ROZHOVOR. „Nejsou to skinheadi nebo fotbaloví chuligáni, ale lidé s univerzitním vzděláním,“ popisuje členy buršáckých spolků expert na krajní pravici z Vídně Bernhard Weidinger. V rozhovoru pro HlídacíPes.org se vrací k nedávnému setkání německé a rakouské krajní pravice v Praze, kde buršáci kritizovali Benešovy dekrety a vzpomínali na německé padlé od Stalingradu.
Rok 2018 byl i rokem maďarského premiéra Viktora Orbána. Přesto, že Maďarsko právě zažívá protivládní demonstrace, i přesto, že osobností roku podle Financial Times je Orbánův arcinepřítel George Soros. Orbán si letos ještě víc podmanil maďarská média a justici. Dál spoléhá na mohutnou propagandu, kterou už neobrací jen k Maďarům, ale třeba i k Čechům.
Krajní pravice z Německa a Rakouska si nedávno vyzkoušela, že Praha může být příjemným místem pro její schůze. Bez zájmu médií v české metropoli proběhl sněm buršáckých spolků, jejichž část má blízko k pravicovému extremismu. HlídacíPes.org o listopadovém setkání jako jediný informoval. Některé účastníky buršáckého zájezdu do Prahy se teď redakci povedlo identifikovat.
Olomoucká Univerzita Palackého možná přehodnotí partnerství s Českým rozhlasem v prestižním rozhlasovém festivalu Prix Bohemia Radio, který se tradičně koná právě v Olomouci. Naznačil to rektor univerzity, který v otevřeném dopise řediteli ČRo Zavoralovi požaduje „racionální a důstojné vysvětlení odvolání šéfredaktora stanice Vltava Petra Fischera“. O dění na ČRo Vltava už informovala i zahraniční média.
Skupina Bauer Media odmítá, že by v pozadí jejího odchodu z českého mediálního trhu stály spory s vládou Andreje Babiše. „Uvažovali jsme čistě ekonomicky,“ reagovalo její hamburské ústředí na dotaz HlídacíPes.org. Bauer Media prodala ke konci listopadu svých více než třicet tištěných českých titulů právě do rukou Babišova vydavatelství Mafra. Cenu za celou transakci žádná ze stran komentovat nechce.
ROZHOVOR. Češi mají dost sebevědomí na to, aby se jako národ obešli bez středověkých korunovačních klenotů z Rakouska, říká vídeňský historik a expert na dějiny Habsburků Karl Vocelka. Nápad českého senátora Iva Valenty, aby se žezlo, jablko a korunovační plášť vrátily do Prahy, hodnotí krajně skepticky. Stejně jako jeho šance na úspěch.
Většina členských zemí OSN se na konferenci v Maroku dnes a zítra chystá schválit takzvaný Globální pakt o migraci. Mnohem víc pozornosti se ale momentálně dostává státům, které svou podporu dokumentu na poslední chvíli stáhly. Mezi ně patří i Česko. Právě načasování nesouhlasu ukazuje, že nejde ani tak o zvládnutí světové migrace, jako spíše o hlasy
Karel Šroubek plní titulky novozélandských médií nepřetržitě už několik týdnů. Čech, který na Nový Zéland před lety přicestoval pod falešnou identitou, se tam původně proslavil jako kickboxer a právě si odpykává bezmála šestiletý trest za pašování drog. Z vězení teď poskytl několik rozhovorů. Rodné Česko v nich líčí jako zkorumpovanou zemi, kde mu hrozí nebezpečí.
„Nevzdám se,“ odpovídá senátor a podnikatel Ivo Valenta na dotaz, jak pokračuje jeho snaha vrátit do Prahy z Vídně část původních gotických korunovačních klenotů. V době, kdy Česko s Rakouskem řeší hlavně dostavbu dálnic, případně migraci, působí téma staletých klenotů kuriózně. „Vidím v tom hlavně snahu se zviditelnit,“ hodnotí Valentův plán rakouský expert na dějiny Habsburků, historik Karl Vocelka.
ANALÝZA. Oč méně se přibývající kauzy Andreje Babiše zdají být překážkou pro jeho tuzemské voliče, o to víc premiérovi přitěžují v zahraničí. Právě na image muže, který si tyká s evropskými lídry a udržuje s nimi neformální až přátelské vztahy, si přitom Babiš velice zakládá.
