Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Cena emisních povolenek stoupá, konec uhlí se blíží. Pozor na energetickou chudobu, varují experti

Rekordně vysoká cena emisních povolenek může přiblížit konec uhlí v české energetice. Systém obchodování s emisními povolenkami zároveň čeká rozšíření, které ovlivní další sektory i koncové spotřebitele. Podle některých odborníků však Česká republika není na další očekávaný nárůst cen emisních povolenek připravena a změny v celém systému mohou i zvýšit riziko energetické chudoby.

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) vstupuje do své čtvrté fáze. Ta by měla odrážet nové emisní cíle a strategii pro rok 2030, tedy 55% snížení emisí oproti úrovni z roku 1990. Cena emisních povolenek se zároveň v posledním roce více než zdvojnásobila a již 14. května dosáhla dosavadního maxima 55,80 eur.

Vysoká cena povolenek je odrazem důvěry investorů v evropské emisní cíle a růst ceny nezastavil ani dubnový termín pro odevzdání povolenek za minulý rok. Cena emisních povolenek je zároveň klíčovým faktorem v otázce českého odchodu od uhlí.

„Očekávám, že samovolný přerod české energetiky v důsledku investic, ale také ceny emisní povolenky, bude ve skutečnosti znamenat ještě rychlejší konec uhlí, než s jakým dnes kalkulujeme,“ potvrzuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Více elektromobilů i v Česku?

Čtvrtá fáze EU ETS přinese nejen reformu klíčových parametrů emisního obchodování, ale také jeho rozšíření na nové sektory. Stávající systém je aplikován na sektor energetiky a na průmysl – ocelářský, železářský, cementářský, sklo-keramický a chemický. Prozatím systém zahrnoval pouze leteckou přepravu, ale podle dosavadních vyjádření Evropské komise by měl být rozšířen na další oblasti, například na sektor budov či silniční dopravy.

Reforma bude součástí připravovaného legislativního balíčku „Fit for 55“, který by měla Evropská komise zveřejnit 14. července. Zahrnutí silniční dopravy a přísnější emisní legislativa by podle Norberta Kurilly, klimatického poradce slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, mohly vyústit ve výrazný nárůst podílu elektromobilů ve středo- a východoevropské silniční dopravě.


Text Evy Faltusové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


„Hlavní roli budou hrát investice do infrastrukturních projektů, které v rámci schémat partnerství soukromého a veřejného sektoru (Public Private Partnership) pomohou efektivně využít finanční prostředky k dosažení cílů,“ vysvětlil Kurilla na CEE Summitu o udržitelných financích s tím, že balíček Fit for 55 by mohl být příležitostí pro inovace v lokální ekonomice, například při zvyšování energetické účinnosti budov.

I tak si Česko chce konkrétní důsledky rozšíření systému ETS pohlídat. „Budeme od Evropské komise požadovat důkladnou analýzu dopadů, abychom zajistili, že takové rozšíření nebude mít negativní sociální dopady a zachová konkurenceschopnost průmyslu v Evropě,“ shrnuje na dotaz Euractiv ministerstvo životního prostředí.

„Zároveň není možné sektory dopravy a budov postavit vedle současně zahrnutých sektorů v EU ETS, protože mezní náklady na snížení emisí v dopravě a v budovách jsou vyšší než např. v energetice a těžkém průmyslu,“ tvrdí rezort.

Experti také varují, že pokud se ČR na novou legislativu dostatečně nepřipraví, může se prohloubit problém tzv. energetické chudoby, tedy stavu, kdy lidé nejsou schopni platit své účty za energie.

Podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha by se měla ČR více soustředit na nařízení o sdíleném úsilí, které zahrnuje sektory situované mimo systém ETS, jako je například zemědělství. Právě tato odvětví by mohla ČR napomoci k plnění klimatických cílů, nařízení zároveň stejně jako systém ETS projde revizí.

Koželouh: Česko není připraveno

Současná vysoká cena povolenek je problematická zejména pro český energetický a teplárenský sektor. Ministerstvo životního prostředí proto předpokládá, že provozovatelé budou hledat nízkouhlíková řešení s podporou dotací z Inovačního a Modernizačního fondu. Z nich bude možné čerpat finance na obnovitelné zdroje energie, změnu palivové základny od uhlí na čistější palivo a úspory energie.

V Česku je zájem především o Modernizační fond, který je financován právě skrze prodej emisních povolenek.

„Se zvýšenou cenou povolenky se tedy zároveň zvýší disponibilní prostředky Modernizačního fondu, ČR navíc podporuje, aby součástí balíčku Fit for 55 bylo i navýšení Modernizačního fondu, protože budou potřeba prostředky na rychlejší a ambicióznější investice k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050,“ dodává ministerstvo životního prostředí.

Jiří Koželouh z Hnutí Duha nicméně podotýká, že vývoj cen emisních povolenek může mít na uhelný a teplárenský sektor různý dopad. Česká republika podle něj na předem avizované scénáře nárůstu cen emisních povolenek není připravena.

Konec uhlí ano, ale…

Ministerstvo životního prostředí dál trvá na tom, že Česko by mělo odstavit uhlí nejpozději v roce 2033. Uhelná komise a ministerstvo průmyslu a obchodu se však kloní až k roku 2038. Prognózy nicméně avizují růst cen emisních povolenek i na 70 až 80 eur (uhelná komise přitom počítá s cenou 30 eur za tunu), což při by při avizovaném roce 2038 znamenalo obrovské ceny energií.

Aktuální trend by také mohl uspíšit transformaci teplárenského odvětví k nízkoemisním technologiím, a to za předpokladu, že v zemi bude fungovat podpora modernizace infrastruktury. Ta je nyní součástí jak Modernizačního fondu, tak i národního plánu obnovy a nově vznikající legislativy.

Klíčová je novela českého zákona o podporovaných zdrojích energie, která ale stále prochází legislativním procesem. Její druhé čtení by mělo v Poslanecké sněmovně přijít na řadu po 25. květnu. Na této novele závisí budoucnost teplárenského průmyslu a celkový systém podpory zdrojů. Pokud by novela nebyla schválena v brzké době, důsledky se mohou projevit zvýšením cen pro koncové uživatele a ohrozit transformaci sektoru.

Rostoucí ceny povolenek mohou způsobit to, že uhelné elektrárny a teplárny se stanou ekonomicky nerentabilními nejen v ČR, ale v celé EU. „Proto bude důležité, jak si jednotlivé státy rozdělí emisní cíle a jak ovlivní rozšíření ETS solidaritu mezi jednotlivými státy,“ konstatuje Agnes Kelemenová z European Climate Foundation. Zelená dohoda a její přísnější cíle budou také tématem evropských lídrů na jejich příštím summitu 24. května.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

12 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    Z čeho jiného chtějí soudruzi zelení vyrábět elektřinu do elektromobilů, než z uhlí? Blokují léta výstavbu dalších jaderných zdrojů a jiné použitelné zdroje elektřiny prostě nejsou. A přechod na elektromobily znamená +- 1,5 Temelína navíc proti současnému stavu (nebo odpovídající výkon z uhlí).

    • Pavel napsal:

      Na to se musíte zeptat soudruha babiše. Ten bez odporu podepsal tvz. green deal, nikoli zelení. Soudruh babiš léta odkládá stavbu dalších bloků JE, protě proto, že je hadr na podlahu a máslo a bojí se přijímat rozhodnutí za které by musel nést zodpovědnost, nikoli zelení.

      • A. S. Pergill napsal:

        Já to vidím tak, že zelení vytvářejí zcela mimo rámec demokracie tlaky na politiky, jimiž proisazujíá věci, které by se standardní demokratickou cestou prosadit nedaly (protože se se svými preferencemi prostě nemají šanci dostat do PS PČR). Proto je třeba zvednout žlab politickým neziskovkám, aby ty tlaky buď zcela ustaly, nebo se alespoň snížily. Případně využít jejich takto zviditzelněného financování ze zahraničí na což v podstatě dojely Jihočeské matky (placené z Rakouska a snad i z Německa).
        A je poměrně málo politiků, kteří si dovolí tyhle lobbistické skupiny, demonstrace s placenými účastníky apod. ignorovat.
        IMHO by se mělo o jaderných elektrárnách udělat referendum (ovšem opravdové, ne zpraseninu, která byla v Rakousku) a potom jeho výsledkem zavřít zeleným huby.

  2. Vilém napsal:

    Otázkou tedy je, zda bude dost plynu a lesů pro všechny. Až je budeme pálit kvůli ekologickému teplu.

    • A. S. Pergill napsal:

      Pokud se od EU trhne Francie, což je docela reálně možné, bude EU prakticky stoprocentně závislá na ruském plynu. Němečtí politici si počínají, jako kdyby byli ruští agenti.

  3. Admirál napsal:

    „Cena povolenek stoupá“.

    Řešení?

    Vykašlat se na emisní povolenky.

    • A. S. Pergill napsal:

      Souhlas. I kdyby to bylo „za cenu“ odchodu z EU.

  4. xx napsal:

    mam takovej pocit,ze se na to proste nektere vlada vykaslou, protoze prinos techto „modernich technologii“ nebude kompenzovat cenu/dostupnost naprosto normalnich a prirozenych veci konce 20.stoleti jako teplo,tepla voda, elektrina.
    Zajimalo by me, co je to navic za nesmysl nekomu prikazovat prejit na „moderni technologie“ mam takovy pocit,ze vetsina „modernich technologii“ se prosadila proto, ze vyrazne setrila naklady a ne proto,ze by je nekdo narizoval.

    Priste bych uvital jake konkretni „inovace a moderni technologie“ v oblasti energetiky a teplarenstvi jsou na stole, ktere splnuji viz.vyse.
    Momentalne je z hlediska vyroby „energie“ uhli vyuzivano na cca.25%? pokud se do toho zapocitaji dalsi fosil. tak to je pres 50% porad nevidim prichod revolucniho zdroje energie, ktery by tohle kompenzoval za to je videt hromada papirovych prikazu, instalace smart metru, led diod a podobnych kosmetickych uprav, ktere neresi pricinu, ale pouze dusledky.
    dekuji za odpoved

    • A. S. Pergill napsal:

      Smartmetry a LED neřeší absolutně nic.
      Řešení je ve výstavbě většího počtu jaderných bloků, v ničem jiném. A do té doby se budeme muset držet za každou cenu (i za cenu rozchodu s EU) uhlí. Už proto, že plyn z Ruska (prosazovaný EU) má stejný skleníkový efekt jako naše uhlí u nás spalované (dáno úniky silně skleníkového metanu při těžbě a transportu na velkou vzdálenost).

  5. Ing.Roman Mysík napsal:

    Tohle všechno musí nutně platit Čína, protože nevěřím, že by v celé Evropě byli pouze idioti, kteří ji ekonomicky naprosto zničí. Bez energií, bez automobilového průmyslu (všimněte si, že hlásají zároveň obrovský nárůst spotřeby elektřiny pro elektromobilitu a souběžně s tím likvidaci všech tradičních zdrojů – uhlí, plyn i jádro) nebude Evropa naprosto konkurenceschopná a stane se skutečně pouze tím nevýznamným poloostrovem západně od Ruska.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Moc bych se nedivil, kdyby tobylo tak jak píšete, že to platí Čína. A ještě Rusko. Na další sankce z ruské strany můžeme v ČR čekat a pro nás je štěstím, že pro Čínu (i Rusko) jsme zcela bezvýznamný kousek zemské souše.
      Kdo někdy letěl letadlem na Ruskem, či Čínou, ví o čem píši. Kdo projel USA autem tak to ví také, jsme jen malé nic. Ale uprskané a podle toho dopadnem.

    • A. S. Pergill napsal:

      Spíš Rusko než Čína. Tu lze podezřívat, že podporuje bojovníky proti GMO a jiným moderním technologiím, protože jednak tím zlikvidovala konkurenci, jednak spousta odborníků na tyto technologie skončila i u nich.

Přidávání komentářů není povoleno