Sergej Vojcechovský

Chtěl bránit Československo proti nacistům, skončil v gulagu: nová kniha mapuje osudy Čechů v sovětských lágrech

Napsal/a -pes- 17. ledna 2018
FacebookXPocketE-mail

Tisíce Čechů a Slováků byly zavlečeny do sovětských pracovních táborů. Patřil mezi ně i generál československé armády, původně ruský carský důstojník Sergej Vojcechovský. „Tady nežili lidé a dokonce ani vězni, ale jen očíslované bytosti. Bílý útržek s číslem člověku přišili na záda,“ píše se v jednom svědectví z tábora, kde generál strávil poslední roky života. I jeho příběh ukazuje nová kniha Čechoslováci v gulagu.

V kritickém roce 1938 Sergej Vojcechovský rezolutně prosazoval obranu Československa proti německému útoku. Známá jsou jeho slova: O hranici se nediskutuje, hranice se brání! Dne 19. září 1938 navrhl náčelníkovi Hlavního štábu okamžitou a všeobecnou mobilizaci: Navrhuji, aby vyšší velení působilo na vládu ve smyslu toho, aby požadavky ve smyslu úpravy státních hranic byly odmítnuty a vyhlášena mobilizace. […] Jen nevzdávat se tak lehce, může to být pro budoucnost nezdravé. 


Kniha Čechoslováci v gulagu je společnou publikací České televize a Ústavu totalitních režimů. Ukázku publikujeme se souhlasem vydavatele i autorů. 


Dostalo se mu příkrého odmítnutí ze strany hlavního velitele branné moci generála Ludvíka Krejčího a k nejbližšímu možnému termínu mu bylo nabídnuto penzionování. Stalo se tak v dubnu 1939.

Československá armáda po definitivním obsazení Německem tehdy stejně přestala existovat, a generál Vojcechovský proto odešel do výslužby.

Společně s generály Sergejem Ingrem a Josefem Bílým se ještě podílel na vypracování struktury podzemní armády, avšak další práce v odboji se neúčastnil. Dobře věděl, že jakožto známý voják je pod neustálým dohledem gestapa.

Smrt špionům. Nebo komukoli

Jako jedna z předních osobností ruských emigrantských kruhů navíc zůstával v hledáčku sovětských bezpečnostních služeb. Na začátku německé okupace Československa ho dokonce někteří čeští komunisté z moskevského exilu neprávem podezírali ze spolupráce s Němci v boji proti SSSR.

Nedůvěřiví Sověti tyto neověřené zprávy neznámých informátorů, přestože se nikdy nepotvrdily, přidali k dřívějším Vojcechovského proviněním proti sovětské moci.

Jak důležitý byl pro Moskvu někdejší carský důstojník, který by po válce mohl opět svobodně působit v Československu, dokazuje rychlý spád událostí spojených s příchodem Rudé armády do Prahy.

Rozsáhlý a nemilosrdný hon v osvobozeném, a tedy svrchovaném městě dokládá i deník bývalého tlumočníka jednoho z oddílů SMĚRŠ operujícího v Praze Michaila Mondiče (pseudonym Nikolaj Siněvirskij), později vydaný pod názvem SMĚRŠ – rok v táboře nepřítele v americkém okupačním pásmu v Německu.

Operativní skupiny směršovců působící u jednotlivých armád (Jeremenkova, Malinovského, Koněvova) podle tlumočníka doslova soutěžily v tom, komu se podaří zadržet víc osob.

Zpočátku se zaměřovaly výhradně na představitele někdejší československé politické reprezentace na Podkarpatské Rusi a bývalé ruské a ukrajinské emigranty, kteří se po opuštění bolševického Ruska úspěšně integrovali do československé společnosti. Rodilí Čechoslováci přišli na řadu později.

Pravda po 60 letech

Zatýkání s velkou pravděpodobností probíhalo podle předem připravených seznamů a lze předpokládat, že generál Vojcechovský byl vzhledem ke své minulosti i pochybným informacím z válečných let na jejich čelném místě. Co se s ním dělo ve dnech následujících po zadržení, není známo.

Po Praze kolovaly zvěsti, že byl odvezen do tábora Lidového komisariátu SSSR, zřízeného ve slezské Ratiboři. Teprve z dokumentů předaných ruským ministrem zahraničí při návštěvě Prahy v roce 2004 se dovídáme, že byl okamžitě transportován do Moskvy, kde na něj 28. května byla uvalena vazba.

Mimochodem příkaz k zatčení československého generála vydaly sovětské orgány až 30. května, kdy se Vojcechovský už nalézal na území podléhajícím sovětské jurisdikci, tedy několik týdnů po jeho zatčení v československém hlavním městě. Vojcechovský skončil v lefortovské vazební věznici v Moskvě, kde vyčkával na další sovětskou právní frašku – soud.

Svévolné zatýkání a arogance sovětské kontrarozvědky pošlapávající suverenitu země v Praze mnohé zaskočila. Spokojeni mohli být pouze komunisté, jimž likvidace osobností stojících v cestě postupující levicové orientaci československé poválečné společnosti vyhovovala.

Ve městě proto zavládl citelný strach, tlumočník Siněvirskij má ve svém deníku příznačný zápis z května 1945: Češi se bojí čekistů víc než ve své době gestapa.

Signifikantní jsou i zápisky v Pamětích profesora Václava Černého: Bylo opravdu proč se třást, nebyl to dobrý pohled. […] Kam zmizel bývalý zemský vojenský velitel generál Vojcechovský, kdysi generál ruské armády, přišlý přes Sibiř s legiemi?

Ztracený beze stopy

Oficiální politická reprezentace sice vnímala únosy československých občanů jako problém, ale nedokázala se této praxi vzepřít a pouze bezmocně přihlížela. Anebo mlčky souhlasila, což ukazuje dodatek k záznamu z jednání o případech zatčených československých osob i cizinců mezi ministerstvy zahraničních věcí a vnitra.

Nic se tak nedělo ani s žádostmi o pomoc při pátrání po Sergeji Vojcechovském, s nimiž se nezávisle na sobě obrátily na ministerstvo zahraničí generálova družka a bývalá manželka. Spolubojovníka z doby sibiřského tažení se pokusili hledat i někdejší legionáři, a to ve zmíněném sovětském táboře v Ratiboři.

Důstojník, který do Slezska zamířil, nemohl tušit, že Vojcechovský je už čtvrt roku internován v moskevské věznici. Právě ve dnech marného pátrání v Ratiboři vyšetřovatel případu navrhl generálovi za protisovětskou činnost deset let trestního tábora. Rozsudek, jenž návrh trestu potvrdil, padl 15. září 1945.

Z vazební věznice Lefortovo byl Vojcechovský přemístěn do vězení Butyrka, kde vyčkával na transport do lágru. Jako většina cizinců i československý generál začal svou pouť po Gulagu v táborovém komplexu Unžlag (Unžský nápravně pracovní tábor), nacházejícím se v centrálním Rusku v Povolží (dnes Nižegorodská oblast). Komplex tvořilo dvacet osm táborů, jež fungovaly od roku 1938 až do roku 1960.

Změnu v životě Vojcechovského přinesl rok 1948, kdy na území Sovětského svazu byly zřízeny zvláštní tábory, takzvané osoblagy (osobyj lager), v nichž měli být soustředěni významní političtí vězni.

Tyto speciální tábory se většinou nacházely v izolaci a měly i svůj specifický režim: mříže na oknech baráků, zákaz jejich opuštění ve volném čase, jeden čtvereční metr ubytovacího prostoru na osobu, zamykání baráků na noc.

Vězni zvláštních táborů obvykle vykonávali tu nejtěžší práci s vyššími normami než jinde, zpravidla nevystupovali pod svými jmény, nýbrž pod čísly zřetelně vyznačenými na vězeňských mundúrech.

Do jednoho z těchto táborů se dostal i Sergej Vojcechovský. Jednalo se o Ozerlag v Irkutské oblasti na východní Sibiři. Do sídla správy tábora v Tajšetu jeho transport dorazil 25. května 1949.

Nelidská sibiřská „burza“

Ozerlag tehdy čítal 20 000 vězňů a životní i pracovní podmínky tam podle vzpomínek spisovatele Čcheidzeho byly následující: Tady nežili lidé a dokonce ani vězni, ale jen očíslované bytosti. Bílý útržek s číslem člověku přišili na záda, na kalhoty a v některých koloniích také na rukáv a na čepici.

[…] Okna baráků byla jako ve věznici – s mřížemi. V deset večer se baráky zamykaly. V šest ráno odmykaly. Na noc nám přinášeli kýbly – jako ve vězeňských celách. […] Hlavní práce vězňů Ozerlagu byla v tajze. V zimě kácení stromů, v létě svážení dřeva a nakládání. Místu, kde bylo překladiště dřeva, se říkalo bůhvíproč burza.

V těchto podmínkách strávil Sergej Vojcechovský poslední dva roky svého života, aniž mohl tušit, že ho v roce 1949 v Praze komunisté zbavili vojenské hodnosti, čímž se Československo definitivně připojilo ke zločinu, který na generálovi této země spáchal Sovětský svaz.

Kde se to posr***? Chyby Václava Havla
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Od chvíle, kdy Havel přijal kandidaturu na prezidenta, se domácí politice věnoval jen okrajově a udělal v ní řadu chyb nebo opomenutí, o kterých se nevědělo, nechtělo vědět, nemluvilo nebo jen málo.“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Tragédie „české cesty“
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Klausova kuponovka byla ,česká cesta‘, bez cizáků, tedy hlavně Germánů, kterým prý Pithartova vláda jde za pár marek na ruku. A kde dnes nacházíme ty, co nás ostouzeli? Na krajní evropské nacionalistické pravici. Klausovi aplaudují sjezdy nahnědlé Alternativy pro Německo...“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi agenti
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Na klíčová místa ministrů vnitra a obrany v první Čalfově vládě se v prosinci 1989 dostali agenti vojenské kontrarozvědky Richard Sacher (krycí jméno Filip) a Miroslav Vacek (krycí jméno Srub). Se souhlasem prezidenta Havla, ale za zády Občanského fóra...“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi hvězdopravci
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Havel prezident byl někdo úplně jiný. Nový Havel měl názor dřív, než kohokoliv vyslechl. Dokonce vydal příkaz: ,Nepouštějte ke mně nikoho se špatnými zprávami.‘ Obklopil se přitakávači a podivnými existencemi, mezi nimiž nechyběli agenti StB nebo hvězdopravci.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Nová smlouva s KGB
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Koncem února 1990 se na cestě na první státní návštěvu SSSR ministru vnitra Sacherovi v uličce mezi sedadly vysypaly z desek papíry. Když jsem je začal sbírat, najednou jsem měl v ruce připravený text nové tajné dohody s KGB. Hájil se tím, že prezident o tom ví. Havel se odmítl o věci bavit.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Soudcokracie
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Snaha ,zachraňovat státu peníze‘ je buď projevem servility moci soudní k moci výkonné, nebo zřejmě nevědomou známkou jevu, který označujeme jako,soudcokracie‘. Tato tendence je o to nebezpečnější, že soudní moc je státní mocí nejmocnější a nejdůležitější.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Policejně gangsterský stát
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Četnost případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů naznačuje, že se Česko posunulo do úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát. V něm stát neovládají zločinci, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Ta pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Rozkradené restituce
Jan Kalvoda
Jan Kalvoda / expolitik a právník
„Lex Schwarzenberg není zdaleka jediným příkladem, kdy český stát za dlouhodobé pomoci tuzemské justice systematicky obíral vlastní občany o jejich majetek. Odpudivou kapitolu polistopadových dějin představují i zemědělské restituce.“Jan Kalvoda
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Republika oligarchů
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„35 let od listopadu 1989 máme zoligarchizovanou, podinvestovanou ekonomiku, plnou neschopných politiků ve vládě i opozici, kteří nejsou schopni pochopit, jak vypadá ekonomika 21. století. Ti, kteří zde zbohatli, už většinou investují mimo Českou republiku.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Privatizace pro vyvolené
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„Při privatizaci nakonec převážila vize známá z hasičského bálu ve filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Tedy zhasnout, určitý čas počkat a po rozsvícení sálu nechat každému, co si stihl ,zprivatizovat‘. Bohužel, o tom, že se zhasne a nastane ten správný čas, byli informováni jen vyvolení.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Zombie českého práva
Tereza Engelová
Tereza Engelová / reportérka HlídacíPes.org
„Lex Schwarzenberg je zombie českého práva. Kauza v sobě spojuje vršící se bezpráví obou totalit minulého století a navazující bezpráví doby polistopadové...“Tereza Engelová
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Dotační feťáci
Robert Břešťan
Robert Břešťan / šéfredaktor HlídacíPes.org
„Peníze od evropských daňových poplatníků byly v mnohém promarněnou příležitostí. Lidé, firmy a vlastně celá tuzemská ekonomika si na ně navíc vytvořili velmi nezdravý návyk. Česko plíživě přešlo z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích.“Robert Břešťan
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Užiteční idioti Kremlu
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Kauza ,radar v Brdech‘ ukázala Rusku, jak v bývalých středoevropských satelitech může znovu získat vliv. Nasvítila společenské rozložení i ,užitečné idioty‘, kteří se Kremlu můžou hodit v pozdější hybridní válce.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Stavitelé „mostů“
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Rusko přitahovalo české prezidenty Klause i Zemana. Sen o Česku jako o mostu mezi Východem a Západem se ale zbortil nejpozději s odhalením ruské účasti v kauze Vrbětice.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)