POLEMIKA. Aleš Rozehnal v článku „Jančura zveřejnil mobily na Sobotku a Chovance. Z bezpráví ale právo nevznikne…“ dovedně vytváří dojem, že zveřejnění mobilních čísel politiků bylo spíše protizákonné. Jenže stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů, které A. Rozehnal v článku zmiňuje, bylo v případě zveřejnění čísel politiků v minulosti jednoznačné a rozhodně ne nekonzistentní, píše Adam Rut, manažer programu Právo na informace v Otevřené společnosti.

Úřad konstatoval, že „na základě provedeného šetření dospěl z hlediska svých zákonných kompetencí k závěru, že v daném případě lze uplatnit výjimku uvedenou v § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, dle které může správce osobních údajů zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů, pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.“

Ano, politici mají možnost se v daném případě bránit občanskoprávní žalobou a soud může dospět k jinému závěru, nicméně zatím platí, že toto zveřejnění lze považovat za v souladu se zákonem.

Druhé stanovisko, které pan Rozehnal uvádí, se týká odpovědnosti provozovatelů internetových portálů, nikoli zveřejňování čísel politiků. K tomu má úřad stanovisko pouze jedno – výše zmíněné.

V posledních dnech mnozí (zejména novináři) místo úvahy o tom, jak by správně mělo probíhat slučování dvou významných policejních útvarů – tedy s jasně připravenými detaily sloučení, po předchozí diskuzi a dostatečném projednání se státními zástupci – řešili jednou věc ; ministr vnitra má na takový podpis právo!

Ano, má. Má na to úplně stejné právo jako pan Jančura na zveřejnění jeho čísla. Pokud se tedy mnohým argumentace „má na to ze zákona právo“ jevila jako dostatečná, měla by jim přijít dostatečná i v případě majitele žlutých autobusů.