Vláda Andreje Babiše provedla už několik zásadních změn v orgánech významných státních podniků. S rošádami v nejvyšším managementu energetické společnosti ČEZ se nepočítá, ale v dozorčí radě s jistotou skončí všichni zástupci nominovaní předchozí vládou. Odvoláni budou na řádné valné hromadě, jejíž konání ČEZ ohlásil na termín zhruba o měsíc dřívější než v minulých letech, na 1. června.

Pokud je valná hromada nějaké české firmy považována za ekonomickou událost, je to právě výroční schůze akcionářů energetické společnosti ČEZ.

Jedním z bodů, o nichž rozhoduje výhradně valná hromada, je i složení dozorčí rady. To je také důvod, proč vláda Andreje Babiše ke změně v tomto orgánu firmy, kde stát drží téměř 70 % akcií, dosud nesáhla.

Na rozdíl například od personálních změn v České poště, Lesích ČR, Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostech ČEPS, MERO, Explosia, Vojenské lesy a statky, České dráhy, ČD Cargo nebo KRNAP.

Do těchto firem již vláda dosadila lidi spojené s aktuální koalicí, případně s minulostí v Babišově Agrofertu. Je pravděpodobné, že stejně tomu bude i v případě dozorčí rady ČEZ.

Nepředpokládá se, že by se změny měly dotknout samotného vedení společnosti. „Nicméně každý, kdo se v této oblasti pohybuje, ví, že Andrej Babiš je nevyzpytatelný,“ komentuje to předseda dozorčí rady Jirout.

Představu o jménech máme

Podle zákona o obchodních korporacích musí být pozvánka na valnou hromadu uveřejněna nejpozději 30 dnů před jejím konáním.  Včera ČEZ oznámil, že představenstvo společnosti rozhodlo o svolání řádné valné hromady společnosti na 1. června 2026 (schválilo též návrh dividendy ve výši 42 korun na jednu akcii).

ČEZ schůzi akcionářů v posledních sedmi letech svolával vždy až na konec června, letos to bude o téměř o měsíc dříve.

Jisté je, že vláda s „vymetením“ dozorčí rady na valné hromadě počítá. „Počítají s tím všichni,“ upřesňuje předseda dozorčí rady a exposlanec ODS Radim Jirout. S výjimkou čtyř v lednu zvolených zástupců zaměstnanců ČEZ, tedy odejde stávajících sedm politických nominantů dosazených vládou Petra Fialy.

„Samozřejmě se budou měnit lidé v dozorčí radě. Je tam celá řada politiků, lidí, kteří z našeho pohledu nemají vhled do té společnosti, nerozumí energetice a možná někdy ani ekonomice,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček už v lednu 2026 v rozhovoru pro pořad ČT Týden v politice.

„Představu o jménech máme, ale než dojde k tomu aktu, což může učinit až valná hromada, tak to nebudeme sdělovat,“ dodal. Podle Jirouta o konkrétních jménech reálně nebude rozhodovat ani ministr Havlíček, ani ministryně financí Alena Schillerová, nýbrž osobně Andrej Babiš.

Jedním ze jmen možných kandidátů, které se objevily ve veřejném prostoru, je poslanec SPD a předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Radim Fiala. Ten by se mohl stát i kandidátem na předsedu dozorčí rady a v minulosti otevřeně vyzýval k tomu, aby se ČEZ stal plně státní firmou a stát v ní aktivně navyšoval svůj podíl.

Poslanci tvrdí, že změna má posílit profesionalizaci obsazování orgánů těchto firem. Podle expertů však případné zrušení zákona povede k pravému opaku a ke ztrátě veřejného dohledu.

Rošáda mezi energetiky

Dozorčí rada volí představenstvo společnosti a je jediným kontrolním orgánem jeho činnosti. Nepředpokládá se ale, že by se změny měly dotknout samotného vedení společnosti. „Nicméně každý, kdo se v této oblasti pohybuje, ví, že Andrej Babiš je nevyzpytatelný,“ komentuje to předseda dozorčí rady Jirout.

Jedna změna v nejvyšších patrech ČEZ už ale s novou vládou přišla. Jak upozornil Ekonomický deník, novým členem představenstva ČEZ se od začátku dubna stal Ondřej Landa.

Tento bývalý náměstek ministra financí z dob, kdy úřad vedli Andrej Babiš a Alena Schillerová, v posledních letech vedl v energetické společnosti právní úsek. Nyní v nejvyšším vedení usedl na místo uvolněné odchodem Jana Kaliny. Ten se místo toho ujal funkce člena představenstva společnosti ČEPS (vlastník a provozovatel české přenosové soustavy).

„Výsledek vypadá jako oboustranně výhodný obchod mezi dvěma velmi vlivnými muži. Premiér Andrej Babiš bude mít svého člověka v nejvyšším vedení hlavní energetické skupiny v zemi, v níž stát drží skoro 70 procent akcií. Na nejvyšším postu ve státem ovládané společnosti ČEPS nahradí Benešův oblíbenec Kalina Martina Durčáka, se kterým měl šéf Skupiny ČEZ napjaté, až nepřátelské vztahy,“ popsal okolnosti autor textu David Tramba.

Ministr průmyslu a vicepremiér Karel Havlíček tvrdí, že nová vláda se snaží obsazovat správní orgány státních společností „nikoli politruky, ale lidmi, kteří dané problematice rozumí“.

Zároveň ale skupina vládních poslanců předložila návrh na zrušení takzvaného nominačního zákona. Ten upravuje právě výběru osob do řídících a dozorčích orgánů firem s majetkovou účastí státu.

Poslanci tvrdí, že změna má posílit profesionalizaci obsazování orgánů těchto firem. Podle expertů však případné zrušení zákona povede k pravému opaku a ke ztrátě veřejného dohledu.

„Platný nominační zákon má své mezery, které odpovídají politickému kompromisu v době přijímání zákona. Jsme ale přesvědčeni, že zákon pomohl zlepšit veřejnou kontrolu obsazování funkcí ve státních firmách a že je potřeba naopak dále posílit. Cestou ke zlepšení současného stavu určitě není zrušení zákona bez náhrady,“ říká právník organizace Lobbio Tomáš Opat.

Čekal bych, že ve veřejně obchodované společnosti s dvanáctičlennou dozorčí radou by jedna či spíš dvě místa nechal majoritní vlastník z důvodu transparence zvolit minoritní akcionáře. Ale minoritní akcionáře obecně nerespektuje jakákoli vláda.

Pro menšinové akcionáře místo není

Odvolání původních členů dozorčí rady energetické skupiny ČEZ a jmenování nových je obvyklým rozhodnutím každé nové vlády. Své lidi si takto v roce 2022 dosadila i vláda Petra Fialy.

Letošní valná hromada může být ale prvním krokem na cestě ke snaze státu získat 90% podíl a následnému vytěsnění minoritních akcionářů. Celý proces by podle ministra Havlíčka mohl trvat zhruba dva roky s tím, že příprava má začít letos.

Například Pavel Tykač, miliardář, podnikatel v energetice, mimo jiné majitel společnosti Sev.en provozující uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice, který nedávno veřejně přiznal, že překročil tři procenta vlastnictví akcií ČEZ, ale nevěří, že „vláda bude něco vykupovat“.

Jako host podcastu o energetice Štěpení pak zkritizoval stát, za to, že do dozorčí rady nepouští zástupce menšinových akcionářů, kteří dohromady mají 30% podíl:

„Čekal bych, že ve veřejně obchodované společnosti s dvanáctičlennou dozorčí radou by celkem logicky jedna či spíš dvě místa nechal majoritní vlastník už z důvodu transparence zvolit minoritní akcionáře. Ale minoritní akcionáře obecně nerespektuje jakákoli vláda.“