4. DÍL SÉRIE BREXIT. V případě, že se Britové rozhodnou dát Evropě sbohem, finanční trhy a ekonomika jako taková dostanou políček. Skutečná rána by pak mohla přijít v horizontu měsíců nebo možná i let. Dohadování, za jakých podmínek se rozchod uskuteční a jak spolu budou Evropané a Britové fungovat napříště, totiž může přinést mnoho nejistoty a ta tradičně dusí investory, manažery a domácnosti. Podrobnosti probírali Martin Kupka z ČSOB a Josef Bič vyučující na Vysoké škole ekonomické.

Teze 1:

Pokud by Britové hlasovali pro Brexit, byl by to bezpochyby šok pro finanční trhy i ekonomiku. V první řadě by to přitom byla spíše věc emocí. Na druhou stranu je už tato možnost na finančních trzích kupříkladu do cen akcií započítána. Mnohem zajímavější a důležitější je tak střednědobý a dlouhodobý výhled respektive otázka, jak by případný rozchod vypadal. Samotné právo Evropské unie umožňuje členským státům vystoupit a určuje lhůtu maximálně dvou let, během nichž se musí obě strany dohodnout (ta lhůta pak může být prodloužena). Jisté je, že pokud by došlo k Brexitu, čekala by nás poměrně těžká vyjednávání a čím více by se komplikovala, tím více by vzrůstala nejistota. Zřejmě nejhorší variantou by pak bylo, kdyby se obě strany nedohodly a nebo se dohodly na prodloužení dvouleté lhůty. Něco podobného by totiž negativně ovlivnilo sentiment investorů, manažerů i spotřebitelů, což by mělo nepříjemné důsledky pro ekonomiku; více pro britskou, ale pocítil by to i kontinent.

[alter-eko-discussion thesis=“1″]

 Teze 2:

V případě, že by se Britové rozhodli odejít z EU, se zřejmě mezi oběma bloky neobjeví zeď. Dosavadní jednání přinejmenším naznačuje snahy najít kompromis. Vládnoucí respektive mainstramové politické síly v Evropě alespoň prozatím ničím podobným nehrozí. I přesto se dá očekávat, že by byl problém najít kompromis v detailech, které by bylo třeba ladit. Každý stát má své ekonomické zájmy a v tomto kontextu by mohlo být dosažení například dohody o volném pohybu služeb – zejména finančních služeb, která je pro Velkou Británii velmi důležitá – komplikované. Ve srovnání s úpravou mezinárodních smluv nebo práva mimo rámec Evropské unie by něco podobného mohlo být pro Brity náročnější, s velkou pravděpodobností by museli nabídnout i nějaké ústupky. Otázkou je, nakolik by ty korespondovalo s tím, s čím operovali zastánci vystoupení z EU, jejichž cílem bylo získat větší prostor pro svobodnější rozhodování o budoucnosti a vztahu k EU a jednotlivým členským státům.

 [alter-eko-discussion thesis=“2″]

 Teze 3:

Hrozbu nákazy v případě Brexitu nelze vyloučit, v dnešní turbulentní době totiž není nic nemožné. I proto, že by případný Brexit určitě posílil politický proud, který se zamítavě k současné podobě evropské integrace. Na druhou stranu bezprostřední riziko nějaké významnější fragmentace EU by nejspíš nehrozilo. Zaprvé, samotný způsob vyjednávání vztahů mezi Bruselem a Londýnem, které by nebylo úplně jednoduché, by mohl být faktorem snižující pravděpodobnost další fragmentace. Zadruhé, například v případě Česka, by zřejmě muselo dojít ke kulminaci určitých problémových jevů; kupříkladu k výraznému zhoršení imigrační krize doplněnému o neschopnost hledat společné řešení a sílící pocit, že je nám něco nuceno zvenčí. V důsledku toho by sílil pocit odcizení vůči EU a narůstaly obavy o národní i vlastní bezpečnost. V takovém případě – pokud by Unie byla vnímána jako příčina problému – by pak skutečně mohla začít růst podpora sil, které jsou mimo současný mainstream.

[alter-eko-discussion thesis=“3″]

Předchozí díly série:

Vícerychlostní Evropa by přiblížila naše platy německým. Ale…

Miloš Zeman jako eurofederalista zklamal. Stejně tak další lídři

Brexit očima psychiatra: Špatných zpráv je moc, roste strach narušující psychiku společnosti

Celý rozhovor Martina Kupky z ČSOB a Josefa Biče z VŠE si můžete poslechnout zde.