Václav Klaus na mítinku AfD v bavorském Norimberku (2017) se svou knihou o migraci. Foto: Profimedia

Aleš Rozehnal: Klausův prázdný a falešný pravicový konzervatismus

Napsal/a Aleš Rozehnal 1. října 2023
FacebookXPocketE-mail

Václav Klaus starší rád poučuje veřejnost o tom, co je pravicové a levicové. Případně, co je konzervativní, co liberální a socialistické… Klausův pravicový konservatismus by ale někdo naopak mohl snadno považovat v podstatě za socialistické staromilství odmítající přijmout skutečnost, že společnost prochází vývojem.

Václav Klaus starší tvrdí, že Občanská demokratická strana opustila svůj původní pravicově konzervativní program a stala se stranou spíše levicově liberální. Něco takového je samozřejmě možné, protože tak jako vše, i politické strany se vyvíjejí.

Například dnešní britská Konzervativní strana v čele s Rishi Sunakem je zcela jistě jinou stranou, než byli Toryové v době Margaret Thatcherové.

Otázkou ale je, jak v současnosti podle Václava Klause vypadá pravý pravicový konzervatismus zasazený do středoevropských reálií.

Klaus, Fico a Okamura

Vzhledem k tomu, že bývalý prezident se již aktivně politikou nezabývá, je to možné dovodit pouze z programu subjektů, které tento pravicový jestřáb podporuje.

Z Klausovy podpory strany Svoboda a přímá demokracie se podává, že Klausův konzervatismus spočívá v co nejširším využití referenda a možnost odvolání veřejných činitelů na základě vůle občanů.

Dlužno říct, že se jedná o význačný Klausův názorový posun, neboť dříve byl zastáncem toho, že politická vůle občanů by se měla vyjadřovat ve volbách a v dobách mezi volbami by měly být zásady do zvolených těles co nejmenší.

Ale jak často říkal jiný bývalý prezident, jen blbec nemění své názory.

Další vize Klausova konservativismu lze vyčíst z jeho podpory slovenské strany SMER-SD (jak HlídacíPes.org popsal mimo jiné ZDE).

Její pravicový konzervatismus podle programu této strany spočívá v podpoře hospodářské růstu robustní pomocí podnikatelského sektoru, silném státu, který reguluje ekonomiku, zpochybňování funkčnosti neregulovaného volného trhu, silných regulačních zásazích a intervenci ze strany státu.

Dalším pilířem této pravicové politiky je znárodnění slovenské energetiky, podpora silného kolektivního vyjednávání a participace zaměstnanců na řízení podniků.

Není možné zapomenout ani na principiální odmítání další privatizace, finanční podporu zemědělců, prvovýrobců, a potravinářů.

Obdiv k autoritářům

Pokud by někdo neznal Klausovo pojetí pravicového konzervatismu, skoro by mohl nabýt dojmu, že se u něj jedná o pouhý antiliberalismus nekriticky respektující hierarchii a instituce a obdivující autority bez ohledu na to, že mají často původ v době reálného socialismu 80. let minulého století.

Případně by mohlo jít o v úvodu zmíněné socialistické staromilství odmítající přijmout skutečnost, že společnost prochází vývojem.

Stejně tak snadno by se dalo nabýt dojmu, že Klausův obdiv k autoritám má podobu obdivu k autoritářským režimům.

A někdo ještě zmatenější by se dokonce mohl domnívat, že Václav Klaus st. halí své tradicionalistické socialistické názory do hávu konzervatismu, i když jim tento háv vůbec nesedí.

 

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)