Poslanec německého Bundestagu s českým původem Petr Bystroň je už několik let výraznou tváří strany Alternativa pro Německo. I díky němu dostávají němečtí opoziční populisté v tuzemsku často víc mediálního prostoru než německá vládní koalice. Bystroň je zástupcem krajně pravicového křídla AfD, které teď zkoumá německá kontrarozvědka. A své zajímavé stopy má i v české politice.
Když si v Česku zapnete rádio, nejčastěji tam bude hrát anglická či jiná zahraniční písnička stará maximálně osm let. Ukazují to čerstvá data Českého statistického úřadu. V Česku si rádia skládají playlisty podle svého, třeba sousední Slovensko ale už tři roky zkouší zvýšit podíl slovenské hudby v rádiích pomocí povinných kvót.
Kontrarozvědka v Bavorsku začne kvůli extremistickým tendencím sledovat části tamní zemské organizace strany Alternativa pro Německo – radikální frakci „Křídlo“ a mládežnickou organizaci „Mladá alternativa“. V případě potřeby i s využitím odposlechů či informátorů. Bývalým šéfem bavorské AfD je český rodák Petr Bystroň, kterého loni v Lánech přijal spolu se Stevem Bannonem prezident Zeman. Bystroně tajná služba sledovala už v minulosti
Draci na střeše, pomalované letadlo a v pozadí velká modrá zeměkoule. Návštěvníky Česka vítá v místech někdejšího hraničního přechodu Hatě nesourodá směs staveb, obchodů a atrakcí Excalibur City. Jeho rakouský zakladatel má v Česku renomé úspěšného obchodníka. V Rakousku se ale pustil do vydávání časopisu, který šíří konspirační teorie a má blízko k vládním populistům.
Když skoro před rokem někdo podpálil kulturní centrum maďarské menšiny v ukrajinském Užhorodu, vypadalo to jako lokální záležitost. Teď se spíš ukazuje, že šlo o příklad, jak napříč Evropou spolupracuje krajní pravice napojená na Rusko. A to včetně stran, které mají své politické partnery v Česku.
Ještě než se stal premiérem, nabízel mladý a neokoukaný Robert Fico Slovákům se svou tehdy nově založenou stranou SMER politickou „třetí cestu“. Teď ji hledá sám pro sebe. Když mu nevyšel „útěk“ do funkce prezidenta, chce to zkusit na Ústavním soudu. Pro Slovensko to může mít vážné následky. Ústavní krizi i hořké potvrzení toho, jak
„V Německu je pro hospodské stále těžší poskytnout nám prostory, aniž by utrpěla jejich image,“ konstatuje reportáž v posledním loňském čísle Buršáckých listů, časopisu Německého buršáckého svazu, který loni v listopadu jednal celý víkend v Praze. Právě českou metropoli naopak chválí jako město, kde můžou bez obav chodit po ulicích ve stejnokroji, protože je tady nikdo nezná.
Český rozhlas oslavil loňské 95. narozeniny turbulentně, několika spory mezi ředitelem Zavoralem a zaměstnanci i veřejností. Ať už kvůli reportážím investigativce Janka Kroupy o Agrofertu nebo kvůli odchodu Petra Fischera z čela stanice Vltava. Emotivní debata se vedla i o takzvané optimalizaci, v rámci níž rozhlas propustil desítky zaměstnanců.
ROZHOVOR. Pozornost na Maďarsko v posledních týdnech strhávají protivládní demonstrace v Budapešti. Země je ale stále pevně v područí propagandy premiéra Viktora Orbána. Klíčové pro její úspěch je maximální potlačení nezávislých médií. Ta ovšem v zemi stále fungují a právě poslední protesty ukázaly, že část veřejnosti se jich nechce vzdát.
ROZHOVOR. „Nejsou to skinheadi nebo fotbaloví chuligáni, ale lidé s univerzitním vzděláním,“ popisuje členy buršáckých spolků expert na krajní pravici z Vídně Bernhard Weidinger. V rozhovoru pro HlídacíPes.org se vrací k nedávnému setkání německé a rakouské krajní pravice v Praze, kde buršáci kritizovali Benešovy dekrety a vzpomínali na německé padlé od Stalingradu.
