Internetoví uživatelé v Číně výjimečně vyhráli bitvu s cenzory. Vymohli si opětovné povolení užívání vulgarismu „ša-pi“ (idiot) namísto spisovného, ale ideologicky podbarveného „san-ping“ (výsadkář). Podobně znějící slovo totiž odkazuje na elitní členy čínské lidové armády, kteří podle čínské propagandy „mají být synonymem skvělosti a odvahy, bojují pro vlast a žijí pro její lid“.

Cenzura internetu v Číně v posledních letech značně přitvrzuje. V hledáčku cenzorů se vyskytují slova odkazující k událostem problematickým pro komunistickou stranu Číny, hodnotám neslučitelným s její ideologií, ale i vulgarismům, jejichž seznam se neustále rozrůstá.

Číňané na internetu cenzuru obcházejí různými způsoby a často používají slovní hříčky. V září však došlo k paradoxní situaci, kdy slovo ša-pi, které lze volně přeložit jako „idiot“, bylo internetovými uživateli nahrazeno termínem podobně znějícím, který je však značně problematičtější než původní cenzurovaný termín – san-ping, „výsadkář“.

Odkazuje totiž na elitní členy čínské lidové armády. V návaznosti na to byli cenzoři nuceni ustoupit tlaku internetové veřejnosti a znovu umožnit používání původně cenzurovaného slova ša-pi.

Synonymum skvělosti

Cenzura v Čínské lidové republice zasahuje širokou škálu témat, informace o temných momentech čínské historie, jako byl masakr na náměstí Tchien-an men z roku 1989, či brutálních krocích vlády proti vlastním občanům jako v případě koncentračních táborů v Sin-ťiangu nebo informace, které by mohly poškodit dokonalý obraz komunistické strany Číny a jejích představitelů, jako třeba přirovnávání prezidenta Si Ťin-pchinga k Medvídkovi Pú.

Kromě toho však zahrnuje i blokování obsahu či termínů, které jsou vulgární či obscénní. Jedním takovým slovem, které se čínská vláda rozhodla před měsícem cenzurovat, je právě zmíněná nadávka „ša-pi“.

Internetoví uživatelé se tuhou cenzuru snaží obcházet různými způsoby. Často se uchylují ke slovním hříčkám založeným na podobností znaků či třeba podobné výslovnosti cenzurovaného termínu s jiným slovem.

Právě tak začali nahrazovat i cenzurovaný termín ša-pi, idiot, termínem san-ping, výsadkář. Díky tomu došlo k paradoxní situaci, kdy původní cenzurovaná nadávka byla nahrazena termínem pro cenzory ještě méně přijatelným, s nepříjemnými politickými konotacemi.

V reakci na nové používání slova výsadkář se na čínském internetu objevily články odsuzující zneužívání tohoto slova. Články připomínají, že „výsadkáři jsou ti nejlepší z nejlepších a nelze pošpinit jejich dobrou pověst“. Jak autor článku připomíná, „výsadkáři mají být synonymem skvělosti a odvahy, bojují pro vlast a žijí pro její lid“.

Aby zůstala čest výsadkářů i komunistické strany neposkvrněná, rozhodl se největší čínský vyhledávač Baidu k nevídanému kroku: zrušil blokování slova ša-pi, umožnil jeho opětovné používání, a zajistil tak, že lidé na internetu již nemají důvod nahrazovat ho slovem san-ping.

Velká čínská zeď na internetu

To však nic nemění na tom, že cenzura internetu v Číně je nejsofistikovanější a nejobsáhlejší na světě. Čínská lidová republika si činí nárok na suverenitu nad internetovým prostorem v rámci svého území a uplatňuje nad ním své zákony včetně těch týkajících se cenzury.

Soubor technických řešení a zákonů zajišťujících cenzuru internetu v Číně známý pod anglickým jménem Great Firewall of China (odkazující k anglickému názvu Velké čínské zdi – Great Wall of China) úspěšně blokuje širokou škálu webových stránek, jejichž používání Evropané považují za samozřejmé.

Seznam zakázaných webů zahrnuje služby poskytované společností Google, sociální sítě společnosti Facebook, ale i internetovou encyklopedii Wikipedia či zahraniční zpravodajské weby jako New York Times, Le Monde či BBC.

Cenzura se za vlády současného generálního tajemníka Si Ťin-pchinga zintenzivňuje. Čína neblokuje už jen informace ze zahraničí, ale v současné době se často uchyluje i k cenzuře domácí popkultury. Ze dne na den tak mizí veškeré informace a materiály spojené s čínskými celebritami, které jsou najednou nežádoucí.

Peking je v cenzuře také stále agresivnější a tlačí zahraniční společnosti, které provozují své služby v Číně, aby svůj obsah upravovaly v souladu s čínskými zákony a normami. Někdy při tom dochází k blokování (z pohledu Číny) závadného obsahu i mimo hranice.

Při letošním červnovém výročí masakru na náměstí Tchien-an men tak například vyhledávač Bing společnosti Microsoft nenašel žádné výsledky na dotaz „tank man“ (fotografie osamělého muže čelícího skupině tanků, pozn. red.) ani v mnohých západních zemích. Často citovaným příkladem je též mazání veškerého obsahu odkazujícího k samostatnosti Tchaj-wanu zejména z rezervačních webů aerolinií či ubytovacích služeb.