Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Čeští novináři zamrzli na Twitteru. Jiné sociální sítě nechávají napospas politikům a marketérům

KOMENTÁŘ. Česká novinářská komunita je ze sociálních sítí aktivní zejména na Twitteru, kde má vybudovanou silnou základnu fanoušků. I tak ale nejsledovanější čeští novináři dosahují maximálního počtu sledujících „jen“ v nižších stovkách tisíc (nejsledovanější Martin Veselovský z DVTV má zhruba 300 tisíc). Bez vykročení z komfortní zóny se novináři nedostanou k více než třetině Čechů, která vůbec nesleduje zpravodajství. Debata o inovacích ve zpravodajství bude součástí letošního Novinářského fóra.

Ve využívání sociálních sítí na maximum tuzemská média vyškolil dnes již bývalý poslanec Dominik Feri. Svému publiku na Instagramu čítajícímu přes milion sledujících pravidelně srozumitelně formou „žlutých upozornění“ poskytuje informace o změnách v epidemiologických opatřeních. 

Feriho aktuální kauza kolem údajného sexuálního násilí mu zatím ubrala jen zlomek sledujících a žluté vykřičníky i nadále mají desítky tisíc reakcí.

Feri dělá přitom jen to, co by měla zvládnout kvalitní média: posloužil jako opěrný bod v záplavě zmatečných informací v nejisté době. Fakt, že tuto roli sehrál mladý politik se svým instagramovým účtem, je tak trochu i vysvědčením pro tuzemské novináře. Ti jsou, pokud jde o sociální sítě, aktivní především na Twitteru.

Twitter jako modla

Novináři jej využívají především jako prostředek ke komunikaci s publikem, k budování vlastní novinářské značky, glosování či komentování aktuálního dění, ale též jako zdroj informací.

Jiné sociální sítě jim spíše unikají; na rozdíl třeba od politiků (respektive jejich marketérů) nebo influencerů. Čeští novináři jsou sice i na Facebooku, ale tam je jejich vliv oproti Twitteru řádově slabší.

U nejsledovanějších novinářských profilů jde maximálně o desítky tisíc sledujících. Oproti tomu politiky, jako třeba šéfa SPD Tomia Okamuru nebo premiéra Andreje Babiše, tam sledují i stovky tisíc lidí.

Instagram, který má v Česku přes tři miliony uživatelů, pak k veřejným účelům využívá jen hrstka novinářů. Jde o síť, kde jsou úspěšní především influenceři a celebrity.

A čínskou sociální síť TikTok s milionem uživatelů, která je populární především u mladých, a jejíž reklamu nelze přehlédnout na letošním fotbalovém Euru 2020, v Česku nevyužívá aktivně v podstatě žádný seriózní novinář.

Nebát se TikToku?

To dostává nový rozměr v souvislosti s výsledky výzkumu agentury Median, které letos zveřejnil Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Vyplývá z nich, že roste počet lidí, kteří vůbec nekonzumují zpravodajství – jde o 37 % Čechů ve věku od 15 do 79 let.

Jsou to lidé, kteří na zpravodajská média buď zcela, nebo zčásti rezignovali, případně v jejich sledování pro sebe nevidí význam.

Debata o inovacích ve zpravodajství bude součástí letošního Novinářského fóra.

Nelze přitom očekávat, že by se tito lidé jednou rozhodli sami od sebe zpravodajství začít sledovat. Pokud se má podařit je odslovit, je nutné se aktivně za tímto publikem vydat. Jedním z možných způsobů jsou právě nevyužité sociální sítě.

Je pochopitelné, že se do toho řadě novinářů nebude chtít. O TikToku a z části i o Instagramu se mluví jako o sociálních sítích pro mladé a panují představy, že úspěch je na nich vždy spojen s bulvarizací a zkratkovitostí.

Záleží přitom jen na každém autorovi, zda této představě podlehne a nechá se strhnout počtem lajků na úkor kvality svého obsahu.

Napospas marketérům

Sociální sítě jsou rychlé a platí, že čím větší „bizár“ se na nich objeví, tím větší dosah daný příspěvek má. Jenže tak funguje jakákoliv sociální síť, včetně Twitteru.

I pro něj platí, že pokud novinář vystoupí ze své klasické „seriózní“ bubliny, narazí na uživatelé, kteří si tam vzájemně sdílí třeba erotický obsah, nebo na adolescenty, kteří řeší vztahy a jiná pro ně aktuální, zajímavá a relevantní témata.

Omezený počet znaků navíc může vést ke zkratkovitějšímu vyjadřování než minutové video nebo fotografie s popiskem na jiné síti.

Je navíc pravděpodobné, že kdyby na Twitteru, díky jeho „stáří“ neexistovala dlouhá léta budovaná „seriózní“ komunita, bylo by to pro mnohé novináře podobně odpudivé místo, jako zmíněné sítě „pro mladé“ a i Twitter by zůstal napospas influencerům a politickým marketérům.

Ti totiž dobře chápou, že každou sociální síť lze využít nejen pro zábavu, ale i pro sdílení informací a oslovení masy lidí, přičemž obsah sdělení je vždy v rukou autora. Měl by to být šťouch i pro tuzemskou novinářskou komunitu. 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno