají vydat. Mají se etablovat v české společnosti, anebo zůstat zakotveni v ukrajinském prostředí?

Děti neměly příliš na výběr, a tak dopoledne sedávaly v českých školních lavicích, aby odpoledne absolvovaly další kolo vzdělávání podle ukrajinských osnov.

Povinná školní docházka byla ze strany českého státu logický krok, ale toto opatření nám také ukazuje na vztah české vlády vůči ukrajinským uprchlíkům. Školní docházka je totiž předpokladem pro začlenění a důležitým efektem pobytu ve škole má být i osvojení si českého jazyka.

Na druhou stranu však ukrajinští rodiče chtěli, aby děti nezapomínaly na ukrajinské vzdělávání, a tak se jejich potomci učili online ve svém mateřském jazyce. Mají se tedy etablovat v české společnosti, anebo zůstat zakotveni v ukrajinském prostředí?

Mezi vládou a vízovou politikou

S tím je spojena i problematika víza za účelem strpění. To představuje pouze dočasnou ochranu a nikdo neví, co bude s ukrajinskými uprchlíky dále. Je jim zde nabízena jen nejistá budoucnost a to se jeví jako zásadní. Nikdo jim zatím nepřislíbil možnost setrvání, přestože podle výzkumu PAQ Research uvažuje o usazení se v České republice až třetina ukrajinských uprchlíků.

Vízum za účelem strpění bude platit do roku 2024 a neumožňuje přechod na jiný typ pobytu, který by mohl vést až k možnosti získání trvalého pobytu na území České republiky.

Umožňuje sice po šesti měsících podání žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem sloučení rodiny nebo o přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie, ale pokud zde ukrajinští uprchlíci nemají blízkou rodinu nebo blízkého rodinného příslušníka z řad občanů EU, pak o jiný typ pobytového oprávnění žádat nemohou.

Česká republika sice má Programy pro kvalifikované nebo pro vysoce kvalifikované zaměstnance, které jsou spojené s příležitostí prodlužování dlouhodobého pobytu až na období nezbytného pětiletého minima nutného pro získání trvalého pobytu, ale tato možnost je ukrajinským uprchlíkům zapovězena.

Dá se samozřejmě tvrdit, že většinu ukrajinských uprchlíků tvoří ženy s malými dětmi, které stejně plánují návrat ke své rodině na Ukrajinu, ale také je na místě podtrhnout, že vízum za účelem strpění je pouze dočasnou záležitostí neumožňující v konečném důsledku získání trvalého pobytu ani tam, kde by o to byl zájem.

Základním předpokladem je tedy skutečnost, že se ukrajinští uprchlíci mají po vypršení dočasné ochrany vrátit zpět na Ukrajinu. Ovšem pokud je zároveň předpokladem české vlády začlenění ukrajinských uprchlíků, pak je tu zjevná diskrepance mezi avizovanými cíli vlády a parametry nastavenými migrační politikou.

Snaha předcházet konfliktům

Vízum za účelem strpění je z definice udělováno jedincům, kterým brání ve vycestování překážka na jeho vůli nezávislá. To prakticky znamená, že se uprchlíci nemohou vrátit do své původní vlasti, protože by to mohlo znamenat zejména ohrožení na jejich životě.

Tento typ víza však kalkuluje i s tím, že v momentě pominutí překážek se uprchlíci vrátí. Zde na sebe naráží dvě základní roviny – definice uvedeného víza a vlastní subjektivita uprchlíků, které nemusí být nutně v souladu.

Lze samozřejmě uvést, že vízum je spíše politickou kategorií implementovanou „shora“ a podstata víza nepočítá s tím, že by jedinec hodlal zůstat v zemi imigrace. Naopak má vycestovat zpět do své vlasti, aby se mohl i nadále v původní zemi realizovat.

Ovšem tato domněnka se netýká perspektivy až třetiny ukrajinských uprchlíků, kteří by rádi setrvali v České republice. Logika víza však nebere v potaz geopolitické rozhodování nebo osobní vůli. Ovšem právě tyto faktory jsou, mimo jiné, pro ukrajinské uprchlíky rozhodující.

Samotný význam víza za účelem strpění naznačuje orientaci na zemi původu. Ukrajinští uprchlíci však nejsou političtí emigranti; političtí aktivisté naopak často zůstávají na Ukrajině, aby mohli vytvářet tlak vůči ruskému vlivu.

Ukrajinští uprchlíci v České republice jsou občané, pro které vízum za účelem strpění představuje i možnost života v bezpečné zemi, v níž by také rádi aspirovali na možnost vlastního uplatnění a rozvoje.

I česká vláda se orientuje na jejich začlenění do české společnosti – jak dokazuje i důraz na školní docházku ukrajinských dětí. Cílem je etablovat ukrajinské děti v české společnosti, sblížit je s českými dětmi a představit možnosti adaptace na normy společnosti.

Celá situace je samozřejmě komplikovanější, ovšem rozdíl mezi podstatou víza a avizovanými cíli vlády ohledně ukrajinských uprchlíků je patrný.

Na jedné straně se vytváří předpoklad návratu do země původu a na druhé straně předpoklad sblížení s českou společností. Jedná se o rozporné pozice, i když v evropském kontextu se nejedná o výjimku – i jiné evropské země začleňují ukrajinské uprchlíky navzdory deklarované dočasnosti jejich pobytu.

Svou logiku to přesto má, protože skrze začlenění se může předcházet konfliktům mezi majoritou a uprchlíky nebo se tím zamezuje sociální izolaci.

Rozpor mezi zájmy

Dvojakost pozice ukrajinských uprchlíků v Česku však i tak můžeme spojovat s otázkou ohledně jejich nejisté budoucnosti. Z pohledu víza za účelem strpění se můžeme ptát, proč by mělo docházet k začleňování, pokud je na stole realita návratu a z hlediska začlenění se můžeme ptát, proč by mělo docházet k návratu, když je žádoucí jejich etablování v české společnosti.

Závažnost tématu podtrhuje fakt, že mluvíme až o statisících osob. Jejich budoucnost bude muset být jednoho dne vyřešena a nepochybně v tom bude hrát svou roli politická vůle. Kromě toho i reálné postavení, vůle po začlenění, práceschopnost nebo znalost českého jazyka.

Nejistota ohledně možnosti pobytu by každopádně měla být vyřešena brzy. Pokud by bylo dovoleno rozhodování na úrovni ukrajinských rodin, které by si samy mohly určit svou budoucnost, bylo by to jednoduché a prozíravé řešení. Ta horší varianta je, že se ukrajinské děti společně s jejich rodiči ocitnou v područí vlády, která o nich bude rozhodovat shora, ať již bude pozice uprchlíků jakákoliv. Pro začátek je dobré si připustit, že není zkrátka možné zároveň prosazovat jejich plošný návrat.


Autor je odborný asistent Katedry kulturních a náboženských studií Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)