Problémy se závislostmi v Česku kvůli pandemii celkově vzrostly, ať jde o alkohol, drogy či patologické hráčství. Chybí ale zatím data o dopadech covidové situace na chování kuřáků. Například údaje z Británie ukazují, že přestat s cigaretami tam v uplynulých dvou letech zkusila skoro polovina kuřáků. Některé abstinující však pandemie ke kouření znovu přitáhla. V Česku podobné srovnání zatím k dispozici není.

Studie výzkumníků z University College London publikovaná letos v lednu v International Journal of Environmental Research and Public Health sledovala změny chování britských dospělých kuřáků a uživatelů elektronických cigaret v průběhu covidové pandemie.

Vědci zjistili například to, že od začátku pandemie (studie trvala 12 měsíců) se přestat s cigaretami pokoušelo 45 % britských kuřáků, 27,5 % kvůli důvodům spojeným s covidem – obavy o zdraví nebo nedostatek financí kvůli krizi. Úspěch slavilo 17,5 % kuřáků, z těch zbylých pak kouřilo méně častěji 35,1 %, 37,9 % kouřilo ve stejné míře a 27 % naopak sáhlo po cigaretě častěji než dříve.

Text Ondřeje Pleváka vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

Přestat se svým zlozvykem se kvůli „covidovým důvodům“ pokoušeli a částečně uspěli také uživatelé e-cigaret, snaha skončit ale nebyla tak častá jako u klasických cigaret.

„Na jedné straně pandemie poskytla motivaci především kuřákům přestat kouřit, na straně druhé možná zároveň přiměla uživatele e-cigaret k návratu ke kouření,“ shrnuje analýza.

Česko po covidu: více závislostí

V České republice zatím podobná „covidová“ studie o kouření neexistuje, je však možné udělat si obrázek o závislostech celkově. Přehled o dopadech pandemie má Asociace nestátních organizací, která zastřešuje adiktologické a sociální služby pro lidi ohrožené závislostmi.

„V souvislosti s pandemií covidu registrujeme nárůst klientely až o 30 %,“ konstatuje pro Euractiv.cz předsedkyně rady asociace Helena Rampachová. Lockdown, ztráta pravidelného denního režimu, stres, nejistota, obavy z nemoci či ztráty zaměstnání – to všechno podle ní způsobilo významný nárůst užívání alkoholu, častější případy problémového či patologického hráčství, nárůst užívání nelegálních drog a celkově zvýšení problémů v oblasti duševního zdraví.

„Zvýšený nárůst kouření jde s tímto vším ruku v ruce, je však pravdou, že lidé se na naše služby obracejí spíše v důsledku problémů s jinými typy závislosti, které mají významnější sociální dopady. Kouření v tomto kontextu proto není našimi organizacemi nijak zvlášť sledováno,“ dodala Rampachová.

V Česku však existují také centra přímo zaměřená na problémy okolo tabáku. Podle zkušeností lékařky Evy Králíkové z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN zhruba polovina českých kuřáků kouří stejně jako před covidem, čtvrtina přestala nebo cigarety omezila a čtvrtina naopak kouří víc nebo se ke kouření vrátila. Jasná a doložitelná čísla ale nyní nejsou k dispozici.

„Za Českou republiku zatím taková data nemáme, Státní zdravotní ústav zveřejňuje každoroční analýzy vždy v květnu za předchozí rok,“ dodává Králíková. Loňské hodnocení roku 2020 vliv covidu na změny v počtu kuřáků či na jejich přechod k cigaretovým alternativám ještě nemohlo hodnotit.

Analýza však popisovala alespoň meziroční změny v počtu kuřáků a uživatelů e-cigaret či zahřívaných tabákových výrobků, díky kterým si lze udělat částečný obrázek. Počet kuřáků cigaret poklesl z 24,9 % v roce 2019 na 23,1 % v roce 2020, jedná se však o dlouhodobý trend. Naopak po elektronických cigaretách už čtyři roky sahá téměř stejný počet Čechů, okolo 5 %.

I když se množství jejich uživatelů nemění, data ukazují, že e-cigarety hrají svou roli při snižování počtu klasických kuřáků – fungují jako nástroj k odvykání i jako méně škodlivá alternativa. To jsou podle analýzy dva ze tří hlavních důvodů, proč Češi vyměňují cigarety za jejich elektronickou obdobu.

Důležitým údajem je i statistika užívání elektronických cigaret u mladých lidí a teenagerů, kteří předtím klasické cigarety nekouřili. Podle Státního zdravotního ústavu v kategorii uživatelů e-cigaret ve věku 15–24 let jich 36,4 % předtím tabák nekouřilo.

Když už kouřit, tak „méně škodlivě“

V souvislosti s covidem a kouřením, přesněji užíváním nikotinu, se ve světě objevil i další zajímavý fenomén. Jak upozorňuje Eva Králíková, podíl kuřáků mezi infikovanými covidem je ve všech zemích nižší než jejich podíl v dané populaci, což by naznačovalo, že kuřáci se méně častěji nakazí. Připisuje se to nikotinu a jeho schopnosti blokovat receptory, přes které se vir dostává do buněk. Tato látka se tak využívá v experimentální léčbě.

Zároveň však samozřejmě platí, že kuřáci mají mnohem vyšší riziko těžšího průběhu nemoci i případné smrti.

Stejný rozpor vidí i Helena Rampachová. „Samotná Světová zdravotnická organizace se omezila na konstatování, že riziko těžkého průběhu koronavirové infekce je u kuřáků o 40 % vyšší a že kouření se nedoporučuje. Plně se v tom projevuje naivita tohoto abstinenčního přístupu a absolutní odtrženost od reality. Předpokládat, že v pandemii kuřáci přestanou kouřit, je nereálné – právě  naopak.“

WHO proto podle ní měla své stanovisko doplnit o doporučení užívat méně škodlivé alternativní produkty, pokud kuřák nedokáže přestat úplně.

Totéž vytýká i evropskému a také ryze českému přístupu. „V průběhu pandemie drtivá většina doporučení ze strany ministerstva zdravotnictví i odborných společností směřovala bohužel pouze zcela proti kouření (,nekuřte‘) a nijak nepracovala právě se strategií harm reduction, tedy ,když už musíš kouřit, kuř alespoň méně škodlivý produkt‘.“