ČNB, zdroj

Nečekejte, že díky nám skončí lichva, říká guvernér ČNB Jiří Rusnok

Napsal/a Robert Břešťan 1. ledna 2017

ROZHOVOR. Konec stoprocentních hypoték, větší dohled nad poskytovateli nebankovních půjček, možnost skokového posílení koruny, ukončení měnových intervencí a inflace na vytyčené dvouprocentní hranici… Rok 2017 nabízí z pohledu České národní banky a jejího guvernéra Jiřího Rusnoka i řadu dalších zajímavých témat.

„Zdá se, že jsme nyní z hlediska hospodářství ve šťastné chvilce našich moderních dějin. Ale tržní ekonomika se nevyhne krizím, mohou přijít externí šoky typu černých labutí a my musíme dbát na to, abychom na tyto složité situace byli připraveni,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org a pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

  • Ve své funkci jste od července roku 2016. Je něco, co byste za tu dobu profesně vypíchl, nebo jde spíše o „údržbu“ a dennodenní chod?

Nic spektakulárního se za tu dobu nestalo. Klíčové pro mne bylo, aby si takzvaně sedla nově složená bankovní rada; a to se myslím povedlo. Jsou v ní dva noví členové, já mám jinou roli a považuji za důležité, že týmová spolupráce v bankovní radě funguje.

  • Někteří vaši kolegové z bankovní rady už na podzim 2013 hlasovali pro zahájení režimu intervencí. Myslíte, že to vnímají jako svého druhu vrchol své profesní kariéry v ČNB?

Určitě to byl významný milník v kariéře všech centrálních bankéřů, kteří u toho rozhodnutí byli. Protože je to něco nového, nevyzkoušeného, něco, co možná někdy tu nudnou práci centrálních bankéřů rozhodně oživilo.

  • Ptám se proto, že máme před sebou v roce 2017 vidinu exitu z intervencí, což bude podobně velká a velmi sledovaná věc. Je to i pro vás to zásadní, s čím v novém roce počítáte, něco na co se i profesně těšíte?

Na horizontu, kam dohlédneme, což je řekněme rok až dva dopředu, se skutečně zdá, že toto bude nejviditelnější, možná nejatraktivnější záležitost. Ale snažím se to nepřeceňovat. Nemyslím, že by to mělo vyvolat nějakou zásadní zlomovou změnu ve vývoji české ekonomiky, dokonce ani měnové politiky. Myslím, že ještě přijdou nějaké jiné výzvy, o nichž nyní nic netušíme mohou být mnohem dramatičtější.

Inflace utěšeně roste

  • Konec intervencí bude určitě mrzet exportéry. Dá se říct, že je ČNB v podstatě tři roky efektivně zajišťuje proti kurzovým výkyvům?

Dá se to tak říct. ČNB de facto zajistila určitý národní hedging, zajištění pro naše exportéry. To ale nebylo smyslem a cílem tohoto opatření. Smyslem bylo uvolnit měnovou politiku, abychom se pokud možno vrátili postupně k našemu inflačnímu cíli tak, abychom mohli využívat náš standardní nástroj, což jsou úrokové sazby.

  • Platí nadále, že vývoj inflace, inflační tlaky jsou tím hlavním kritériem pro ukončení intervencí?

Ano, platí. My máme i z ústavy dbát o cenovou stabilitu. Ta je definována inflačním cílením jako dvouprocentní růst spotřebitelských cen, meziročně plus mínus nějaké toleranční pásmo jeden procentní bod. To není nic zvláštního, je to politika, kterou používá naprostá většina vyspělých zemí. Zásadním kritériem pro nás je vývoj inflace, její výhled s tím, že se samozřejmě díváme na ekonomiku jako celek a na vnější prostředí.

  • To znamená i na dění v eurozóně a pokračující kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky…

To samozřejmě sledujeme, je to pro nás relevantní. Nicméně primární jsou pro nás ukazatele domácí ekonomiky. Nikde není řečeno, a nikdy jsme to ani neřekli, že by nás jenom změna politiky či nastavení měnové politiky ECB mohla odradit od kroku, který vidíme jasně zdůvodněný domácími ukazateli.

  • Inflace v poslední době roste, blíží se k té dvouprocentní hranici. Část ekonomů začala spekulovat o možnosti, že to povede Českou národní banku k dřívějšímu ukončení intervencí… Je to možné třeba už v prvním čtvrtletí 2017?

V prvním čtvrtletí rozhodně ne. My máme tvrdý závazek, kdy říkáme, že kurzový závazek v žádném případě neopustíme do konce prvního čtvrtletí…

  • Takže nejdříve 1. dubna?

Teoreticky nejdříve 1. dubna. Nicméně bych chtěl říct a potvrdit, že pro nás nadále platí, že pro nás je klíčové nejen nominální dosažení hladiny našeho inflačního cíle a udržitelné dosahování této hladiny ve výhledu na rok až dva dopředu. Jestliže jsme teď poměrně dlouho podstřelovali náš cíl, tak je podle mne zdůvodněné, abychom nějakou dobu mohli ten cíl i nadstřelovat. To, že bude inflace už v dubnu či květnu na dvou procentech, možná mírně nad, není ještě fatální spouštěč našeho rozhodnutí. Za nejpravděpodobnější období nadále považujeme asi polovinu roku 2017.

  • Co vlastně za tím postupným růstem inflace stojí? Zaznamenal jsem odhady, že možná i zavedení EET…

To zatím ne. EET běží teprve od prosince, i když můžeme mluvit o nákupech vybavení. O nárůstu cen v pohostinství ale slyšíme právě až od prosince, navíc váha tohoto sektoru není tak zásadní. Důvod, proč začala růst inflace, je ten, že vzrostly ceny potravin. Neklesají už ceny pohonných hmot. Tlak rostoucí domácí zaměstnanosti a rostoucích mezd se nutně na té poptávkové straně objevují také. Začínají růst i jiné ceny – služby, zboží obecné povahy.

Intervencemi jsme občany nepoškodili

  • Máte pocit, že ČNB má svůj podíl na dobré kondici české ekonomiky, právě díky intervencím?

Nesporně má podíl na tom, že jsme se dostali poměrně rychle z té vleklé a řekl bych až zatvrzelé recesní nálady let 2012 a 2013. Osobně ale patřím k těm, kteří to nepřeceňují, protože je těžké to kvantifikovat. V těch prvních letech 2013 – 2014 byla ale ten význam intervencí poměrně velký.

  • Na druhé straně je řada lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že je ČNB intervencemi ochudila. Třeba zdražením zboží ze zahraničí, dražšími dovolenými…

To se ale mýlí. Naše ceny až doposud nerostly vůbec. Takže žádné zboží bez ohledu na to, zda je dovážené či domácí, dražší neměli. Naprostá většina lidí tu žije za koruny, má příjmy v korunách, útrata v cizích měnách se tu pohybuje maximálně kolem dvou tří procent. Možná to trochu zdražilo pobyt v zahraničí.

  • Máte nějaký argument, který by mluvil proti očekávanému skokovému posílení koruny po exitu?

Myslím, že očekávání na skokové posílení je přehnané. Argumenty pro to samozřejmě mám. Byť byla inflace po zavedení kurzového závazku velmi nízká, přeci jen byla o něco vyšší než inflace v eurozóně. To znamená, že v mezidobí došlo ke zvýšení nominální cenové hladiny. To je jeden z faktorů, který říká, že není důvod pro dramatické posílení koruny někam na úroveň doby, kdy byla koruna opravdu silná a spíše mírně nadhodnocená. Mírně nadhodnocená, jak potvrzuje nezávisle řada analýz, byla koruna i před zavedením kurzového závazku. Další důvod, proč by nemělo dojít k nějakému prudkémuposílení je ten, že může fungovat fenomén chybějící protistrany. Já se ptám, kdo budou ti, kteří budou prodávat eura v tom pro ně méně výhodném kurzu za koruny po uvolnění kurzového závazku? Takže se dost dobře může stát, že koruna po určitou dobu i oslabí.

  • Což můžeme brát jako svého druhu slovní intervenci proti spekulantům.

Berte to jak chcete. Ale myslím, že je to reálný popis situace a seriózní argument. Další důvod, proč by koruna neměla nějak dramaticky posilovat, je ten, že se přibližujeme vyspělým ekonomikám, jádru eurozóny, v té takzvané reálné konvergenci. To znamená rosteme o něco rychleji než rostou oni, i když ten rozdíl je maličký. Přirozené trendové posilování na úrovni jedna až dvě procenta ročně dává ekonomický smysl a zachovává naši konkurenceschopnost. Ale jiné vyšší posilování nedává dobrou odpověď.

  • Už jsme zmínili, že ČNB tím, že drží kurz nad hranicí 27 korun za euro, pomáhá hlavně exportérům. Na druhé straně tím komerčním bankám vzala část obživy – platby za hedgování, zajištění proti kurzovému riziku. Nestěžují si na to banky?

Nezaznamenal jsem to. Ona to asi nebyla nijak významná část jejich obživy. Banky si stěžují spíše na nízké úrokové sazby a v tom s nimi soucítíme, my bychom byli také radši, kdyby byly vyšším, normální. A pak si také stěžují na rostoucí administrativní zátěž z regulace. I tam jim rozumíme, i když se na tom podílíme. My ovšem jen implementujeme evropské předpisy, nic navíc domácího tam v zásadě nepřidáváme.

  • Nejsou ty nízké úrokové sazby nakonec ještě dobré? Mohly by být přeci i záporné… ČNB to dlouho odmítala, ale přeci jen – nehrozí něco takového?

Doufám, že nehrozí. To riziko je nyní velmi malé. S tím, jak se vrátil cenový růst, to už skoro vůbec nepřipouštím. V tom repertoáru nástrojů se toho nemůžeme nikdy absolutně zříct, ale v tuto chvíli ta situace na to nevypadá.

Odolnost vůči šokům

  • Mezinárodní měnový fond před časem ve své zprávě o světové finanční stabilitě upozornil, že evropské banky potřebují naléhavě vyřešit problémy, které mají kvůli špatným úvěrům a v některých případech i nevhodným modelům podnikání. A že v době nulových až záporných úroků a levných peněz přicházejí o tradiční formy zisku a musejí hledat nové příležitosti. Vidíte to také tak?

Nic není tak černobílé. České banky jsou stále slušně ziskové, v evropském měřítku patří k těm skoro nejziskovějším. Fungují na standardním velmi konzervativním modelu a dokáží pořád generovat určitou úrokovou marži. Banky jsou podnikatelské subjekty a musí se na trhu nějak pohybovat. Jestli si tu marži vygenerují v té či oné části svého byznysu je na nich. Neviděl bych to fatálně, i když uznávám, že dlouhodobé působení velmi nízkých úrokových sazeb je pro finanční stabilitu nebezpečné. A to ani ne tak pro banky jako pro instituce orientované na dlouhodobé investice – penzijní fondy nebo životní pojišťovny. Ohrožení bank ale naše výsledky stres testů a naše dohledová praxe neukazují.

  • V polovině prosince ČNB zveřejnila výsledky zátěžových testů potvrdila se „dostatečná odolnost bankovního sektoru vůči případným nepříznivým šokům“. Což je jistě dobrá zpráva… Ale jaké šoky jsou případně na obzoru?

Žádné šoky na obzoru nevidíme, jde o modelové situace. Zdá se, že jsme nyní z hlediska hospodářství v nějaké šťastné chvilce našich moderních dějin. Hospodářství nesignalizuje téměř žádné nerovnováhy. Ale ono to přijde. Tržní ekonomika se nevyhne krizím, mohou přijít externí šoky typu černých labutí a my musíme dbát na to, abychom na tyto složité situace byli připraveni.

  • Jak známo finanční krizi roku 2007 spustily převážně problém na hypotečním trhu USA, které tehdy prakticky nikdo nečekal. Aniž chci tu situaci srovnávat – je doporučení ČNB, aby komerční banky neposkytovaly 100% hypotéky motivováno právě předběžnou opatrností?

Je to doporučení v rámci takzvané makroobezřetnostní politiky, která dbá o cenovou stabilitu, robustnost celého systému. Jde o to, aby na sebe banky nebraly příliš velká rizika, nebyly koncentrované třeba jen na ten sektor domácností a jejich hypoték. Je to standardní obezřetnost. Ale přijde mi i lidsky normální, aby ten, kdo si chce pořídit nějakou nemovitost, aspoň část zaplatil z vlastních zdrojů.

  • Pokud jde o úvěry a půjčky, nový zákon o spotřebitelském úvěru na vás převádí dohled nad poskytováním půjček. Všechny stávající firmy, které se tím zabývají budou muset také nově získat povolení od ČNB. Budete tvrdší než Česká obchodní inspekce, která to měla dělat doposud?

Především to znamená, že se bude vůbec nějaký dohled v této věci vyvíjet. Doposud na to stát prostřednictvím ČOI neměl dost síly ani kapacity. Na druhou stranu – neslibujme si od toho nemožné. Někdy mám pocit, že jsou za tím implicitně očekávání, že teď z Česka zmizí lichva. Ale lichva je trestný čin, pohybuje se někde v černé ekonomice a ta nezmizí. Od toho jsou tu příslušné orgány, aby tyto věci stíhaly. My se budeme snažit trh kultivovat počínaje tím licencováním a posléze dohledem. Budeme na to angažovat několik desítek nových lidí, bude nás to stát spoustu peněz, ale doufám, že to nějaký celospolečenský efekt přinese.

  • Nějaké pročištění trhu?

To se jistě odehraje už jen tím, že jsou nově nastavené například kapitálové požadavky. Základní kapitál pro poskytovatele je 20 milionů, což nejsou malé peníze. Rozhodně očekávám, že firem, které získají naši licenci, bude jenom v počtu desítek, rozhodně to nebudou tisíce. Zprostředkovatelů bude mnohem více, ale to je přirozené.

  • Rozvoj bankovního systému a technologický pokrok vede k tomu, že většina peněz a finančních transakcí je dnes bezhotovostních. Hotovostní peníze jsou na relativním ústupu. Myslíte, že časem budou už jen bezhotovostní peníze?

Trend tímto směrem jde. Nicméně myslím, že já se toho nedožiji, abychom měli jen bezhotovostní peníze. Přeci jen ta hotovost má kromě té technické stránky i další aspekty. Má hodnotu jisté svobody a nezávislosti toho, kdo hotovost drží. Když máte jen technický prostředek, kartu a účet, tak jste závislý na poskytovateli služby. Hotovost je uchovatel hodnoty, byť třeba krátkodobé. Myslím, že to bude jako s papírovými novinami. Budou sice na ústupu, ale pořád tady budou.


14 komentářů

  1. Fasi napsal:

    Že po zavedení intervencí nestouply ceny? To je guvernér ČNB nebo baron Prášil?

    • Pavel Stanislav napsal:

      to je třeba si to pořádně přečíst. samozřejmě, že ceny dovážených produktů mohly stoupnout ale byly kompenzovány poklesem jiných cen a to i těch produktů, které dovážíme a jejichž cena na světových trzích klesla.
      dlouhodobě se inflace pohybovala v zásadě kolem nuly, to jsou data, která jsou běžně k dispozici.
      jinými slovy ceny nerostly.

      • jan rich napsal:

        Ano,ceny lokomotiv možná i klesly.Ale cena potravin a běžných služeb stoupla.Nastavte si ten pravdivý spotřební koš podle nás a pro průzkum opusťte zahřátá otáčivá křesla svých kanceláří.

  2. jan kotlej napsal:

    Docela zajímavý článek,ale moc moudrý z toho nejsem spíše by mne zajímalo jestli na tom jako řadový občan neprodělám jako tomu bylo na Slovensku v případě zavedení eura.
    Děkuji
    Jan Kotlej

  3. Ivo napsal:

    Znehodnocení koruny byla taková státem organizovaná loupež. Podobně jako měnová reforma. Každá dovolená byla dražšší o 10-15%, auto mi to zdražilo o více než 200 tisíc , etc. etc.

    • Pavel Stanislav napsal:

      ani jedna znašich tří měnových reforem se nedá srovnat s intervencemi čnb. to je nesmysl.

      pokud něco zdražilo, tak nárůst cen byl kompenzován poklesem jiných. auto tak mohlo být dražší, ale částečně kompenozováno například poklesem cen phm.
      inflace byla ještě nedávno téměř rovna nule 🙂

      • teufel3424 napsal:

        například pokles cen phm mohl být ještě o 10% větší, kdyby se do toho čnb nevrtala. Takže okradli nás v každém případě, na každé jedné dovozové položce (plyn, phm) a okrádají nás nadále

        • Petys napsal:

          Snížení celosvětových cen ropy se správně mělo promítnout do snížení toho jejich tvrdošíjně drženého cílového očekávání 2% inflace. Tedy teoreticky mohli při správném započtení vlivu světového snížení cen ropy cílovat naši celkovou inflaci klidně na 0%. Nemuseli nás celou společnost trápit tím nesmyslným tlakem na 2% zdražení. Byl by to bonus pro celou společnost a rychleji by se rozvíjela a líp by se nám žilo. Namísto toho se žije líp všem v zahraničí, kteří nakupují naše levné české zboží. No a Slováci nás tuším už předběhli ve výši průměrné mzdy. To všechno jsou důsledky téhle idiotské politiky ČNB.
          Až totiž cena ropy poroste, jejich cílená 2% inflace sklouzne najednou vlivem zdražení ropy třeba na 5%, ale oni nám budou tvrdit, že za to oni nemůžou, že to je prostě trh. Ale tohle není trh co předvádí ČNB, to je sprostá a cynická manipulace trhem.

  4. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    „Nečekejte, že díky nám skončí lichva, říká guvernér ČNB Jiří Rusnok“. To je samozřejmě vyloučeno. Takový kšeft!

  5. Petr napsal:

    Proč všem Čechům ČNB znehodnotila úspory a Penzijní system je forma dotace státu přes odkupy dluhopisů penzijními fondy. Bežní lidé opět sponzorují stat a výnosy z penzijních fondů stejně jako peníze v nich sežere inflace. Chudý jses narodil chudý umřeš. 🙂

    • Karel Novotný napsal:

      ČNB neznehodnotila nikomu úspory. Penzijní fondy i státní dluh v dluhopisech – obojí je v ČR malé v porovnání se Západem. Navíc penzijní fondy moc dostátních dluhopisů neivetují, protože ty moc nenesou.
      A hlavně z ničeho nevyplývá, že chudí musí umřít chudí 🙂

  6. Richter napsal:

    Zdálo se mi, že intervence „Protože je to něco nového, nevyzkoušeného“ po neblahých zkušenostech jiných bank jenž vždy selhaly (bojují proti trhu), se nebudou opakovat. A ejhle, vždy se najde někdo, kdo to posune dál s tím, že si banka dá i vyšší cíl. Poškodit ekonomiku ve výši dvou procent inflace. Z té náramné bankovní slávy se budeme vzpamatovávat nejméně deset roků.
    Soudím, že poprava bankéřů hlasujících pro intervence je tím nejmenším trestem. Přirozeně nejde o fyzickou popravu.

  7. Petys napsal:

    Že měnové intervence Čechy neochudily, snad o 2-3% protože utrácíme většinou v korunách? Ten argument je mimochodem zcela lichý. Totiž všechno zboží z dovozu se oslabením koruny o cca. 10% zdražilo a to právě když nakupujeme v korunách. A to je kupříkladu veškerá elektronika za kterou utrácíme hodně, dále zhruba 3/4 všech automobilů jsou ze zahraničí, velká část potravin, převážná část ovoce a zeleniny je ze zahraničí atd. atd.
    Myslím, že cca. 60-70% všech útrat českých domácností zdražilo o cca. 10% těmito měnovými manipulacemi ČNB a trvá to už kolik – 4 nebo 5 let? Je to loupež století. Mám silný pocit, že pan nový guvernér Rusnok z nás buď dělá nadále blbce jako dříve Singer nebo spoléhá na to, že neumíme moc počítat.
    Je stále nevysvětlitelnou záhadou, proč tohle nadále vytrvale dělají když krize je už roky pryč. Asi protože to zlevňuje naši práci a snižuje nezaměstnanost?
    Ale ta už je skoro minimální, tak proč dál okrádat našince? Jediný důvod který zbývá je ten, že jim to žereme i s navijákem.

  8. Jana napsal:

    Kromě těchto velkých makro akcí, by bylo vhodné, aby se začali řešit dílčí občanské problémy, které mohou zruinovat nejednu rodinu a otrávit dobu vánoční. Cetelem posílá volně kreditní karty. Jsou hlášeny nejedny případy zneužití a viníkem je adresát (jak je to možné, když se nabádají majitelé karet obecně bankami, aby přístupu k nim zamezili co nejkomplikovanější cestou). A tady společnost volně hází do schránky i s návodem na aktivaci. I když to nesouvisí s finančnictvím, republikou cloumá skandál u Vodafonu, kdy zákazníci musí podávat trestní oznámení na neznámého pachatele, aby se domohli odškodnění, protože se na nich třetí strana dopustila podvodu. Banánová republika. Na jedné straně makro a velké ideály, na druhé doporučenky od ÚP (nic než uměla zaměstnanost á la France) k firmě OVB. Zajímavá ekonomika…Lidi chtějí za práci peníze, trávit volný čas s rodinou a ne furt řešit podvody.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies