Měl jsem dva světy, vzpomíná v Příbězích 20. století na dětství v Sudetech Walter Sitte, rodák z německé protifašistické rodiny. Doma nacisty pohrdali, ve škole ale musel zpívat jejich hymnu. Rodina po válce neodešla do Německa a zažila šikanu od nových přistěhovalců v pohraničí. Když pak Sitteho rodiče odejít chtěli, komunisté už je nepustili. Jeho matka se proto ze zoufalství …

Petr Weber vyrůstal nedaleko Plzně, vystudoval v Praze a poté v Moskvě jadernou fyziku. Přišel na svět pravděpodobně 1. března 1942 v ghettu v polském městečku Bochnia, ležícím nedaleko Krakova. Tehdy se jmenoval Jehuda Leib Preiss, jeho rodiče byli polští Židé: matka Lola (rozená Königsbergová), otec Aaron Preiss, povoláním úředníci. Vzpomínkám Petra Webera se věnují Příběhy 20. století.

Alois Dubec, voják protektorátního, tzv. vládního vojska, v roce 1944 dezertoval v italských horách k partyzánům. Zúčastnil se s nimi i masakru německých důstojníků u vesnice Borno u Milána. Zastal se dvou zajatců, které partyzáni chtěli popravit, a přes hory s nimi došel až do uprchlického tábora ve Švýcarsku. Jeho vzpomínky patří do Příběhů 20. století.

V roce 1942 pracoval třiadvacetiletý Jiří Richter u sedláka nedaleko Rakovníka a současně byl členem odbojové skupiny. Byl Žid, ale nenosil hvězdu, s pomocí falešných dokladů se dokázal vyhýbat perzekuci. Když zjistil, že jeho rodiče musí odejít do transportu do ghetta Terezín, vrátil se domů do Prahy a nastoupil s nimi do vlaku, protože je nechtěl nechat …

V létě 1987 odjížděl z Prahy zájezd do Rakouska. V autobuse seděl i sedmadvacetiletý tajně vysvěcený řeholník Ladislav Heryán. Snil o misii v Africe. V duchu se loučil, jeho rodiče ale nic nevěděli. Netušili, že se stal salesiánem, kromě techniky také vystudoval teologii a filozofii a chystá se nejspíš natrvalo opustit Československo. Heryánovy vzpomínky patří do Příběhů 20. století.

Dne 18. července 1939 vzali Rudolf a Markéta Auerbachovi své syny Asafa a Rubena na večeři do restaurace Vaňha na pražském Václavském náměstí. Večeře se konala na rozloučenou. Ještě ten večer odjeli kluci Auerbachovi z hlavního nádraží v záchranném vlaku pro židovské děti. Mířili přes Německo a Holandsko do Anglie. Asafovy vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

Ve dvou posledních měsících 2. světové války zahynulo asi jedenáct tisíc Čechoslováků. Nacisté vypalovali vesnice, mučili a zabíjeli muže, ženy i děti za to, že pomáhali partyzánům. Na konci dubna 1945 u moravské obce Salaš bylo devatenáct lidí vlákáno do pasti pravděpodobně gestapa a Vlasovců. Dodnes ne zcela objasněnému masakru se věnují Příběhy 20. století.

Anna Honová byla v roce 1950 z politických důvodů zatčena, vyšetřována v Uherském Hradišti a poté odsouzena k pokutě, ztrátě občanských práv a dvouapůlleté ztrátě svobody. „Potkávala jsem ho na chodbě. Vždy ulízaný, měl škaredé nepříjemné oči a naleštěné holínky,“ popisuje jednoho z nejkrutějších vyšetřovatelů v tamní věznici Aloise Grebeníčka. Vzpomínkám Anny Honové se věnují Příběhy 20. století.

Deset kilometrů od Brna se rozprostírá údolí Říčky. U potoka stojí starý mlýn, vila a kamenný bazén. Dnes místo využívají převážně skauti, kteří ho zrekonstruovali. Kromě toho zdokumentovali i dramatický příběh rodiny Kaprálovy, která tu kdysi žila, a který vyprávěly Příběhy 20. století.

Pozdě večer 11. dubna 1948 vyrazila z Františkových Lázní skupina asi dvaceti lidí. Chtěli se tajně dostat z komunistického Československa do Bavorska. Převést je měl válečný veterán ze západní fronty Jan Anděl, s nímž šla do exilu i těhotná manželka Pavla, syn Jan a dcera Blažena. Na silnici čekali na uprchlíky příslušníci Sboru národní bezpečnosti (SNB). Zadrželi je – …