Za druhé světové války se mnoho mladých lidí statečně a často až romanticky naivně zapojilo do protinacistického odboje. Reinhard Heydrich pak jako nový zastupující říšský protektor nechal stovky vojáků, sokolů, skautů a mnoho dalších odbojářů pozatýkat. Právě jim se tentokrát věnují Příběhy 20. století.
V neděli 15. ledna 1989 lidé přišli na Václavské náměstí v Praze uctít památku Jana Palacha. Bezpečnostní složky proti přítomným zasáhly a následovaly několikadenní početné a surově rozháněné demonstrace, známé jako Palachův týden. Jak viděl tehdejší události příslušník SNB, převelený do obležených Všetat, ukazují Příběhy 20. století.
V březnu 1981 dorazili do venkovského domu disidentů Věry a Pavla Roubalových na Vysočině příslušníci Státní bezpečnosti a začali provádět domovní prohlídku. Jeden z nich se posadil na velká akumulační kamna a podivoval se, že nehřejí. Spokojil se s vysvětlením, že Roubalovi si na přílišné teplo nepotrpí. Štěstí pro těhotnou Drahomíru Šinoglovou, která byla uvnitř kamen.
Jako dítě zažila, jak její kamarádi umírají hlady. Její děd se stal obětí stalinských čistek. Přesto věřila, že komunismus je to nejlepší, co může lidstvo potkat. Dnes podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina. Vzpomínky Elvíry Ptákové jsou součástí Příběhů 20. století.
Alžběta Dostálová se narodila v roce 1936 v Horních Studénkách nedaleko Šumperka jako první ze šesti dětí manželů Morgensternových. Otec Richard byl Žid, matka Alžběta Češka. Smíšené manželství rodinu několik let chránilo před deportací, nakonec ale přesto většina jejích členů skončila v Terezíně.
„Nevěděl jsem, co u Mengeleho znamenalo doprava nebo doleva. Že jedni jdou na práce, druzí do plynu,“ vzpomíná Antonín Moťovič na selekci v Osvětimi. Komunisté se ale podle něj později chovali podobně jako nacisté: „Tvořili seznamy Židů. Rozhodovala ne odbornost, ale loajalita k režimu,“ vysvětluje, proč v polovině 60. let nakonec s rodinou odešel z Československa do Izraele.
Za druhé světové války byl Vladimír Bernát nuceně nasazen v nacistickém Německu. Po porážce třetí říše prožil bezmála pět let v zajateckých táborech na území SSSR. A pak, v Československu, strávil ještě dva roky v Pomocném technickém praporu PTP pro „nespolehlivé občany“. Stačilo, že se narodil ve špatné době na špatném místě.
Příběhy 20. století připomínají osud a život Vladimíra Hradce, člena nejznámější protikomunistické odbojové skupiny kolem bratří Mašínů. Narozdíl od nich ale neutekl na Západ. Byl zatčen, vyslýchán a odsouzen na 22 let, ze kterých si půlku odseděl. „Skuteční vrazi byli komunisté,“ říká na adresu kontroverzí kolem odbojové ozbrojené činnosti Mašínů.
V neděli 11. listopadu si lidé po celém světě připnou na klopy květy vlčího máku na památku válečných veteránů. Den veteránů připomíná ukončení první světové války a jeho symbolem se stal právě červený květ, který vyrůstal na hrobech padlých vojáků. Přímou zkušenost z fronty ve světové válce – té druhé – má Viktor Wellemín, jeden z mála dosud žijících …
Lidé, kteří se kdysi shodli v jednoznačném odporu proti nacismu, se v letech 1945-1948 (a zvláště po komunistickém převratu) často naopak ocitli na opačných stranách politického života. To je i případ dvou historiků, jejichž osudy připomínáme v Příbězích 20. století. „Nepochyboval jsem o žádné z tezí, které patřily ke stalinismu,“ tvrdil jeden z nich. Ten druhý právě před podobnými lidmi z Československa …
