Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Pixabay, zdroj

Co vidí v Rusku prokremelští čeští poslanci a senátoři: země kvete a sankce ji nebolí

Řada českých poslanců má kvůli svým proruským aktivitám zákaz vstupu na území Ukrajiny. To jim však nebrání, aby tam vstupovali nelegálně přes ruské území. Poslanci při tom zneužívají diplomatické pasy pro soukromé účely. Ve prospěch Kremlu ale pracují i přímo na půdě sněmovny nebo v samotném Rusku.

V českém parlamentu se pod záštitou poslanců SPD Tomia Okamury, Radima Fialy a Jaroslava Holíka ve spolupráci s Institutem slovanských strategických studií a časopisem Artěk uskutečnily akce hostící české dezinformátory.

Pod Holíkovou záštitou se v únoru 2016 konal „odborný seminář“ s názvem Mýty o Sýrii, na němž vystoupili někdejší ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček, Zdeněk Zbořil, Ilona Švihlíková, Oskar Krejčí, Andor Šándor a Tereza Spencerová.

Do spolupráce se zapojil i ruskojazyčný časopis Artěk, v němž bylo v minulosti mimo jiné možné nalézt tvrzení o vládě fašistické junty v Kyjevě a genocidě ruskojazyčného obyvatelstva. Tomu odpovídala i vystoupení přítomných. Závěr z debaty zněl jasně, a to, že „USA mají zájem na chaosu, zatímco Rusko je stabilizujícím faktorem oblasti“.

Cesty poslanců a senátorů za SPD, ČSSD, ANO a SPO do Ruska a na Ukrajinu. Zdroj: Evropské hodnoty

K Holíkovi jako pořadateli se pak v dubnu 2016 přidali i Tomio Okamura a Radim Fiala. Tentokrát se mluvilo na téma „mýty o Rusku“. Během akce zazněla spousta kontroverzních výroků, včetně množství dezinformací.

Předseda SPD Tomio Okamura se rozpovídal o tom, jak je historické povědomí ovlivněno manipulativní západní propagandou o tom, že USA podporovaly skrze finančníky například i Adolfa Hitlera a že je obyvatelstvo pod vlivem „lživé protiruské propagandy“ ze strany mainstreamových médií.

Holík v rozhovoru pro server Euro na otázky, zda si uvědomuje, že jsou na jeho akcích prezentovány zejména proruské názory, řekl, že neví, co je proruské, a co protiruské. Sám však v Rusku šest let žil.

Fandím Putinovi

Jaroslav Holík, dřívější nestraník za KSČM a současný poslanec za SPD, v září 2014 referoval na stránkách Úsvitu a serveru Parlamentní listy o své cestě na rusko-ukrajinskou hranici, kde měl navštívit tamní utečenecké tábory.

Důvodem jeho cesty prý bylo to, že česká média prezentují Rusko jako zlého agresora. On si však dle svých slov informace ověřuje rád sám. V Krasnodaru prý o situaci na Donbase mluvil s řadou lidí na ulicích, podle Holíka šlo o uprchlíky z východní Ukrajiny.

Oslovení měli údajně tvrdit, že na ukrajinském území nejsou žádní ruští vojáci a že se nejedná o žádnou ruskou agresi, ale o konflikt mezi ukrajinskou armádou a obránci svobody.

V dubnu 2017 pak přijal pozvání strany Spravedlivé Rusko a navštívil okupovaný Krym s cílem „seznámit se s místní situací, o které lživě informují mainstreamová média“. Součástí neoficiální delegace byli však i poslanci dalších zemí, a to Velké Británie (členové strany UKIP), Srbska (členové Srbské radikální strany), Černé Hory (členové Hnutí za neutralitu Černé hory), Kyrgyzstánu a Brazílie. Tedy zejména osobnosti krajně pravicové a proruské scény.

Podle Antona Šechovcova, odborníka na vztahy Ruska s evropskou krajní pravicí, byla poslanecká cesta přesně načasována, přišla pouhých několik dní poté, co Evropský parlament přijal rezoluci týkající se ukrajinských politických vězňů v Rusku a situace na Krymu, která upozornila na případy systematického zastrašování, mučení a únosů nepohodlných osob.

Cílem ruských představitelů tak nebylo nic jiného než získat podporu pro uznání anexe Krymu a rekrutovat osobnosti veřejného života, které by na Západě tlumočily kremelskou perspektivu událostí na Ukrajině.

Plné krymské obchody

Holík o své cestě následně referoval českému Sputniku. I když na tamní obyvatelstvo dopadají výpadky zásobování energiemi a nedostatek vody, hlavní prý je, že se „cítí v bezpečí a nebojí se o budoucnost svých dětí“.

Obchody s potravinami jsou podle Holíka plné. Poslanec prý rovněž nezaznamenal, že by zde docházelo k porušování lidských práv, spíše naopak. Občané Krymu se těší různým sociálním výhodám v oblasti zdravotnictví či školství.

Proti zahraniční cestě poslance se ohradila ukrajinská diplomacie, která Holíkovi zakázala vstup do země na dalších 5 let a vyzvala Poslaneckou sněmovnu ČR, aby se k události vyjádřila.

Ukrajinská ambasáda Holíkovu cestu komentovala tak, že „kremelská vláda dopravila na poloostrov hrstku zahraničních politiků se sníženým prahem politické hygieny, aby se zúčastnili ‚oslavy‘ třetího výročí krádeže Krymu. Je velmi smutné, že mezi nimi se také ocitl pan Jaroslav Holík, poslanec Parlamentu České republiky, země, která z vlastní zkušenosti ví, co znamená okupace a anexe,“ sdělila ukrajinská ambasáda v Praze.

Ani v tomto případě reakce ruských médií na sebe nenechaly dlouho čekat. Podle prokremelského listu Izvestija, „jsou čeští komunisté a poslanci strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) pro uznání Ruskem anektovaného ukrajinského Krymu jako ruské součásti a považují připojení poloostrova k Rusku za hotovou věc, která proběhla v souladu s mezinárodním právem“.

Holíkovy aktivity za necelé čtyři roky svědčí o poctivé práci ve prospěch Kremlu. V rozhovoru pro Parlamentní listy se nechal slyšet, že v ruských prezidentských volbách fandí Vladimiru Putinovi. Putin podle něj totiž na rozdíl od Jelcina Rusko nerozprodal, ale „začal se o něj starat a umravnil nejzběsilejší oligarchy“.

Na výletě s Le Penovou

Poslanec a místopředseda strany SPD Radim Fiala navštívil na konci června 2017 spolu s dalšími zástupci nacionalistické frakce v Evropském parlamentu Evropa národů a svobody (ENF) ruské ministerstvo zahraničí a Státní dumu.

Facebook: Radim Fiala

Součástí skupiny byla mimo jiné i šéfka krajně pravicové francouzské strany Národní fronta Marine Le Penová. Na svém facebookovém profilu se pak Fiala pochlubil, že s ruskými kolegy diskutovali otázky vzájemných vztahů mezi evropskými zeměmi a Ruskou federací.

V rámci SPD není Radim Fiala jediným propagátorem upevňování vztahů s Ruskem. Samotný předseda strany Tomio Okamura je předním kritikem unijních sankcí vůči Ukrajině, ale i Evropské unie jako takové.

Zachování dobrých vztahů s Ruskem považuje Fiala za předpoklad naší suverenity. Vedle toho také oceňuje, že se Rusko zásadně zasloužilo o porážku Islámského státu. Česká média pak obviňuje z podpory „rehabilitace fašismu a nacismu v Pobaltí a na Ukrajině“.

Poslanec má jasno i co se týče okolností ukrajinského konfliktu a konfliktu v Sýrii. Sýrie je podle něj místem střetu, jelikož stojí v cestě napojení na plynovody a ropovody fundamentálních islámských monarchií.

Vyhrocení vztahů s Ruskem pak zavinil „protistátní převrat na Ukrajině, kdy došlo ke svržení legálně zvoleného prezidenta a legální vlády. Povstání na východě Ukrajiny a odtržení Krymu na základě tzv. referenda od Ukrajiny byly pouze následné kroky“, tvrdí Fiala.

Kdo platil hotel?

V březnu 2014 proběhlo na území Krymu tzv. referendum o jeho připojení k Rusku. Podle výsledků mělo spojení s Ruskem podpořit 96,8 % hlasujících. OBSE ani Evropská unie na Krym nevyslaly své pozorovatele a tzv. referendum nebylo západními zeměmi uznáno. Mise OBSE totiž podle zpráv nebyla na území vpuštěna, bránila jí v tom ruská okupační vojska.

Nelegálního „referenda“ se však účastnili tři čeští politici, a to někdejší poslanec za hnutí Úsvit přímé demokracie Milan Šarapatka, poslanec za ANO Stanislav Berkovec a exposlanec za Stranu práv občanů (SPO – Zemanovci) a někdejší starosta Vysokého Mýta Miloslav Soušek.

Podle všech tří poslanců tzv. referendum splňovalo běžné standardy. V době jeho konání byl ale poloostrov obsazen ruskými a proruskými ozbrojenci, hlasování tedy proběhlo pod jejich dohledem. Navíc v rozporu s ukrajinskou ústavou.

Pozorovatelská mise na Krymu nebyla placena z peněz žádného státu, ale převážně ze soukromých darů, a to i z Ruska. Krymský parlament měl platit ubytování v hotelu. Alespoň podle výroků belgického pravicového extremisty Luca Michela, jehož Euroasijská organizace pro demokracii a volby cestu organizovala a financovala.

Michel rovněž prozradil, že předpokladem účasti byl nesouhlas s oficiální a alianční politikou ve vztahu ke Krymu, což však Berkovec odmítá. Stejně jako Šarapatka se vyjádřil, že chtěl pouze vidět tzv. referendum na vlastní oči, což však nespojoval s názorem na jeho legálnost.

Podle Berkovce (ANO) většina lidí na Krymu považuje spojení s Ruskem za záruku lepší budoucnosti. Česká média prý rozdmýchávají hysterii a nafukují rozsah konfliktu, i když je tamní obyvatelstvo zcela v klidu. Podle Berkovce by si měla zjistit také názory druhé strany a prezentovat je objektivně bez komentářů.

Miroslav Soušek (SPO) uvedl, že výsledky tzv. referenda odpovídají tomu, co na Krymu viděl. Česká média dle Souška o tamní situaci lžou, jelikož nikde neviděl, že by tzv. volby ovlivňovali ozbrojenci.

Ruské lány a kvetoucí sady

V březnu 2017 jela do Ruska na veletrh cestovního ruchu trojice zastupitelů Ústeckého kraje, jíž se účastnili poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna, neúspěšný kandidát do Senátu Jaroslav Dubský a pozdější lídr kandidátky Strany práv občanů (Zemanovci) v Ústeckém kraji ve volbách do sněmovny v roce 2017 Petr Šmíd.

Během své ruské cesty se setkali s náměstkem ministra školství Ruské federace. Tématem jednání bylo mimo jiné zavedení ruštiny do některých českých škol a možná účast českých žáků na pionýrských táborech Mezinárodního dětského centra Artěk, jenž se nachází na okupovaném Krymu.

Ostatně tam vybrané české děti s výbornou známkou z ruštiny jezdily s podporou ukrajinského ministerstva zahraničí již před anexí Krymu.

Artěk, jenž byl v době Sovětského svazu výkladní skříní socialismu, však byl po ruské anexi poloostrova vyjmut z vlastnictví krymské správy a darován Moskvě. To nezvrátily ani protesty ze strany Kyjeva, který na dění v Artěku v současnosti nemá prakticky žádný vliv.

Letos v únoru pak jeli čeští zákonodárci oslavovat 75. výročí vítězství Rudé armády v bitvě u Stalingradu. V rámci svých soukromých cest a na vlastní náklady se několikadenních oslav, jejíchž součástí byla i vojenská přehlídka, setkání s veterány a proslov Vladimira Putina, účastnili senátor Jaroslav Doubrava (KSČM), tehdejší místopředseda KSČM Josef Skála, poslanec Jaroslav Holík (SPD) a europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM).

Podobně jako u předchozích případů, i po téhle cestě někteří účastníci sdělili své dojmy Parlamentním listům. Holík, jenž prý do Ruska létá velmi často, prohlásil, že jsou v Rusku vidět obdělávané lány a rozkvetlé sady. Sankce prý Rusko nepoškodily, ale Evropská unie kvůli nim hraje roli „užitečného idiota“.

Senátor Doubrava cestu komentoval takto: „Poklonit se památce obránců Stalingradu je prostý projev vděčnosti.“ Doubrava považuje Putina pro Rusko za boží dar, stejně jako Zemana v Česku. Zeman podle něj „vidí, že na Západě máme spojence, ale na Východě přátele, což je mnohem důležitější“.


Markéta Krejčí působí v programu Kremlin Watch think tanku Evropské hodnoty

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře