Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Foto: Profimedia

Česko po boku Turecka. Senátoři, násilí na ženách a jak se žije v Istanbulu

Napsal/a Tereza Engelová 25. ledna 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

Český Senát zamítl přijetí Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je prevence a potírání domácího násilí a násilí proti ženám. Česká republika se tak zařadila po bok Turecka, které paradoxně úmluvu ratifikovalo v roce 2012 jako první, před třemi lety ale od ní znenadání ustoupilo. Statistiky přitom ukazují na zhoršující se postavení žen v turecké společnosti. Podle Centra pro prevenci a monitorování násilí ŞÖNIM se v Turecku stane obětí násilí každou hodinu patnáct žen.

Orhan Çiftçi, bývalý guvernér provincie Kırklareli, odvezl v roce 2017 svou bývalou přítelkyni násilně do lesa a za pomoci tří dalších mužů ji tam zbil. Poškozená žena útok řešila u soudu, kde předložila kamerové záznamy únosu, lékařské i znalecké posudky prokazující její napadení.

Ačkoliv soudce vloni Ciftçiho vinu uznal a odsoudil ho k podmíněnému trestu deseti měsíců vězení, krajský soud následně rozhodnutí zrušil a všechny tři pachatele osvobodil.

Politikův mediálně známý případ byl jen jedním z mnoha dalších, které turecké soudy v loňském roce řešily a z nichž vítězně vyšli pachatelé násilných činů na ženách, jak upozorňuje nová zpráva vydaná v lednu Stockholmským centrem pro svobodu (SCF).

Ačkoliv to byli právě Turci, kteří jako první ratifikovali před dvanácti lety úmluvu potírající násilí na ženách, jež nese i jméno jejich nejslavnějšího města, situace žen a dodržování jejich práv se v Turecku rok od roku horší. Jen za loňský rok bylo podle platformy „Zastavíme vraždy žen“ zavražděno muži 315 žen a dalších 248 jich zemřelo za podezřelých okolností.


Co je Istanbulská úmluva

Úmluva, kterou projednával i český Senát, odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, nucené sňatky, „zločiny ze cti“ nebo mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám pak vnímá jako porušování lidských práv a formu diskriminace. Státy, které Úmluvu přijaly, se zavazují k uzákonění opatření proti násilí páchaném na ženách a také zacílené osvětě mezi zaměstnanci soudů, policie a zdravotních zařízení.


Podle zprávy SCF navíc vláda čím dál víc komplikuje práci ochránců ženských práv a pachatelé domácího násilí a jiného násilí na ženách odcházejí od soudů s čím dál nižšími nebo vůbec žádnými tresty.

„Soudci čím dál častěji pachatelům genderově podmíněného násilí ukládají nižší tresty s odůvodněním, že je oběť „vyprovokovala“. A to i v případech vražd. Ve společnosti to pak vytváří kulturu beztrestnosti za násilí páchané na ženách,“ shrnuje smutnou bilanci loňského roku zpráva SCF a uvádí zásadní případy, které se v potírání ženských práv v roce 2023 udály.

Na feministky jedině s pepřákem

Hned začátkem minulého roku odmítl turecký Nejvyšší soud zrušit odstoupení Turecka od Istanbulské úmluvy, které v podstatě ze dne na den před třemi lety provedl prezident Recep Tayyip Erdoğan.

Přes noc vydal dekret, ve kterém oznámil, že Turci od úmluvy odstupují. Rozhodnutí tehdy napadla opozice s tím, že prezident nemá pravomoc jednostranně odstoupit od mezinárodní dohody. Desátá komora Státní rady pak ovšem žádost o zrušení Erdoğanova rozhodnutí zamítla s odůvodněním, že když prezident může mezinárodní smlouvy schvalovat, může od nich stejně tak i sám, bez posvěcení parlamentu, odstupovat. Nejvyšší soud pak tento verdikt potvrdil.

V březnu pak následovalo násilné rozehnání 21. nočního pochodu feministek, který se konal u příležitosti Mezinárodního dne žen. Stovky aktivistek se pochodu chtěly zúčastnit navzdory zákazu demonstrací v okolí náměstí Taksim, který vydal Úřad guvernéra okresu Beyoğlu, kvůli obavám o „veřejný pořádek a národní bezpečnost“.

Pochod žen pak rozehnala policie, která proti nim použila pepřový sprej a nejméně deset účastnic zadržela.

Ačkoliv na zhoršující se postavení tureckých žen i organizací bojujících za jejich práva pravidelně upozorňují různé mezinárodní platformy, v Turecku se jejich hlasy snaží cíleně umlčet. Státní prokurátor navrhnul například úplný zákaz důležité organizace, která bojuje proti násilí páchaném na ženách „Zastavíme vraždy žen“.

Tvrdil, že upozorňováním na zhoršující se podmínky žen ve společnosti porušuje zákony a morálku země. Soud ale na podzim žádost prokuratury zamítl.

Šlo spíše o výjimečně vstřícný rozsudek, protože celkově se soudy proti ženám čím dál více vymezují, a především tresty za násilí páchané na ženách se výrazně snižují ve prospěch pachatelů. Podle právničky Selin Nakıpoğluové z Platformy žen za rovnoprávnost (ESIK) tak státní aparát přispívá k vytváření atmosféry ve společnosti, že si oběti zaslouží být zabity nebo zraněny.

Podle ESIK byl jen v prvních devíti měsících loňského roku snížen trest odnětí svobody 17 pachatelům násilí na ženách. Někteří z nich přitom například sexuálně zneužívali nezletilé dívky.

Podle předsedkyně Federace tureckých ženských sdružení Canan Güllüové jde o politicky motivovaná soudní rozhodnutí. „Současná vláda neustále prosazuje patriarchální hodnoty. Soudci jsou navíc pod kontrolou vlády a jejich rozhodnutí jsou ovlivňována vládní propagandou,“ řekla Güllüová pro opoziční levicový deník Birgün daily.

Podle ní soudci přistupují k problematice genderově podmíněného násilí a zneužívání velmi lehkovážně i z důvodu, že nemají potřebné vzdělání, aby jí rozuměli. Navíc vládní Strana spravedlnosti a rozvoje AKP se snaží prosadit zrušení zákona č. 6284, který poskytuje mechanismy ochrany ženám a dětem, které utrpěly domácí násilí nebo jsou považovány za ohrožené domácím násilím.

„I tyto politické debaty vedly ke shovívavějšímu přístupu k fyzickému a sexuálnímu zneužívání. Mnozí se domnívají, že muži jsou příliš rychle obviněni z násilí nebo z vraždy,“ shrnula převládající atmosféru v Turecku Canan Güllüová.

O ženách už ne

Její slova pak paradoxně potvrdilo i vystoupení konzervativní političky Özlem Zenginové z vládní strany AKP, která si v přímém televizním přenosu postěžovala, že v její straně už není možné diskutovat o právech žen. Zenginová je přitom známá diskriminačními výroky vůči ženám, které si dovolí kritizovat tureckou vládu: „Cítím se ve straně nesmírně osamělá a jsem velmi zklamaná z diskusí o ženských otázkách,“ řekla ve vysílání provládního zpravodajského kanálu Haber.

Čím dál komplikovanějšího postavení žen v turecké společnosti si všímají i mezinárodní organizace. Světové ekonomické fórum vloni zařadilo Turecko mezi nejhorší země v celosvětovém žebříčku rovnosti žen a mužů. Ocitlo se na 129. příčce ze 146. Ve zprávě nazvané „Global Gender Gap 2023“ zaujalo navíc poslední místo v kategorii rovnosti žen a mužů na Blízkém východě a v Eurasii.

Úplně potichu ale ještě nejsou ani některé oficiální turecké organizace. Prohlášení odsuzující genderově podmíněné násilí a vraždy žen vydala Turecká lékařská asociace (TTB), která vyzvala turecké úřady, aby proti narůstajícím případům zakročily.

Po útocích na dvě zdravotnice v provincii Mersin pak na podzim v samostatném prohlášení obvinila vládní politiky, justici a kulturu beztrestnosti, že chrání pachatele násilí tím, že jim ukládá nižší tresty. „Ženy jsou zabíjeny za bílého dne, přímo na ulici, na svých pracovištích,“ uvedla TBB poté, co zdravotní sestru Ayfer Kayaovou zavraždil její manžel za to, že se s ním chtěla rozvést.

Téhož dne byla ještě šestkrát postřelena mužem stážistka v nemocnici. Lékařská asociace pak poukázala na to, že součástí problému je nejen „politicky tolerované násilí na ženách“, ale také rozšířené vlastnictví zbraní. „Používání zbraní je v Turecku velkým problémem a úřady dělají velmi málo pro to, aby monitorovaly, jací lidé mají přístup ke střelným zbraním. Jsme navíc svědky toho, že politici dokonce vlastnictví zbraní podporují,“ uvedla Turecká lékařská asociace.

Zásadní data pak v této věci přinesl ještě průzkum, jehož výsledky zveřejnilo Centrum pro prevenci a monitorování násilí ŞÖNİM, které zřídilo Ministerstvo pro rodinu a sociální služby. Ze zprávy, která dokumentovala genderově podmíněné násilí v letech 2013 až 2023, vyplynulo, že za tu dobu došlo v Turecku k 1 360 027 případům genderově podmíněného násilí, což podle ŞÖNİM znamená, že každou hodinu se v zemi stane obětí násilí 15 žen.

Na zprávu reagovala opoziční Republikánská lidová strana (CHP), jejíž poslanec Gamze Akkuş İlgezdi označil čísla za velmi znepokojující. „Patnáct žen, které se každou hodinu stanou obětí násilí, je obrovská tragédie a bohužel za ni z velké části může vládní politika,“ obvinil İlgezdi vládní konzervativce s tím, že se podílejí na ochraně násilných mužů, kterým poskytuje beztrestnost a vytváří tak z násilí na ženách v chronický problém, kterého se Turci jen tak nezbaví.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)