Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Revoluce je v plném proudu. (Ne)bojte se! – 1. díl Energetické série

 -   - 

Kolaps cen ropy je jedním z viditelných důsledků probíhajících tektonických pohybů v energetickém sektoru. Těch neviditelných či neviděných je mnohem více. Přitom i v jejich důsledku bude zanedlouho energie ve velkém vyráběna, dodávána a zřejmě i vnímána v porovnání s minulostí hodně odlišně. Shodli se na tom hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka a vědecký pracovník Geologického ústavu Akademie věd Václav Cílek. Nabízíme vám základní teze jejich rozhovoru doplněné nově o expertní debatu

Teze 1:

  • Cena ropy se (nejspíš) zdvojnásobí. Nadprodukce ropy je dnes na úrovni 3-4 procenta a spotřeba ropy roste globálně o 2-3 procenta ročně. Během relativně krátké doby by se tak měla opět sejít nabídka s poptávkou. Ropa se může poměrně rychle vyšplhat na 60 dolarů za barel. Pak bude hodně záviset na tom, jak Američané technologicky zvládli těžbu své lehké vázané ropy. Pokud se neobjeví nic překvapivého (něco, co je dnes těžké předjímat), bude stát barel za několik let 60-90 dolarů. Na druhou stranu nejsou vyloučeny ani ceny ke 150 nebo 50 dolarům.

Komentáře

  1. Helena Horská, Raiffeisenbank - 3.2.2016

    30 dolarů za barel s námi může pobýt. Předvídat vývoj cen ropy je nevděčné. Nejspíš ani Saudská Arábie nepředpokládala, že se barel propadne pod 30 dolarů. Přitom právě odolnost těžařů vůči poklesu cen ropy může být nakonec vyšší, než se předpokládalo. Těžební firmy jsou nucené výrazně zvýšit efektivitu a produktivitu. Zároveň využívají čím dál tím víc moderní technologie. A některé vrty je dražší zavřít, než provozovat i při nízkých cenách ropy. Navíc snížení celkové nabídky může trvat. Ve výsledku se může ropa ještě několik měsíců držet v blízkosti 30 USD/barel ne-li níž.

  2. Michala Moravcová, BOSSA - 4.2.2016

    Centrální bankéři jako kouzelníci s ropou? Zaujala mě myšlenka, že za pokles ceny ropy může Fed. V průběhu sedmiletého období nízkých úrokových sazeb byly totiž firmy motivovány zainvestovat do rozvoje nových technologií včetně těžby z břidlice. Produkce USA se tak zvýšila z 4,4 (2006) na 9 milionů barelů denně (2014) a dostala se na úroveň Ruska a Saudské Arábie. Počet aktivních vrtů v USA se ale letos vlivem poklesu ceny ropy meziročně snížil o 50%. Spolu s rostoucími úroky by se pak propad cen ropy mohl letos zastavit.

  3. Lubor Lacina, Mendelovo evropské centrum - 5.2.2016

    Levná ropa a EU: Chcete nejdříve slyšet dobrou nebo špatnou zprávu? Začněme tou špatnou. Pokles cen ropy prohlubuje deflační tendence a snižuje tak efektivnost expanzivní politiky centrálních bank. Všechny ostatní zprávy jsou už pozitivní. Levná ropa snižuje náklady výroby širokého spektra produkce – ropa neslouží jen k výrobě benzínu, jak se na první pohled či poslech může zdát. Levná ropa vytváří tlak na nižší ceny zemního plynu. Levná ropa omezuje mocenské – t.j. expanzivní – možnosti Ruska. Levná ropa je pro Evropu požehnáním a jedním ze stimulátorů ekonomické obnovy a nastartování růstu. Zbývá si jen přát, aby cena ropy brzy nenabrala opačný směr.

  4. Otto Daněk, Asociace exportérů - 8.2.2016

    Největší problém pro firmy je nejistota ohledně dalšího vývoje cen. Barel za 60 dolarů by tak velký problem nebyl. Navíc si nemyslím, že se cena ropy v řádu několika měsíců zdvojnásobí. Nadprodukce roste rychleji než spotřeba a lze také očekávat, že poroste export z teritorií, která na světové trhy nemohla dříve dodávat. Kromě toho tato situace velmi negativně ovlivňuje ekonomiku Ruské federace, což může někomu vyhovovat. Vzpomínám na minulé predikce, kdy někteří odborníci předpovídali, že cena brzy dosáhne 150 USD, ale s jistotou tvrdili, že už nikdy neklesne pod hranici 100.

 Teze 2:

  • Zpomalení Číny nemusí znamenat propad poptávky po ropě. Například na Blízkém východě docházelo ke zpomalení ekonomiky a zároveň k růstu spotřeby ropy. Jsou totiž věci, bez kterých se lidé obejdou, ale bez automobilu, zdá se, se jich obejde čím dál tím méně. Je to záležitost kultury, toho, jak vnímáme budoucnost, jak šetříme. Stručně, ve hře je v tuto chvíli mnoho faktorů. Faktem ale je, že populace roste a globálně roste i střední třída, tedy počet lidí, kteří si mohou něco dovolit. Výměna za elektromobily je přitom dnes nepraktická a drahá. Svět se spíš dostane v případě ropy do úzkých, než že by kvůli zpomalení Číny a návratu Íránu z izolace bylo ropy moc.

Komentáře

  1. Vladimír Štěpán, Enas - 3.2.2016

    Nabídka i poptávka jsou pod tlakem, co povolí? Je dost překvapivé, že spotřeba ropy při současných nízkých cenách neroste rychleji. Zejména když roste střední třída ve státech jako Čína a Indie, což spotřebu ovlivní. Na spotřebu bude mít vliv – v tomto případě negativní – také ekologická legislativa. Zdrojů ropy je přitom dost a bude jí ještě na více než 100 roků. V současnosti nicméně těžíme z investic realizovaných v době, kdy byl barel za více než 100 dolarů. Při stávajících cenách totiž byly zastaveny investice za stovky miliard do nových zdrojů, a to může vést k poklesu nabídky.

  2. Luboš Mokráš, PPF banka - 4.2.2016

    Zažíváme typický komoditní cyklus. Po období vysoké ceny a přeinvestovanosti procházíme obdobím propadu ceny a následně investic. Nejnižší cenovou úroveň může určit především vývoj zásob, konkrétně situace, kdy by vedl přebytek produkce nad spotřebou k vyčerpání prostoru v zásobnících. Následoval by krátkodobý prudký pokles cen (krátkodobě proto, že ceny by ceny byly výrazně pod náklady na produkci a vynuceně by došlo k omezení těžby). Délka trvání období nízkých cen pak bude záviset především na tom, jak rychle se projeví propad investic do rozvoje těžby.

    • Luboš Mokráš, PPF banka - 5.2.2016

      Růst cen ropy? I v dlouhém horizontu existují pro a proti. Dlouhodobě se vyčerpávají klasická ložiska (Mexiko, Severní moře), alternativní (břidlicová) by pak měla mít podstatně nižší životnost, než klasická. Takže období nízkých cen by nemělo být nějak dlouhé, určitě ne deset a více let. Situaci komplikuje především technologický pokrok a možnost, že frakování se bude zefektivňovat natolik, že umožní udržení nízkých cen po podstatně delší dobu, než na jakou to dnes vypadá. Druhou stranou mince je poptávka po ropě, ta by měly být klíčová především v dlouhém období. Záležet bude na tempu růstu spotřeby v rozvíjejících se ekonomikách (Čína, Indie) a později na tempu odklonu od ropy k čistším alternativám.

 Teze 3:

  • Energetická alternativa má své limity. Poptávka po energiích roste. Většinově ji uspokojí velká, centrální energetika, která bude představovat řekněme 60 procent celkové výroby energie. Význam alternativ ale určitě poroste. Je však třeba od sebe oddělit město, tedy velkou aglomeraci, která s velkými potížemi a náklady může být částečně soběstačná, od venkova, který soběstačný být vcelku bez potíží může. Celé to přitom bude do značné míry záviset na skladování energie. Má vize budoucnosti jsou elektrokola, která si nabijete a tím budete mít vedle dopravního prostředku i skladiště energie. To ovšem vyžaduje změnu kultury, chování, uspořádání silnic a tak dále.

Komentáře

  1. Max Wandler, Erste Corporate Banking - 3.2.2016

    Energetická nezávislost (s ručením omezeným) je na dosah. Myšlenka energetické samostatnosti láká stále více lidí – a to i bez toho, aby se jim to finančně vyplatilo. Je ale (dnes) technicky možné udělat ze své domácnosti energetický ostrov? V případě městského bytu stěží, ale pro mnoho rodinných domů zní odpověď “ano.” V létě spotřebu elektřiny i tepla pokryje solární elektrárna s akumulací. Při výběru řešení na zimu se nabízí se mikrokogenerace, malý větrník, a nebo elektromobil jako baterie, ve které si elektřinu domů dovezeme. Chceme-li to – a máme-li na to – jde to už dnes.

Diskuze očima Martina Kupky

Na první pohled mě zaujal kontrast mezi šťavnatým titulkem – Energetická revoluce je v plném proudu. (Ne)bojte se! – a vesměs při zemi se držícími komentáři, majoritně orientovanými na budoucnost vývoje cen ropy. Vysvětlení odlišné šíře i hloubky záběru titulku a komentářů nemusí být ve skutečnosti složité. Všimněme si šíře spektra názorů, které dosavadní diskuse přinesla už na takto dobrovolně omezeném poli. Pokud i relativně transparentní a přehledné sub-téma dokázalo vygenerovat kvantum odlišných názorů, těžko můžeme mít vesměs renomovaným komentátorům-specialistům za zlé zdrženlivost při formulování vyhraněných názorů na velmi komplexní problematiku budoucí podoby zásobování lidstva energií…

Mezi zajímavými postřehy, které už v dosavadní diskuzi tak či onak zazněly, a podle mého názoru by ji mohly posunout dále kupředu, je mimo jiné problematika energetické soběstačnosti rodiny/obce/státu a s ní úzce svázané téma energetické bezpečnosti. Širší rozvedení by si jistě zasloužilo rovněž zamyšlení nad tím, jaké změny (pozitivní nebo negativní) může v globální ekonomice a politických strukturách navodit období zvýšené volatility cen energetických surovin, tedy jejich intenzivnějších výkyvů oběma směry. A pokud bych měl nakonec zmínit i téma, které v diskuzi zatím postrádám, napadá mě potřeba hledání vyváženého vztahu mezi energetickým zabezpečením lidstva a environmentálně udržitelným rozvojem v globalizované ekonomice a v čase probíhajících klimatických změn.


Celý rozhovor hlavního ekonoma ČSOB Martina Kupky s vědeckým pracovníkem Geologického ústavu Akademie věd Václavem Cílkem si můžete poslechnout zde.

O autorovi

Autorem článku je -pes-

Komentáře

Komentářů (11)
  1. český maloměšťák napsal - dne 4.2.2016

    Bank of America predikovala, že dnes (kolem r. 2015) by měla být ropa někde kolem 300 USD za barel. Mám tu prognozu jejich senior análníků (Warren Buffett říká, že když se chce dosyta zasmát, tak si přečte stránky na kterých se vyskytují články análníků)někde uloženou. Ostatně mnoho análníků jen kope za sebe, své šéfy či své klienty. Je to přirozené, jde hlavně o peníze, ne o prognozy – cílem není určit kam půjde vývoj, cílem je vydělat peníze, pronozy jsou tak povíceru prostředkem k tomu, jak vydělat víc.
    No ale kdo četl pana Cílka knihu ” Nejistý plamen”, tak …..(no comment). Přičemž pan Cílek jistě nemusí mazat schody mýdlem konkurenci a leštit kliku klientovi či patronovi.
    Prostě vlivů je dnes tolik, včetně politických…že je někdy lepší si hodit singrovkou.

    Ujdou lidi z HSBC a UBS, ti se trefujou asi nejčastěji.
    Kdysi se ale taky vyplatilo udělat naprosto opačné, co doporučoval televizní investičně-poradenský guru Cramer.
    Někde pak dělali test, jak se kdo dobře trefí – a nejúspěšnější byla opice, smázla dokonce několik věštících vzdělanců z bank. Za banán a misku vody udělala kšeft větší jak někdo za nadprůměrný plat.

    Dobrá, tak abych jen nekecal.
    Odhaduju, že ropa bude do několika let někde mezi 20 až 200 dolary. Na druhou stranu ale nejsou vyloučeny i pohyby směrem dolů, což znamená, že bychom se mohli občas ocitnout i pod výše predikovanou dolní hranici, za určitých konkretních podmínek pak může být vývoj opačný …a mohli bychom se podívat po nějaký čas i nad 200 dolarů.
    Za tuto prognozu nechci honorář – ale ani tím pádem za ni ničím a nijak neručím.

  2. Richter napsal - dne 5.2.2016

    Mistři prognóz bývají vždy politici. Vzpomenu jak nám pan Kalousek srdceryvně pře obrazovku oznamoval, jak jsme ostrovem stability v okolním moři recese. Za půl roku se ostrov potopil.

    Druhou stejně úspěšnou skupinou jsou hlavní ekonomové v bankách. Vždyť oni mají ty nepřesnější data přece. Ono to bude stejně jak se současnou Národní bankou a jejím ovlivňováním kurzu. Dokud jsou schopni tlačit, něco i přetlačí. Problém nastane jakmile tlak ustane. Pak se ukáže jak zhovadilý krok to byl.

    No a pan Cílek pracovník Geologického ústavu Akademie věd? Nechat jej bádat a hlavně, nepouštět k nějakému praktickému důsledku. Pak by mohla nastat teprve ta správná katastrofa.

    Ale jo, jinak článek pobavil.

  3. Funtom napsal - dne 6.2.2016

    Teze 2: Zpomalení Číny. Celá ta teze je zbytečná, protože k žádnému zpomalování Číny nedochází. Chápu, že spousta českých ekonomicky-orientovaných deníků používá toto spojení. Faktem je, že Čína stále roste, a to záviděníhodným tempem 6,5%. Protože dříve rostla o 7%, jde o zpomalení růstu. Spotřeba ropy čínskou ekonomikou tedy stále roste.