Jedním z posledních politických uprchlíků z Československa byl Kubánec Rolando Saumell Acosta s těhotnou manželkou Sárou a ročním synem Lumírem. Případ je pozoruhodný mimo jiné tím, že se stal až po 17. listopadu 1989 – poté, co se komunismus v Československu zhroutil a disident Václav Havel byl zvolen prezidentem.
Post Bellum
Bylo jim sedmnáct a hledali komunistický ráj. Sověti je za odměnu poslali do gulagu
Na podzim 1939 a během roku 1940 uteklo do SSSR přes pět a půl tisíce převážně mladých lidí z Podkarpatské Rusi. Hnala je nenávist k maďarským okupantům a věřili sovětské propagandě, že je čeká komunistický ráj, kde není bída. Ocitli se v pekle – v gulagu.
Sestru Magdalenu komunisté sledovali i v důchodu. Báli se, že z Polska přiveze revoluci
Před sedmdesáti lety se v komunistickém Československu konalo sčítání lidu, z něhož mimo jiné vyplynulo, že tři čtvrtiny obyvatel se stále hlásí k římskokatolické církvi, byť mnozí jistě jen formálně. Současně v témže roce 1950 vrcholilo pronásledování katolíků: proběhly například známé Akce K a Akce Ř, tedy operace, při nichž Státní bezpečnost likvidovala mužské i ženské řády a představitelé církve
V šestnácti kopal tunel z gulagu, československá StB mu nedala pokoj až do převratu
Bylo mu jen čtrnáct, když ho sovětská justice odsoudila na deset let do lágru. Chlapec z Podkarpatské Rusi Leonid „Levko“ Dohovič doplatil na to, že se s dalšími mladíky postavil bolševické totalitě a založil odbojovou skupinu „Smrt“. Když se po propuštění z gulagu nakonec dostal do Československa, čekala ho dlouhá šikana od StB. Na posledním výslechu byl jen
Smrt zrádcům, žádali dělníci při vykonstruovaném procesu. Komunistický soud jim vyhověl
Dne 10. listopadu 1951 byli v Praze na Pankráci popraveni (přesněji zavražděni) Alfred Plocek, Miloslav Franc a Jaroslav Peške. Patřili k představitelům československé technické inteligence a stali se oběťmi dnes již pozapomenutého vykonstruovaného soudního procesu. Rodině Alfreda Plocka nevydaly komunistické úřady ani jeho urnu.
Karbanátky z lidského masa, polévka z klihu. Děsivá zima v obléhaném Leningradě
V září před devětasedmdesáti lety zahájila německá nacistická vojska obléhání Leningradu. Blokáda města (dnes Petrohrad) trvala neuvěřitelných 29 měsíců do konce ledna 1944. V obležení zemřelo skoro milion lidí hlady. Tehdy jedenáctiletá Irina Juřinová přežila se svou babičkou v Leningradě nejtvrdší zimu blokády. Její vzpomínky patří do Příběhů 20. století.
Holokaustu unikl jako dítě pod cizím jménem na vesnici. Židovské kořeny ale nadlouho potlačil
Zdeněk Kalenský prožil přes dva roky na polském venkově, kam ho ukryli rodiče před plánovaným transportem do varšavského ghetta. I když většina rodiny holokaust nepřežila, s otcem se na konci války setkal. Mezitím se ho ujali starší polští manželé. Zdeňkova rodina za ukrývání syna platila majetkem, který se jí povedlo zachránit ještě před odjezdem do Terezína.
1. světová válka očima vojáka v zákopu. Unikátní ilustrovaný deník československého legionáře
Stačily dva výstřely z poloautomatické pistole ráže 7,65 mm Browning a 50 milionů lidí rukovalo na frontu. Osm milionů následně zahynulo v zákopech 1. světové války v blátě, sněhu, zásahem kulkou, bodákem, granátem. V červnu 1914 v ulicích Sarajeva zavraždil atentátník Gavrilo Princip arcivévodu a následníka rakousko−uherského trůnu Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii Chotkovou.
Brutální zásah v roce 1969: „Půl roku jsem chodil na psychiatrii,“ vzpomíná zbitý Vladimír Špidla
Demonstracemi v srpnu 1969 při prvním výročí sovětské okupace (konaly se několik dní v Praze, v Brně, v Liberci a v mnoha dalších městech) definitivně skončily naděje na uvolnění poměrů spjaté s Pražským jarem. Na mnoho let to také byly poslední velké protesty československé veřejnosti. Mezi zatčenými a brutálně zbitými byl i tehdejší student a pozdější český premiér Vladimír Špidla. Jeho
Dcera kulaka a komunista, pár z jáchymovských dolů. „Jeho tváři byste věřili,“ vzpomíná ona
Komunisté jí zavřeli otce, bratra poslali k PTP. Samotnou Juliánu Lápkovou estébáci vydírali a donutili podepsat spolupráci. V té době byla také znásilněna. Od sebevraždy ji zachránil její budoucí manžel, loajální komunista, předseda odborů správy jáchymovských táborů. Její vzpomínky patří do Příběhů 20. století.