Poté, co se západní země rozhodly zastavit na svém území šíření oficiálních kremelských kanálů Sputnik a RT, si ruská propaganda rychle našla jiné cesty na západ. Mezi nejaktivnější patří twitterové a facebookové účty ruských ambasád. Výjimkou není ani velvyslanectví v Praze.
Západní země za poslední tři měsíce vyhostily přes čtyři stovky ruských diplomatů. To je víc než v součtu za posledních sedmnáct let. Jen Českou republiku nuceně od loňského dubna opustila stovka ruských „diplomatů“. „Znemožnili jsme jim pracovat proti Česku, EU a NATO,“ říká české ministerstvo zahraničí.
Je to rovných šest let, co započala první vlna povinné elektronické evidence tržeb (EET); 13. dubna 2016 zákon nabyl platnost zveřejněním ve Sbírce zákonů. Babišova vláda ale povinnost užívat EET zastavila v době covidové pandemie; měla se vrátit se začátkem roku 2023. Ale nevrátí. Vláda Petra Fialy Babišův nápad škrtla jako zbytečný.
Novela zákona o střetu zájmů bude mít kromě jiných dopadů i jeden mediálně-politický. Zavede pro politiky – mimo jiné poslance či členy vlády – zákaz vlastnit média. Současná podoba zákona byla podle vládní koalice „v praxi nevymahatelná“, nová by kumulaci politické a mediální moci měla prý účinně zabránit. Zatím ale změně brání hlavně poslanci hnutí
Podle údajů České národní banky měly ruské firmy v České republice ke konci roku 2020 investice za 24,9 miliardy korun (jde o součet základního, reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu), což je zhruba pětkrát méně než Belgie s 11,5 milionu obyvatel. Pokud bychom hledali příklady velkých vzestupů a následných pádů ruských firem a byznysmenů v Česku, pátrání není nijak
I když všichni správně tušíme, že Miloš Zeman senátorskou výzvu ke své abdikaci přetaví (alespoň pro malé soukromé publikum) v nějaký pokus o bonmot na téma zbytečnost Senátu, senátorská výzva stojí za zaznamenání. Senátoři klubu ODS a TOP 09 dnes předloží Senátu návrh usnesení vyzývajícího prezidenta, aby složil svou funkci. Reagují tím především na udělení milosti
Je to právě měsíc od chvíle, co česká vláda rozhodla, že po desítkách let ukončí Česko členství ve dvou mezinárodních bankovních institucích, které kontroluje Rusko. Záměr už schválili poslanci, čeká se na Senát a podpis prezidenta. Teprve pak začne půlroční výpověď, i boj o to, zda se investovaných zhruba 1,6 miliardy korun podaří získat zpět.
POZNÁMKA. V pořadu Názory a argumenty, rozhlasovém pásmu komentářů na ČRo Plus, v pořadu s tradicí sahající do časů vysílání Rádia Svobodná Evropa, je z průvodních slov moderátorů poměrně často slyšet bezradnost z toho, o čem že ten pravidelný komentář – říkejme tomu tak – Ivana Hoffmana vlastně je. Zmaten je i posluchač.
Ruské firmy sice v Česku stále ovládají několik významných podniků, v celkové bilanci jsou však ruské investice v Česku zanedbatelné. Zajímavé je zejména angažmá ve strojírenských firmách spojených s jaderným průmyslem. Ruské firmy mají za sebou ale i celou sérii krachů; celkově se Rusům v tuzemsku podnikání spíše nedaří.
Z Černínského paláce musel Tomáš Petříček odejít po zjevném nátlaku prezidenta Miloše Zemana i po neshodách s bývalým předsedou strany Janem Hamáčkem těsně před vypuknutím kauzy Vrbětice. Dnes by podle něj Česko mělo směrem k Rusku trvat na tvrdém postupu a nenechat se zastrašit. „Upřímně nevím, k čemu tu je velvyslanec Zmejevský. Člověk, který veřejně lže, který se
