Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Čínští křesťané nakonec v Česku získali ochranu na tři roky. Peking je sleduje

V době, kdy se Česko snažilo na nejvyšší politické úrovni tvářit jako nejvěrnější evropský přítel Číny, dorazilo na přelomu let 2015 a 2016 do republiky osm desítek pronásledovaných čínských křesťanů a požádali zde o politický azyl. Způsobili tím pozdvižení, které – dočasně a potichu – skončilo až letos v létě.

Skupina zhruba osmi desítek čínských křesťanů získala postupně mezi dubnem a červencem letošního roku takzvanou doplňkovou ochranu na dobu 36 měsíců. Přestože šlo původně o téma velmi sledované, vše proběhlo prakticky bez pozornosti veřejnosti a médií. I když tedy ve své většině dosud azyl nezískali, jsou nyní na dobu tří let v Česku pod mezinárodní ochranou.

„Všichni žadatelé z řad čínských křesťanů, o kterých víme že v období let 2015 a 2016 přijeli, dostali v dubnu až v červenci 2021 doplňkovou ochranu na 36 měsíců,“ potvrzuje právnička Ludmila Špoková, místopředsedkyně organizace Christian Refugee Service, která v Česku čínským křesťanům i dalším uprchlíkům pomáhá.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Zůstala pouze menší skupina, u níž se momentálně řeší před soudy procesní otázky. Tato skupina ale není kontaktní a jejich pobyt nám není znám, v těchto případech bylo zastavené řízení,“ dodává.

HlídacíPes.org se s dotazy obrátil i na ministerstvo vnitra, jehož Odbor azylové a migrační politiky má problematiku v gesci. „Ministerstvo vnitra není oprávněno poskytovat informace tykající se individuálních řízení o mezinárodní ochranu,“ reagoval mluvčí ministerstva Petr Korbel. Ze statistických dat „o mezinárodní ochraně státních příslušníků Číny“ však plyne, že letos byl udělen jeden azyl, ve 41 případech doplňková ochrana a řízení bylo zastaveno v 31 případech.

Rozhodnutí o mezinárodní ochraně státních příslušníků Číny (2015-2021)

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Boření kostelů, perzekuce, smrt

Čínští křesťané přijeli do České republiky v druhé polovině roku 2015 a na začátku roku 2016. Požádali zde o mezinárodní ochranu z důvodu pronásledování pro jejich křesťanskou víru a členství v křesťanských církvích. Hlásí se k Církvi Boha všemohoucího, mnozí z nich zažili perzekuci, zatčení i mučení.

„Již od svého založení Komunistická strana Číny označuje náboženství za opium lidstva, zejména křesťanství, které v sobě nese i prvky západního vlivu, který ČLR už od svého vzniku považovala za nepřátelský,“ vysvětluje sinoložka Simona Fantová z projektu Sinopsis. Jak dodává, od roku 2014 v Číně probíhá kampaň za „počínšťování náboženství“, kdy se strana snaží do náboženství implementovat vlastní ideologii.

„Míra perzekuce věřících se liší podle toho, jakého společenství jsou součástí, a do jisté míry se i odvíjí od benevolence úřadů v různých oblastech Číny. Členové státem nespravovaných církví jsou ale často zatýkáni, vězněni, mučeni. Stát tlačí na to, aby se hnutí zaregistrovala pod některou ze státních organizací, zakazuje jim jejich náboženské aktivity. Také se jim nyní masivně bourají kostely,“ doplňuje Fantová.

Od svého příchodu do Česka žili čínští křesťané de facto v právním vakuu s permanentní hrozbou vydání zpět do Číny.

„Z příběhů klientů vyplývá, že hledali demokratický stát, kde je svoboda náboženského vyznání. Věřili, že když sami máme totalitní minulost, že bychom mohli jejich příběhům rozumět. Roli mohlo hrát i to, že v předmětné době díky čínsko-českému přátelství létaly přímé spoje Peking-Praha, je možné, že tento trend byl spojen také se snazším získáním turistických víz,“ vysvětluje Ludmila Špoková okolnosti toho, jak se osm desítek čínských křesťanů ocitlo v Česku.

Ministerstvo vnitra nejprve opakovaně prodlužovalo lhůty pro vydání rozhodnutí; nakonec po více než dvou letech, v únoru 2018, žádosti o azyl zamítlo. Podle kritiků šlo o ryze politický verdikt. „Otálení s udělením azylu bylo poplatné tehdejší politice – Čína byla považovaná za zásadního obchodního partnera a udělení azylu by se rovnalo veřejnému přiznání, že se v Číně porušují lidská práva,“ konstatuje sinoložka Fantová.

Azyl se podařilo získat jen v osmi případech v „prvním kole“, než se na přítomnost křesťanských uprchlíků z Číny upřela pozornost Pekingu. „Více šťastných už při druhém pokusu nebylo,“ shrnuje Špoková.

Vnitro si dalo na čas

Rozhodnutí o neudělení ochrany ale na podzim roku 2019 zvrátil Nejvyšší správní soud. Ten vnitru vytkl řadu pochybení, například i logický rozpor, kdy ministerstvo argumentovalo tím, že žadatelé o azyl žádným pronásledováním v Číně netrpěli, ale zároveň jim vyčítalo, že nevyužili možnosti vnitřního přesídlení do jiné části země, kde by jim pronásledování nehrozilo. Ministerstvo se žádostmi muselo zabývat znovu – a dalo si v tom opět velmi na čas, jak upozorňují právní zástupci čínské skupiny.

„Ačkoliv je naše politická situace už méně pročínská, na jednání Ministerstva vnitra se to moc neprojevilo. Určitým faktorem může být také obecně protimigrační politika. Řízení čínských křesťanů rozhodně nebylo standardní. Řešili jsme desítky procesních pochybení. Zásadní ovšem samozřejmě byla délka řízení. Řada osob čekala na své rozhodnutí bezmála šest let. Standardní řízení má přitom trvat nanejvýš šest měsíců,“ říká Ludmila Špoková.

Kde se nyní čínští křesťané nacházejí, není jasné. „To je informace, kterou nemůžeme vzhledem k mlčenlivosti i bezpečí klientů sdělit. Můžeme ovšem říct, že žijí napříč celou republikou a snaží se integrovat,“ říká Ludmila Špoková. Někteří z nich podle dostupných informací bydlí například v ubytovnách, které nabízejí jejich tuzemští zaměstnavatelé, jiným s bydlením pomáhá Christian Refugee Service a část z nich využila i možnosti bydlet v zařízeních pro státní integrační program. „Většinou bydlí v menších skupinkách a snaží si navzájem vypomáhat,“ podotýká Špoková.

O čínské křesťanské uprchlíky v Česku se živě zajímali i zástupci čínské ambasády v Praze, kteří proti udělení azylu u českých politiků také lobbovali. „Čínská ambasáda se snaží velmi důkladně kontrolovat všechny Číňany v ČR přes různé krajanské spolky napojené na takzvanou Jednotnou frontu. Zároveň dle výpovědi křesťanů, kteří zde žádali o azyl, víme, že byli sledováni, snažil se mezi ně i infiltrovat člověk z ambasády – již pár dní po jejich příletu do ČR přímo v jednom z uprchlických zařízení,“ říká Fantová.

Kontaktům s ambasádou se uprchlíci i proto snaží úzkostlivě vyhýbat: „Klienti se vyhýbají jakémukoliv kontaktů s jinými Číňany na území ČR a jsou ve svém chování velmi obezřetní,“ potvrzuje Špoková.

Skupině čínských křesťanských uprchlíků díky udělení doplňkové ochrany nyní, respektive v horizontu následujících tří let, nehrozí, že by mohli být vyhoštěni a vydáni do Číny. „Nyní mají řádný pobytový status na základě doplňkové ochrany. Poté budeme doufat v prodloužení doplňkové ochrany, o kterou budou muset poté znovu žádat,“ konstatuje Špoková.

Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím své mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

16 komentářů

  1. Dr. B napsal:

    Je vážně ostuda, že to trvalo tak dlouho a nakonec se i tak jedná pouze o dočasnou ochranu 🙁
    Co o nás vypovídá fakt, že nejsme schopni poskytnout azyl lidem, kteří jsou ve své vlasti pronásledováni kvůli svému náboženskému přesvědčení, obzvláště pak, když jde o křesťany (jejichž hodnotami se dokážeme například v konfrontaci s muslimy tak vehementně ohánět). To je nám opravdu obchod s Čínským odpadem natolik přednější, že děláme vše proto, abychom se Čínských bolševiků náhodou nedotkli?
    Takhle se opravdu hrdý a sebevědomý národ nechová.

  2. petrph napsal:

    Tedy, nějak mi to nedává smysl “ Takže, oni tu vlastně žili pod ochranou 5-6 let, čekali na rozhodnutí a potom ještě navíc další 3 roky doplňkové ochrany? Nemělo by alespoň platit, sice dostali „3 roky doplňkové ochrany, ale ty už byly „vypotřebovány“, během doby jejich čekání na rozhodnutí zde?

    Čímž tedy netvrdím, že by měli být okamžitě vyhoštěni, a vráceni do Číny, ono jim tam skutečně hrozí nebezpečí – jenomže v takovém případě proč to takhle pokrytecky kouskovat, proč právě oni prostě nemůžou dostat to povolení trvale. Nikoliv tedy azyl, ale proč sakra nemůžou dostat úplně běžná víza k dlouhodobému pobytu u nás? To by snad někdo na zamini podškrábnout mohl, a ani Čína by proti tomu protestovat nemohla, takže by to bylo Oukej..

    • Pavel napsal:

      Na trvalý pobyt nebo občanství je nutno složit zkoušku z češtiny. Doplňková ochrana je vždy dočasná.

      • wenkovan napsal:

        Zkouška z češtiny pro trvalý pobyt? Možná teoreticky ano, ale v praxi… Mám souseda, Němce, který tu bydlí už dost roků trvale (má na to průkazku) a česky umí akorát „dobrý“ a „pivo“.

      • petrph napsal:

        Díky za to info, mrknul jsem na googlu na ty předpisy, a docela jsem se se podivil , jak se to podařilo právnicky zaplést.

        Ono totiž, máte pravdu, že „..Na trvalý pobyt nebo občanství je nutno složit zkoušku z češtiny. „. Jenomže, trvalý pobyt se stejně povoluje až po 5 letech pobytu v zemi. Takže i ta zkouška z češtiny se požaduje k povolení v této lhůtě. Což se tedy dává smysl, že po 5 letech v zemi místní jazyk naučili i tak, vlastním zájmu.
        A teď se dostáváme k tomu že ti Číňani už tu jsou 5 let (jak se píše (na přelomu let 2015/2016), takže by už o ten trvalý pobyt požádat z fleku mohli a měli Pokud by se už tedy mezitím naučili ten místní jazyk, pokud by se už nějak integrovali, pokud tu už měli kontakty, zajištěné živobytí, vlastní bydlení‘
        Zatímco, jak tedy z článku nepřímo vyplývá po 5 letech v nějakém utajovaném uprchlických zařízení“, se asi neintegrovali vůbec.
        Ani u nás, ani jim podobní v Řecku,v Německu, ani jinde..
        To je bohužel ten negativní vliv evropsky a právnicky prováděné integrace imigrantů. Racionální řešení by bylo – velice rychle je vyfiltrovat, a buď je poslat urychleně domů a nebo jim dát nějaké povolení (třeba to pracovní vízum) – a ať se tu o sebe pokusí postarat a integrovat se sami. A až když v nějaký čas nesplní podmínku (třeba zaměstnání vlastní bydlení, nebo i nějaké záruky sousedů (nápadů vela) – tak je taky posla urychleně dolů.
        Zatímco, jak to předvádí EU, držet je třeba 5 let držet v uprachlickém lágru a tam čekat než se o nich rozhodne, je opravdu na palici…

        • Pavel napsal:

          Fantasmagorie. Z čeho usuzujete, že se neintegrovali? Kde je napsáno, že neumí jazyk. Prosím konkrétně, jinak budete za ideologického žvanila.
          Jediné co z článku vyplývá, je to, že probíhalo správní řízení o udělení doplňkové ochrany nebo azylu, které MVČR není schopna ani po x letech uzavřít. (Při tom lhůty pro správní řízení jsou v měsících.)

          • petrph napsal:

            Co je na tom tak složitého, jak jsem napsal, tak po těch 5 letech tady už mají teď ze zákona nárok na trvalý pobyt, stačí o něj zažádat. a prokázat co potřeba, tedy i tu zkoušku z ČJ.
            Takže proč medle místo se řeší na soudech prodlužování ochrany?

  3. A. S. Pergill napsal:

    Je zajímavé, že se v této oblasti naprosto nijak neangažovaly ani církve, ani křesťansky orientované politické strany, byť např. v souvislosti s muslimskými Ujgury, tedy potenciálními teroristy, vřískali jak prasata na jatkách.

    • Josef II napsal:

      Pergille na doktora, pokud jím jste,máte vytříbený jazyk.Konkrétně které strany a kdy vřískaly jak prasata?Vy sám jste takové vyvřískané ……Když se neangažovaly církve,co je potom CHristian Refugee Service?Ne strany,ale pokakaná vláda měla najít odvahu je přijmot.To by tam nesměl být ale Hamáček.

      • A. S. Pergill napsal:

        Christian Refugee Service není ani církev ani klerikální politická strana, je mi líto.
        Oficiální politika římskokatolické církve, i některých dalších, je víceméně obecně prototalitní a problémy křesťanských komunit v totalitách (od té Číny až po islámské státy) jsou ignorovány.
        A „vítači“ se rekrutují ze stran +- odpovídajících naší TOPce (a, pochopitelně, ze zelených a pirátů).

        • Dr. B napsal:

          Je to křesťanská neziskovka církví podporovaná. Ostudou je vážně především to, jak se (ne)angažovala naše politická reprezentace, na církve bych to neházel. Ty těžko někomu poskytnou azyl, pobyt a podobně.

          • A. S. Pergill napsal:

            V politické representaci je dost lidí za klerikální, potažmo klerofašistické strany, potažmo věřících v dalších stranách (i formálně sekulárních). Ti drželi basu s Čínou.

  4. Jaroslav D. napsal:

    To jsem zvedav, jak se nyni zachovaji levicovi Pirati, kdyz budou mit sveho ministra zahranici a maji tolik reci o zmene. Kazdopadne cinskym uprchlikum drzim palce. Jemi hanba, jak zbabele se k nim dosud pristupovalo.

  5. Aleš H. napsal:

    Paráda… O důvod víc, proč být ,,hrdý“ na svou zem. Zvlášť od vnitra bych čekal víc – víc vstřícnosti a ochoty pomoci pronásledovaným. Ale to se asi dnes už nenosí – zvlášť pokud jde o rudou supervelmoc, které poklonkují papaláši z Hradu a ze Strakovky, kteří se jezdí do Číny učit ,,stabilizovat“ společnost…
    Prostě další zklamání z předpos*anosti? neochoty? předpojatosti??…

  6. Zdenál napsal:

    Jak napsala ředitelka největší komunistické školy v Číně : Čína je se světem v permanentní válce. Celý rok 2019 jsme psali petice, ať do světa to svinstvo nepouští, soudruzi z toho měli jenom legraci. Až po roce rozšíření SARSu soudruh Babiš přehodnotil rýmičku na nemoc, kde jde o život. Přitom stačilo aktivovat pandemický plán a dnes jsme byli za vodou. Takhle se v tom díky koblihám které nemají zájem o očkování budem plácat ještě roky.

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaBělorusko