Severočeský poslanec Andrej Babiš (ANO) si dělá kampaň z témat, která trápí města a obce v Ústeckém kraji a která ovšem v předchozí roli premiéra sám dlouhodobě neřešil. Hezkým příkladem této praxe je jeho pondělní výjezd do Bíliny, kde se setkal s učitelkami základní školy Za Chlumem, které si stěžují na dopady sociální situace ve městě. Stejně si ovšem město stěžovalo i Babišovi v roli premiéra – bez odezvy.

Kdo by poslance Babiše v pondělí hledal v jeho novém tradičním působišti v Roudnici nad Labem, nenašel by ho tam. Svou poslaneckou kancelář protentokrát vyměnil za severočeskou Bílinu, kam se vydal na své „letošní první setkání s občany“, jak napsal na svém Facebooku.

Z Bíliny vzniklo několik pěkných fotografií z tamního Pohádkového lesa…

… došlo ale i na vážná témata:

Bojí se některých žáků, kteří jim vulgárně nadávají. Nemají na ně páky. Poslechli jsme si jejich příběhy, a i když jsme v opozici, uděláme ve sněmovně maximum, abychom pomohli. Spoustu těch opatření, po kterých volají, obsahuje 15 bodů boje proti chudobě z našeho programu.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) March 28, 2022

Situace v některých lokalitách, mezi které části Bíliny rozhodně patří, je složitá. O tom není sporu. Přístup, který Babišův marketing zvolil, je ovšem třeba nazvat jako hodně kreativní.

Je fakt, že starostka Bíliny Zuzana Schwarz Bařtipánová poslala loni 15. prosince otevřený dopis vládě a zákonodárcům.

Zdroj: Město Bílina 

Fakticky vzato ovšem nebyl příjemcem Petr Fiala a jeho kabinet, ale Andrej Babiš a jeho dosluhující vláda v demisi. Fialův soubor ministrů vládne až od 17. prosince, kdy ho jmenoval prezident Miloš Zeman. Jde o detail. I další věty z Babišova statusu ovšem ukazují na kreativní práci s fakty.

„Poslechli jsme si jejich příběhy, a i když jsme v opozici, uděláme ve sněmovně maximum, abychom pomohli. Spoustu těch opatření, po kterých volají, obsahuje 15 bodů boje proti chudobě z našeho programu,“ píše o setkání s učitelkami ZŠ Za Chlumem Babiš.

Pravda je taková, že si Babiš tyto příběhy vyslechl už při svých návštěvách Bíliny v letech 2019 a 2020.

Sešel jsem se se starostkou Bíliny Zuzanou Schwarz Bařtipánovou, kterou trápí “šmejdi” obchodující s byty a obchvat města. S ministryní Dostálovou jsme se dohodli na postupu při změnách ve vyplácení příspěvků na bydlení a regulaci počtu osob v bytech. A taky se tam vypravíme.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) May 10, 2019

Tehdy ovšem nebyl v opozici, ale předsedou vlády. HlídacíPes.org oslovil starostku Bařtipánovou s dotazem, jaké byly konkrétní výsledky návštěv premiéra a dalších neoficiálních jednání. Bařtipánová na dotazy neodpověděla, nedávno ji ovšem v této souvislosti citoval server Náš region: „Neoficiálních jednání jsem vedla s panem premiérem několik. Mimo jiné se mi podařilo prosadit do volebního programu Hnutí ANO pro parlamentní volby 2021 několik bodů, které měly vést ke zlepšení situace,“ řekla serveru starostka. A konkrétní pomoc od Babišovy vlády? „Ze strany pana premiéra byla přislíbena pomoc s řešením. Bohužel většina návrhů nebyla dotažena do konce a naplněna,“ uvedla Bařtipánová.

Konkrétní pomocí je myšleno zmíněných „15 bodů boje proti chudobě“. I tento projekt stojí za malé zastavení.

Projekt existoval už v době, kdy se Babiš se starostkou Bařtipánovou v květnu 2019 sešel. Že by šlo o body z programu hnutí ANO, jak říká Babiš, je ale opět poněkud kreativní výklad. Projekt představila v únoru 2019 tehdejší ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová a brzy se ukázalo, že nebude úplně snadné ho naplnit.

Co obsahoval projekt 15 opatření pro boj proti obchodníkům s chudobou

1. Regulovat pronájem více bytů přes živnostenské oprávnění (MPO, MMR)
2. Jasné nastavení hygienických standardů u bytů, které by určovaly, jak má vypadat byt (např. tekoucí voda, hygienické zázemí, funkční elektrika apod.) a stanovení počtu metrů čtverečních na osobu v dané domácnosti (MMR, MZd a MPO)
3. Zavedení povinnosti trvalého pobytu v obci, kde jedinec fakticky bydlí (MV)
4. Opravy a výkup zdevastovaných bytů (MMR)
5. Dokončení cenových map za účelem stanovení obvyklého nájmu (MMR a MPSV)
6. Revize dávkového systému: zvážit sloučení příspěvku a doplatku na bydlení, zastropovat výplaty dávek dle cenových map, zajistit adresnost vyplácení dávek, zúžit okruh spolužijících osob v domácnosti a zkrátit vyplácení např. paušálů na energie (MPSV)
7. Zákonně upravit možnost poskytovat data obcím o poskytnutých sociálních dávkách a vykonávané sociální práci (MPSV, SMS a SMO)
8. Personálně a finančně posílit Úřady práce, Policii ČR či pedagogické pracovníky ve vyloučených lokalitách (MŠMT, MPSV, MV, SMS a SMO)
9. Zákonně definovat, co je přechodné bydlení a jakou má funkci za účelem eliminace tzv. ubytoven (MMR, SMS a SMO)
10. Umožnit oddlužení osob v exekuční pasti bez nastavení minimálního limitu splacení pohledávek (MS)
11. Striktně navázat pobírání dávek na sociální práci a školní docházku (MPSV a MŠMT)
12. Změnit povinnost školní docházky (neohraničovat věkem, ale např. stanovit povinnou školní docházku do ukončení vzdělávání, např. dosažením výučního listu) a omezit předčasné odchody dětí ze vzdělávání MPSV a MŠMT
13. Posílit sociální práci a sociální prevenci: pracovní a hygienické návyky, práce s dětmi a podpora vzdělávání, prevence kriminality a konzumu drog, schopnost udržet si bydlení apod. (MPSV a MF)
14. Zajistit, aby všichni práceschopní skutečně pracovali vč. dlouhodobé zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných osob, např. revize veřejně prospěšných prací, tak aby bylo možné je využívat dlouhodobě bez nutnosti opakované evidence na úřadu práce (MPSV)
15. Zajistit vymahatelnost práva zejm. s ohledem na rušení nočního klidu a sousedského soužití (MS)

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Už v roce 2019, krátce po jeho vyhlášení, bylo zřejmé, že se projekt nepodaří realizovat v celé jeho šíři. Ke splněným bodům patřilo třeba snazší oddlužení nebo program, který obcím umožní výstavbu sociálních bytů. Nesplněných bodů nebo těch, od kterých bylo rovnou upuštěno, je pak řada. Nechystají se změny v povinné školní docházce, problematická je třeba úprava institutu trvalého bydliště, kterou odmítá ministerstvo vnitra.

V praxi vypadalo naplňování programu tak, že Babiš z pomalého postupu vinil ministryni Maláčovou, ta si stěžovala na neochotu dalších ministerstev v rukou hnutí ANO a na celek potom žehrali starostové postižených obcí a měst. Píše o tom i starostka Schwarz Bařtipánová ve zmíněném otevřeném dopise vládě: „My jako vedení města odmítáme nést výhradní odpovědnost za něco, co zákonnými nástroji nemůžeme ovlivnit. Naše možnosti jsou velmi omezené a velmi těžce vymahatelné, a je velmi obtížné lidem vysvětlit, že pro řešení takto složitých situací nemají obce v rukou téměř žádné kompetence.“

V dopise rovněž odkazuje na petici, kterou lidé v Bílině podepisují od poloviny loňského roku. „S důvody, proč tato petice vznikla a zoufalí obyvatelé se k ní po mnoha letech tolerance a mlčení rozhodli, naprosto souhlasíme,“ píše starostka v dopise, pod kterým jsou podepsáni i další zastupitelé a radní z ANO, ODS a sdružení Moje Bílina. Je to poněkud paradoxní, neboť uvedená petice především požaduje odvolání starostky Schwarz Bařtipánové a její zástupkyně Marcely Dvořákové.

Vrtění Řípem

Témata ve „svém“ severočeském obvodu Babiš vyhledává od loňských sněmovních voleb, po nichž si otevřel poslaneckou kancelář v Roudnici nad Labem. Podobně se pokusil marketingově využít třeba známý fakt, že pozemky pod horou Říp patří šlechtickému rodu Lobkowiczů.

Jsem šokovaný z ­toho, že hora Říp nepatří státu, ale Lobkowiczům, řekl krátce poté, co se v Roudnici usadil. Kdyby přitom Babiš „svůj“ volební kraj znal, informace o pozemkových poměrech na Řípu by ho nemohla překvapit. Je to notoricky známá věc, mediálně vyšťavená už v letech 2009 a 2011. Čas od času ji poslední dobou zvedají jen národovci typu Ivana Davida nebo servery jako Aeronet, upozornil v prosinci HlídacíPes.org.

O co přesně šlo?

„Jeden z občanů mě přivedl na nápad, že by stát měl Říp získat. Doufám, že je pan Lobkowicz vlastenec a mohl by Říp státu darovat. Nebo horu stát koupí, taky na to můžeme vyhlásit národní sbírku. Napíšu Lobkowiczům dopis a požádám je o jednání v této věci,“ řekl Babiš svému deníku MF DNES.

Pro přesnost. Nejde samozřejmě o horu Říp jako takovou, ale o lesní pozemky na jejím povrchu. Celkem asi o 70 hektarů, Lobkowiczové je získali v restitucích spolu s ostatním rodovým majetkem. Už v roce 2009 jednal Ústecký kraj o možném prodeji s Williamem Lobkowiczem z roudnické větve rodu, které byl vrácen například zámek v Nelahozevsi a v Roudnici nad Labem a v roce 2003 také Lobkovický palác v Praze na Hradčanech.

Na stole tehdy byly dvě varianty, vedle převzetí za symbolickou korunu odkup za 23 milionů korun. „Naším zájmem tehdy bylo propagovat symboly kraje, kterými je vedle rodiště Přemysla Oráče ve Stadicích a Peruce i hora Říp,“ říká dnes tehdejší náměstek hejtmanky pro regionální rozvoj a cestovní ruch Radek Vonka. Lobkowiczové prý tehdy byli ochotni pozemky prodat právě za zmíněných 23 milionů. „Byla to cena k jednání, zástupce Lobkowiczů tehdy říkal, že na transakci nechtějí zbohatnout a nikdy by pozemky neprodali do soukromých rukou,“ říká Vonka.

Už tehdy se do věci vložil i dnešní předseda národovecké SPD Tomio Okamura, tehdy v roli mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Pro ČTK uvedl, že Říp má velký potenciál nalákat české turisty, v současnosti nevyužitý. Okamura navrhl, že by na Řípu bylo vhodné postavit třeba rozhlednu a atrakce pro děti, aby se hora mohla zaměřit na turistiku rodin s dětmi. Restaurace na vrcholu kopce by podle něj byla vhodná třeba k nabízení staročeských gastronomických specialit za přijatelnou cenu. Nebránil by se ani myšlence na kopci postavit ekologicky přijatelný hotel s wellness službami.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Zatímco zmínek o chystaném plánu kraje najdeme v mediálních archivech celou řadu, jak jednání dopadla, už se nedočteme. Ze záměru každopádně sešlo, rada kraje ho v určitou chvíli stopla. „Předložil jsem záměr do rady, ale zazdila to tehdejší hejtmanka Jana Vaňhová. Její argument byl, že má požadavky na různé opravy topení v domovech důchodců a podobně, a v takové situaci nedokáže nákup pozemků před svými voliči obhájit,“ říká Radek Vonka.

Vaňhová o dva roky později zájem kraje o odkup pozemků popřela. „Kraj na to nemá prostředky. Navíc o koupi se nikdy nemluvilo, jen o bezúplatném převodu nebo dlouhodobém pronájmu,“ řekla deníku Aktuálně.cz. Dnes už Vaňhová s médii nekomunikuje. Po vraždě svého partnera Romana Housky a obvinění z rozkrádání evropských dotací se stáhla do ústraní.

V roce 2011 proběhlo médii druhé kolo „kauzy Říp“. Tehdy mělo podobu letmé zmínky, že se do hry vložil i ministr obrany a senátor za Litoměřicko a Slánsko Alexandr Vondra, který měl s rodinou Lobkowiczů znovu jednat. „Reálnost odkoupení se ukáže až po jednáních,“ prohlásil tehdy Vondra. Reálnost odkoupení se nejspíš po jednáních neukázala, neboť dalších deset let v médiích jakákoli zmínka o kauze chybí.

Americký radar na Řípu?

Ticho trvalo do loňského předjaří.

7. února 2021 se na webu Aeronet objevil článek, který stará fakta o vlastnictví pozemků znovu vrátil do hry. Odkazuje na dva dny staré „šokující zjištění“ vlastenecké strany Aliance národních sil, která 5. února vydala článek HORA ŘÍP UŽ NENÍ NAŠE, JE SOUKROMÝM VLASTNICTVÍM (i s CAPS LOCKEM).

„Záhada vlastnictví české národní hory Říp v rukách šlechticů z rodu Lobkowiczů, kteří se marně více jak 10 let snaží českému státu prodat horu za směšných 23 milionů korun, ale český stát provádí neustálé obstrukce a výmluvy, aby horu od šlechtického rodu nemusel odkupovat! Proč český stát nechce koupit do svého majetku národní symbol české historické státnosti a podmiňoval výkup symbolickou 1 korunou? Proč dosud nebyla vyhlášena národní sbírka? V pozadí stojí Vatikán a organizace Opus Dei, hora Říp je obrovský okultní zářič, který se nesmí dostat do rukou nepřátelské moci!“ napsal Aeronet.

To byl počátek další vlny zájmu, kterou při životě držely hlavně národovecké síly nebo komunisté. Jen o pár dní později na článek Aeronetu zareagoval Okamurův europoslanec Ivan David.

A předseda litoměřických komunistů Josef Šenfeld vypustil dokonce konstrukci o americkém radaru na bájné české hoře. „Hora je vlastně americkým majetkem a kdykoli ji paní Margareta (myšlena dědička Lobkowicz Margaret Brooks, pozn. red.) může pronajmout americkému státu. Klidně tady může být postaven i americký radar. Mohli bychom vůbec něco namítat?“ ptal se loni na konci března v Haló novinách.