V neděli 11. listopadu si lidé po celém světě připnou na klopy květy vlčího máku na památku válečných veteránů. Den veteránů připomíná ukončení první světové války a jeho symbolem se stal právě červený květ, který vyrůstal na hrobech padlých vojáků. Přímou zkušenost z fronty ve světové válce – té druhé – má Viktor Wellemín, jeden z mála dosud žijících …
Lidé, kteří se kdysi shodli v jednoznačném odporu proti nacismu, se v letech 1945-1948 (a zvláště po komunistickém převratu) často naopak ocitli na opačných stranách politického života. To je i případ dvou historiků, jejichž osudy připomínáme v Příbězích 20. století. „Nepochyboval jsem o žádné z tezí, které patřily ke stalinismu,“ tvrdil jeden z nich. Ten druhý právě před podobnými lidmi z Československa …
Vysoká a stabilní voličská podpora nereformované komunistické strany byla řadu let českou specialitou ve střední Evropě. Poté, co KSČM propadla v říjnových komunálních a senátních volbách, to už zřejmě definitivně neplatí. Ke stému výročí vzniku ČSR a Příběhům 20. století ale patří i vzpomínky těch, kteří se kdysi ke komunistům dali z upřímného přesvědčení, že „bude líp“ a …
„Jak přijeli, tak mě maminka poslala k sousedům. Pak jsem viděla, že už tam žádné auto nestojí a vrátila se domů. Hrozný pohled. Všechno rozházené, stařenka seděla v kuchyni u stolu, brácha ležel na zemi a brečel. Byly mu čtyři roky,“ popisuje Ludmila Zouharová, jak jí bez varování odvezli komunisté matku, kterou pak neviděla deset let. Její …
Na podzim 1944 odjížděly z ghetta Terezín poslední transporty na východ, údajně „k pracovnímu nasazení“, ve skutečnosti však do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Od 28. září do 28. října bylo deportováno více než 18 tisíc lidí, z nichž přežilo pouze 1574 osob. Mezi deportovanými a přeživšími byla i Hana Lustigová-Hnátová s příbuznými. Její vzpomínky patří do Příběhů 20. století.
Marii Chalupovou zatkla Státní bezpečnost v polovině roku 1949. Zrovna ukládala ke spánku děti v mateřské školce. Policisté jí oznámili, že za chvilku bude zpátky. Vrátila se za osm a půl roku. Její vzpomínky patří do Příběhů 20. století.
Z Československa po 21. srpnu 1968 odešly do exilu desítky tisíc lidí, mezi nimi i skoro celá rodina Evy Tolkovsky. Ta dnes žije v Izraeli. Na rozdíl od mnoha jiných tam však nepřišla jako do vysněné vlasti, nýbrž shodou okolností a vlastně nadvakrát, oklikou přes Londýn. Odjet z okupovaného Československa totiž původně jako jediná z rodiny odmítla. Její vzpomínky …
Česko si připomnělo 50. výročí počátku dlouhé sovětské okupace. Následné dvacetileté období tzv. normalizace zasáhlo do řady jednotlivých lidských životů. Součástí Příběhů 20. století jsou i vzpomínky lékaře Josefa P. Skály. Ten o jaru 1968 říká: „Jako by celému našemu národu někdo dal lék a my se probudili.“
Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. V rámci Příběhů 20. století přinášíme vzpomínky dalších dvou přímých svědků tehdejších událostí. Třeba slavný herec Pavel Landovský v osudný večer seděl v hospodě s Karlem Gottem. Následující léta se ale jejich životy odvíjely úplně jiným směrem.
Petra Erbanová šla ráno do práce do zubní laboratoře a sovětský voják jí bezdůvodně prostřelil koleno. Skaut Petr Maišaidr stavěl barikádu před rozhlasem, pak vzal čs. vlaku a namočil ji do krve zastřelených, aby na ni skauti slibovali věrnost republice. Sovětský voják Sergej Magid přijel do Prahy na tanku. Obyvatelé mu hrozili pěstí, čmárali na …
