Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Ruština do škol, děti do Artěku. Delegace Ústeckého kraje vyjednává v Rusku o internacionální družbě

 -   - 

5816289484_4ebe0c9b7a_zYoung pioneers in Artek 1975” Autor: maxim off via Foter.com

Delegace Ústeckého kraje vyjednává v Moskvě o možnosti zavést do vybraných krajských škol znovu jako předmět výuku ruského jazyka. Na svém facebookovém profilu to ve čtvrtek oznámil náměstek hejtmana Jaroslav Foldyna (ČSSD). Do Ruska vyrazila na veletrh cestovního ruchu delegace složená ze zástupců všech tří koaličních stran, kterými jsou vedle ČSSD i komunisté a koalice Okamurovců a Zemanovců.

“Dnes jsem s kolegou Petrem Šmídem a Jaroslavem Dubským měl možnost hovořit s náměstkem ministra školství Ruské federace. Témata byla potenciální možnost zapojení některých škol a VŠ do výuky ruského jazyka,” napsal Foldyna.

Petr Šmíd (SPD-SPO) je náměstkem hejtmana, který má na starosti školství. Jaroslav Dubský pak vede za komunisty výbor pro kulturu a památkovou péči.

Hurá do Artěku

Podle Foldyny jsou v oblasti školství a mládeže další možnosti spolupráce. Jednou z nich je podle něho i účast dětí na společném pobytu v ruském Artěku.

17360728_10208659718232117_1189753919_n

Artěk byl v době totality obří mezinárodní pionýrský tábor, jeden ze symbolů mezinárodní družby komunistických zemí.

Tábor poblíž města Gurzuf na Krymu vznikl v roce 1925 jako zařízení pro děti s tuberkulózou. Později se z něho stal tábor pionýrský, na ploše 208 hektarů se nacházejí tři stovky budov.

Po rozpadu Sovětského svazu tábor spravovala Ukrajina. Lépe řečeno příliš nespravovala: zel prázdnotou a hrozil mu zánik. Od roku 2010 ale znovu ožil: ukrajinská vláda do tábora napumpovala osm milionů dolarů, přejmenovala ho na Mezinárodní dětské centrum a oživila.

Po anexi Krymu v roce 2014 připadl ovšem tábor do ruských rukou. A nová krymská vláda oznámila, že s ním počítá a bude ho spravovat.

Kubera: Naštěstí nemohou znárodňovat

Krajská opozice z nápadu na ruštinu ve školách a mezinárodní družbu příliš nadšená není. A to ani přesto, že Foldyna tvrdí, že výlety do Artěku by nebyly povinné a že by děti měly dostat na výběr mezi Ruskem a dejme tomu Oxfordem.

“Co byste čekal od komunistického vedení kraje?” reagoval teplický senátor Jaroslav Kubera (ODS), který je zároveň krajským zastupitelem.

Podle něho pod vedením komunistů v kraji ožívají normalizační praktiky, a to nejen ve školství. Zmínil například snahy o jednotný dopravní podnik místo soukromých dopravců. “Naštěstí nemohou na kraji znárodňovat, to za ně budou muset udělat velcí komunisté nahoře,” řekl Kubera.

Ústecký kraj byl v Česku první, kde se vlády po roce 1989 ujali komunisté. Hejtman Oldřich Bubeníček ho vede od roku 2012, první čtyři roky v koalici s ČSSD, od loňského podzimu do ní přibyli i Okamurovci se Zemanovci.

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký

Komentáře

Komentářů (27)
  1. Václav Š. David napsal - dne 17.3.2017

    #Sorryjako Já měl ruštinu na gymnáziu v Mladé Boleslavi a na Ostravské univerzitě v nultých letech a neviděl jsem v tom problém ani já, ani spolužáci. Zájem o ten jazyk byl poměrně velký.

    A co si budeme povídat, bez znalosti aspoň azbuky jste ve většina postsovětských zemích nahraní, nemoci si přečíst ani nápisy a směrovky. Tím nechci snižovat význam jiných cizích jazyků.

    • roman svehla napsal - dne 17.3.2017

      zdravím, Kubera jako člen KSČ byl za nechci říci krádež / odcizení/ byl ještě jako jako člen KSČ Teplice VYLOUČEN z KOMUNISTICKÉ STRANY Československa.TO JEŠTĚ V ROCE CCA 1985/86. PO PŘEVRATU PŘEVLÉKL ŠPINAVÝ KABÁT A ZA ODS HLÁSÁ BLUDY TŘEBA NYNÍ O KOMUNISTECH KTERÝM BYL ODDANÝM ČLENEM NEŽ HO VYHODILY ZA TOTÁČE ZE STRANY. VŠICHNI VÍME ŽE , KDO BYL ZA TOTÁČE VYHOZEN ZE STRANY MUSEL MÍT SUPER VELKÝ PROBLÉM. NYNÍ TENTO SOUDRUH KÁŽE HLOUPOSTI. MOŽNÁ BRZO ZNOVU PŘEVLÍKNE KABÁT A ŘEKNE, JÁ JSEM BYL POMÝLEN, OMLUVTE MNE SOUDRUZI.

  2. MT napsal - dne 17.3.2017

    Jestlipak soudruzi tuší, že se cpou na podle mezinárodního práva okupované území, které je pod sankcemu většiny civilizovaných zemí téhle planety?

    • roman svehla napsal - dne 17.3.2017

      okupované území je i kde si podle mezinárodního práva dělá skupina uprchlíků nebo migrantů co chce. Například no go zony ,kde neplatí zákony dané země.Dožadují se toho na co nemájí nárok. Cizinci si tam dělají co chtějí a ještě jsou v tichosti podporováni tzv. neziskovkami z daní těchto států. Civilizované státy této planety se bojí tomu problému cokoliv říci. Ihned jsou jsou rasisti, atd,. Jaké chceš sankce a pro koho ?? Pro naše lidi aby byly trestány za pravdu???????????

      • ČERT napsal - dne 17.3.2017

        Takže… Po vzoru přístupu západoevropských států k muslimským přistěhovalcům, Ukrajina by se tedy měla pokusit ruské okupanty Krymu prostě integrovat? Berte to, prosím, jako takový pokus o vtip, ke kterému mě dovedlo Vaše srovnání.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal - dne 18.3.2017

      A co takhle – Právo obyvatel (národa) na sebeurčení dle Charty OSN? Ta se ovšem pomocí právních kliček stala toaletním papírem, viz Kosovo a desítky dětí zavržděných “humanitárními bombami v bělehradské nemocnici.

  3. Němec napsal - dne 17.3.2017

    Boxer Foldyna by se neměl zbaběle schovávat za děti svou podporou Ruska, kde se vraždí novináři. Jistě to těm dětem nebude vyprávět a upozorňovat na skutečnost i rodiče obou zemí. Doufám, že severočeské děti nebudou učit převlečení agenti z Ruska.

    • roman svehla napsal - dne 17.3.2017

      Neschovává se za novináře, ale říká a píše pravdu co se zde děje . Na rozdíl od mnoha lhářů a demagogů u nás. Pravda vždy bolí, mnoho úplatných lidí se nechá zaplatit a podplatil a lže proti své rodině i státu. Takovéto odpady tu bohužel máme.

    • roman svehla napsal - dne 17.3.2017

      pan Foldina je z Děčína a část rodiny má v bývalé Jugoslávii , kterou NATO nesmyslně bombardovalo za podpory našeho super rychlého přidružení k NATO. Našeho humaritárního bombadéra všichni známe. Naštěstí už není mezi námi. Pan Foldina z vlastní skutečnosti moc dobře zná,to co se odehrálo v býv. JUGOSLÁVII za špatnost. Pravda bolí a mnoho lidí jí za peníze nechce znát.

      • Robert Břešťan napsal - dne 17.3.2017

        Vzpomínanou akci NATO, respektive Českou účast, schválila vláda Miloše Zemana. To jen k poznámce o pravdě.

        • Oskar (hanák z Hané) napsal - dne 18.3.2017

          Vláda schvaluje svá usnesení hlasováním a ne rozhodnutím premiéra. Pokud nedoplníte svou poznámku sdělením, jak kdo z tehdejších členů vlády hlasoval, je Vaše odpověď diskutujícímu “roman svehla”, jen manipulací s fakty.

  4. ČERT napsal - dne 17.3.2017

    S tou ruštinou ve školách obecně… Tak lze říci, že po r. 1989 byla u nás ruština děsně nepopulární, na čemž se asi hlavně podílelo to, že předtím to byl jazyk všeobecně povinný (a ta povinnost byla asi ještě důraznější než je tomu v případě dnes též již více či méně povinné angličtiny), přičemž ale výběr jiných cizích jazyků, jejich výuky, byl jistě o dost limitovanější než nyní. Ale už krátce po listopadu 1989 se též ruština stala jedním z pěti standardních cizích jazyků v našem školském systému (spolu s angličtinou, němčinou, francouzštinou a španělštinou), prostě jazyků, ze kterých lze např. normálně jako z cizího jazyka složit maturitní zkoušku atd. Už před několika lety jsem zaslechl, že v případě základních škol u nás je ruština třetím nejvíce vyučovaným jazykem, snad po angličtině a němčině. Ten počet standardních cizích jazyků v našem školství lze snad rozšířit v některých případech o některé další (možná italština? latina? …?). – – – Určitě mezi ty zcela “standardní” nepatří některé v podstatě menší evropské jazyky (uvedu příklad, maďarština, rumunština, švédština…) nebo třeba velké, ale zcela neevropské jazyky (zase příklad, arabština, čínština, japonština…). Ale v případě ruštiny bych to viděl asi tak jako s tou němčinou, francouzštinou, španělštinou. Ovšem teď se na to dívám, prosím, z hlediska toho, jak to v našem školství, od základních po vysoké školy, zhruba chodí v posledních cca 25-ti letech – bez ohledu na jakékoliv aktuální politické reálie.

    • Václav Š. David napsal - dne 17.3.2017

      Dříve (cca 1990-2005) bylo na výběr mezi angličtinou a němčinou, přičemž němčinu učili většinou lidi, co ji měli aspoň na střední, angličtinu zpočátku mnohdy tací, co se ji učili o jednu lekci napřed.

      Později byla daná angličtina jako jediný možný hlavní cizí jazyk a její hodinová dotace je VĚTŠÍ, než byla u ruštiny, učí se od první třídy. Ale v tom nevidím problém.

      Problém je v tom, že učitelů ruštiny je dost, a to i mezi mladými, protože v nultých letech zájem o její výuku rostl. Jenže někdy okolo roku 2010 se tento růst zastavil a po roce 2013 nejspíš ten zájem i poklesl. Zaprvé byl větší dostatek učitelů románských jazyků, takže školy mohly nabídnout třeba španělštinu a ne pouze angličtinu, němčinu a ruštinu, a zadruhé přišla ukrajinská krize (nebo, chcete-li, ruská okupace Krymu).

      Foldyna samozřejmě může přesvědčit střední školy, aby výuku ruštiny nabízely. Může i přes nějaké ruské organizace zajistit třeba učebnice zdarma a další formy podpory pro žáky studující ruštinu, včetně plně hrazených zahraničních pobytů. Ale nemůže nikoho donutit, aby se ji začal učit, pokud on sám nechce. K tomu nemá žádnou pravomoc.

      • ČERT napsal - dne 18.3.2017

        Ano, jistě, plně rozumím a souhlasím, že po r. 1989 byla u nás znalost angličtiny nejobecněji dost mizivá a že naopak dnes je intenzita její školní výuky ještě o poznání větší než tomu bylo u ruštiny do r. 1989, tak jako samozřejmě s těmi pravomocemi Foldyny. Nevím tedy nic o tom, jak je to s výukou románských jazyků (španělštiny nebo francouzštiny) už na základních školách. Ale koncept volby mezi těmi pěti cizími jazyky (včetně tedy ruštiny), které jsem nazval jaksi “standardními” v našem vzdělávání, tu přinejmenším teoreticky existuje snad už od samého konce r. 1989. To, že jednoznačně dominantní role později připadla na angličtinu, to je též známá věc.

  5. Effendi napsal - dne 17.3.2017

    Foldyna a jeho komplicové z KSČM by měli raději svůj potěr vzít na kombinovaný jazykový zájezd – nejdříve dejme tomu na 14 dní na Aljašku a poté na 14 dní na klimaticky totožnou Čukotku (prosím v tomto pořadí). A pak by mohli mezi omladinou udělat anonymní anketu, kde se jim více líbilo (ubytování, služby, infrastruktura měst a vesnic, nákupní možnosti, v případě úrazu nemocnice, pokrytí mobilním signálem apod.).

    Výsledek by byl určitě velmi zajímavý a poučný.
    Foldyno, co Vy na to?!

    • roman svehla napsal - dne 18.3.2017

      Kombimnovaný zájezd na Aljašku a Čukotku. Hmm, zajímavé. Kdo tam z nás někdy byl ???Omladina by zjistila, že po úrazu by v první jmenované oblasti nedostala lékařské ošetření pokud by nebyla pojištěna. Neboli smrt nebo pokoutní felčaři za těžké jednorázové peníze. Pokud je nemáš.Když né,tak máš smůlu. To je kapitalismus. Což v zemi prvně jmenované je standart. Nemáš zdrav. pojištění ,tak běž kam chceš. Třeba k čertu. Prvně jmenovaná země vyvolává války po celém světě. Kdyby nějakou delší válku zažila na vlastní kůži , tak bych chtěl vidět celkový ten stav po ní . Prvně jmenovanou zemi i slovy vlastních lidí nemá rádo mnoho lidí na celém světě.

  6. ivan napsal - dne 18.3.2017

    Mě by zajímala zcela jiná věc. V součassnosti se řeší platy řidičů autobusů a ústecký kraj je jeden z těch, které na zvýšení platů údajně nemá peníze. Z jakých prostředků chtějí soudruzi vysílání dětí do Artěku financovat? Po nápadu zřídit vlastní krajký dopravní podnik je to další z akcí, kterými nás soudruzi obšťastňovali celých 40 let a nyní se opět derou nahoru.

  7. ivan veselý napsal - dne 18.3.2017

    Mě by zajímala zcela jiná věc. V současnosti se řeší platy řidičů autobusů a ústecký kraj je jeden z těch, které na zvýšení platů údajně nemá peníze. Z jakých prostředků chtějí soudruzi vysílání dětí do Artěku financovat? Po nápadu zřídit vlastní krajský dopravní podnik je to další z akcí, kterými nás soudruzi obšťastňovali celých 40 let a nyní se opět derou nahoru.

    • pepa napsal - dne 18.3.2017

      kraj peníze má, ale uzavřené smlouvy jim to nedovolí

  8. Já napsal - dne 18.3.2017

    Nesnáším ruštinu. Tam kam jezdím ji naštěstí nepotřebuji, tam to neokupují.

    • roman svehla napsal - dne 18.3.2017

      arabsky umíš??? Mlátit hlavu o zem a také ženy?? Umíš?? Tam to okupují oni.

      • Jirka napsal - dne 22.3.2017

        soudruhu Švehlo, dejte si mokrý hadr na hlavu a z hluboka dýchejte

  9. Němec napsal - dne 18.3.2017

    Nic proti jakémukoliv jazyku ale pokud je mi známo tak na výuku máme svoje ministerstvo a né nějaké bolševiky s Foldynou. Foldynovi by měl někdo vysvětlit, že žije v České republice a Rusko je nástupnický stát, který nás okupoval. Navíc Rusko zase falšuje dějiny což by měl Foldyna vědět také. Pokud Foldyna chce aby se naše děti zase učili zfalšované dějiny tak není Čech.

  10. Hana Holá napsal - dne 18.3.2017

    Nesnáším ruštinu.9 let učení a maturita k ničemu.Je mi 74 let a pořád mi v hlavě vězí.Ještě,že nežiji v Ústeckém kraji.Mrazí mě z toho,co v kraji chystají.Kdy tomu bude konec?Z komunistického kraje se bude jezdit na okupovaný Krym?To je výsledek spolupráce s komunisty ,pomalu a jistě to začalo na zastupitelstvech a budou tak pokračovat dál.Připravují cestu z východu.Proto nechci opustit EU a ani NATO.

  11. Tondach napsal - dne 19.3.2017

    Zajímavé je, že kolem toho Ústí nad Labem, mají obě velké partaje své “ideologické výlupky” … ČSSD Foldynu a Vaňhovou a na druhé straně ODS Nováka, Šulce a Kusnierze ….. že by to bylo vzduchem, nebo je tam nějaká špatná voda?

  12. Josef napsal - dne 19.3.2017

    Prez. Masaryk ovládal několik jazyků,do Ruska jezdil za hrabětem Tolstým.Prez. Beneš Rusko neznal, přesto podepsal strategickou smlouvuse SSSR i když byl varován Churchilem.Česko je nejzápadnější výspa Slovanů v Evropě.Dubček v Rusku žil a studoval,přesto jej Brežněv oblafl.Ruský jazyk by měl být vyučován od zákl. škol na nějaké dobrovolné bázi.Ruštinu nelze v Česku vytěsnit.

    • ČERT napsal - dne 19.3.2017

      Navázal bych na Vás a dodal, že Karel Kramář, od r. 1918 první premiér čs. vlády, který měl k Rusku velmi blízko třeba už jen kvůli svému manželství, si v období po vypuknutí první světové války přál přetvořit české země v jakousi autonomní monarchii pod vládou ruské romanovské dynastie, která by nahradila vládu té rakouské habsbursko-lotrinské. Dlužno podotknout, že jeho rusofilství se vztahovalo k carskému Rusku; a naopak, zaujal výrazně antibolševické postoje. – – – A pokud jde o to “vytěsnění” ruštiny v Česku… Myslím, když budeme chtít být aspoň trošičku polygloti, že při nejobjektivnějším nadhledu by té ruštině mezi u nás víceméně uznávanými cizími jazyky mohlo patřit klidně tak třetí místo – po angličtině (jako všeobecně a globálně uznávaném komunikačním jazyku, s tím nic neuděláme) a po němčině (rovněž tradice, a navíc německé prostředí je nám geograficky samozřejmě mnohem bližší než ruské, vždyť stačí jen přejít naši státní hranici po větší části její délky). Že tedy němčina bývala (nejen) u nás krajně nepopulární zejména po r. 1945, to bych teď neřešil. Ale zdůrazňuji, jde jen o pokus o nejobecnější a zcela objektivní nadhled. Jistě by se mohla objevit řada připomínek.