Foter.com / CC0, zdroj

Zemanův čínský poradce: jedna verze jeho zázračného zbohatnutí je pro USA, druhá pro Čínu

Napsal/a Martin Hála 15. prosince 2016

V říjnu informovaly servery Sinopsis.cz a HlídacíPes.org o článku v americkém časopisu Fortune, založeném na vůbec prvním otištěném interview s „tajemným“ předsedou společnosti CEFC Jie Ťien-mingem.

Minulý pátek, 9.12., vyšla po delší prodlevě konečně i čínská verze článku v čínskojazyčné edici tohoto časopisu (Cchaj-fu 财富). Mezi oběma verzemi jsou patrné jisté rozdíly, které pomáhají k lepšímu pochopení obou textů, a nakonec i fenoménů Jie Ťien-minga a společnosti CEFC jako takové.

Dražba pokladu pašeráků

Čínský text, stejně jako jeho anglická verze, se pozastavují nad tím, kde se vzala obří společnost CEFC a její předseda, o nichž ani v Číně samotné donedávna nikdo neslyšel. Vzestup samotného Jie Ťien-minga před založením CEFC popisují obě verze s drobnými, ale zajímavými odchylkami. V čínské verzi se dočteme následující:   

Jie Ťien-ming založil tuto společnost, když mu bylo 25 let. Jeho první peníze z podnikání z doby před tím pocházely z obchodu s nemovitostmi v rodném Fu-ťienu. Jie Ťie-ming, tehdy čerstvý absolvent vysoké školy, pomohl za využití sítě svých osobních kontaktů jednomu hongkongskému obchodníkovi, který se v té oblasti dostal do potíží, rychle se zbavit nemovitostí podobných velkoobchodním tržnicím se zemědělskými produkty.

Onen hongkongský obchodník, který už nevěděl kudy kam, prodal Jie Ťien-mingovi poměrně levně domy, kterých se nebyl několik let schopen zbavit, a navíc mu navrhl, že bude stačit, když mu částku zaplatí za deset let. Jie Ťien-ming však během jediného měsíce prodal všechny domy a do tří let splatil zbývající dluh.

Tehdy si poprvé v životě vydělal částku, přesahující deset milionů, a s pomocí tohoto výdělku založil ve Fu-čou vlastní firmu, která se zaměřovala na nemovitosti a obchod. Jie Ťien-ming tvrdí, že ho onen hongkongský obchodník před vedoucími úředníky města Sia-men vychvaloval jako „jejich Žida“ [obratného obchodníka].

Opravdový vstup Jie Ťien-mingovy společnosti do oblasti ropného průmysl pak započal tím, že zvítězil ve veřejné dražbě podniku Sia-men Chua-chang š’-jou jou-sien kung-s’ (Xiamen Hua Hang Petro Prod. Co., Ltd.). Tato společnost měla licenci na obchodování s ropnými produkty v Číně, avšak její mateřská firma byla zkonfiskována v jednom z nejotřesnějších případů rozsáhlého pašování v Číně nedávné doby.

Jie Ťien-ming shromáždil z rukou bohatých hongkongských a fuťienských investorů obnos na tuto koupi. Nakonec na tomto základě založil společnost CEFC a v roce 2008 ji přesunul do Šanghaje.

Anglická verze článku nezmiňuje zázračné zbohatnutí na rychlém prodeji neprodejných nemovitostí, ale uvádí více podrobností o pozadí veřejné dražby společnosti Xiamen Hua Hang Petro (Hua Hang nebo Chua Chang 华航 je bežná zkratka tchajwanských China Airlines, takže lze předpokládat, že společnost obchodovala s leteckým palivem):

Po krátkém působení u lesní policie ve své rodné provincii Fu-ťienu nakoupil [Jie] podle vlastních slov ropné produkty v dražbě majetku obchodníka jménem Laj Čchang-sing, který uprchl v roce 1999 do Vancouveru, aby se vyhnul zatčení, když úřady odhalily, že stál v čele velkého pašeráckého gangu.

Prostředky na nákup získal od bohatých investorů z Hongkongu a Fu-ťienu, provincií proslulých obratnými obchodníky. Jie jim předestřel svou vidinu podnikání s ropou, které bude fungovat po boku státních společností, ve skulinách, které zanechávají volné.

Sen v rudém domě

Vypuštění osoby Laj Čchang-singa (Lai Changxing 赖昌星) z čínské verze je zajímavé; jméno této legendární postavy rozhodně říká více čtenářům čínským, než americkým.

Laj byl notorickým zosobněním čínské verze korupčního kapitalismu 90. let. Nabyl obrovského majetku kombinací rozsáhlého pašování všeho možného od televizí přes automobily po celé tankery ropy (podle některých zdrojů také zprostředkoval tajné dodávky čínských vojenských raket Silkworm) a systematického uplácení stranických funkcionářů v provincii Fu-ťien.

Laj proslul excesy srovnatelnými s „novoruskými“ oligarchy stejné epochy. Podle téměř románového profilu v časopise Time z roku 2002 si ve Sia-menu nechal postavit sedmipatrový Rudý dům (Chung-lou 红楼, podle klasického románu Sen Rudé věže), kde obsluhovaly vybrané stranické funkcionáře nejkrásnější dívky z celé Číny, nejméně 170 cm vysoké s minimálně středoškolským vzděláním.

Po opulentních hostinách následovala volná zábava v jacuzzi, sauně a karaoke. Požitky v Rudém domě okusily podle pozdějšího vyšetřování stovky stranických kádrů.  Za těchto okolností nepřekvapí, že městský tajemník strany Leje jmenoval „vyhlášeným občanem města Sia-menu“.

Laj mj. koupil celý fotbalový klub ve Fo-šanu v sousední provincii Kuang-tung, aby jeho hráče přestěhoval do rodného Sia-menu, který se tak dostal do čínské ligy. Sám pak v týmu příležitostně hostoval jako brankář. Svůj oblíbený obrněný Mercedes prý získal z přebytků tehdejšího prezidenta Ťiang Ce-mina.

Mezi jeho komplice patřil i tehdejší šéf vojenské rozvědky Ťi Šeng-te (Ji Shengde 姬勝德), který byl kvůli svým kontaktům s Lajem po jeho pádu v roce 1999 sesazen a odsouzen k smrti (trest mu byl posléze zmírněn na 20 let vězení). Laj samotný byl nakonec z Kanady vydán zpět do ČLR a v květnu 2012 odsouzen na doživotí (Kanada si před vyhoštěním vymohla, že nebude popraven.) Jeho majetek byl skutečně konfiskován.

Lajovy bohatýrské osudy ilustrují poměry v provincii Fu-ťien i jinde v Číně v dobách, kdy Jie Ťien-ming podle svých slov vstoupil jako pětadvacetiletý mladý muž do ropného byznysu, ať už přímo od lesní policie, nebo po spektakulární pozemkové transakci. Nakolik je ta či ona verze pravděpodobná, necháme na čtenářích samotných.   

Nafouknuté informace a předžalobní výzvy

Existuje ovšem ještě třetí verze Jieových začátků před založením CEFC. Tu zohledňuje anglická verze článku ve Fortune; v čínské naopak zcela chybí:

Nejvíce spekulací však vyvolaly jeho [Jieho] vlastní vazby na Čínskou armádu. Po loňské investiční horečce CEFC v České republice informovala česká média o starém životopise předsedy Jie, kde je uveden jako místopředseda asociace blízké čínské armádě. Tato skupina, Čínská asociace pro přátelské styky se zahraničím (CAIFC), se sama označuje za fórum k propojení vysoce postavených armádních a politických představitelů v Číně s jejich zahraničními protějšky.  

V podstatě je to však vlivová a propagandistická platforma, píše badatel Mark Stokes z Institutu Projekt 2049 se sídlem ve Washingtonu, D.C. Podle Stokese se její různá oddělení angažují v „politickém boji“, včetně šíření propagandy a verbování potenciálních zpravodajských zdrojů, aby tak sloužila čínským cílům včetně konečného úsilí o znovusjednocení Číny s Tchaj-wanem.

Spojení s touto skupinou by vrhlo stín na obraz Jieho a CEFC v některých zemích, kde společnost podniká. Ale v rozhovoru s Fortune Jie tyto vazby odmítá. Říká, že byl požádán, aby se stal ředitelem CAIFC, ale odmítl. Myslí si, že menší partneři v Číně se snažili nafouknout jeho roli [ve stycích] s vládou pro svůj vlastní prospěch, a tak se jeho jméno objevilo v těch starých životopisech.

Celou historii s „nafouknutou“ informací ve „starém“ životopisu (z roku 2012) Jie Ťien-minga o práci pro CAIFC podrobně popsal Hlídací pes, který také zveřejnil „předžalobní výzvu“ v této věci poslanci Ženíškovi doručenou advokátní kanceláří Radka Pokorného, zastupující v ČR zájmy CEFC.

Podobné výhružné dopisy z téže kanceláře obdržela i některá česká média. Propojení s CAIFC je pro CEFC citlivou záležitostí hlavně proto, že CAIFC je v literatuře spojována s čínskou vojenskou rozvědkou.

Vzhledem k tomu, že informace o působení v CAIFC se objevila v oficiálním Jieově životopise, a to hned na několika místech, právní výhrůžky českým novinářům asi pochybnosti veřejnosti nerozptýlí.

K tomu by bylo zapotřebí přesvědčivějšího vysvětlení, než že tu informaci „nafoukli menší partneři“.  Zvláště když se informace o působení v CAIFC objevila i v oficiálním životopise dalšího představitele CEFC, předsedy představenstva Chan Chauta (ve standardní české transkripci Čchen Čchiou-tchu). Zdá se, že „menší partneři“ nafukují co se dá, a CEFC nestačí stahovat informace z webu.

Život a dílo předsedy Jie před založením CEFC tak zůstávají nadále obestřeny tajemstvím.


Druhá část textu, který autor připravuje pro HlídacíPes.org, se bude věnovat společnosti CEFC. Publikována bude v průběhu příštího týdne. 

3 komentáře

  1. Jana Pechová napsal:

    Myslím, že do skládačky o tom, kdože to za Číňany stojí, skvěle – a jako dobrá nápověda – stojí i „čínský lobbista“ v Česku Jaroslav Tvrdík. Předseda Jie má skutečně tah na branku.

    • petrph napsal:

      Jistěže -i- pan Tvrdík. Nebo třeba pan expremiér Nečas, a řada dalších. Zkrátka spousta politiků i podnikatelů pochopila že na kšeftování s Čínou (navíc se státní podporou) se dá (i ne)slušně vydělat.
      Tudíž veškeré moralizování jest pouze pro hloupé voliče, kteří to pak dokonce ještě ze svých daní zaplatí..

  2. Němec napsal:

    Chtělo by upřesnit zda pan Jie je Zemanův poradce nebo vojenský přidělenec. Pan Tvrdík také pracoval pro armádu, možná o tom bude něco vědět.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies