Biopaliva – má pravdu Babiš nebo Kalousek? (A v čem lže Jurečkovo ministerstvo)

Napsal/a Petr Havel 23. května 2015

Emotivní a zpolitizovaná diskuse týkající se biopaliv zcela zamlžila podstatu problému. Všechny diskutující strany se při ní tolikrát vzájemně obvinily ze lží, až se zcela vytratila realita, racio a zdravý selský rozum. Navíc na řadu otázek v současné době neexistují jednoznačné odpovědi.

Jak to tedy vlastně všechno je nebo bude? Následují odpovědi na nejdůležitější otázky související s biopalivy:

Proč vlastně ČR podporuje biopaliva – musí tak činit z popudu EU?

Generální odpověď zní, že – nemusí. ČR však stejně jako všechny další země musí splnit závazek snížit do roku 2020 množství emisí v dopravě o 6 procent, a biopaliva jsou jednou z možností jak tento závazek splnit. Uvedený závazek lze splnit i jinak – například výrazně vyšším podílem dopravních prostředků, jezdících na elektřinu a svým způsobem jakoukoli technologií vedoucí k poklesu emisí v dopravě.

Protože ale nejen současná vládní reprezentace, ale ani ty minulé nepodporovaly dostatečně jiné formy snižování emisí, je v praxi jedinou možností, jak závazek splnit, podporovat, respektive vyrábět biopaliva. Stručně řečeno – ČR podporovat biopaliva z určitého pohledu musí a z určitého pohledu nemusí. Mluvíme přitom o biopalivech takzvané první generace, jejichž surovinovým zdrojem jsou hospodářské plodiny, které se jinak tradičně využívají k výrobě potravin.

Existují v ČR výrobci biopaliv druhé generace?

V praxi neexistují, a to nejen v naší zemi, ale v drtivé většině evropských zemí. Za biopaliva druhé generace se považují takové surovinové zdroje z biomasy, které neslouží k výrobě potravin. Nejčastěji se hovoří o odpadní dřevní hmotě, jednou z technologických možností je třeba hydrolýza lignocelulózy. Po celé Evropě je ovšem výroba biopaliv druhé generace spíš ve stadiu zkušebních provozů nebo poloprovozů, nejde tedy o průmyslovou výrobu.

V této souvislosti se u nás diskutuje o tom, že se biopaliva druhé generace pokouší vyrábět společnost Oleo Chemical, a to z odpadních rostlinných a živočišných tuků. Považovat takové suroviny za biopaliva druhé generace je ale sporné, protože primární surovinou je i v tomto případě surovina běžně používané k výrobě potravin – ať již je to živočišný tuk z hospodářských zvířat nebo odpadní oleje – třeba i z řepky, nebo třeba z palem.

Získá z prodloužení podpory biopaliv Agrofert ministra financí Andreje Babiše pět miliard korun?

Uvedená teze vychází z kalkulace, podle které mají Babišem ovládaní výrobci biopaliv na tuzemském trhu podíl zhruba 60 procent a celkový objem podpory do roku 2020 by mohl dosáhnout 9 miliard korun.

V první řadě je velmi pravděpodobné, že reálně bude plánovaná podpora nižší, plně se nečerpala ani v minulosti. Zmiňovaných 60 procent tak nemusí dosáhnout částky pěti miliard. Babiš má v tomto směru pravdu, že daňovou podporu biopaliv čerpají distributoři, takže přímý zisk z podpory biopaliv Agrofert nemá.

Miroslav Kalousek ale má pravdu v tom, že podpora biopaliv je podporou odbytu, a vyšší odbyt čehokoli, pokud se příslušný produkt nevyrábí s vědomou ztrátou, generuje logicky vyšší zisk.

V novém modelu podpory biopaliv jsou přitom přinejmenším dva nástroje, které cíleně odbyt biopaliv zvyšují – první je v paragrafu 19, který o 70 procent snižuje „zápočet“ vysokoobsažných, daňově zvýhodněných biopaliv při přidávání biosložky do nafty a benzínu – to znamená, že se pro účely přimíchávání musí vyrobit více biopaliv. Druhým nástrojem je změna v dodržování povinnosti dosáhnout zákonem stanoveného podílu biosložek v pohonných hmotách.


Ministerstvo zemědělství Mariana Jurečky v pátek připravilo pro veřejnost vlastní materiál nabízející odpovědi na nejčastější otázky ohledně biopaliv. Neubránilo se přitom několika manipulacím. Materiál okomentovaný Petrem Havlem naleznete zde:

Pravdy a lži ministerstva zemědělství.


 

Zatímco v dosavadním systému bylo sledované období jeden rok, nyní je to každé čtvrtletí. To znamená, že podíl biosložky se navýší a díky tomu bude nutné vyrobit více biopaliv, protože zákonný podíl bude nutné plnit neustále, bez vědomí skutečné spotřeby pohonných hmot v ČR, a tedy svým způsobem dopředu „navíc“.

Cíleně vyšší odbyt biopaliv není ale jediným možným profitem Agrofertu – ten totiž ovládá i řadu zemědělských podniků, které pěstují řepku a další plodiny (cukrová řepa, obilí) využívané jako suroviny pro biopaliva. Tyto plodiny jsou díky skutečnosti, že mají kromě potravinářského i technické využití, velmi dobře zpeněžitelné, a lze důvodně předpokládat, že kdyby nebylo technické využití (na biopaliva) možné, jejich cena by klesla.

Ničí biopaliva motory automobilů?

Biosložka přidávaná podle zákona do nafty v podílu v průměru 6 procent a do benzínu v průměru v podílu 4,1 procenta funguje v těchto pohonných hmotách jako aditivum – podobně, jako když se do motocyklů v minulosti přidával „panák“ oleje. Biopaliva ostatně fakticky oleje jsou.

Problémy s motory, hlavně naftovými, byly v minulosti hlavně s takzvanou směsnou naftou, v niž tvořila biosložka (metylester řepkového oleje) zhruba 30tiprocentnmí podíl. Tato biosložka je hydroskopická, takže zejména za situace, kdy nebyl automobil nějakou dobu v provozu, měl jeho majitel problémy motor nastartovat.

Kromě toho byl vysoký podíl biosložky agresivní vůči některým součástkám v motorech. To ale při několikaprocentním podílu biosložky nehrozí. V této souvislosti je vhodné připomenout, že pohonné hmoty s malým podílem biosložky nejsou daňově osvobozeny – mírně vyšší cenu (zhruba 10 haléřů na jedno procento biosložky) zaplatí přímo na stojanu spotřebitel – tedy daňový poplatník.

Co se bude dít po 30. červnu letošního roku?

Vzhledem k tomu, že dosavadní systém podpory biopaliv končí 30.června letošního roku, a nový systém je třeba notifikovat (nechat si schválit) v EU, je možné, že starý systém skončí a nový ještě nebude posvěcen, takže, „jakoby nebyl“.

Zcela jasná odpověď není – je ale vysoce pravděpodobné, že by současný systém pokračoval až do doby ukončení notifikace, protože podporu biopaliv podporuje sama EU. Pokud se týká nedávno schválené redukce maximálního možného podílu biopaliv první generace z původních 10 procent na spotřebě pohonných hmot na maximálně 7 procent, pak ČR zatím tohoto podílu (sedmi procent) nedosahuje.

Hrozí ČR za nedodržování podpory biopaliv s cílem snižovat emise v dopravě od EU „miliardové sankce“?

S vysokou pravděpodobností nehrozí. Sama EU se snaží od biopaliv první generace ustupovat, a navíc lze generální cíl – snižovat emise v dopravě, splnit i jinými způsoby, jak již bylo řečeno. Je možné, že by ČR musela svou případnou „nepodporu“ nějak vysvětlit a doložit snahu o plnění cíle jinými způsoby.

Navíc lze očekávat, že od podpory biopaliv, zejména první generace, mnohé země zcela odstoupí – a mnohé již tak činí. Což mimochodem neznamená, že se tato biopaliva nebudou vůbec vyrábět – budou ale dražší – a tím postupně automaticky „zmizí“ z trhu.

Čtěte též

11 komentářů

  1. Petr napsal:

    autor napsal:
    …závazek lze splnit i jinak – například vyšším podílem dopravních prostředků, jezdících na elektřinu…

    To je výborný nápad !!
    Já se divím, že na to už někdo jiný nepřišel. Např výrobcům elektřiny to musí radit „Agrární analytik“

    A nebo v tom je také nějaký háček, který tuto jednoduchou úvahu zesložiťuje??

    • Karel napsal:

      Petře – Každá událost má svou příčinu aneb Kdo zabil elektromobil?
      V roce 1996 se v Kalifornii objevily plně funkční elektromobily, které splňovaly potřeby téměř všech řidičů. O dvanáct let později nezbyly na tato futuristická auta nic než vzpomínky. Kdo je zodpovědný za jejich zmizení? Byl v tom opravdu zásah mocných, nebo je na vině jenom nízká poptávka a nepochopení uživatelů? Dokument přináší pohled na jednu z epizod elektromobilů, které jako alternativa nezaostávají vlastnostmi za benzínovými auty. Naopak je v mnoha ohledech předhánějí. Proč tedy světové automobilky nenabízejí tuto levnější variantu, se kterou můžeme jezdit již od několika desetihaléřů za kilometr? Následující dokument předkládá spoustu argumentů, proč jsou elektromobily trnem v oku snad úplně všem zúčastněným stranám kromě uživatelů. Kdo zabil elektromobil? / Who Killed the Electric Car? Klik na film http://jdem.cz/9qd68

    • Ondřej Neumann napsal:

      Radit to nemusí agrární analytik, říká to sama EU a v řadě zemí také již automobily na elektrický pohon jezdí. Jezdí dokonce i u nás, ale limitem je zatím velmi malý počet dobíjecích stojanů a také vyšší ceny příslušných automobilů. V elektrifikaci dopravy jsme v rámci EU v ČR pozadu, co je ale důležité, že elektrifikace (ve smyslu snižování emisí) se nemusí týkat jen osobních automobilů, ale také nákladní dopravy, zejména pak železnic. U nás máme přitom pořád dost tratí, na nichž jezdí sice romantické motoráčky – ale – na naftu…

  2. Karel napsal:

    Poslanec je schopen svou pravdu fyzicky prosazovat. Kalousek fackuje mladíka,který mu říká pravdu do očí 1000,-Kč pokuta za facku mladíkovi. Měl na to občanské právo, ať je nebo není ministr, na druhou stranu mu kluk měl okamžitě vypálit raketu do rypáku. http://jdem.cz/bsbqe2

  3. Jarek Jesenský napsal:

    Že to nechápou lidi – nepodnikatelé bych ještě bral, že se tím nepravdivě ohánějí opoziční politici je bohužel český standard, ale když to číslo nevyvrátí ani údajný odborník – novinář, tak to už je na pováženou :-(.

    Číslo 5 miliard Kč je pouze výše podpory státu, nijak nevypovídající o obratu, a už vůbec ne o výši zisku Babišových firem.

    Tato státní dotace, snižující cenu biopaliv konečným uživatelům sice napomáhá vyššímu prodeji biopaliv, ale rozhodně neplatí, že výše takto nepřímo poskytované podpory je také výše zisku producentů.

  4. abc napsal:

    Nevím proč se vůbec nezmiňuje, že pěstováním řepky dáváme práci lidem u nás a neposíláme peníze do zahraničí.

    2. opomíjenou věcí jsou rostoucí nároky na spotřebu ropy (k životní úrovni 1 miliardě lidí „západního světa“ se snaží přiblížit Čína, Indie, Brazílie,…),na co budeme jezdit pokud za naše zboží nebudou Arabové a Rusové chtít směnit svoji ropu a zemní plyn?

    3. Věcí je, že Arabové a Rusové ropu a hlavně zemní ply mohou použít jako politickou zbraň k našemu vydírání jako už byla celosvětová ropná krize v 1973, 1979 a (východo)Evropská plynová krize 2009.

    4. věcí je opravdu absurdní stav, kdy tentýž člověk jednak podniká a zároveň svému podnikání určuje pravidla. Pak není divu, že Babiš už dnes údajně velmi výrazně omezil konkurenci. Už nemá 60% trhu, ale údajně v bionaftě 100% podíl a v biolíhu 60%. viz rozhovor s Babišovou konkurencí z Oleo Chemical na e15 cz z poloviny března…Babišovi lidé by měli agendu biopaliv předat buď na jiné ministerstvo anebo přepustit tuto agendu lidem mimo Agrofert…

  5. Karel napsal:

    Měla to být likvidace biopaliva, ale soudruzi v Americe se spletli v desetinné čárce.
    Američané se u zásob břidlicového plynu v Polsku sekli, posunuli desetinnou čárku
    Vypuknutí obrovské senzace v negativním slova smyslu se obává bývalý polský premiér a senátor Wlodzimierz Cimoszewicz. Podle něj z gigantických zásob nekonvenčního, tzv. břidlicového plynu na polském území odhadovaných až na 5,3 biliónu metrů krychlových, zřejmě nebude nic. Se svými obavami se svěřil v rozhovoru pro varšavské Radio ZET. http://jdem.cz/brvbt8

  6. Miroslav Dvořák napsal:

    Před více jak 10ti roky jsem četl: osobní auto spočteno může jezdit za 1 litr nafty. Nedávno článek o automobilech kde vítěz na spotřebu jezdí za 0,4 litry. (Já bych v reálu se spokojil s cca 3 litry). Výsledek v EKO daleko, daleko lepší než dosavadní opatření. To podstatné,,, BYZNYS !!!! Zhroucení rafinerii atd… Toto nezvládne a myslím ani nechce celá EU..

  7. olga napsal:

    Nikde nevidím zhodnocení pěstování řepky, především postřiků, na životní prostředí. Postřiky mají údajně velmi negativní vliv na vše živé. Dokonce i nenarozené. Zvířata i lidi. V Americe se situace vyhodnotila údajně jako velmi nebezpečná. Co my?

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies