Prosperující statek Františka Cechy vyrabovali sovětští i rumunští vojáci. Po válce jej postavil znovu na nohy, přihlášku do JZD ale podepsat nechtěl. V komunistickém vězení strávil šest let. Zmařený osud svého otce popsala pro Paměť národa Cechova dcera Ludmila Ševčíková.

Letos v prosinci, pár měsíců po začátku demolice vepřína na místě takzvaného cikánského tábora v Letech, zemřel romský aktivista Čeněk Růžička. Jeho příbuzní zahynuli právě v Letech u Písku i v Osvětimi, podstatnou část života věnoval snahám, aby se o letském táboře nelhalo, aby z prostoru někdejšího lágru zmizela prasata a aby na místě vznikl důstojný památník.

Řeholnice Marie a Františka Řezáčovy alias sestra Irena a Helena se už padesát let starají o mentálně postižené, staré a nemocné v klášteře na Velehradě. Jsou to rodné sestry, jejichž cesty se za celý život rozdělily jen na pár let. Františka se pro odchod do kláštera definitivně rozhodla při práci v JZD, soudruzi ji ani sestru Marii

Letos uplynulo 85 let ode dne, kdy německé a italské letectvo vybombardovalo baskické město Guernica. Stalo se to 26. dubna 1937, zahynuly stovky lidí, událost se stala předobrazem budoucích hrůz, ničivých náletů na města plná civilistů. Ve španělské občanské válce bojovaly i desítky tisíc dobrovolníků z řady evropských zemí. Mezi nimi také asi tři tisíce Čechů a

Ve třiceti letech měl vojenský parašutista Antonín Husník za sebou ledacos – mučení gestapem, čtyři roky v německých věznicích, národní povstání v květnu 1945, speciální výcvik, zatčení vojenskou policií, znovu týrání tentokrát v komunistické režii v tzv. Domečku, monstrproces a trest 13 let za údajnou velezradu. Bál se jen jediné věci: že komunisti ublíží jeho manželce a dceři.

Mezi demonstranty, kteří 17. listopadu 1989 došli na pražskou Národní třídu a čelili tam tvrdému policejnímu zákroku, byl i fyzik Tomáš Růžička. Nepatřil ke studentům, ale k protikomunistické opozici. Bylo mu přes padesát, měl v té době tři dospělé děti, taky měl leccos za sebou.

Generála Antonína Husníka poslali do vězení nacisté i komunisté. Oba totalitní režimy 20. století tohoto statečného vojáka považovaly za hrozbu. Věznili ho celkem dvanáct let. Letos 17. listopadu by Antonín Husník oslavil 101. narozeniny, zemřel v devadesáti letech v roce 2011. Zanechal po sobě několikahodinovou strhující výpověď o svém životním příběhu.

Když v září 2016 zemřel šestadevadesátiletý Max Mannheimer, informovala o tom většina seriózních německých masmédií. Rodák z Nového Jičína přežil Osvětim a další nacistické likvidační tábory, dlouhá léta bydlel v Bavorsku a patřil k výrazným postavám německé veřejné debaty. Ještě v roce 2013 prováděl po někdejším koncentračním táboře v Dachau kancléřku Angelu Merkelovou.

V roce 1954 vyšel v podnikových novinách Třineckých železáren článek, v němž se psalo o pracovnících – sportovcích, kteří „plní vzorně své povinnosti, a proto je můžeme dát jako dobrý příklad všem ostatním členům našeho Sokola. Soudružce Gertrudě Lachsové je 19 let. Je krajskou přebornicí v kajakářství, získala i titul okresní přebornice v lyžařství v běhu na 6 km. Je

Před osmdesáti lety v říjnu 1942 zatýkalo gestapo na ministerstvu školství. Přišli si pro školního inspektora z Duchcova, učitele, statečného odbojáře a českého vlastence Jana Maryšku. V roce 1944 nad ním vynesl německý soud trest smrti. Měla mu být sťata hlava. Maryška ale z cely smrti utekl a skrýval se do 3. května 1945. Během Pražského povstání se znovu zapojil