Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Kees Metselaar, Profimedia.cz
,

Dezinformace „Made in China“ zatím úspěchy neslaví. Peking ale brzo může předběhnout Kreml

Být úspěšnější než Rusko je dlouhodobým cílem Číny v oblasti dezinformačních operací. Přestože se jí to zatím nedaří, je podle expertů zřejmě jen otázkou času, kdy Peking svůj ruský „vzor“ překoná. „Oslabit Západ a šířit politiku jedné Číny,“ shrnuje hlavní cíle čínských dezinformačních snah bezpečnostní analytik David Plášek.

Zatímco o ruských dezinformacích v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo třeba migrací média v Česku informují pravidelně, dezinformační operace Číny zůstávají v pozadí.

Čína má přitom větší lidské, finanční a technologické zdroje, a dokonce i větší kapacity v oblasti kybernetických útoků než Rusko. Její dezinformační aktivity se ale na Západě zatím nesetkaly ani zdaleka s takovým úspěchem jako ty ruské.

„Rusko zatím dezinformacím dominuje. Ale Čína se od nich inspiruje a zdá se, že během našeho života budeme čelit mnohem více čínským dezinformacím než ruským,“ řekl bezpečnostní analytik David Plášek na diskuzním fóru Meltingpot během nedávného festivalu Colours of Ostrava.

Nepřiznávat chyby

Kreml je pro Peking vzorem, jehož dezinformačních schopností chce dosáhnout. Společným cílem obou režimů je v první řadě oslabit Západ. Toho se oba státy snaží dosáhnout tak, že se zaměřují na problémy západní společnosti, ty „nafouknou“ a pak k nim nabídnou vlastní, údajně spásonosnou alternativu.

Čína i Rusko chtějí být „alfa samci“ mezinárodní politiky a narušit dominanci Spojených států. Proto vytvářejí svůj naoko silný obraz, ať už jde o sílu ekonomickou, vojenskou či technologickou. Vedle toho mají ale i vlastní cíle a navzájem odlišné dezinformační strategie.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Kreml chce rozdělit západní společnost, čehož dosahuje mimo jiné efektivním ovlivňováním voleb, a udržet vlastní mocenský vliv. Peking zase sleduje prosazování politiky jedné Číny, šíření čínského ekonomického i politického modelu a snaží se ovlivnit Číňany v zahraničí, aby se podíleli na budování „nové Číny“.

„Jednotná Čína je jednou z věcí, která nedává čínské garnituře v noci spát, je to pro ně to nejdůležitější hned vedle samotného udržení komunistické strany u moci,“ vysvětluje David Plášek. To s sebou podle něj nese problémy s nezávislostí Tchaj-wanu a Hongkongu, a tvrdý postup vůči menšinám jako jsou muslimští Ujgurové.

„Mají pocit, že je Západ celé století ponižoval a to už nikdy nechtějí dopustit. Proto tímto směrem nejvíce směřují své dezinformační aktivity,“ dodává Plášek.

S tím souvisí i skutečnost, že Čína nechce být vnímána jako země závislá na Západu. Proto pochopitelně nijak nezdůrazňuje vlastní vnitřní problémy. Mezi ně patří třeba nepříznivá demografická situace, kdy se výrazně ztenčuje produktivní část společnosti, nebo fakt, že čínský veřejný dluh dosáhl hranice 300 procent HDP.

Proto se Čína sama sebe snaží vykreslit jako silný, bohatý a ekonomicky vyspělý stát, což zdůvodňuje především vlastním politickým a ekonomickým modelem. „Snaží se ukazovat slabiny západní společnosti a pak říkají: ‚Náš model by to zvládl vyřešit‘,“ říká Plášek s tím, že se Čína zaměřuje například na zmatky v amerických prezidentských volbách nebo problémy s koronavirem v Evropě.

(Zatím) neúspěšná propaganda

Třetím nejčastějším záměrem čínských dezinformací je přesvědčit Číňany žijící v zahraničí, většinou studenty a intelektuály, aby se vrátili do Číny a pomáhali budovat již zmíněnou „novou Čínu“. „Chtějí k tomu využít znalosti a know-how získané na západních univerzitách a v západních firmách,“ říká David Plášek.

To je i základní rozdíl mezi ruskou a čínskou propagandou. Zatímco Čína cílí hlavně na vlastní obyvatelstvo, Rusko ovlivňuje občany západních zemí.

Číňanů je v zahraničí více než Rusů a navíc mají na svou zemi silnější vazby. „Na rozdíl od vzdělaných a bohatých Rusů v zahraničí podporují stále svou zemi z pocitu jistého nacionalismu, který – alespoň statisticky – vzdělaní Rusové nepociťují,“ vysvětluje Plášek.

Připomíná i existenci čínského zákona, podle kterého musí každý čínský občan spolupracovat se zpravodajskými službami: „Nechci říct, že každý Číňan v zahraničí je špión, většina chce prostě na Západě zlepšit své životní podmínky. Pokud je však zpravodajské služby požádají, musí spolupracovat.“

Jenže zatímco Kremlu se daří ovlivňovat veřejné mínění nebo i průběh voleb v západním světě, Čína se svými pokusy zatím pohořela.

Aktuálním příkladem je americký občan čínského původu Yan Xiong. Ten se v roce 1989 účastnil protestů na náměstí Nebeského klidu a Čína se mu teď snaží zabránit v kandidatuře do amerického Kongresu v letošních listopadových volbách. Součástí této aktuální čínské operace bylo i zastrašování agenty, úmyslnou autonehodou nebo falešný sexuální skandál.

Yan Xiong je totiž na seznamu čínských disidentů hledaných Pekingem. Čína ho obviňuje z toho, že hrál klíčovou vedoucí roli ve studentském hnutí v roce 1989. Ani to ho ale od kandidatury do Kongresu neodradilo.

„Číňané jsou v tomto zatím oproti Rusům neohrabaní. Jenže ti mají desítky let zkušeností, znají lépe společnosti, na které cílí, jako jsme třeba my nebo Francouzi. Ví, jak myslíme. Číňané se od nich inspirují, ale jde o první pokusy. Budou to zkoušet znovu a teprve potom uvidíme, jak dobří v tom budou,“ dodává David Plášek. Čínské technologie a zdroje mohou podle něj brzy přinést obrat v tom, kdo je hlavním hráčem na světové dezinformační scéně.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře
Nebyl vložen žádný komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.