Jak zjistil HlídacíPes.org, v České televizi v těchto dnech probíhá vnitřní šetření, zda se dramaturg a šéfredaktor reportážní publicistiky ČT Marek Wollner dopouštěl bossingu a sexuálního obtěžování, či nikoliv. S obviněním přišla bývalá členka redakce pořadu Reportéři České televize Markéta Dobiášová, když na svém webu inFakta vydala článek s titulkem „Pracovní podmínky v redakci Reportérů ČT: Aktivismus, bossing i harašení“. Část Wollnerových podřízených se naopak za svého šéfa postavila. 

Dobiášová svůj článek publikovala 16. listopadu a dodnes je na jejím webu nejčtenějším materiálem. Ten samý den jeho obsah přepsaly a zveřejnily Parlamentní listy a na na svém twitterovém účtu odkaz na článek inFakta přeposlal Andrej Babiš s komentářem: „Nezávislý pořad veřejnoprávní televize :-)“

V neděli 20. listopadu pak z článku citoval člen Rady ČT Lubomír Veselý zvaný též Xaver ve svém pořadu Xaver živě a připojil i následující komentář: „Jak jsem tak slyšel v zákulisí, tak paní Dobiášová nebude jedna jediná. Jsem zvědavý, jestli kolem toho bude tolik humbuku jako poté, co se provalilo něco podobného kolem Jana Cimického nebo Pavla Trávníčka. Nevím, jestli Newsroom ČT o tom natočí reportáž. Bylo by to fér. Nebo Reportéři. Ale mám pocit, že to to není úplně v pořádku. (…) Já jsem jim u toho nesvítil, že. Ale vzhledem k tomu, že se prý objevují nějací další, nebo nějaké další dámy, tak jsem zvědav, jak toto bude ČT řešit.“

Ještě 22. listopadu ale o publikovaných obviněních na adresu jedné z nejznámějších tváří ČT vedení veřejnoprávní televize údajně nic netušilo. Vyplývá to alespoň z reakcí na dotazy redakce HlídacíPes.org z téhož dne, zda a jak bude vedení ČT vznesenými obviněními zabývat.

„Paní Dobiášová se na vedení zpravodajství ani na vedení České televize neobrátila s podnětem, který by se týkal nevhodného chování nadřízených. Informace, které se objevily v jejím článku, jsou pro nás nové a budeme se jimi adekvátně zabývat a šetřit je,“ zareagovala na otázky mluvčí ČT Karolína Blinková.

Redakce HlídacíPes.org se vzhledem k presumpci neviny i citlivosti záležitosti rozhodla nepublikovat detaily obvinění z klávesnice Markéty Dobiášové. Ze stejného důvodu nenabízíme ani prolinky na článek, případně facebookové příspěvky.

Tématu se věnujeme, protože bossing a sexuální obtěžování na pracovišti považujeme za závažné společenské problémy,
které jsou bohužel často bagatelizovány.

Z šetření provedeného na reprezentativním vzorku 1 000 respondentů a respondentek pro Úřad vlády ČR v roce
2016 vyplynulo, že 17 % dotázaných se zcela jistě setkalo se sexuálním obtěžováním
(a dalších 18 % odpovědělo „možná“). Na pracovišti či ve škole se se sexuálním obtěžováním
setkalo zcela jistě 9 % dotázaných (a dalších 12 % odpovědělo „možná“).

Výzkum mobbingu a bossingu v Česku provedený v roce 2016 na vzorku více než 7 000
respondentů a respondentek ukázal, že se s nimi na pracovišti setkalo 24,8 % populace
v případě použití širší definice a 14,8 % populace při použití užší definice .

Na Marka si dosud nikdo nestěžoval

V tuto chvíli již skutečně interní šetření v České televizi několik dní probíhá. Jak přesně, to Blinková i šéf televizní komunikace Vít Kolář odmítají upřesnit s tím, že jde o vnitřní záležitost České televize.

Kolář pouze odkázal na zákoník práce a pracovní řád ČT. Ten však redakci odmítl poskytnou s tím, že jde o „interní materiál ČT“. V obecné rovině dodal, že „ČT pracuje v těchto případech na šetření s útvary interního auditu, právním útvarem, případně v případech tzv. whistleblowingu s ombudsmanem ČT. Pravidla určují interní normy.“

V pracovním řádu ČT z října 2009, který má HlídacíPes.org k dispozici, se v kapitole Stížnosti, oznámení a podněty zaměstnanců píše:

„Vyskytnou-li se na pracovišti závady nebo cítí-li se zaměstnanec zkrácen ve svých právech, vyplývajících z pracovněprávního vztahu, může se obrátit na svého bezprostředně nadřízeného zaměstnance, popřípadě na vyššího nadřízeného zaměstnance. Tímto není dotčeno jeho právo požádat příslušnou odborovou organizaci, aby s nadřízeným zaměstnancem projednala jeho požadavky, nebo aby podal stížnost, oznámení či podnět.“

Téma bossingu a sexuálního obtěžování pak řeší následující pasáž: „Nikdo nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti. Za ponižování lidské důstojnosti se považuje i nežádoucí chování sexuální povahy na  pracovišti, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo které může být druhým účastníkem pracovněprávního vztahu oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují jeho výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahů.“

Televizní odbory podle předsedy Vlastimila Vojtěcha o obvinění z bossingu a sexuálního obtěžování „ví z internetu“, dosud se však v této souvislosti na jejich půdě nic neřešilo.

Odboráři nebyli přizváni ani k šetření vznesených obvinění a aktivně se ani o to sami ani nesnaží. „Odbory se zúčastní, pokud budou přizvány,“ odpověděl na přímý dotaz HlídacíPes.org předák Vojtěch. Stejně jako Vít Kolář neví ani šéf odborů o žádné oficiální stížnosti na bossing či sexuální obtěžování ze strany Marka Wollnera od jeho podřízených v minulosti.

„V tomto směru jsem na Markovo chování ve funkci šéfredaktora neobdržel ani jedinou stížnost nebo podnět. Pro úplnost, nic takového jsem nedostal ani v předchozích letech, kdy Marek ve funkci šéfredaktora nebyl,“ sdělil pro HlídacíPes.org i Zdeněk Šámal, který je jako ředitel zpravodajství a sportu Wollnerův přímý nadřízený.

Za Wollnera se v reakci na obvinění ze strany Markéty Dobiášové postavilo i šestnáct jemu podřízených editorů a redaktorů. Jejich společné prohlášení HlídacíPes.org poskytl dramaturg pořadu Bilance Filip Černý.

„Jako členové redakcí se chceme ohradit jak proti nesmyslům, že v týmu nebyla chuť investigovat některé kauzy, tak proti osočením, že v redakci panovala toxická atmosféra šikany či sexuálního harašení,“ píše se mimo jiné v prohlášení. Celý text i se jmény redaktorů, kteří podle Černého s prohlášením souhlasí, lze přečíst ZDE.

Proč ČT přestala hrát „mrtvého brouka“

Samotný Marek Wollner k obviněním dosud mlčel. Na svém facebookovém profilu jen sdílel vyjádření podpory od reportérky Jany Neumannové, která mimo jiné napsala:

„Myslím, že televize může klidně Marka vyšetřovat. Zjistí, že občas pochválil ženské nohy, někdy řekl možná pro někoho nevhodnou větu. Ale garantuji vám, že nikdo nemusí a nemusel zamčený v kanceláři mňoukat. Připadá mi to celé nefér. Vím, jak Marek za svými lidmi v důležitých věcech stojí a mnohokrát podržel i Markétu (Dobiášovou – poznámka redakce), když to potřebovala.“

Stejně tak s poznámkou „Něco o mňoukání, které dostalo úplně jiný význam. Vzpomínka režiséra, který byl u toho“ nasdílel i svědectví režiséra pořadu Reportéři ČT Ivana Bareše vztahující se k jednomu z obvinění popisovaných v článku Dobiášové.

Pro HlídacíPes.org se ve středu 30. listopadu vyjádřil Marek Wollner následovně:

„Začalo to reportáží o developerském projektu v Lysolajích, kterou nebyla Markéta Dobiášová před třemi lety schopná dokončit. Dostala na to u nás luxusní čas pěti měsíců. Místo slibovaného velkého odhalení korupce teď prezentuje čím dál ujetější fantazie na svém webu, na kterém spolupracuje s Markem Přibilem, někdejším novinářem Mladé fronty Dnes, kterého vyhodili za konzultace článků s Andrejem Babišem. Když se jí ve spolupráci s částí politické scény a členem rady ČT Xaverem Veselým nepodařilo namočit mě do kauzy Hlubuček, přišla s báchorkou o mňoukání, k níž už se vyjádřil režisér, který u toho byl. Po hodinové výpovědi z redakce CNN Prima News jsem byl první, komu zavolala, jak mi sdělila do telefonu. Chtěla se vrátit a nabízela téma, o čemž jsem hned informoval redakci na následující poradě.“

Česká televize začala Dobiášové obvinění na adresu Marka Wollnera šetřit s několikadenním zpožděním, bezprostředně po dotazu redakce HlídacíPes.org.

Podle platné legislativy pokud zaměstnavatel má podezření na sexuální obtěžování na pracovišti, měl by začít konat, jinak mu hrozí sankce. A článek Markéty Dobiášové – bývalé dlouholeté podřízené Marka Wollnera – obsahuje skutečně závažná obvinění.

Je pravděpodobné, že obvinění sepsaných Dobiášovou se chytne Rada České televize, která v současném složení není většinově nakloněna ani Marku Wollnerovi, ani současnému vedení Kavčích hor.

Ostatně již citovaný radní Luboš Veselý se o obsahu Dobiášové článku bavil i 24. listopadu v rozhovoru s bývalým policistou a dnešním politikem Robertem Šlachtou ve svém Radio Xaver. Šlachta při rozhovoru opakovaně „zadoufal“, že „to nenechá Radu ČT klidnou“.

Obvinění 25. listopadu ve svém videu šířeném přes sociální sítě převyprávěl i lídr SPD Tomio Okamura. Doprovodil to komentáři: „To je tedy síla!“, „Pokud jsou tato obvinění pravdivá, je to naprosto skandální“ a podivil se, že „mediální mainstream“ k této záležitosti „mlčí“.

Případ pro ombudsmana

Zatím poslední veřejně známý a potvrzený případ sexuálního obtěžování v českých médiích stál loni v říjnu místo zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy a vedoucího zahraniční rubriky Jiřího Hoška. Ten dostal hodinou výpověď poté, co opakovaně obtěžovat své kolegyně. „Posílal třeba nevyžádané fotky svého přirození,“ řekla serveru iDnes.cz jedna z jeho bývalých kolegyň. V redakci Seznamu sílil tlak několika žen, které si na Hoškovo chování opakovaně stěžovaly.

Podle vyjádření Seznam.cz ale vedení o těchto událostech nevědělo a kroky k nápravě učinilo hned poté, jakmile bylo na situaci upozorněno. O několik měsíců později Seznám Zprávy zřídil funkci redakční ombudsmanky, kterou se stala novinářka a moderátorka ze slovenského deníku SME Zuzana Kovačič Hanzelová.

Česká televize svého ombudsmana má. Je jím bývalý zástupce šéfredaktora zpravodajství pro analytické a diskus­ní pořady Čestmír Franěk a podle informací HlídacíPes.org se na šetření obvinění vznesených Dobiášovou – na rozdíl od odborů – podílí.

Další podrobnosti o průběhu šetření, složení a statutu pověřené komise nechává Česká televize bez odpovědi. Mluvčí Blinková i po dvou dnech neodpověděla ani na otázku HlídacíPes.org, zda závěry komise budou veřejné, nebo zůstanou „interní záležitostí“.

Autor tohoto textu pracoval v letech 2005 až 2008 v redakci zpravodajství České televize.

Právník Aleš Rozehnal o bossingu…

Bossing je jednou z forem šikany na pracovišti. Šikana může probíhat v mnoha formách, od pomluv a zesměšňování zaměstnance, jeho ignoraci. Podle Národního zdravotnického informačního portálu má např. tyto projevy:

• přehnané kontrolování plnění povinností či docházky,
• neschválení dovolené,
• arogantní chování,
• slovní urážky,
• nedocenění práce či častá a neoprávněná kritika,
• zesměšňování před kolegy,
• zadávání příliš složitých úkolů (na které nemá podřízený kvalifikaci nebo jsou nesplnitelné),
• zabraňování přístupu k informacím např. od nadřízených vede k neinformovanosti,
• nemožnost vyjádřit svůj názor nebo navrhnout své návrhy,
• přisvojení si práce podřízeného jeho šéfem,
• sexuální obtěžování,
• bezdůvodné vyhrožování výpovědí (ukončením služebního poměru),
• různé naschvály (odebrání kancelářských potřeb…),
• přemíra přesčasů,
• probírání drobných chybiček, které jsou u ostatních přehlíženy atd.

… a sexuálním obtěžování

Některé prameny ale považují sexuální obtěžování za specifický druh šikany. Sexuální obtěžování může spočívat v nevhodných narážkách, nevyžádaných dotecích či v povinnosti strpět toto chování, aby zaměstnanec nepřišel o své místo.

Takové chování je postihováno antidiskriminačním zákonem. Pokud zaměstnance uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany nadřízeného došlo k diskriminaci na základě pohlaví, je nadřízený povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Platí tedy vyvratitelná právní domněnka, že se nadřízený tohoto jednání dopustil.