Ruština do škol, děti do Artěku. Delegace Ústeckého kraje vyjednává v Rusku o internacionální družbě

Napsal/a Robert Malecký 17. března 2017
FacebookXPocketE-mail

Delegace Ústeckého kraje vyjednává v Moskvě o možnosti zavést do vybraných krajských škol znovu jako předmět výuku ruského jazyka. Na svém facebookovém profilu to ve čtvrtek oznámil náměstek hejtmana Jaroslav Foldyna (ČSSD). Do Ruska vyrazila na veletrh cestovního ruchu delegace složená ze zástupců všech tří koaličních stran, kterými jsou vedle ČSSD i komunisté a koalice Okamurovců a Zemanovců.

„Dnes jsem s kolegou Petrem Šmídem a Jaroslavem Dubským měl možnost hovořit s náměstkem ministra školství Ruské federace. Témata byla potenciální možnost zapojení některých škol a VŠ do výuky ruského jazyka,“ napsal Foldyna.

Petr Šmíd (SPD-SPO) je náměstkem hejtmana, který má na starosti školství. Jaroslav Dubský pak vede za komunisty výbor pro kulturu a památkovou péči.

Hurá do Artěku

Podle Foldyny jsou v oblasti školství a mládeže další možnosti spolupráce. Jednou z nich je podle něho i účast dětí na společném pobytu v ruském Artěku.

17360728_10208659718232117_1189753919_n

Artěk byl v době totality obří mezinárodní pionýrský tábor, jeden ze symbolů mezinárodní družby komunistických zemí.

Tábor poblíž města Gurzuf na Krymu vznikl v roce 1925 jako zařízení pro děti s tuberkulózou. Později se z něho stal tábor pionýrský, na ploše 208 hektarů se nacházejí tři stovky budov.

Po rozpadu Sovětského svazu tábor spravovala Ukrajina. Lépe řečeno příliš nespravovala: zel prázdnotou a hrozil mu zánik. Od roku 2010 ale znovu ožil: ukrajinská vláda do tábora napumpovala osm milionů dolarů, přejmenovala ho na Mezinárodní dětské centrum a oživila.

Po anexi Krymu v roce 2014 připadl ovšem tábor do ruských rukou. A nová krymská vláda oznámila, že s ním počítá a bude ho spravovat.

Kubera: Naštěstí nemohou znárodňovat

Krajská opozice z nápadu na ruštinu ve školách a mezinárodní družbu příliš nadšená není. A to ani přesto, že Foldyna tvrdí, že výlety do Artěku by nebyly povinné a že by děti měly dostat na výběr mezi Ruskem a dejme tomu Oxfordem.

„Co byste čekal od komunistického vedení kraje?“ reagoval teplický senátor Jaroslav Kubera (ODS), který je zároveň krajským zastupitelem.

Podle něho pod vedením komunistů v kraji ožívají normalizační praktiky, a to nejen ve školství. Zmínil například snahy o jednotný dopravní podnik místo soukromých dopravců. „Naštěstí nemohou na kraji znárodňovat, to za ně budou muset udělat velcí komunisté nahoře,“ řekl Kubera.

Ústecký kraj byl v Česku první, kde se vlády po roce 1989 ujali komunisté. Hejtman Oldřich Bubeníček ho vede od roku 2012, první čtyři roky v koalici s ČSSD, od loňského podzimu do ní přibyli i Okamurovci se Zemanovci.

Nová kniha
Kniha České průšvihy 1989–2024
HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)