Ze čtveřice zemí Rusko, Čína, Írán a KLDR, spojovaných do takzvané osy zla, byl v Česku až do minulého pátku pouze jediný velvyslanec: ten íránský. Čínskou a severokorejskou ambasádu podle aktuální diplomatické listiny vedou pouze chargé d’affaires. Až v pátek 26. června předala na Pražském hradě své pověřovací listiny nová ruská velvyslankyně Anna Ponomarevová. Půl roku poté, co ji do funkce jmenoval ruský prezident Vladimir Putin.

Ze zemí takzvané osy zla, kam se v souvislosti s globálními konflikty a novými spojenectvími nyní řadí Rusko, Írán, Severní Korea a Čína, má aktuálně v Česku nejvyšší diplomatické zastoupení jen Írán a čerstvě opět i Ruská federace.

Současný velvyslanec Íránu v ČR Seyed Majid Ghafeleh Bashi by navíc mohl zanedlouho svůj post opustit. Své pověřovací listiny v Praze předal 21. září 2022, přičemž nepsanou diplomatickou zvyklostí je čtyřleté zahraniční působení.

Íránská ambasáda i v Česku pravidelně vydává svůj pohled na události, jež se země týkají, pravidelně se například vymezuje vůči Izraeli. Současný velvyslanec byl například po dřívějších útocích Íránu na Izrael „na koberečku“ na českém ministerstvu zahraničí.

Opakovaně předvoláván k podání vysvětlení ruských postojů a výroků byl i dlouholetý ruský velvyslanec Alexandr Zmejevský. Jak už 21. května jako první upozornil HlídacíPes.org, Zmejevský po více než deseti letech svou zdejší diplomatickou misi ukončil.

Jeho pozice byla déle než měsíc neobsazena, novou velvyslankyní je Anna Ponomarevová, již ruský prezident Vladimir Putin vybral a oficiálně jako ambasadorku v Česku představil už vloni v prosinci.

Kdo to přijel z Ruska

Ponomarevová je kariérní diplomatka se silnou vazbou na Česko a znalostí českého jazyka. Vystudovala Karlovu univerzitu v Praze, mluví česky, anglicky, italsky a slovensky, ve službách ruské diplomacie je od roku 1994.

Z veřejných zdrojů nelze dohledat například její postoje k válce proti Ukrajině, ani bližší vazby na Putina a jeho hlavní okolí – nad rámec prezidentského jmenování.

Jako vysoce postavená diplomatka však působí v systému, kde se diplomacie a zpravodajské zájmy tradičně prolínají, v Praze byla v době, kdy měla ambasáda hodně přes stovku akreditovaných diplomatů, respektive pracovníků ruských zpravodajských složek s diplomatickým krytím.

V Česku pracovala v letech 2012–2016 jako rada – vyslanec, její tehdejší působení je veřejně dohledatelné hlavně přes kulturně-diplomatické a paměťové akce v Ruském středisku vědy a kultury, tedy přes klasické nástroje ruské měkké síly.

Od roku 2018 byla zástupkyní ředitele odboru ruského ministerstva zahraničí zaměřeného na střední Evropu.

Pojem „osa zla“ poprvé použil bývalý americký prezident George W. Bush ve svém projevu o stavu unie v lednu 2002. Původně se toto označení vztahovalo ke třem státům, které podle USA podporovaly mezinárodní terorismus a vyvíjely zbraně hromadného ničení. Nyní se do osy řadí právě čtyři výše jmenované země.

Také české tajné služby mluví o alianci Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje jako o vážné bezpečnostní hrozbě.

Pozor na tchajwanskou návštěvu

V případě Číny zůstává v diplomatické listině řádek „velvyslanec“ zatím neobsazený.

Původní ambasador Feng Piao v červnu 2026 předčasně odjel. Jeho stažení z Prahy bylo poměrně nečekané, podle zdrojů HlídacíPes.org mohlo souviset se zatčením čínského občana Jang I-mina, který byl obviněn ze špionáže a vlivových operací.

V Česku oficiálně působil jako zpravodaj státního deníku Komunistické strany Číny Kuang-ming ž‘-pao.

Jde o první případ stíhání podle nového paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Jak ale v polovině června upozornil Český rozhlas Městský soud v Praze vrátil kauzu k došetření.

Za působení velvyslance Fenga měla Čína ve vztahu k Česku několik dalších incidentů.

Čínští hackeři podle Vojenského zpravodajství a Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost pronikli do interní komunikační sítě ministerstva zahraničí.

Když v březnu 2024 Česko navštívila tchajwanská viceprezidentka Hsiao Bi-khim, z čínské ambasády byla proti ní podle českých tajných služeb vedena zpravodajská operace. Viceprezidentka byla sledována a v plánu prý bylo dokonce způsobit s jejím vozem autonehodu.

Posledním bývalým velvyslancem z výše jmenovaných zemí je někdejší šéf severokorejské ambasády v Praze Ču Won Čol. O okolnostech jeho odjezdu, ani možném nástupci, není veřejně nic známo. Velvyslancem zde byl od roku 2020.