Na konci července to budou tři roky, kdy národní park České Švýcarsko zasáhl největší lesní požár v historii ČR. Zkraje tohoto týdne se událost připomněla znovu, když u Rudolfova kamene u Jetřichovic vypukl menší požár, který hasiči i za pomoci vrtulníku do druhého dne zlikvidovali. Nyní v oblasti platí střední stupeň nebezpečí, který mimo jiné znamená zákaz nočního vstupu do lesa. Jak se za tři roky po ničivé události proměnila preventivní opatření?

V noci se turisté v Českém Švýcarsku v těchto dnech do lesa nepodívají, pokud by po tom náhodou zatoužili. Po vlně veder sice ustoupil čtvrtý, tedy druhý nejvyšší stupeň požárního nebezpečí, i tak je ale na středním stupni, který znamená právě zmíněné omezení.

V pondělí hořelo v těžko dostupném terénu u Jetřichovic, požár na ploše osm tisíc metrů čtverečních hasilo jedenáct jednotek a také přivolaný vrtulník Black Hawk s bambivakem ze základny v Mělníku, který má Hasičský záchranný sbor pronajatý ze Slovenska. Je to jeden ze dvou strojů, které jsou pro tento účel v Česku, druhý je pro východní část země na základně v Přerově.

Hasiči navíc téměř denně likvidují ohniště v sousedních Labských pískovcích, ve stejnou dobu jako u Jetřichovic hořelo i na německé straně v Saském Švýcarsku. Ochrana před požáry se ve třech předcházejících letech významně proměnila, a to v několika rovinách.

Drony i požární nádrže

„Určitě dnes můžeme konstatovat, že úroveň požární prevence je na území NP České Švýcarsko na zcela jiné a vyšší úrovní než před třemi lety,“ konstatuje na úvod mluvčí parku Tomáš Salov.

A vrací se do doby před třemi lety, kdy se úroveň ochrany nacházela na úrovni zákonných požadavků. Což Správa NP dokládá sice ještě neuzavřeným, ale před ukončením stojícím správním řízením, které s ní zahájil Hasičský záchranný sbor. „Ze všech podezření ze spáchání přestupku na úseku požární ochrany zůstal v řešení jediný, kdy Správa NP nedoložila provedení revize (v době hašení požáru ovšem funkční) požární nádrže určené pro objekty (nikoli lesní porost) v Mezní Louce,“ tvrdí Salov.

Výčet konkrétních opatření je dlouhý. Rozdělit je ho pro přehlednost možné do několika oblastí.

Právě zmíněná letecká ochrana, která přichází na řadu až v okamžiku vzniku požáru, má i svoji „preventivní podporu“. Patří tam pořízení dronu s infrakamerou a proškolení obsluhy nebo pořízení dvou automatických dronových stanic s ostrovním napájecím systémem pro preventivní monitoring území parku a případnou podporu hasičů při dohledávání místa požáru, které jsou umístěny přímo v terénu.

V technické oblasti se změny týkají spolupráce s profesionálními hasiči. Ti v parku provádějí pravidelná cvičení, při nichž ověřují dojezdové časy i prostupnost cest. Na dohodnutých místech byly pro hasiče instalovány tři vaky s objemem 50 tisíc litrů a letos k nim přibyly další dva s objemem 70 a 100 tisíc litrů. V lokalitě Na Tokáni, kde oheň zničil historické lovecké chaty v roce 2020, byla zprovozněna nádrž o objemu 70 tisíc litrů. Další malé tisícilitrové nádrže byly rozmístěny na 13 místech.

Park navíc provádí preventivních těžby v blízkosti obcí a staveb. Na těchto místech jsou vysazovány listnaté druhy dřevin.

„Ani výše uvedená opatření nevycházejí z žádných zákonných požadavků kladených na vlastníky lesů. Dovolil bych si tvrdit, že žádný jiný vlastník lesa v ČR neudržuje protipožární opatření na tak vysoké úrovni, jako v současné době Správa NP České Švýcarsko,“ říká mluvčí Tomáš Salov.

Příroda nejsou jen parky

Vedle dokončených nebo probíhajících opatření a úprav se tak nabízí otázka, co se naopak za tři roky nepodařilo.

„Zatím se moc nepodařilo vybavit kvalitněji okolní jednotky hasičů, k čemuž částečně směřuje připravovaný přeshraniční projekt z fondů EU se Saským Švýcarskem. Ale je otázka, jestli bude úspěšný,“ říká senátor za Děčínsko Zbyněk Linhart.

Podle něho i některá zmíněná opatření v uplynulých letech směřovala spíš k nápravě normálních poměrů, které dříve nepanovaly. „Před třemi lety se i vlivem mediálního zájmu a rozhodnutím Bezpečnostní rady státu a vlády konečně začala provádět preventivní protipožární opatřeni – tedy zpřístupňování cest a prořezávky suchého lesa okolo obcí. Prostě to, co požadovaly obce před požárem a co je povinností každého zodpovědného správce majetku i slušností,“ říká Linhart, který je zároveň místostarostou v Krásné Lípě na pomezí národního parku.

Podle Tomáše Salova stále chybí koncepční centrální přístup k prevenci požárů v krajině, ke kterým bude s postupem klimatických změn stále náchylnější. „Pro srovnání, v Sasku po požárech v roce 2022 zadala saská vláda zpracování koncepce prevence lesních požárů, kde jsou určena opatření, jaká mají přijmout všichni vlastníci lesů, nezávisle na tom, zda hospodářských nebo zvláštního určení, jako je národní park. V ČR nic takového nevzniklo a pozornost je zaměřena pouze na národní parky, jako by jinde požární nebezpečí nehrozilo,“ varuje Salov.