Trpké vzpomínky na sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968 teď řadě pamětníků vyvstávají v souvislosti s děním na Ukrajině. „Je to skoro jak přes kopírák,“ říká filozof, chartista, někdejší student Zdeněk Pinc. „Myslím si a myslel jsem si to už v roce 1968, že jsme se měli bránit. Obdivuji, jak k tomu Ukrajinci přistoupili,“ říká k současnému ukrajinskému odporu proti

Ve středu 23. března 2022 zemřela americká demokratická politička Madeleine Albrightová. Bylo jí 84 let a všeobecně se ví, že pocházela z někdejšího Československa. Většina textů a vůbec mediálních příspěvků publikovaných po její smrti připomíná z pochopitelných důvodů především vrcholy její kariéry: V letech 1993–1997 působila jako velvyslankyně USA při OSN, v letech 1997–2001 jako ministryně zahraničí pod prezidentem Billem

Ruský vpád na Ukrajinu byl pro většinu Čechů šokující, jen málokdo předpokládal, že k takové agresi může dojít. Bylo tu ale také dost těch, kteří postsovětské Rusko dobře znali a upozorňovali na to, že není „spřátelená slovanská země“, nýbrž nebezpečný, nepřátelský a bezohledný stát s imperiálními ambicemi. Některé z těchto hlasů tentokrát připomínají Příběhy 20. století.

Anna Hyndráková ztratila během několika válečných let všechny blízké. Rodiče, sestru s manželem a dítětem. Z její širší rodiny nepřežilo nacistické „konečné řešení židovské otázky“ asi 70 lidí. V jednom ze svých textů napsala, že když jela po válce do Osvětimi, byla to cesta na hřbitov.

Špičkový fyzik Miloš Lokajíček se na začátku 50. let zabýval s profesorem Václavem Votrubou kvantovou fyzikou – v té době ještě oborem v plenkách. Jeho studie sklízely po světě nebývalý ohlas. Odborníci se domnívají, že svým výzkumem významně předstihl i legendárního amerického fyzika Murraye Gell–Manna. Pak ale dostal sedmiletý trest za podporu křesťanství.

Josef Baxa patřil v 80. letech k nemnoha soudcům, kteří tehdy zprostili obvinění disidenty. Po sametové revoluci dostal na starost rehabilitace odsouzených z 50. let, jako svědka vyslýchal i nechvalně známou prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou a další tváře komunistické justice. „Očekával jsem aspoň nějakou drobnou sebereflexi nebo lidsky pochopitelné vysvětlení toho, jak se chovali. Ale vůbec nic takového nepřišlo,“ popisuje Baxa.

V polovině 80. let během šestnácti měsíců shromáždila Státní bezpečnost tisíce stran hlášení o sedmdesátiletém důchodci z Poděbrad. Nasadila na něj desítky agentů, kteří ho sledovali takřka na každém kroku, četli mu poštu, odposlouchávali telefon. Každodenně hlásili i bezvýznamnosti typu: „Objekt se celý den zdržoval doma a na zahradě.“

Komunistická kampaň proti Chartě 77, zvykově označovaná jako Anticharta, patří k zásadním událostem v československé historii. Jejím vrcholem byla shromáždění oficiálních umělců a bavičů, kteří 28. ledna 1977 v Národním divadle a poté 4. února v Divadle hudby deklarovali podporu politice KSČ. Kampaň však měla mnohem širší rozměr a teprve její celkový rozsah a doba trvání ukazují, na čem se to

Jednadvacátého srpna 1968 se ulicemi českých měst valily sovětské tanky. Vedení KSČ bylo donuceno odletět do SSSR a podepsat tzv. Moskevské protokoly. Právě v této chvíli se do čela politického odporu postavil jednačtyřicetiletý komunista, vyučený zámečník Věněk Šilhán, v té době profesor ekonomie. Po roce 1970 s ním soudruzi zametli, vyhodili ze školy, šel „k lopatě“, stal se disidentem

Ve věku 104 let v neděli zemřel Eduard Marek, dlouholetý člen skautského hnutí, kterého za druhé světové války věznili nacisté a po únoru 1948 komunisté. Marek, skautským jménem Hroznýš, se podílel na obnovení skautské organizace v roce 1968 i po roce 1989. Věznili ho nacisté i komunisté. Za odboj si odseděl sedm let. Je nositelem mnoha medailí