Uživatel

Post Bellum

Ruská invaze na Ukrajinu je ozvěna roku 1968. „Jako přes kopírák,“ vzpomíná pamětník

Trpké vzpomínky na sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968 teď řadě pamětníků vyvstávají v souvislosti s děním na Ukrajině. „Je to skoro jak přes kopírák,“ říká filozof, chartista, někdejší student Zdeněk Pinc. „Myslím si a myslel jsem si to už v roce 1968, že jsme se měli bránit. Obdivuji, jak k tomu Ukrajinci přistoupili,“ říká k současnému ukrajinskému odporu proti

O židovství mé rodiny jsem nevěděla nic. Vzpomínky Madeleine Albrightové

Ve středu 23. března 2022 zemřela americká demokratická politička Madeleine Albrightová. Bylo jí 84 let a všeobecně se ví, že pocházela z někdejšího Československa. Většina textů a vůbec mediálních příspěvků publikovaných po její smrti připomíná z pochopitelných důvodů především vrcholy její kariéry: V letech 1993–1997 působila jako velvyslankyně USA při OSN, v letech 1997–2001 jako ministryně zahraničí pod prezidentem Billem

Ruskou válečnou krutost ukázalo už Čečensko. Svět ale nechtěl přijít o dobré vztahy s Moskvou

Ruský vpád na Ukrajinu byl pro většinu Čechů šokující, jen málokdo předpokládal, že k takové agresi může dojít. Bylo tu ale také dost těch, kteří postsovětské Rusko dobře znali a upozorňovali na to, že není „spřátelená slovanská země“, nýbrž nebezpečný, nepřátelský a bezohledný stát s imperiálními ambicemi. Některé z těchto hlasů tentokrát připomínají Příběhy 20. století.

Místo Nobelovy ceny kriminál. Fyzika Lokajíčka ale režim potřeboval, ven ho dostal Zápotocký

Špičkový fyzik Miloš Lokajíček se na začátku 50. let zabýval s profesorem Václavem Votrubou kvantovou fyzikou – v té době ještě oborem v plenkách. Jeho studie sklízely po světě nebývalý ohlas. Odborníci se domnívají, že svým výzkumem významně předstihl i legendárního amerického fyzika Murraye Gell–Manna. Pak ale dostal sedmiletý trest za podporu křesťanství.

Čekal jsem, že justice z 50. let projeví lítost, ale říkali jen „nepamatuji se“, vzpomíná soudce Baxa

Josef Baxa patřil v 80. letech k nemnoha soudcům, kteří tehdy zprostili obvinění disidenty. Po sametové revoluci dostal na starost rehabilitace odsouzených z 50. let, jako svědka vyslýchal i nechvalně známou prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou a další tváře komunistické justice. „Očekával jsem aspoň nějakou drobnou sebereflexi nebo lidsky pochopitelné vysvětlení toho, jak se chovali. Ale vůbec nic takového nepřišlo,“ popisuje Baxa.

Komunismus končil, StB ale hledala amerického agenta. Rok a půl sledovala důchodce z Poděbrad

V polovině 80. let během šestnácti měsíců shromáždila Státní bezpečnost tisíce stran hlášení o sedmdesátiletém důchodci z Poděbrad. Nasadila na něj desítky agentů, kteří ho sledovali takřka na každém kroku, četli mu poštu, odposlouchávali telefon. Každodenně hlásili i bezvýznamnosti typu: „Objekt se celý den zdržoval doma a na zahradě.“

Když zpívat nestačí. Anticharta, nejmasovější manifest umělců v českých a slovenských dějinách

Komunistická kampaň proti Chartě 77, zvykově označovaná jako Anticharta, patří k zásadním událostem v československé historii. Jejím vrcholem byla shromáždění oficiálních umělců a bavičů, kteří 28. ledna 1977 v Národním divadle a poté 4. února v Divadle hudby deklarovali podporu politice KSČ. Kampaň však měla mnohem širší rozměr a teprve její celkový rozsah a doba trvání ukazují, na čem se to

Při vstupu do KSČ jsem o gulazích nevěděl, tvrdil bývalý komunista a později disident Šilhán

Jednadvacátého srpna 1968 se ulicemi českých měst valily sovětské tanky. Vedení KSČ bylo donuceno odletět do SSSR a podepsat tzv. Moskevské protokoly. Právě v této chvíli se do čela politického odporu postavil jednačtyřicetiletý komunista, vyučený zámečník Věněk Šilhán, v té době profesor ekonomie. Po roce 1970 s ním soudruzi zametli, vyhodili ze školy, šel „k lopatě“, stal se disidentem

Zemřel nejstarší český skaut – Hroznýš. Věznili ho nacisté i komunisté

Ve věku 104 let v neděli zemřel Eduard Marek, dlouholetý člen skautského hnutí, kterého za druhé světové války věznili nacisté a po únoru 1948 komunisté. Marek, skautským jménem Hroznýš, se podílel na obnovení skautské organizace v roce 1968 i po roce 1989. Věznili ho nacisté i komunisté. Za odboj si odseděl sedm let. Je nositelem mnoha medailí