CNI: Pražští kmotři v hledáčku policie. Detektivové prošetřují jejich roli v podezřelých restitucích

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu se podle zjištění Centra nezávislé investigace (CNI) zaměřil na roli Janouška, Hrdličky a Rittiga v podezřelých transakcích s restitučními nároky. CNI některé případy zanalyzovalo.

Mohly skupiny vedené vlivnými hráči politického zákulisí označovaní jako kmotři Ivo Rittig, Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek profitovat z prodeje podezřele zrestituovaných pozemků v Praze? To je otázka, kterou se nyní zabývá speciální policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.

Vyplývá to z informací, které Centru nezávislé investigace – CNI potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů.

Zablokované pozemky

Podle prověřované verze existuje podezření, že Hrdlička či Janoušek poskytli svým prostředníkům finance k nákupu některých zrestituovaných pozemků. Ivo Rittig pak měl profitovat především z kontaktů, které tehdy měl ve vedení Státního pozemkového úřadu (SPÚ).

Je dobře známou skutečností, že bývalý ředitel SPÚ Petr Šťovíček musel ze své funkce odejít poté, co se na veřejnosti objevila fotografie, na které předává Ivo Rittigovi jako narozeninový dar malbu, jež kontroverzního podnikatele zobrazuje jako řeckého boha Dia.

Z analýzy CNI vyplývá, že restituenti, kterým SPÚ vyšel nějakým způsobem vstříc, pak své nové pozemky víceméně obratem a hluboko pod cenou přeprodali firmám s nejasnými majiteli. Ti se touto cestou mohli dostat k lukrativním pozemkům v hodnotě stovek milionů.

„Obecně se soudí, že tito lidé (Janoušek, Hrdlička, Rittig – pozn. red.) disponují volnými, a pravděpodobně nezákonně nabytými prostředky v řádech miliard korun a investice do nemovitostí je ideálním nástrojem, jak tyto prostředky legalizovat, resp. investovat,“ okomentoval zjištění CNI ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka.

„Zároveň si neumím představit, že by tito podnikatelé vstupovali do obchodního případu až v okamžiku postoupení restitučního nároku z Pozemkového fondu ČR (resp. SPÚ) na restituenta. Vzhledem ke způsobům, jak tito lidé pracují, je vysoce pravděpodobné, že si svojí investici pojistili přímo na Pozemkového fondu.“

Právě kvůli tomuto podezření proto detektivové ÚOOZ na jaře letošního roku desítky zrestituovaných pozemků po celé Praze zablokovali s tím, že byly vydány v rozporu se zákonem. Podle detektivů šlo o „nezákonné obohacení“ a dané pozemky jsou považovány za výnos z trestné činnosti.

Podle policejního dokumentu o zajištění pozemků, který zveřejnilo Vrchní státní zastupitelství, úředníci Pozemkového fondu „úmyslně vydávali zmanipulovaná rozhodnutí o uznání restitučních nároků“.

Podle informací CNI je prověřováno také podezření, že se část pochybně zrestituovaných pozemků dostala k lidem z okolí bývalého šéfa Pozemkového fondu Petra Šťovíčka.

Promyšlený systém

Podle zjištění CNI nejde o jednotlivý případ, nýbrž mohlo jít o promyšlený systém. Zatímco Janoušek nebo Hrdlička měli na nákup restituovaných pozemků poskytovat finance, Ivo Rittig měl profitovat především ze zprostředkování svých kontaktů na Pozemkový fond.

V jednom z případů, který se CNI podařilo zmapovat, mohl údajně Rittig odměnou za zajištění úspěšného průběhu restitučního procesu získat jeden z pozemků, který restituent nově nabyl.

„Pan Rittig je účelově spojován s řadou osob, institucí, či státních zakázek,“ tlumočila vyjádření svého klienta advokátka Karolína Kožiaková Oboňová. „Společnost Randwick Trade, SE (jedna z firem, na které byl převeden zrestituovaný pozemek – pozn. red.) uzavřela řádnou kupní smlouvu s restituentem, jehož restituční nárok byl potvrzen soudem, nikoliv Pozemkovým fondem.“

Daný restituent skutečně své pozemky získal po rozhodnutí soudu, ale i přesto policie letos v březnu třetinu pozemků, které zrestituoval, kvůli údajně nezákonnému vydání zablokovala.

Své angažmá v podezřelých restitucích odmítá i vlivný pražský podnikatel Tomáš Hrdlička. „Ve svém životě jsem s žádným restituentem nejednal. Takže to je pouhá fabulace. Ani na pozemkovém fondu nikoho neznám,“ napsal CNI Hrdlička ve zprávě přes Viber. „Jak bych to udělal, vždyť jsem od r. 2011 pod stálým dohledem. Jsou to sprosté pomluvy.“

Hrdlička nicméně připustil, že zvažuje koupi části firmy Bečvářova a.s. Právě tato společnost vlastní řadu původně zrestituovaných pozemků, které jsou nyní policií zmrazeny kvůli podezření z nezákonných kroků.

„Dostal jsem se k tomu náhodou přes pomoc kamarádovi. Koupil pozemek a kolem něj vydali pozemky Bečvářově,“ vysvětlil Hrdlička CNI svoji motivaci, proč chce koupit firmu se zajištěnými parcelami. „No, a jak známo, je-li něco s právní vadou, bývá to levnější. Zatím není nic hotového, ale možnost tu je.“

Získat vyjádření Romana Janouška, jenž je ve spojitosti s podezřelými transakcemi také prověřován, se nepodařilo – v současnosti si ve vězení odpykává trest za ublížení na zdraví. Jeho právník nechtěl případ nijak komentovat. „Neposkytuji k tomu žádné informace,“ konstatoval advokát Vít Široký. „Nemám k tomu od klienta souhlas.“

Byznys snů

Restituční případ, který CNI zmapovalo, se týká šestihektarového pozemku ležícího v ulici Modřanská nedaleko autobusové zastávky v Hodkovičkách. Tato rozlehlá parcela bývala v minulosti zahradnictvím s desítkami skleníků. V rámci restitucí po prvorepublikovém velkostatkáři Juliu Bečvářovi ho ale od Pozemkového fondu na konci roku 2012 získal Zdeněk Činčera. Dnes je prostor srovnaný se zemí a připravený pro novou stavbu.

Právě vydávání restitučních náhrad Činčerovi prošetřuje policie, v důsledku čehož došlo ke zmrazení třetiny jím získaných pozemků.

S inkriminovanou parcelou v Hodkovičkách naložil Činčera stejně tak jako s desítky hektarů dalších parcel po celé Praze – prodal jej prakticky obratem poté, co mu jej Pozemkový fond převedl.

Za cenu 44,3 milionů korun převedl na firmu Randwick Trade, SE, kterou založil sedm měsíců před transakcí pražský advokát Jan Šafra, jenž se věnuje mimo jiné zakládání firem a poskytování služeb k zakrytí skutečných majitelů.

Advokát Šafra se posléze rozhodl pozemek i s firmou, která podle dostupných účetních závěrek nevyvíjí žádnou činnost, prodat. Nabídl je developerské společnosti FINEP, která letos v červnu Šafrovu nabídku přijala.

Podle odhadu minimální tržní ceny této parcely, který si CNI nechalo zpracovat realitní kanceláří Alka Reality, se hodnota pozemku blíží k částce 300 milionům korun. Tento odhad se nijak zásadně neliší od sumy, již podle informací CNI za pozemek společnost FINEP nakonec skutečně zaplatila.

Jenže překvapivě to nebyl advokát Šafra, kdo nakonec obchod uskutečnil. Smlouvu totiž podle zjištění CNI uzavřel FINEP s neprůhlednou kyperskou firmou Varvadi Limited, která vznikla pouhé čtyři měsíce před transakcí.

Advokát Šafra, který za pozemek původně zaplatil přes 44 milionů, a jenž prodej se společností FINEP vyjednal, tak nakonec místo toho, aby sám transakci dokončil a inkasoval více než 200 milionů korun, nechal prodej na neprůhledné kyperské firmě Varvadi Limited.

Tento zdánlivě nelogický krok jen podporuje hypotézu, že Šafra mohl sloužit pouze jako prostředník, který držel pozemek pro někoho, kdo potřeboval zůstat skryt. O tom svědčí i skutečnost, že informace o angažmá kyperské firmy není možné dohledat ani v obchodním rejstříku. Jediným důkazem je tak dokument o rozhodnutí akcionáře z letošního července.

Všechny cesty vedou na Kypr

Kdo tedy z prodeje profitoval? Z veřejně dostupných informací to není možné dohledat. Především kvůli skrytí majitele firmy Varvadi Limited v daňovém ráji na Kypru. CNI se ale podařilo dosledovat stopy nápadně se podobající těm, které za sebou nechávali jiné kyperské firmy napojené na Ivo Rittiga, obžalovaného v kauze petrochemické firmy Oleo Chemical.

©©

Grafické znázornění kauzy. Pro zvětšení klikněte. Zdroj: CNI

Podle zjištění CNI firmu Varvadi Limited založila stejná kyperská společnost Altruco Management, která stála také u zrodu firmy Certonia Trading. Ta podle dřívějších informací České televize patřila minimálně v roce 2008 Ivo Rittigovi, na ní také převáděl své další společnosti, ve kterých figuroval buď on sám, či jeho dvorní právníci. Altruco figurovala také u kyperských firem figurujících v kauze Dopravního podniku, ve které je Rittig jedním z obviněných.

Certonii stejně jako Varvadi zastupovala také stejná správcovská společnost Casarina Management. Přičemž všechny tři firmy sídlí na stejné kyperské adrese. Na ní je například zapsána také matka firmy Cross Point známá z kauzy Dopravního podniku, kde Rittig figuruje mezi obviněnými.

Pojítkem – i když nepřímým, s obžalovaným lobbistou, je také postava advokátky, která při prodeji pozemku v Hodkovičkách neprůhlednou kyperskou společnost zastupovala. Šlo o advokátní kancelář Rittigovy současné právní zástupkyně Kataríny Kožiakové Oboňové. Ta je podepsána také pod změnami učiněnými v obchodním rejstříku.

Podle vyjádření této právničky ale vlastníkem kyperské společnosti Varvadi Limited Ivo Rittig není. Kdo jím je, sdělit odmítla. „Fyzická osoba,“ uvedla pouze Kožiaková Oboňová v reakci na dotaz CNI. „Vlastník společnosti si nepřál být uveden jmenovitě, takže musím respektovat jeho rozhodnutí.“

Autoři: Vojtěch Srnka, Eliška Bártová, CNI