Bezpečné cesty do Evropy a nový život plný lákavých příležitostí. Tak prezentují své služby na TikToku libyjští pašeráci lidí. Poptávka po jejich službách mezi zoufalými uprchlíky roste a sociální síť je pro převaděče zlatým dolem. Za své služby si účtují tisíce dolarů, jejich oběti často prodávají vše, co mají, aby si splnily svůj „evropský sen“. Ten se ale podle reportérů ze serveru Al Monitor po cestě mění v noční můru, která mnohé uprchlíky stojí život.

Sociální platforma TikTok našla v Libyi nečekané uplatnění. Stala se výhodným nástrojem k pašování lidí do Evropy. Jak ukázali reportéři ze serveru Al Monitor TikTok začali pašeráci využívat kvůli jeho širokému dosahu a vytvořili si díky němu rostoucí klientelu, jak mezi Libyjci, tak uprchlíky z dalších zemí.

Omar al-Hamali, dvaadvacetiletý Libyjec, uprchl před několika měsíci do Německa. Cestu si zajistil přes TikTok. Al Monitoru popsal, jak celý útěk probíhal. Převaděče oslovil prostřednictvím TikToku, za zprostředkování cesty do Evropy mu zaplatil 2300 dolarů.

Dva týdny strávil společně s dalšími 170 lidmi ve skladišti v západolibyjském pobřežním městě al-Chums. Měli sice k dispozici málo jídla, ale přečkali to tam. Hrůza nastala při samotném přesunu na loď. Dlouhou vzdálenost ze skladiště na pláž museli uběhnout. „Bili nás puškami, museli jsme utíkat, na pláž jsem dorazil úplně vyčerpaný,“ popsal Hamali Al Monitoru.

Podobné zážitky vylíčil také 24letý Tunisan Salem Zegnani, který přijel do Tripolisu za prací a cestu po moři do Francie si vloni zajistil prostřednictvím pašeráka na TikToku pod uživatelským jménem @nm1971nm9.

Zaplatil mu 2000 dolarů. „Lidi křičeli a padali k zemi. Mnozí se ani nemohli dostat na gumový člun. Viděl jsem děti, které hledaly své otce, hrozný zmatek,“ popsal Zegnani začátek své evropské výpravy. Čekal podle svých slov, že cesta bude nebezpečná, ale realita byla ještě mnohem horší. Na lodi neměli jídlo ani pití.

„Třetí den jsme začali pít mořskou vodu,“ popsal Zegnani praktiky pašeráků, které označil za mocnou mafii.

Migrantů přibývá

Výroční zpráva OSN za loňský rok, která se týká pašování migrantů a obchodování s lidmi ve Středozemním moři u pobřeží Libye, dává těmto vyjádřením za pravdu. Podle statistik počet pašovaných lidí významně narostl.

V rámci sledovaného období od září 2022 do července 2023 dorazilo do Evropy po třech hlavních středomořských trasách 169 219 uprchlíků, což představuje 51% nárůst oproti předchozímu sledovanému období. Ještě vyšší nárůst je ovšem těch, co cestu nepřežili. Pohřešovaných nebo mrtvých bylo za monitorované období 3111, což představuje dokonce 77,67% nárůst oproti stejnému období loňského roku.

Ačkoliv Evropská unie už před devíti lety založila tzv. Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku, jehož prostřednictvím se snaží Libyi podporovat v ochraně a podpoře migrantů a vnitřně vysídlených, a v letech 2015 až 2021 za to utratila 465 milionů eur, poslední zpráva OSN nevrhá na libyjské úřady v tomto ohledu příliš dobré světlo.

Podle Rady bezpečnosti bylo za sledované období mezi lety 2022 a 2023 vráceno do Libye nejméně 20 078 migrantů, návraty ale nejsou v souladu se zásadami „nenavracení“ a podle zprávy jsou součástí problému i libyjské oficiální instituce: „Obchodování s lidmi, zotročování, nucené práce, věznění, vydírání a pašování migrantů jsou součástí obchodního modelu, který obohacuje jednotlivce, státní instituce a bezpečnostní složky a motivuje k pokračování porušování lidských práv,“ uvádí zpráva Rady bezpečnosti.

Byznys nejen pro pašeráky

V překladu z diplomatického ptydepe to potvrzuje informace uprchlíků o mocné mafii. Al Monitor kontaktoval bezpečnostního úředníka libyjského ministerstva vnitra, který si přál zůstat v anonymitě, ale reportérům řekl, že nelegální migrační operace v Libyi neustanou kvůli obrovským finančním příjmům, které překupníci získávají.

A nejen překupníci. Jak ukázala zpráva Nezávislé vyšetřovací mise o Libyi (FFM), citovaná i OSN, do obchodování s lidmi má být zapojeno i několik libyjských veřejných subjektů včetně Oddělení pro boj proti nelegální migraci a pobřežní stráže.

Až panoptikálně tak vyznívá dovětek zprávy FFM, že libyjské pobřežní stráži, kterou FFM označuje jako jednoho z aktérů zapojeného do převaděčských aktivit, poskytuje Evropská unie „přímo či nepřímo“ peněžní, technickou a logistickou podporu, která je „využívána v souvislosti s nezákonným zadržováním migrantů a uprchlíků při převaděčství“.

Jak zjistili reportéři serveru Al Monitor, někteří z převaděčů se rekrutují právě z řad bývalých státních úředníků, kteří mají s „migrační politikou“ své zkušenosti. Pod podmínkou anonymity uvedl jeden z oslovených pašeráků, že opustil oficiální zaměstnání důstojníka státní bezpečnosti, aby se mohl věnovat převaděčství migrantů ve městě Zuwara na severozápadě Libye.

Jako důvod uvedl finanční zajištění. Z převádění uprchlíků má ve srovnání se skromným platem státního zaměstnance, který se někdy opožďoval i o několik měsíců, obrovské zisky. „Je to lukrativní podnikání, protože přináší velké zisky. V průměru provádím jednu pašeráckou operaci týdně,“ řekl převaděč Al Monitoru.

TikTokající bomba

Jeho reportéři se pak snažili sami zjistit, jak mocným nástrojem se na tomto poli stala platforma TikTok. Pod záminkou žádosti o převezení do Evropy kontaktovali na TikToku účet @dmcmcmcms. Od převaděče dostali zprávou jasné podmínky. Za 4000 dolarů převoz po moři do Itálie. Záchranná vesta byla v ceně.

Další podmínkou bylo, že všechny operace se zásadně řeší přes telefon. „Pokud osoba s nabídkou souhlasí, vyžádáme si kopii jejího pasu a upřesníme místo, kde může složit dohodnutou částku. Nemusíme se s nikým setkat osobně,“ napsal pašerák reportérům.

Další „převaděčský kontakt,“ který zahájil svou činnost v roce 2020 prostřednictvím TikToku, shrnul svůj byznys následovně: „V prvním roce jsme převáděli jednu skupinu lidí měsíčně, teď posíláme každý měsíc dvě skupiny asi 126 lidí.“ Podle něj „lidé prodávají domovy, aby mohli odejít.“ Zákazníky získává tento převaděč i sdílením propagačních videí, jež zobrazují falešný život plný příležitostí, které na migranty v Evropě čekají.

To, jak důležitou součástí pašeráckého byznysu se TikTok v Libyi stal, dokazují i snahy oficiálních míst o jeho zákaz v zemi. K němu nedávno vyzval například šéf Národního výboru pro lidská práva Ahmed Hamza. Podle něj obchodníci s lidmi využívají možnosti TikToku k „oslovení celosvětového publika a sdílejí klamavá videa, která zobrazují falešné sliby těm, kteří usilují o lepší budoucnost.“

Libye slouží jako výchozí bod pro migranty nejen z afrických zemí, ale také například ze Sýrie, Pákistánu nebo z Bangladéše. Migranty, kteří často cestují bez dokladů, zatýkají libyjské úřady a umisťují je do přeplněných věznic nebo detenčních center.

Uprchlíků z různých zemí mírně přibývá i podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta na území Libye průběžně sbírá data, která vydává v kratších reportech. Během 46. kola sběru dat v lednu až únoru roku 2023 bylo ve stovce monitorovaných libyjských obcí identifikováno celkem 706 062 migrantů více než 44 národností. Rok předtím, tedy během monitoringu v listopadu a prosinci 2022, bylo zaznamenáno 694 398 migrantů. Letošní data ještě nejsou k dispozici.

Evropská unie uzavřela před sedmi lety s Libyí tzv. memorandum o porozumění, jež je součástí obranné strategie Evropské unie. Libye dostává finance na to, aby na svém území zadržovala uprchlíky směřující do Evropy. Velká část z nich končí v detenčních centrech, kde ale podle řady humanitárních organizací panují velmi špatné podmínky a jsou tam soustavně porušována jejich lidská práva.

Evropská unie se snaží prosadit systém, podle něhož by si vybírala uprchlíky legálně, na základě požadovaných kritérií. V minulých letech už takto přijala 1300 uprchlíků z Libye například Itálie. Ta se letos v dohodě s UNHCR zavázala, že během následujících tří let přijme z libyjských detenčních center dalších 1500 uprchlíků. Podle odborníků na migrační politiku to ale stěží může zastavit pašerácký byznys, na jehož účinné vyřešení hledají státy velmi těžko odpověď.