Budoucnost novinařiny podle Sputniku. Pražská konference o médiích bude podle ruských not
Za dva týdny začne v Praze Fórum svobodných médií. Konference, která má sice mezinárodní punc, na předběžném seznamu hostů je ale nápadně mnoho zástupců ruských médií či institucí s Ruskem jinak spojených. Nechybí ani jména známá ze státní ruské agentury Sputnik či z českých a slovenských dezinformačních webů. Pozvánku na akci má i Kancelář prezidenta republiky, účast zatím zvažuje.
Fórum slibuje účast až 80 expertů, novinářů, diplomatů, právníků i politologů z celého světa, kteří „budou diskutovat o nejaktuálnějších problémech médií v moderním světě“.
Jednotlivé programové bloky konference se mají věnovat například budoucnosti liberalismu, falešným zprávám, umělé inteligenci či radikalizaci mládeže na internetu. Jeden z podbodů programu má název „ničení institucí národní paměti“.
Sputnik a ti druzí
HlídacíPes.org má k dispozici předběžný seznam hostů, který zatím čítá třicítku jmen. Hned dvakrát je na něm zastoupena ruská státní agentura Sputnik, která v řadě jazykových mutací prostřednictvím webu i rozhlasového vysílání šíří do světa názory a postoje Kremlu.
Související články
Na kauze sochy Koněva se nejvíc přiživily dezinformační weby, dokazují data
Kremelský web Sputnik: v Česku touží po lepší spolupráci, v Litvě mu vyhostili šéfredaktora
Svou pobočku má Sputnik i v Česku, i když redakce oficiálně sídlí v Moskvě; na konferenci by měl být pražský spolupracovník Vladimír Franta. Z moskevské centrály má dorazit šéf komunikace Sputniku Petr Lidov-Petrovskij.
Na seznamu je dále několik zástupců ruského státu – v čele s velvyslancem v Praze Alexandrem Zmejevským. Dále má na akci z Ruska přijet ruský senátor Alexej Puškov.
Ten vloni během kauzy otravy Sergeje Skripala v Británii vyzdvihoval tvrzení Miloše Zemana o tom, že se v Česku „vyráběl v zanedbatelném množství jed novičok“ a použil ho jako zpochybnění ruské účasti na Skripalově otravě.
Mezi hosty, se kterými se předběžně počítá, je i generální ředitel ruské Národní asociace pro mezinárodní informační bezpečnost Anatolij Smirnov či vedoucí kanceláře generálního ředitele ruské „veřejnoprávní“ (ale vládou zřízené) televize OTP Isabella Pašiňanová a zástupci dalších ruských institucí či tamních státních univerzit.
Zastoupen by ale mohl být i český stát, konkrétně zástupcem Kanceláře prezidenta republiky – na předběžném seznamu je zapsán Petr Pirunčík ze zahraničního odboru KPR. Podle informací HlídacíPes.org Hrad účast na akci teprve zvažuje.
Česko-slovenské dezinformace
Další plánovaní účastníci z Česka a Slovenska mají jednoznačně blíž k dezinformačním než mainstreamovým médiím. Mezi pozvanými je například Jaroslav Bašta, bývalý český velvyslanec v Rusku a pravidelný respondent Parlamentních listů či zmiňovaného Sputniku, podobně jako další z hostů, publicista Milan Syruček.
Za zmínku stojí i jméno Svjatoslava Rybase, který je v seznamu veden jako „spisovatel a historik“. Rybas v Česku i na Slovensku zaujal alternativním výkladem historie ve prospěch Sovětského svazu, například ohledně dění kolem mnichovské dohody nebo pozvání sovětských vojsk v roce 1968. S přednáškami na slovenských školách mu pomáhala i tamní ruská ambasáda.
Na konferenci jsou předběžně zvána i dvě kontroverzní média ze Slovenska – časopis Zem a Vek a měsíčník Extra Plus, respektive jejich zástupci Artur Bekmatov a Lenka Mayerová. Zem a Vek šíří dlouhodobě řadu konspiračních teorií (jejich přehled ZDE) a jeho šéfredaktor Tibor Rostás byl v říjnu obžalován kvůli extremismu a šíření antisemitských názorů.
Rostás byl také v roce 2014 zachycen na zvukové nahrávce, jak u ruského velvyslance v Bratislavě zjišťoval, zda by Rusko mělo zájem finančně podpořit na Slovensku některá spřátelená média.
Časopis Extra Plus pak podle slovenského portálu O médiách přebírá články od dezinformačního webu hlavnespravy.sk, velebí Rusko a prezentuje neziskové organizace a novináře jako nepřátele.
Loni také s Harabinem
Pražské Fórum svobodných médií navazuje na loňský první ročník, který se uskutečnil na Slovensku.
Podle fotografií dostupných na Facebooku ruské ambasády v Bratislavě šlo spíše o komorní akci, rovněž s účastí tamního velvyslance Ruské federace Alexeje Fedotova (bývalého velvyslance v České republice).
Na fotografiích z loňského ročníku se objevuje také Štefan Harabin, slovenský soudce a v té době i kandidát na post slovenského prezidenta.
Harabina přitom během kampaně jako nejlepšího kandidáta na prezidenta prosazovala právě alternativní či přímo dezinformační média, a to jak slovenská, tak i česká.
I když letošní listopadové pokračování fóra v Praze deklaruje svou snahu řešit globální problémy novinářů, zástupci médií hlavního proudu v předběžném seznamu pozvaných chybí.
I plánovaní hosté z dalších evropských zemí, například z Německa, působí převážně v alternativní mediální scéně, případně se vůči mainstreamu aktivně vymezují.
Spíš než jako snaha hledat dialog s druhou stranou tak celá akce vyznívá jako setkání přátel Ruska a ruského pohledu na svět.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
6 komentářů
Kdopak to svolává? Fascinuje ta „úspěšnost“, se kterou se ruští švábové aklimatizují v Čechách. Na Letné by měli být, jedním z cílů našeho odmítnutí. Je nutno znát jména našich politiků, kteří jim slouží, abychom je mohli demokraticky nevolit!
Opravený text : Oskar (hanák z Hané) napsal:
Komentář čeká na schválení.
6.11.2019 (13:41)
Co tak vydat zákaz účasti Rusům a rusky mluvícím na Fóru svobodných médií, co dva týdny začne v Praze?
Ještě poznámka k „Za zmínku stojí i jméno Svjatoslava Rybase, který je v seznamu veden jako „spisovatel a historik“. Rybas v Česku i na Slovensku zaujal alternativním výkladem historie ve prospěch Sovětského svazu, například ohledně dění kolem mnichovské dohody nebo pozvání sovětských vojsk v roce 1968.“, Mnichovská dohoda se zpravidla píše s velkým M pokud ovšem máte na mysli nikoliv jakoukoliv dohodu, podepsanou v Mnichově, ale tuto dohodu uzavřenou v Mnichově, cituji : „Mnichovská dohoda (neboli Mnichovská zrada či Mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938)“. Jedinou dezinformaci k oné Mnichovské dohodě, kterou by mohl někdo dnes dát, by mohlo být oznámení, že ji tajně podepsal i SSSR. Obávám se, že některá česká média, k tomu nemají daleko. Co se týká zmíněného pozvání okupačních vojsk Varšavské smlouvy (SSSR, NDR, PLR, MLR a BLR) do Československa v roce 1968, to jsem tehdy na vlastní oči četl v novinách (RP), možná jen autorství bylo připsáno někomu jinému, než pisatelům. Ale někdo to napsat musel, přinejmenším ten redaktor RP, který to dal do tiskárny.
ad mnichovská dohoda:
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=mnichovsk%C3%A1+dohoda
Jsem v zajetí starého pojetí pravopisu, kde se nám ve škole říkalo, že jde-li o název konkretní název, v tomto případě o tu dohodu dojednánou 29. září 1938 v Mnichově a pak byla podepsánou po půlnoci, tj. 30. září 1938 tamtéž, je správné psát slovo „mnichovská“ s velkým M. Nový pravopis se již učit nebudu ani v případě té jmenované dohody, zvláště, když ten dnešní způsob psaní s malým m, na mně působí jako pokus zlechčit tu dohodu, která stála život třistašedesátipěti tisíc československých občanů (365 000) znichž někteří byli našim známí a pamatuji si na ně dodnes, i když je mně 86 let..
Forum svobodnych medii? To je newspeak jak vysity. Orwell by nevymyslel lepsi – a jeho Ministerstvo pravdy nebo Ministerstvo lasky byly fakt dobre. Pro bezne ctenare – Ruske forum lzi a propagandy.
Tak ať si ti „novináři“ dají boršč a vodku a po skončení fóra se přestěhují na ruský venkov. Všichni! Je to děs.