Faceboook Martin Kolovratník - ANO,

Kolik stojí setkání s dalajlámou

Napsal/a Aleš Rozehnal 19. října 2016

ANALÝZA. Omluvná reakce čtyř nejvyšších ústavních představitelů Česka za setkání ministra kultury s dalajlámou byla zbytečná. Zkušenosti jiných států totiž ukazují, že podobné schůzky nemají dlouhodobý negativní dopad do obchodních vztahů s Čínou. A tolik vzývané obchodní vztahy a čínské investice? „Zatím pouze někteří miliardáři prodali čínským společnostem části svých majetků, což na blahobyt České republiky nemělo žádný vliv, a jiní miliardáři dostali politické krytí svých finančních aktivit v Číně, což je z hlediska českých občanů rovněž irelevantní,“ upozorňuje v textu pro HlídacíPes.org právník Aleš Rozehnal.

Prezident Miloš Zeman, předseda Senátu Milan Štěch, předseda Sněmovny Jan Hamáček a předseda vlády Bohuslav Sobotka se ve společném prohlášení distancovali od setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou.

Důvodem vydání prohlášení byla zřejmě obava o možné zhoršení česko-čínských ekonomických vtahů v důsledku tohoto setkání.

Je totiž realitou, že čínská vláda po setkání dalajlámy s obchodními partnery Číny pravidelně hrozí animozitou a utlumením hospodářské spolupráce.


Čtěte též:

Komu se omluvili čeští ústavní činitelé aneb Čína za vlády “Zemanova přítele”, strýčka Si

Sinolog Martin Hála: Čínské aktivity v Česku jsou krajně znepokojivé. Politici to ignorují


Čína považuje přijetí dalajlámy za podporu tibetského separatismu a vměšování se do jejích vnitřních věcí. Z tohoto důvodu přidává k čistě diplomatickým hrozbám i ekonomický tlak na ty státy, jejichž představitelé se dalajlámou setkají.

Prezident, předsedové obou komor parlamentu a předseda vlády zřejmě pocítili dilema, které formuloval v roce 1995 italský premiér Silvio Berlusconi před svým setkáním s dalajlámou.

Uvedl, že mezinárodní společenství musí volit mezi důležitostí udržování obchodní vztahů na jedné straně a ochranou lidských práv na druhé straně.

Trable s dalajlámou

Čínská nevůle k dalajlámovým zahraničním stykům má dlouhou historii. Když byla v roce 1989 dalajlámovi udělena Nobelova cena za mír, Čína hrozila, že přeruší ekonomické vztahy s Norskem, pokud se norský král zúčastní ceremoniálu předávání ceny. Osoba dalajlámy byla i neuralgickým bodem ve vztazích se Spojenými státy americkými.

Poprvé byl dalajláma pozván do Bílého domu prezidentem George Bushem starším v roce 1991. Během následujících prezidentsví Clintona a Bushe mladšího navštívil dalajláma Bílý dům ještě devětkrát, což vždy vyvolalo protesty Pekingu.

Prezident Barack Obama v roce 2009 odmítnul dalajlámu přijmout. Jejich první setkání se konalo až v roce 2010 a vyvolalo tradiční protesty Pekingu a hrozby ještě hlubšími důsledky probíhající ekonomické krize.

To němečtí představitelé se dlouho nechtěli s dalajlámou setkat. Tento postoj byl prolomen v roce 2007, kdy se s ním setkala kancléřka Angela Merkelová, za což jí velmi kritizoval její předchůdce Gerhard Schröder.

Čínsko-francouzské vztahy se podstatně zhoršily po setkání Nicolase Sarkozy s dalajlámou v době francouzského předsednictví EU.

Čína dokonce na protest proti tomu zrušila každoroční summit s představiteli EU a odložila nákup 150 letadel Airbus. V roce 2009 vynechaly čínské obchodní delegace návštěvu Francie, zatímco v jiných evropských státech byly podepsány kontrakty za 15 miliard amerických dolarů.

Další ilustrací čínských ekonomických sankcí je mongolský příklad. Dalajláma navštívil Mongolsko mnohokrát, protože země má silné historické a kulturní vazby na Tibet.

V odpověď na to, Čína zavedla dočasný zákaz dovozu mongolského zboží a zablokovala jedinou železniční trasu mezi Mongolskem a Čínou.

Jak si zachovat tvář

Světoví politici si uvědomují, že setkání s dalajlámou vede k tenzi v bilaterálních vztazích s Čínou. Častou alternativou jeho nepřijetí tak bývá setkání mimo výkon funkce nejvyššího představitele státu.

Když dalajláma v roce 2008 navštívil Švýcarsko, president Švýcarské konfederace Pascal Couchepin prohlásil, že se s ním setká nikoli ve funkci prezidenta, ale jako ministr kultury.

Stejně tak při setkání s Clintonovou administrativou nebyl oficiálně přijat prezidentem, ale pouze ministrem.

Druhou alternativou je to, že vrcholní představitelé země delegují setkání s dalajlámou na níže postaveného představitele státu.

Například při své návštěvě v Holandsku v roce 2009 dalajlámu přijali někteří členové parlamentu a ministr zahraničních věcí. Před přijetím dalajlámy německou kancléřkou se vysocí představitelé německé vlády vyhýbali setkání s poukazem na pracovní vytížení.

Aby si obě strany zachovaly tvář, sešel se s ním při jeho návštěvě Německa předseda Bundestagu a jeden ekonomický ministr.

Stejně postupují latinskoamerické země, v nichž hraje Čína roli jednoho z největších investorů.

Dalajláma se ale často setkává s vůdci politické opozice, kteří se následně stávají ministry či prezidenty. Poté se však mnohdy s dalajlámou odmítají sejít.

Příkladem může být novozélandský premiér John Key, který se s ním v roce 2007 sešel a byl velmi kritický k vládě, která setkání zavrhla. V roce 2009, kdy se chopil moci, však již sám setkání odmítnul.

Ve jménu Česka, nebo vyvolených?

Ze zkušenosti vyplývá, že zhoršení ekonomických vtahů na základě dalajlámova přijetí nemá dlouhého trvání. Devět měsíců po setkání dalajlámy s francouzským presidentem Nicolasem Sarkozy byly čínsko-francouzské vztahy na předcházející úrovni a poté, co Francie opětovně prohlásila, že uznává Tibet za integrální část čínského území, přijela do Francie čínská obchodní delegace.

Stejně tak se brzo oteplily vztahy mezi Čínou a Rakouskem, poté, co v roce 2007 přijal dalajlámu rakouský kancléř Alfred Gusenbauer. Již v roce 2008 vykonal kancléř oficiální návštěvu Číny.

Navíc empirická data dokazují, že ke zhoršení vztahů s Čínou vede pouze setkání dalajlámy s hlavou státu.

Toto zhoršení bývá navíc pouze krátkodobé. Setkání s níže postavenými představiteli státu nemá na vztahy s Čínou žádný vliv.

Je očividné, že prezident Miloš Zeman, předseda Senátu Milan Štěch, předseda Sněmovny Jan Hamáček a předseda vlády Bohuslav Sobotka vyřešili Berlusconim popsané dilema příklonem k důležitosti udržování obchodní vtahů s Čínou.

Vzhledem k povaze dalajlámovy schůzky však byla jejich reakce nejspíš zbytečná, protože v minulosti jeho schůzka s ministrem kultury žádné napětí mezi státy nevyvolala.

Další otázkou je to, kde že jsou slibované čínské investice.

Zatím totiž pouze někteří miliardáři prodali čínským společnostem části svých majetků, což na blahobyt České republiky nemělo žádný vliv, a jiní miliardáři dostali politické krytí svých finančních aktivit v Číně, což je z hlediska českých občanů rovněž irelevantní.

17 komentářů

  1. zdenek napsal:

    Když pozval Havel Dalajlámu do Prahy tak přišli tisíce lidí o práci. Čína odstoupila od objednaných zakázek a tak firmy krachovali.

    • Josef napsal:

      Máte zdenku skutečně tak krátkou paměť? Tisíce lidí přišli o práci v důsledku přechodu socialistické ekonomiky na tržní hospodářství, v důsledku kteréhož řada podniků krachovala. Další podniky, a často ty úspěšnější, například Československá námořní plavba, skončily v důsledku vytunelování a vykradení pod patronátem vládnoucí strany ODS a vládnoucího premiéra V. Klause. Číňané na tuto situaci neměli žádný vliv. Přestaňte tedy plácat nesmysly.

      • zdenek napsal:

        Já neodpovídám protože odpovědi na můj názor jsou plné sprostých nadávek. Já s Vámi souhlasím že jsme doplatili po 89 téměř ve všem. Já jsem pouze napsal názor na Dalajlámu když ho pozval Havel. Pracoval jsem v takovém podniku a byli jsme před podepsáním smlouvy a díky Havlovi z Dalajlámou Číňané odstoupily od smlouvy a náš podnik o zakázky na deset let.

    • Jindřich Mitter napsal:

      Přišly, tisíce.

  2. Němec napsal:

    Nevím kolik stojí setkání s Dalajlámou ale dnes v poledne zaznělo v Rozhlase, že má Čína přes Jaroslava Tvrdíka financovat Českou sociální demokracii. Není to také důvod proč od policie vyletěli Šlachta s Komárkem ?

    • nováček napsal:

      Zcela jistě Šlachta s Komárkem vyletěli od policie z důvodu, že má Čína přes Jaroslava Tvrdíka financovat Českou sociální demokracii. Oni to tušili a proto dobrovolně dali výpověď a vyletěli. Tvrdík je totiž kamrád, možná obou, a co by jeden, nebo dva, pro kamaráda neudělali. A teď ještě tu o přátelství Baby Jagy a Putina, prosím, prosím, … Nebo aspoň tu o Čurilovi Plenkovičovi – slunéčku jasném.

    • Josef napsal:

      Já jsem tuto informaci sice neslyšel, ale pokud se tato informace prokáže jako pravdivá, kope si Sociální demokracie svůj hrob. Minulé volby už mnohé naznačily a vykolíkovaly už na politickém hřbitově pro tento hrob ČSSD místo.

  3. PETR napsal:

    s tou čínou to nebude nic moc. proč asi se jim podbízí všichni zdejší SOSANI? no nejspíš proto že je čína podpoří v jejich kampani příští rok!

    • nováček napsal:

      Proč asi vyvezla Alžběta II., královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska s prezidenta Číny Si Ťin-pchinga na projížďku po Londýně ve zlatém kočáru?.

  4. petrph napsal:

    To mne mrzí,že si pan Rozehnal nevšiml že už nežijeme v komunismu, kde bylo všechno společné státní, ale v kapitalistické společnosti, kde většina výrobních prostředků patří soukromým majitelům – a jsou pak oni kteří (a pouze) z příjmů svých podniků vyplácejí mzdy většině pracujících
    Tudíž bohužel, odpověď na otazku z titulku „Kolik stojí setkání s dalajlámou“ stojí někde úplně jinde. Na jedné straně Má Dati – Daů je totiž řekněme gesto některyćh politiků a moralistů, zda přijmeme soukromého filozofa dalajlámu (to zní ušlechtile) a tím urazíme Čínu. Na straně druhé je tedy otázka kdo zaplatí ten v článku přiznaný několikaměsíční výpadek v obchodních vztazích s Čínou.. Který ovšem politici nepocítí (ti dostávájí platy od státu dál- a ten se i na to stále zadlužuje). Ale majitelé těch českých podniků, kteří s Čínou obchodují – a pokud jim padnou zakázky, tak i jejich zaměstnanci, které budou muset propustit…Ani toto by se nedalo přesně vyčíslit? Nebo se o to vlastně tihle nmoralisté nezajímají, protože vznešený étos se přece o takové přízenmní věci nezajímá?

    • Josef napsal:

      Pane petrph, vy tu naše obchodní vztahy s Čínou líčíte, jakoby snad na nich závisel náš zahraniční obchod. 83,2% našeho vývozu minulý rok směřovalo do EU, pouze 16,8% našeho vývozu směřovalo jinam. A zdá se, že se ani Čína nijak nechystá nám svůj trh otevřít. Na rozdíl od vás majitelé českých podniků toto dobře vědí a s Čínou příliš nepočítají. Mohl byste mi prosím jmenovat nějakého českého podnikatele, který by musel nyní propouštět zaměstnance kvůli nízkému obchodu s Čínou, jak se tu snažíte sugerovat? Já o takovém podnikateli nevím. Vím ale, že si obecně podnikatelé stěžují na nedostatek pracovníků a snaží se nalákat Ukrajince.

      • petrph napsal:

        Ale to jste snad vůbec nepochopil o čem jsem psal, není žádný >náš< zahraniční obchod, to je pouze fiktivní suma pro statistiky. Ty obchody provádějí konkrétn české firmy s českými zaměstnanci, a jsou to ony kdo na těch výpadcích prodělávají. Nikoliv třeba pan Hermann když se sešel osobně s dalajámou ten svůj plat dostane vždycky.
        No a k tomu duhému, zda nějaké české podniky propouštějí kvůli propadu obchodu s Čínou? To by snad měl vědět pan Rozehnal, protože přesně tak stojí jeho otázka v titulku "Kolik stojí setkání s dalajlámou", tak by jeden čekal že právě tohle má zjisštěné a spočítané..
        No a když se nad tím zamyslíte, Číma je trh s více jak miliardou lidí, potenciálnách zákazníků. A ona tam některé zahraniční firmy pouští, protože potřebuje jak spotřební zboží, tak velké investiční stavby.. Al co myslíte,se kterým státem asi bude jednat o povolení vstupu na své trhy, kdo s ní bude jednat slušně a diplomaticky a nebo kdo jí bude urážet?

        • Karel Novotný napsal:

          Žádné výpadky nejsou, tak na nich nikdo nemůže prodělávat. Rozehnal píše o diplomatických ochladnutích.
          Čínské aktivity jsou jen takové haló efekty: někdo někde přijede s velkou pompou, ohlásí se miliardy, pak podnikatelů něco prodá nebo koupí a tím to zhasne. Čínská plánovací komise má odškrtnuto – co se neudělá hned, pak už nikdy (viz slibované investice do J&T …)

        • František napsal:

          Prosím uveďte příklad kdy by čína (rozumějte čínská komunistická strana) někdy někomu povolila ten „úžasný“ vstup na její trh. Když už něco takového udělá tak pouze pro to aby ukradli intelektuální vlastnictví a udělali jejich vlastní kopie.
          Druhý „důvod“ proč by mělo smysl udržovat dobré vzthahy (tím myslím analní alpinismus předváděný naší vládou) je přístup opačný a to, že chcete něco v číně vyrábět. Jenže nikdy se nestalo, že by čína odmítla někomu něco prodat z politických důvodů. A i kdyby se to stalo tak výhodnost výroby v číně se spolu s růstem čínské ekonomiky ztrácí. Většinou je v dnešní době lepší si to nechat vyrobit jinde, kde je levněji.
          A proto zbývá jediná skupina důvodů, ale ty nejsou ekonomické, nýbrž politické. Čína využívá ekonomických příslibů, takových ze kterých má zisk pouze úzká skupina uplacených k prosazení svojich mezinárodně politických cílů. V demokracii (obzvláště demokracii středoevropské) není takovéto chování racionálně obhhajitelné.

  5. Němec napsal:

    Problém není v Dalajlámovi ani v Číně. Problém je v našem prezidentovi, který se chová jako politický velikán a ve skutečnosti vyznívá jako trdlo, které prohrálo ČR v kartách na svých cestách v Číně a Rusku.

    • zdenek napsal:

      To je zajímavé že prezident USA jezdí dost často do Číny a naopak. Když přiletěl Čínský prezident do Prahy a byl částí obyvatel přijat nevhodně tak byl na cestě do USA. Kde uzavřel obchodní spolupráci s USA.

  6. jan rich napsal:

    Jeho Výsost Dalajlama je bytost dvojjedinná a jeho dvě stránky bychom měli odlišně chápat.Je jednak úžasnou duchovní osobou,osobou s názory a náměty tříbící duši světa.Jeho myšlenky jsou filozofickými perlami a obohacují nás.A pak tu máme Dalajlamu jako hlavu Tibetu,kde do odchodu do exilu vládl v tuhém feudálním režimu a nebyly patrny jeho pokusy změnit tento režim do demokratického a svobodného řádu.V tom je ten úžasný rozdíl mezi tím,co teď hlásá a tím,co do svého přemístění do Indie v Tibetu konal.Jako duchovního ho ceňme,jako vladaře ho musíme odsoudit.Nic na tom nemění,že i on hlásá územní celistvost Tibetu s Čínou s původní autonomií,rozsáhlou autonomií.Pokud tedy nehlásá vodu a sám myslí na víno.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies