Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Miliardové ztráty z obchodů s Ruskem vyřešíme, slibuje ČEB i EGAP

 - 

3437237826_8788824aed_zCreative Commons LicenseSo, The Thing To Notice...” Autor: Patrick Gage Kelley

Má Česko finančně podporovat vývoz do Ruska i přes trvající krizi, sankce a slabý rubl? Jak téma vidí šéfové České exportní banky a EGAP?

Jak na EGAP, tak na ČEB se v poslední době více upíná nejen pozornost exportních firem, ale také politiků. Zejména v souvislosti s podporou vývozů do Ruska a ztrátovými pohledávkami. Právě tři čtvrtiny nesplácených půjček ČEB mají původ v Rusku.

Banka tam proto – s ohledem na propad rublu a krizi na Ukrajině – přestala půjčovat, v polovině února ale půjčky (mj. zahraničním odběratelům na nákup českého zboží) obnovila. EGAP zase bude muset řešit zhruba čtvrtinu případů z trhu, kde má pojištěno asi 55 miliard korun.

Šéf České exportní banky Karel Bureš poskytl velký rozhovor Mladé frontě Dnes, ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka Hospodářským novinám. HlídacíPes.org z rozhovorů vybírá podstatná sdělení.

Prodáme pohledávky Rusku?

ČEB měl na konci roku 2014 celkem 33,4 miliardy nesplácených úvěrů, z toho 18,7 miliardy ztrátových. Ty za poslední čtvrtletí roku narostly o pět miliard – přesunula se totiž mezi ně část úvěrů právě z Ruska.

Banka plánuje, že podpora exportu v roce 2015 bude podobná loňskému roku. „Vývoz jsme podpořili novými smlouvami za deset miliard korun, čerpalo se 15 miliard i z dříve uzavřených smluv. Při bilanci téměř devadesát miliard klientských úvěrů se nám každý rok vrací osm miliard korun v řádných splátkách, které se snažíme nahradit novými úvěry,“ říká Karel Bureš.

Ztrátové pohledávky dosahující téměř 19 miliard Bureš nepovažuje za zcela nedobytné. „Je pořád slušná šance významnou část vrátit do hry, něco bohužel budeme muset prodat se ztrátou,“ připouští

Podle MF Dnes zaznívají z ministerstva průmyslu návrhy, aby banka prodala významné ruské pohledávky přímo Ruské federaci. „Pokud s tímto řešením akcionář přijde, bylo by to možná to nejlepší. Dovedu si to představit u projektů strategických pro ruskou federaci, jako třeba v energetice a těžkém průmyslu,“ reaguje na tuto možnost Bureš.

A jaká je představa Karla Bureše o další podpoře českého exportu? „Jsem přesvědčen, že exportní banka musí dál existovat, v Česku není žádná jiná bankovní instituce, která by primárně podporovala export do rizikových teritorií nebo ve vybraných odvětvích. Pro komerční banky je to buď zcela tabu, nebo okrajový byznys. Bez České exportní banky by se za posledních dvacet let neuskutečnil export za 340 miliard korun,“ říká.

Speciální banka nebo agentura

Do budoucna se ale pravděpodobně ČEB změní. Banka by měla přestat být bankou v běžném slova smyslu – zbavila by se aby se dozoru ČNB i bankovní licence a vyhnula by se tak nové bankovní regulaci a povinnému navýšení kapitálu až o 10 miliard korun. Ve hře je přeměna na agenturu, či „speciální“ banku, jež by podléhala kontrole například Nejvyššího kontrolního úřadu.

„Toto rozhodnutí musí učinit naši akcionáři. Pokud se akcionáři shodnou, že budeme pokračovat jako banka, budeme potřebovat další kapitál. Banka totiž od roku 2016 bude muset splňovat nová, přísnější mezinárodní pravidla. Máme momentálně kapitál pět miliard, to by se muselo minimálně zdvojnásobit. To může být složité v době, kdy se ministr financí snaží držet deficit rozpočtu na uzdě,“ říká k tomu Bureš.

Politické diskuse se vedou o možnosti sloučení ČEB a EGAP, to ale Bureš podle očekávání odmítá. Oddělené fungování považuje za lepší i EGAP.

Vyšší ruské riziko

Pokud jde o Rusko, vývoz do země hodlá EGAP nadále pojišťovat. „EGAP má působit jako stabilizační nástroj na podporu exportu, a neměl by se tedy podle našeho názoru stahovat ani z rizikovějších teritorií. Samozřejmě nemá smysl zastírat, že v Rusku vzrostla rizika,“ řekl HN Jan Procházka.

Únorové rozhodnutí OECD přesunout Rusko do rizikovější čtvrté kategorie Procházka označuje za férové a odpovídající současné situaci. „Zdražilo se o čtvrtinu, musím ale říct, že zdražení o 25 procent není zdražení o 25 procentních bodů, tedy z pěti procent na 30, ale z pěti procent na zhruba 6,5 procenta u těch nejlepších ratingů,“ zdůrazňuje.

Historicky nejhorší zkušenost má za 23 let své existence EGAP například s Mongolskem a s Ukrajinou, kde se situace ještě zhoršila: „Ukrajina měla před krizí selhání u každého čtvrtého případu, nyní je to až každý druhý. Ale ani to neznamená, že do těchto zemí už nikdy nebudeme pojišťovat. Musíme hledat kompromisy.“

A jak výrazně upadl v poslední době zájem o pojištění do Ruska? „Dříve bylo i 50 procent našich zakázek do Ruska, v roce 2013 jsme již klesli pod 10 procent, loni jsme pojistili export do Ruska za 6,5 miliardy korun, takže celkově jde o necelých 14 procent. Exportéři pochopili, že ten trh může být rizikový, a navíc se ukázalo, že začíná být v některých oborech mírně přehlcený. Že nejistota ohledně Ruska stoupá, ukazuje i to, že zatímco dříve české banky nechtěly menší transakce s ruskými partnery pojišťovat a přišlo jim to zbytečné, dnes nám je nosí.“

V Rusku má EGAP nyní pojištěných 126 případů v celkovém objemu 55 miliard korun. Podle Procházky by neměl být žádný problém se 64 případy, 32 jich „bude s největší pravděpodobností potřebovat restrukturalizaci – někdy změnu splátkových kalendářů, v horších případech delší splatnost“. Ve zbylých případech jde prý o starší pojistné události, „jako jsou ruské sklárny, kde je jasné, že dostaneme zpátky jednotky procent“.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan