Střední Evropa by mohla být nadějí, ale je spíše problémem. Co se dá dělat? Nebát se a nekrást. Ale nevím, zda se to dá. Když se dívám na Českou republiku, přijde, mi, že se to nedá. A když se dívám na Slovensko, přijde mi to dvojnásob, konstatuje šéfredaktor slovenského časopisu Týždeň Štefan Hríb.

Řekl to v rámci debaty na Exportním fóru pořádaném v Trutnově Asociací exportérů. Téma „Je střední Evropa naděje nebo problém starého kontinentu?“ původně zaměřené spíše na byznys a podporu exportu se nakonec stočilo spíše na společensko-politická témata týkající se stavu, do nějž postkomunistické země došly za 30 let svobody.

V debatě vystoupili Gyula Pleschinger, člen monetární rady Maďarské národní banky, již citovaný Štefan Hríb a náměstek českého ministra zahraničí Martin Tlapa.

Orbán v Bruselu

Vztahy mezi zeměmi střední a východní Evropy a západními zeměmi Evropské unie nejsou podle Gyuly Pleschingera v mnohém ideální.

„Západní země váhají akceptovat naše názory, naše stanoviska, neprobíhá zde žádná debata, je tu silné nařizování ze strany západních zemí směrem k východním. Když se podíváte na neformální fotografie předních činitelů EU, vždy tam v popředí stojí lídři západních zemí a ti východoevropští tam s nimi nejsou. Rozdíly je třeba překlenout,“ je přesvědčen Pleschinger.

Samotné členství Maďarska v EU ale považuje za jednoznačně přínosné. To, že mezi lety 2004 – 2018 v Maďarsku vzrostlo HDP o 28 %, je podle něj i důsledkem převzetí dobré praxe, regulací i podnikatelské kultury ze západní Evropy.

Množství zahraničních investic ze Západu sice vytvořilo v Maďarsku (podobně jako v dalších zemích regionu) řadu pracovních míst, ale podle Pleschingera se ukazují i problémy s tím spojené.

„Nacházíme se na spodním konci řetězce produktivity, přidaná hodnota je nižší. Světlá výjimka v regionu je mladoboleslavská Škodovka. U nás ale auta jenom montujeme, nic nového nevyvíjíme a nacházíme se v pasti nižších příjmů. Pokud to bude takto pokračovat, nikdy nedoženeme klíčové země EU,“ řekl v debatě Pleschinger.

„Náš region se dobře rozvíjí, ale pokud jde o celkové vzájemné porozumění, máme před sebou dlouhou cestu,“ dodal.

Dotaz na popularitu maďarského premiéra Viktora Orbána Pleschinger odrazil poukazem na volební výsledky: „Volby vyhrál jasně. Asi není oblíbený v Bruselu, ale není nutné sdílet názor s Bruselem.“

Dvě šance Slovenska

Nejkritičtější ke stavu své země i regionu byl šéfredaktor časopisu Týždeň Štefan Hríb. „Při pohledu na střední Evropu mám spíš pocit hanby než hrdosti: rozštěpená společnost v Polsku, Maďarsko s tím, jak tam politici ovládli média. Z tažení proti kmotrům vznikl Babiš a dnes je on hlavní a jediný kmotr České republiky. A Slovensko, to je unesený stát,“ shrnul Hríb.

Slovensko podle něj mělo v posledních třiceti letech dvě možnosti, jak Evropu obohatit. První byla při pádu komunismu před 30 lety, kdy se Západ díval na střední a východní Evropu jako na místo s unikátní zkušenosti.

„Tehdy jsme mohli tuto zkušenost z totality i z utrpení lidí předat – třeba v tom, jak končí přehnané regulace, přehnané státní vlastnictví a představy, že se dá centrálně politicky naplánovat, co si lidé mají kupovat i myslet. Tahle možnost ale byla promrhaná,“ říká Hríb.

Druhá šance byla na Slovensku podle něj po pádu mečiarismu, kdy nová vláda začala prosazovat velké reformy – daňovou, zdravotnickou i důchodovou.

Slovensko v té době zavedlo rovnou daň i druhý pilíř důchodového spoření, zdravotnictví více otevřelo trhu. „Vše bylo tehdy na Západě vnímané jako radikální. Po příchodu Ficových vlád byly také tyto reformy zastavené. Padla tím další příležitost ukázat, že to může fungovat, mít alternativu, která se mohla ukázat jako funkční,“ podotýká Hríb.

Vztah Slovenska k Evropské unii je podle něj daný tím, že je to „zatím ekonomicky výhodné“.

„Evropské fondy jsou ale rozkrádané, plýtvá se jimi na nesmysly. Pokřivuje se charakter země i hospodářská soutěž,“ konstatuje Hríb.

„Je potřeba, aby do politiky a veřejných funkcí vstupovali lidé kvůli službě, ne kvůli kariérismu, a aby přišli noví lidé. Příští rok v únoru máme volby a nová krev se objevuje a vypadá to, že může uspět,“ doplňuje.

Rozdáváme více než máme

Náměstek českého ministra zahraničí Martin Tlapa posledních 30 let považuje za „ohromný úspěch transformace Česka, Polska, Maďarska a Slovenska“.

Podle něj by ale Česká republika měla do evropské debaty aktivněji vstupovat a vnášet do ní nová témata.

„Pamatuji si časy, kdy jsme v Evropě témata nastolovali – třeba volný obchod s Kanadou. Byli jsme lídry skupiny o směrnici o službách, za to, aby se tyto svobody skutečně otevřely. Přijde mi, že se dnes bojíme otevírat témata, kalkulujeme, zda to vyjde, či nevyjde. Třeba budoucnost vnitřního trhu je jedno z takových témat,“ říká Martin Tlapa.

„Máme tendenci rozdávat více, než máme, vydávat na sociální standardy v Evropě i v ČR více, než na co máme. Je tu tlak na větší integraci, přitom stále nemáme naplněné čtyři hodnoty na nichž EU stojí,“ říká Tlapa.

Podle odhadů se v budoucnu zhruba 80 % hospodářského růstu bude odehrávat mimo EU, 43 % HDP bude v Asii, v Severní Americe 24 % a v EU 21 %.

Do budoucna bude podle Tlapy významný střet hodnot mezi Evropou a zejména Asií.

„V Evropě je základem individualismus, stojící na křesťanské čí římské tradici. Potkáváme se ale s modely hovořícími o kolektivismu, o národním pohledu na pravdu. Příkladem je sociální indexování v Číně. V tom bude do budoucna asi střet mezi transatlantickou civilizací a ostatním světem,“ myslí si Tlapa.