Česku hrozí, že bude muset vracet část z evropských dotací vyplacených holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše, píše britský deník Guardian. Jen letos jde podle něj o 82 milionů eur (přes dvě miliardy korun), právníci Evropské komise se ale zabývají i dotacemi z minulých let. HlídacíPes.org evropské dotace pro Agrofert už dříve zmapoval v podrobné analýze, kterou připomínáme.

Firmám z koncernu Agrofert Andreje Babiše byly v programovacím období 2007 – 2013, které dobíhalo až do konce roku 2015, přiděleny dotace ve výši 1,6 miliardy korun. Proplaceno bylo nakonec 112 projektů v hodnotě 1,2 miliardy.

Nejvyšší částka byla Agrofertu přidělena v roce vstupu Babiše do vlády, tedy v roce 2014. Tehdy byla alokována částka pro firmy z jeho koncernu v celkové výši 549,6 milionu korun, což je téměř o 10% více než v roce předchozím.

Největší objem dotací získaly firmy Andreje Babiše prostřednictvím Ministerstva životního prostředí řízeného ministrem Babišova hnutí ANO Richardem Brabcem.

Na dvou židlích

Výše dotací koncernu Agrofert rostla kontinuálně každým rokem. Zatímco v roce 2008 byly firmám z Babišovy skupiny přiděleny dotace ve výši 13,6 milionu korun, o rok později již získaly z dotací téměř 57 milionů korun. Čtyři roky poté, v roce 2013, inkasovaly z evropského dotačního balíku už 501 milionů korun.

Zákulisí byznysu českého premiéra mapuje unikátní publikace HlídacíPes.org Babiš. Vůdce pro 21. století. Přečtěte si ji také.

Právě kvůli čerpání evropských dotací čelil Andrej Babiš ostré kritice. Současně byl totiž coby podnikatel příjemcem dotací, a zároveň ve funkci ministra financí také šéfem resortu, který vykonává národní kontrolu jejich čerpání.

Na to upozorňuje organizace Transparency International, která u Evropské komise podala příslušný protikorupční podnět k prošetření Babišových vazeb.

Zdroj: MMR, Datalab, s.r.o. Pozn.: Údaje se vztahují k programovacímu období 2007-2013, které dobíhalo až do konce roku 2015.

Kvůli této dvojí roli čelil Babiš výrazné kritice například ze strany šéfky rozpočtového výboru Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová (německá CDU). Německý časopis Der Spiegel také již dříve informoval o podezření, že ministr Babiš ovlivňoval pravidla rozdělování evropských dotací. Andrej Babiš toto nařčení popřel.

Chemičky v čele

Suverénně nejlépe se v čerpání dařilo chemičkám, jako je Lovochemie, Synthesia, DEZA či PRECHEZA. Dohromady tyto podniky obdržely za dané období víc než 818 milionů korun.

Nejčastěji šlo o dotace z Operačního programu životní prostředí ministerstva životního prostředí. Prostřednictvím ministerstva životního prostředí byly pro firmy ze skupiny Agrofert alokovány dotace v celkové výši téměř miliardy korun (917,5 milionu Kč).

Z druhého nejvíce vytíženého programu Podnikání a inovace, řízeného ministerstvem průmyslu a obchodu, bylo alokováno do Babišovy skupiny 548,5 milionu Kč.

Na evropské peníze dosáhla také společnost AGROTEC, která je nyní obžalována kvůli machinacím s veřejnou zakázkou pro Českou poštu. Tato hustopečská společnost získala v roce 2010 dotaci 4,4 milionu korun na„Zvýšení adaptability a konkurenceschopnosti zaměstnanců AGROTEC a.s. a jeho dceřiných společností.“

Dotace na sklady i školení

Dotace do dalších společností ale směřovaly spíše do zefektivnění samotného provozu podniků. Evropské peníze tak například chemička Synthesia použila na ekologizaci energetického zdroje nebo na odstranění rizika kontaminace půdy a podzemních vod v areálu podniku. Valašská chemička DEZA použila víc než 90 milionů na odsíření výroby.

Agropodnik ZZN Polabí zase prostřednictvím dotací vystavěl sklad kapalných hnojiv v Mělníku. Právě výstavba či rekonstrukce skladů hnojiv je častou položkou v dotačním seznamu Agrofertu.

Dotace se podařilo získat také mlékárně Olma, která v roce 2010 použila víc než 5 milionů na „Specifická školení nepřenositelných znalostí výrobního procesu ve společnosti OLMA a.s.“

Nejúspěšnější co do počtu projektů byla celkově Synthesia se 12 projekty, následovaná společností na zpracování plastů Fatra a Výzkumným ústavem organických syntéz, které získaly dotace jedenáctkrát.

Zdroj: MMR, Datalab, s.r.o. Pozn.: částky jsou uvedeny za programovací období, které dobíhalo až do konce roku 2015