Miloš Zeman a jeho verbální i alkoholové eskapády jsou vděčným objektem pro zahraniční média. Do Česka se sice tyto ohlasy dostávají, ale dávkovaně a postupně, takže nevynikne celková škoda, jakou prezident obrazu státu v zahraničí svým chováním v úřadě způsobil. HlídacíPes.org přináší přehled témat, o kterých v souvislosti se Zemanem informovali novináři ve světě.
KOMENTÁŘ. Při pátrání po původu pandemie koronaviru se začíná vážněji pracovat s verzí, že SARS-CoV-2 unikl z čínské laboratoře. Tato teorie byla ještě donedávna považována za nepravděpodobnou, podobně jako možnost, že virus vytvořil člověk. I kdyby se výhledově něco z toho potvrdilo, nic to nemění na tom, že bez důkazů šlo stále o nepodloženou fabulaci.
Pandemický rok 2020 mírně zvrátil dlouhodobě klesající důvěru v tuzemskou mediální scénu. Zatímco v posledních letech podle každoročních reportů organizace Reuters Institute a Oxfordské univerzity spadla důvěra respondentů v česká média až na pouhých 33 %, za loňský rok výzkumníci zaznamenali její nárůst o tři procentní body. Největší důvěry se těší veřejnoprávní televize a rozhlas, z komerčních médií pak server
KOMENTÁŘ. Organizace Romea publikovala video sobotního zákroku teplických policistů, po němž zemřel romský mladík, toho času údajně pod vlivem drog. Na zhruba šestiminutovém videu je vidět, že jej policista takzvaně zaklekává. V médiích a na sociálních sítích se případ ihned začal přirovnávat k okolnostem smrti amerického černocha George Floyda. Jde sice o chytlavou, ale velmi zcestnou a
KOMENTÁŘ. Česká novinářská komunita je ze sociálních sítí aktivní zejména na Twitteru, kde má vybudovanou silnou základnu fanoušků. I tak ale nejsledovanější čeští novináři dosahují maximálního počtu sledujících „jen“ v nižších stovkách tisíc (nejsledovanější Martin Veselovský z DVTV má zhruba 300 tisíc). Bez vykročení z komfortní zóny se novináři nedostanou k více než třetině Čechů, která vůbec nesleduje zpravodajství.
Umělecká díla, která v devadesátých letech darovaly mecenášky Ivona a Dagmar Tláskalovy náchodskému muzeu, možná nakonec přece jen dostane šanci vidět veřejnost. Vystavení exponátů dvacet let bránila darovací smlouva, podle níž umělecká díla nerozlučně patřila k domu, který byl součástí daru, jenže obdarovaný jej mezitím prodal. Současné vedení Muzea Náchodska zvažuje, že díla nakonec návštěvníkům i tak
Mezinárodní investigativní tým Bellingcat se v Česku hlasitě připomněl kauzou Vrbětice. Tím, že odhalil totožnost ruských agentů GRU, kteří v roce 2018 v Anglii otrávili dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, se podařilo tytéž agenty spojit s výbuchy českých muničních skladů. Zjištění Bellingcatu se však zdaleka netýkají jen Ruska. Jen za loňský rok si připsal devadesát pozoruhodných odhalení.
Muzeum v Náchodě v devadesátých letech přijalo mecenášské dary Ivony Tláskalové a její dnes již zesnulé sestry Dagmar. Šlo především o dům a desítky uměleckých děl, která však muzeum nikdy nevyužilo. Dům zřizovatel muzea – Královéhradecký kraj – prodal navzdory podmínce, že nikdy prodán nebude, a díla určená původně právě pro tento výstavní prostor leží ukrytá v depozitáři. Dárkyně
ANALÝZA. Nejen v politice, ale i ve sportu platí, že informace, které se „nehodí“, je třeba umlčet, a exkluzivní prostor dát naopak nekritickým médiím. Nedávné zamítnutí akreditace fotografovi ČTK na dostihovou Velkou pardubickou kvůli tomu, že zachytil smrtelný pád koně, není ve sportovní novinařině ojedinělý případ.
ANALÝZA. Nedávné zamítnutí akreditace fotografovi ČTK na dostihovou Velkou pardubickou kvůli tomu, že zachytil smrtelný pád koně, není ve sportovní novinařině ojedinělý případ. Někteří reportéři sportovních redakcí se opakovaně setkávají jak s odepřením přístupu na akce, tak s neodpovídáním na dotazy či se slovními útoky. „Kluby si pletou novináře s propagačním oddělením,“ říká odborník na mediální etiku Jan
