Každé desáté úmrtí na českých silnicích zaviní řidič pod vlivem alkoholu nebo drog. Každý den jsou takoví řidiči účastníky až dvanácti dopravních nehod. Tedy – statisticky vzato – každé dvě hodiny v Česku bourá opilý nebo zfetovaný řidič.

Větší část těchto připadá na řidiče s alkoholem v krvi, drogy mají nižší zastoupení. V součtu to v loňském roce znamenalo přes čtyři tisíce nehod; často s tragickými následky.

I když se podíl havárií s prokázaným vlivem alkoholu nebo omamných látek prakticky ve všech krajích rok od roku zmenšuje, právě alkohol a drogy se v roce 2017 podílely na každém desátém úmrtí na českých silnicích (konkrétně na 10,4 % všech úmrtí).

Ještě v roce 2010 bylo následkem alkoholu či drog za volantem přes 15 % všech úmrtí na českých silnicích. Tehdy to činilo celkem 116 úmrtí, v roce 2017 už to byla méně než polovina – 52 mrtvých.

Policie v této souvislosti poukazuje i na chování cyklistů a chodců. Zatímco u řidičů aut byl v roce 2017 prokázán alkohol u čtyř procent jimi zaviněných nehod, u chodců to bylo 12 % a u cyklistů dokonce 27 %. V roce 2017 také při nehodách zemřelo o pět cyklistů více než o rok dříve.

Dopravní nehody v ČR v roce 2017 s viníkem pod vlivem alkoholu či drog

V posledních pěti letech se nejvíce nehod pod vlivem alkoholu stalo v Plzeňském kraji (dříve této statistice dominoval kraj Zlínský).

Dlouhodobě nejnižší poměr nehod zaviněných alkoholem je v Praze, kde je ale naopak celkový počet nehod nejvyšší z celé republiky.

Důvodem může být snazší pohyb po městě pomocí hromadné dopravy (případně taxi a dalších přepravních služeb) než kdekoli jinde v republice; a to i v noci. Nutkání sednout si i po pár pivech za volant je tak výrazně nižší.

Podíl dopravních nehod s prokázaným alkoholem u viníka (řidiče) na celkovém počtu nehod

Lidé umírají hlavně na silnicích I. třídy

Nejvíce nehod se vloni stalo v Praze (23 032, což odpovídá 22,2 % všech nehod v ČR). Dále pak ve Středočeském kraji (14 707, tj. 14,2 %) a Ústeckém kraji (10 638, tj. 10,3 %).

Naopak nejméně nehod se stalo v našem nejmenším kraji, Karlovarském (2 967 nehod), dále pak v Plzeňském kraji (3 590) a Pardubickém kraji (3 970).

Praha má zároveň nejvyšší míru nehodovosti při přepočtu na obyvatele (18 nehod na 1 000 obyvatel). Statistiku však zkresluje fakt, že do Prahy dojíždí řada lidí z ostatních krajů, pokud bychom tedy brali v potaz všechny, kdo se během dne v hlavním městě pohybují, bude výsledné číslo nižší.

Druhou nejhorší statistiku má Ústecký kraj se 13 nehodami na 1 000 obyvatel. Nejméně lidé naopak havarují v Plzeňském kraji (6,2 nehody na 1 000 obyvatel, zde lze ovšem zaznamenat největší poměr nehod se zjištěním alkoholu) a Jihomoravském kraji (6,4 nehod na 1 000 obyvatel).

V Praze bylo loni usmrceno na silnicích pouze 17 osob, což je druhé nejnižší číslo po Karlovarském kraji (12), nejvíce lidí zahynulo ve Středočeském (63) a Jihomoravském kraji (59).

Ačkoli se téměř 69 % všech nehod (2017) stane v obcích, lidé umírají převážně mimo ně (70 % všech úmrtí). Nejvíce z nich na silnicích I. třídy (186 lidí v roce 2017, tj. 3,2 úmrtí na 100 km), pouhých 5 % osob usmrcených během dopravní nehody (tj. 25 lidí) pak připadá na dálnice, které ovšem tvoří jen 2,2 % tuzemské silniční sítě.

Nejvíce nehod u nás připadlo na místní komunikace (cca 37 %), 14 % nehod se pak stane na silnicích I. třídy, 15 % na silnicích II. třídy a jen 4 % na dálnicích. Při přepočtu na celkovou délku jednotlivých druhů pozemních komunikací však mají právě dálnice nejvyšší míru nehodovosti (3,6 nehody na 1 km).

Počet nehod a úmrtí na kilometr jednotlivých druhů komunikací v ČR v roce 2017