Campaign for Nuclear Disarmament via Foter.com / CC BY, zdroj

Peking hlásí zájem o české jaderné elektrárny. Čínské jaderné angažmá v Británii ale varuje

Napsal/a Robert Břešťan 5. září 2016

Zástupci čínského velvyslanectví v Praze vystupují mezi předběžnými zájemci o možnost budoucí stavby nových jaderných bloků v Dukovanech či Temelíně. I když k favoritům na dodávky jaderných bloků pro Českou republiku Čína rozhodně nepatří, zasluhuje si pozornost i v souvislosti se současným děním okolo dostavby jaderných bloků v Británii. 

Čínská společnost China Nuclear Power Energy Company (CGNPC) se v konsorciu s britskými a francouzskými firmami významně podílí na zakázce na stavbu bloku C v anglické jaderné elektrárně v Hinkley Point za zhruba 18 miliard liber.

Jak ale upozornil internetový magazín Sinopsis zaměřený na informace o Číně, britská premiérka Theresa Mayová jen pár dní před plánovaným podpisem příslušných kontraktů oznámila, že její vláda hodlá celý projekt přehodnotit.

Čínský velvyslanec okamžitě protestoval, že zdržení, nebo dokonce zrušení celého projektu bude mít důsledky pro britsko-čínské vztahy, včetně řady dalších plánovaných investic.

Budování národní bezpečnosti

„Náhlost rozhodnutí nové britské vlády však okamžitě vzbudila podezření, že bylo vedeno bezpečnostními obavami z čínské účasti na obřím energetickém projektu, po němž měla navíc následovat účast CGNPC na stavbě několika dalších reaktorů v Británii,“ píše Sinopsis.

Blízcí spolupracovníci (v té době ještě ministryně vnitra) Mayové upozorňovali na možná rizika již loni, když varovali před hypotetickými „zadními vrátky“ v softwaru reaktorů vyráběných v Číně, jež by mohla Pekingu umožnit v případě konfliktu zarazit na dálku velkou část výroby elektřiny v Británii.

Šéf jejího sekretariátu  Nick Timothy k tomu tehdy napsal: Pro ty, kdo nevěří v pravděpodobnost takového scénáře – Čínská nukleární společnost, jedna ze státních firem zapojených do plánů na výrobu britských nukleárních reaktorů – prohlašuje na svých webových stránkách, že je zodpovědná nejen za “navyšování hodnoty státního majetku  a rozvoj společnosti”, ale také za “budování národní bezpečnosti”.

Později přišlo dokonce i formální obvinění americké FBI proti čínské CGNPC. Podle amerických úřadů prováděla tato společnost v USA systematicky špionáž po více jak dvě desetiletí za pomoci naturalizovaného amerického občana tchajwanského původu Dr Szuhsiung “Allena” Ho.

Ten prý naverboval celou síť agentů, jež jeho prostřednictvím dodávala čínské státní firmě CGNPC a potažmo čínské vládě  tajné americké jaderné technologie.

Podle Guardianu má celý případ povahu “moderního špionážního thrilleru”. Dr. Ho prý disponoval “neomezeným rozpočtem” na verbování agentů.

Obvinění FBI jsou založená mj i na doznání jednoho z těchto agentů jménem Ching Ning Guey. Ten se americkým úřadům přiznal již před rokem; od té doby leželo jeho doznání zapečetěné u soudu, zatímco FBI budovala své obvinění proti Dr. Ho a CGNPC.

Z toho by vyplývalo, že americké úřady věděly o celé záležitosti nejméně rok. Vzhledem k úzké bezpečnostní spolupráci s Velkou Británií je velmi pravděpodobné, že se v době diskuzí o Hinkley Point o své poznatky podělily se svými britskými kolegy. Tehdejší britská vláda se však nejspíš rozhodla tato podezření ignorovat.

Ta současná podle britského deníku Guardian pravděpodobně nakonec čínské angažmá v Hinkley Point odsouhlasí. Na druhé straně ale k čínskému rozladění zřejmě odmítne další jaderné projekty, který v Británii měli mít v režii sami Číňané – reaktory v Bradwellu a Sizewellu.

Češi na projektech v Číně?

Před čínskými špionážními aktivitami varuje i aktuální výroční zpráva české kontrarozvědky BIS. „Čínská diplomacie, byznys a zpravodajské služby v roce 2015 navázaly na úspěchy předchozího roku a pokračovaly v rozšiřování a prohlubování vlivové infiltrace české politiky a složek české státní moci,“ píše BIS s tím, že „dominantní čínskou zpravodajskou silou v ČR byla vojenská rozvědka“.

Číňané nyní otevřeně vykazují zájem o dění na tuzemské jaderné scéně, i když česká vláda nechce opakovat otevřený tendr, který ČEZ v roce 2009 vyhlásil na dostavbu dvou bloků Temelína. V Temelíně dokonce ani nechce prioritně stavět. Přednost mají mít Dukovany a místo tendru přímé oslovení strategického partnera.

Vláda zatím možné zahraniční zájemce o dostavbu Dukovan oficiálně neoslovila. Opakovaně však zdůrazňuje, že od vybraného dodavatele bude požadovat, aby přizval české firmy ke svým zakázkám na stavby elektráren ve třetích zemích.

Podle tohoto měřítka ministr průmyslu Jan Mládek však před časem při svém veřejném vystoupení rozdělil na ty ochotnější a méně ochotné. Zatímco nejvíce ochoty projevuje ruský Rosatom a „částečně korejské Kepco“, na opačném konci je japonsko-americký Westinghouse a také Čína (bez bližšího určení potenciální dodavatelské firmy).

„Zástupce ČLR byl překvapen z toho, že by se Češi měli podílet na jejich projektech. Spíše implicitně předpokládali, že to sem přivezou nejlépe všechno včetně dělníků, inženýrů a možná i betonu. Budeme mít velký komunikační úkol vysvětlit, že takto si to nepředstavujeme,“ řekl Mládek.

Sama Čína se k jádru staví velmi otevřeně. Do provozu zatím uvedla 34 jaderných elektráren a dalších 20 jich je v Číně ve výstavbě.

Čínské ambice představil počátkem léta na konferenci v Praze zástupce čínské ambasády v Praze, ekonomický a obchodní rada Cheng Yongru.

Čína by do roku 2030 chtěla mít 110 jaderných reaktorů, ročně jich chce mezi lety 2016 – 2020 stavět šest až osm.

„Po Fukušimě se situace změnila, i čínská vláda řešila otázku bezpečnosti. Řešili jsme to jako zástupci čínské ambasády i s českými experty z SÚJB a potvrdili nám, že čínské reaktory jsou špičkové a bezpečné,“ řekl Cheng Yongru. I Čína prý stojí o spolupráci s českými firmami v oblasti dodávek i inženýringu.

 

6 komentářů

  1. Němec napsal:

    Při vší úctě k čínskému lidu nás zatím Čina ničí svými jedovatými výrobky a zmetky. V nemocnici jsem byl s dědou, kterému babička koupila čínské pyžamo. Chudák z toho dostal vyrážku a setry myslely, že má svrab. Stačí se podívat na svařené čínské konstrukce. Po prohlédnutí čínských svárů je nebezpečí, že nás elektrárna zabije.

    • Mirek napsal:

      Mám doma spoustu čínských výrobků a zatím jsem s nimi spokojen. A zdá se, že čínské jaderné reaktory žádné problémy nemají. Problémy mělo palivo pro Temelín od Westinghousu. Proto jsme zase přešli potichu na palivo od ruské firmy TVEL.

      • Robert Břešťan napsal:

        Na TVEL Temelín přešel až v roce 2010 a nemyslím, že potichu, ale poměrně normálním kontraktem. Nyní ČEZ testuje v rámci diverzifikace opět i palivo od Westinghouse.

    • antonín napsal:

      Kvalitu svárů lze kontrolovat, ale s čínskými reaktory bych ještě počkal, až bude více zkušeností za delší čas.

  2. emanuel napsal:

    V době kdy byl předsedou vlády Ing.Miloš Zeman, současný president, tak se uskutečnila také obchodní návštěva českých podnikatelů a výrobců v Čínské Lidové republice. Při této obchodní návštěvě byl sjednán obchodní kontrakt na výstavbu nových elektrárenských bloků v čínské uhelné elektrárně Šen Tou. Na tuto elektrárnu dastala Čína finanční půjčku od České Obchodní banky a tehdejší vláda se této bance zaručila za splatnost této půjčky. Tato půjčka byla splácena čínským spotřebním zbožím,které se postupně dováželo do České republiky. Po dostavbě této uhelné elektrárny čínské průmyslové podniky v podstatě okopírovaly v té době špičkovou strojírenskou technologii z této elektrárny a počaly sami vyrábět a do cizích států vyvážet elektrárny podobného typu. Ve snaze vyrábět tyto energetické bloky co nejlevněji byla ale původní česká technologie vyrobena se změnami,aby nebyla tak masivní a její výroba se tak stala levnější. Posléze se ale ukázalo,že tyto změny vyvolaly větší poruchovost těchto elekráren a zajistily tak čínským výrobcům světovou antireklamu. Například jaderné reaktory vyrobené v České republice podle původní Sovětské technologie pracují téměř bezporuchově v JE Dukovany, od nejdříve spuštěného v roce 1986. Podle mého názoru by ty podle nové čínské technologie tak dlouhou životnost provozu neměly. Na riziko bezpečnosti těchto reaktorů bych také příliž nevěřil.

  3. liberal shark napsal:

    Hodnotit uchazeče o kontrakt na dostavbu podle míry zapojení domácích firem je nebezpečný nesmysl. Takové zapojení by nás mohlo přijít pěkně draho díky prodloužení stavby a technickým problémům. Zejména na Čínany a Rusy bych si dal pozor. Hlavní jsou pozitivní reference a schopnost dodat standardní sériovou elektrárnu včas a v rámci rozpočtu.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies