Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Covid jako šance na poslední cigaretu. V Británii to zkusil každý druhý kuřák, v Česku data nejsou

Problémy se závislostmi v Česku kvůli pandemii celkově vzrostly, ať jde o alkohol, drogy či patologické hráčství. Chybí ale zatím data o dopadech covidové situace na chování kuřáků. Například údaje z Británie ukazují, že přestat s cigaretami tam v uplynulých dvou letech zkusila skoro polovina kuřáků. Některé abstinující však pandemie ke kouření znovu přitáhla. V Česku podobné srovnání zatím k dispozici není.

Studie výzkumníků z University College London publikovaná letos v lednu v International Journal of Environmental Research and Public Health sledovala změny chování britských dospělých kuřáků a uživatelů elektronických cigaret v průběhu covidové pandemie.

Vědci zjistili například to, že od začátku pandemie (studie trvala 12 měsíců) se přestat s cigaretami pokoušelo 45 % britských kuřáků, 27,5 % kvůli důvodům spojeným s covidem – obavy o zdraví nebo nedostatek financí kvůli krizi. Úspěch slavilo 17,5 % kuřáků, z těch zbylých pak kouřilo méně častěji 35,1 %, 37,9 % kouřilo ve stejné míře a 27 % naopak sáhlo po cigaretě častěji než dříve.


Text Ondřeje Pleváka vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Přestat se svým zlozvykem se kvůli „covidovým důvodům“ pokoušeli a částečně uspěli také uživatelé e-cigaret, snaha skončit ale nebyla tak častá jako u klasických cigaret.

„Na jedné straně pandemie poskytla motivaci především kuřákům přestat kouřit, na straně druhé možná zároveň přiměla uživatele e-cigaret k návratu ke kouření,“ shrnuje analýza.

Česko po covidu: více závislostí

V České republice zatím podobná „covidová“ studie o kouření neexistuje, je však možné udělat si obrázek o závislostech celkově. Přehled o dopadech pandemie má Asociace nestátních organizací, která zastřešuje adiktologické a sociální služby pro lidi ohrožené závislostmi.

„V souvislosti s pandemií covidu registrujeme nárůst klientely až o 30 %,“ konstatuje pro Euractiv.cz předsedkyně rady asociace Helena Rampachová. Lockdown, ztráta pravidelného denního režimu, stres, nejistota, obavy z nemoci či ztráty zaměstnání – to všechno podle ní způsobilo významný nárůst užívání alkoholu, častější případy problémového či patologického hráčství, nárůst užívání nelegálních drog a celkově zvýšení problémů v oblasti duševního zdraví.

„Zvýšený nárůst kouření jde s tímto vším ruku v ruce, je však pravdou, že lidé se na naše služby obracejí spíše v důsledku problémů s jinými typy závislosti, které mají významnější sociální dopady. Kouření v tomto kontextu proto není našimi organizacemi nijak zvlášť sledováno,“ dodala Rampachová.

V Česku však existují také centra přímo zaměřená na problémy okolo tabáku. Podle zkušeností lékařky Evy Králíkové z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN zhruba polovina českých kuřáků kouří stejně jako před covidem, čtvrtina přestala nebo cigarety omezila a čtvrtina naopak kouří víc nebo se ke kouření vrátila. Jasná a doložitelná čísla ale nyní nejsou k dispozici.

„Za Českou republiku zatím taková data nemáme, Státní zdravotní ústav zveřejňuje každoroční analýzy vždy v květnu za předchozí rok,“ dodává Králíková. Loňské hodnocení roku 2020 vliv covidu na změny v počtu kuřáků či na jejich přechod k cigaretovým alternativám ještě nemohlo hodnotit.

Analýza však popisovala alespoň meziroční změny v počtu kuřáků a uživatelů e-cigaret či zahřívaných tabákových výrobků, díky kterým si lze udělat částečný obrázek. Počet kuřáků cigaret poklesl z 24,9 % v roce 2019 na 23,1 % v roce 2020, jedná se však o dlouhodobý trend. Naopak po elektronických cigaretách už čtyři roky sahá téměř stejný počet Čechů, okolo 5 %.

I když se množství jejich uživatelů nemění, data ukazují, že e-cigarety hrají svou roli při snižování počtu klasických kuřáků – fungují jako nástroj k odvykání i jako méně škodlivá alternativa. To jsou podle analýzy dva ze tří hlavních důvodů, proč Češi vyměňují cigarety za jejich elektronickou obdobu.

Důležitým údajem je i statistika užívání elektronických cigaret u mladých lidí a teenagerů, kteří předtím klasické cigarety nekouřili. Podle Státního zdravotního ústavu v kategorii uživatelů e-cigaret ve věku 15–24 let jich 36,4 % předtím tabák nekouřilo.

Když už kouřit, tak „méně škodlivě“

V souvislosti s covidem a kouřením, přesněji užíváním nikotinu, se ve světě objevil i další zajímavý fenomén. Jak upozorňuje Eva Králíková, podíl kuřáků mezi infikovanými covidem je ve všech zemích nižší než jejich podíl v dané populaci, což by naznačovalo, že kuřáci se méně častěji nakazí. Připisuje se to nikotinu a jeho schopnosti blokovat receptory, přes které se vir dostává do buněk. Tato látka se tak využívá v experimentální léčbě.

Zároveň však samozřejmě platí, že kuřáci mají mnohem vyšší riziko těžšího průběhu nemoci i případné smrti.

Stejný rozpor vidí i Helena Rampachová. „Samotná Světová zdravotnická organizace se omezila na konstatování, že riziko těžkého průběhu koronavirové infekce je u kuřáků o 40 % vyšší a že kouření se nedoporučuje. Plně se v tom projevuje naivita tohoto abstinenčního přístupu a absolutní odtrženost od reality. Předpokládat, že v pandemii kuřáci přestanou kouřit, je nereálné – právě  naopak.“

WHO proto podle ní měla své stanovisko doplnit o doporučení užívat méně škodlivé alternativní produkty, pokud kuřák nedokáže přestat úplně.

Totéž vytýká i evropskému a také ryze českému přístupu. „V průběhu pandemie drtivá většina doporučení ze strany ministerstva zdravotnictví i odborných společností směřovala bohužel pouze zcela proti kouření (,nekuřte‘) a nijak nepracovala právě se strategií harm reduction, tedy ,když už musíš kouřit, kuř alespoň méně škodlivý produkt‘.“

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

2 komentáře

  1. toky napsal:

    Huliči jsou hodně antivaxeři. Když na ně covid skočí, mažou na intezivku!

  2. A. S. Pergill napsal:

    Paradoxně se teď objevil článek, že kuřáci mají covidu méně a ještě méně komplikovaných průběhů. Nemůže za to nikotin (ten by se dal dávat i nekuřákům, třeba jako náplasti, nicméně toto bylo vyloučeno více studiemi z různých zemích a také poznatkem, že elektronické cigarety tento účinek nemají), ale polyaromatické uhlovodíky, které soutěží (či spíš soupeří) s covidem na některých receptorech, skrze něž vstupuje covid do buňky (čerstvě objeveno Japonci). Ty ovšem patří mezi ty látky, které zodpovídají za korelaci kouření a vzniku nádorů. Na druhé straně ovšem by to mohlo vysvětlit anticovidové účinky Ivermectinu, který má tvarově podobnou molekulu (má v ní kondenzované šestiuhlíkové cykly, ale ne s dostatečným počtem dvojných vazeb, jaké mají polyaromáty).

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaMediální Gramotnost